|
|
Politický životopis Dr. Mohammada Mosaddeqa
Tomíšková, Jana ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Strnad, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politickou činností a životem Dr. Mohammada Mosaddeqa. Mosaddeq byl osobnost, která se nesmazatelně zapsala do moderní historie Íránu. Pocházel z vysoce postavené, vážené a bohaté rodiny staré perské aristokracie. Byl tělem a duší Íránec, který miloval zemi, ve které se narodil. Celý svůj život zasvětil službě své vlasti. Cílem mé práce je napsat politický životopis Dr. Mohammada Mosaddeqa na pozadí doby, ve které žil. Život člověka nelze oddělit od prostředí a času, ve kterém vyrůstá a žije, od prostředí a času, který formuje jeho názory a utváří a ovlivňuje jeho rozhodnutí a jednání. Narodil se a vyrůstal v době, kdy v Persii vládl Násero-d-Dín Šáh (1848-96), nejdéle vládnoucí panovník z qádžárovské dynastie a jeho nástupce Mozaffaro-d-Dín (1896-1907). Byla to doba, kdy Persie, ač samostatný stát, fakticky svou samostatnost začínala ztrácet a stávala se pouhou loutkou v rukou dvou velmocí, Velké Británie a Ruska, které stále více začínaly prosazovat své mocenské zájmy v Persii. Zažil perskou revoluci v letech 1905-11 a nastolení konstituční monarchie. Tato událost byla jedním ze stěžejních momentů, který ho poznamenal na celý život, po který prosazoval demokratické principy, zachovával věrnost ústavě a vzdoroval diktátorské vládě. Byl jedním z prvních vůdců na Blízkém...
|
|
|
Žena a kasta
Bulvasová, Klára ; Marková, Dagmar (oponent) ; Strnad, Jaroslav (vedoucí práce)
Jak se žena po dí 1 í na utváření k a s tovního povědomí a jaký má naopak kasta vliv na postavení a obecně celý život ženy? Je pro ženl n život určující právě pří s 1 ušnos t k té které kas tě nebo prostě jenom to, že je žena? Veena Talwar Oldenburg k tomu zastává jasné stanovisko, neboť tvrdí, že to, co ovlivňuje život vdané ženy "není kastovní uspořádání, ale gendrové a generační vztahy v rámci rodiny". 1 Urna Chakravarty se však domnívá, že na ženy je nahlíženo jako na "brány do kastovního systému":-. Lze tato dvě stanoviska smířit nebo je každé pravdivé svým způsobem? Je vůbec možné vystopovat nějaké styčné body, které by byly společné všem ženám v ta k obrovské a rozmanité zemi jakou Je Indie? A lze se nad nimi zamýšlet bez toho, aby se badatel či badatelka občas nezamyslela nad postavením žen v západní, euroamerické společnosti, která je rovněž patriarchální? Právě v tomto směru je užitečné zaměřit se na vliv kastovního systému na postavení žen, neboť je zřejmé, že to je jeden z hlavních rozdílů mezi oběma společnostmi. V první kapitole se pokusíme o obligátní definici kasty a gendru, dále pak nastíníme jejich vývoj v koloniálním období, abychom se ve třetí kapitole mohli dostat k samotné otázce jejich vztahu. Ve čtvrté kapitole se zaměříme na důvod potřeby monitorovat ženskou sexualitu a pátá se bude...
|
host ::
RSS.