|
|
Studium účinnosti originálních amfifilních (aza)ftalocyaninů nesoucí trvalý kladný náboj
Rohlíčková, Monika ; Macháček, Miloslav (vedoucí práce) ; Pejchal, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Monika Steklá Školitel: RNDr. Miloslav Macháček, Ph.D. Název diplomové práce: Studium účinnosti originálních amfifilních (aza)ftalocyaninů nesoucí trvalý kladný náboj Nádorová onemocnění jsou v dnešní době jednou z nejčastějších příčin úmrtí ve vyspělých státech. Proto je věnována velká pozornost vývoji nových způsobů léčby těchto chorob. Jednou z takovýchto moderních metod je i fotodynamická terapie. Jedná se o vysoce selektivní, minimálně invazivní metodu s minimem nežádoucích účinků. Principem tohoto způsobu terapie je podání samostatně neaktivní látky takzvaného fotosensitizéru a jeho následné ozáření světlem s vhodnou vlnovou délkou v přítomnosti kyslíku. Fotodynamická terapie tedy potřebuje tři základní komponenty: fotosensitizér, světlo a kyslík. Všechny tyto tři látky jsou pro tělo samostatně netoxické, jejich společný výskyt však vede ke vzniku fotochemické reakce, při které vznikají velmi reaktivní formy kyslíku, především pak singletový kyslík. Tyto reaktivní molekuly následně poškozují cílové buňky, což vede k jejich zániku. Jak už bylo řečeno, důležitou složkou PDT je fotosensitizér, což je látka schopná absorbovat záření určité vlnové délky a přeměnit ho na užitečnou energii. V dnešní...
|
|
|
Účinek flubendazolu na glioblastoma multiforme in vitro a in vivo.
Šteigerová, Monika ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Monika Šteigerová Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D., RNDr. Veronika Skarková, Ph.D. Název diplomové práce: Účinek flubendazolu na glioblastoma multiforme in vitro a in vivo. Glioblastoma multiforme (GBM) představuje nejčastější maligní gliom centrální nervové soustavy. Průměrná doba přežití se i přes systematickou komplexní terapii pohybuje okolo 14 měsíců. Anthelmintikum flubendazol (FLU), potencionální protinádorové léčivo, je nyní pro své antiproliferační účinky zkoumáno na několika typech nádorových buněk (1). Cílem našeho projektu bylo vyhodnotit vliv FLU na buněčné linie GBM U118MG (stabilizovaná buněčná linie) a GBM69 (primolinie) in vitro, na růst nádorů in vivo, a jeho efekt na úrovni mRNA a proteinů vybraných markerů epitelo-mesenchymální tranzice (EMT) a markerů rezistence. Jako pozitivní kontrola bylo použito cytostatikum první volby, temozolomid (TMZ). Obě testované buněčné linie byly v porovnání s TMZ citlivější na FLU. FLU u těchto linií také oproti TMZ způsobil výraznější morfologické změny. FLU signifikantně ovlivňoval hladiny mRNA a proteinů E-kadherinu, N-kadherinu, vimentinu a stejně tak i MGMT a MRP-1. Subkutánní ektopická implantace buněk U118MG do imunodeficitního...
|
|
|
Cytotoxicita semisyntetických derivátů prenylflavonoidů v buňkách prsního karcinomu
Hupák, Martin ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Martin Hupák Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Martin Ambrož, Ph.D. Název diplomové práce: Cytotoxicita semisyntetických derivátů prenylflavonoidů v buňkách prsního karcinomu Podstatná část úmrtí v lidské populaci je způsobena nádorovými onemocněními. V České republice je karcinom prsu u žen nejvíce zastoupeným nádorovým onemocněním. Farmakologická léčba nádorových onemocnění je často provázena vznikem rezistence, proto jsou stále hledány nové možnosti léčby a jedním ze zdrojů nových struktur jsou přírodní látky. Prenylflavonoidy obsažené v chmelu otáčivém (Humulus lupulus, Cannabaceae), např. xanthohumol, isoxanthohumol, 8-prenylnaringenin, 6-prenylnaringenin, mají široké spektrum biologických účinků. Jedním z nich je účinek protinádorový. Tato diplomová práce se zabývala určením cytotoxického potenciálu semisyntetických prenylovaných derivátů flavonoidu naringeninu v buněčné linii prsního karcinomu MCF-7. Mezi metody, které byly použity, patřilo sledování cytotoxicity metodou s neutrální červení, analýza apoptózy a nekrózy pomocí průtokové cytometrie, stanovení mitochondriálního membránového potenciálu pomocí sondy JC-1 a analýza morfologických změn buněk pomocí konfokální...
|
|
|
Fotochemická internalizace saporinu ftalocyaninovými fotosensitizéry
Vlková, Kateřina ; Macháček, Miloslav (vedoucí práce) ; Kozlíková, Magdaléna (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Student: Bc. Kateřina Vlková Školitel: RNDr. Miloslav Macháček, Ph.D. Konzultant: Mgr. Monika Rohlíčková Název diplomové práce: Fotochemická internalizace saporinu ftalocyaninovými fotosensitizéry Aplikace terapeutických makromolekul je často ovlivněna omezeným vstupem těchto látek do buněk a jejich následnou lyzosomální degradací, čímž nedosáhnou svých intracelulárních cílů. Jejich buněčný příjem lze zvýšit prostřednictvím fotochemické internalizace. Fotochemická internalizace využívá fotosenzitivní látky, které se lokalizují v membránách endosomů a vyvolají uvolnění účinných látek po expozici světlu. Diplomová práce, metodou fotochemické internalizace, zkoumá vliv cíleného toxinu saporinu a vybraných nesymetrických fotosensitizérů na buněčné linii HeLa. Hodnotí účinek různých koncentrací těchto látek na životaschopnost nádorových buněk. Dále se zabývá porovnáváním dvou přístupů dodání světelné energie, a to před a po podání saporinu - tzv. "light-before" a "light-after" přístup. Z našich dat je patrné, že samostatně podaný saporin příliš nesnižuje životaschopnost testované linie, přestože byl aplikován v poměrně vysoké koncentraci. Snahou bylo vytvořit účinnou kombinaci koncentrací PS a saporinu. Nicméně z...
|
|
|
Modulace protizánětlivé odpovědi sledované využitím mikroglialní buněčné linie SIM-A9
Hapalová, Jitka ; Macháček, Miloslav (vedoucí práce) ; Kobrlová, Tereza (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Jitka Tumpachová Vedoucí diplomové práce: RNDr. Miloslav Macháček, Ph.D. Konzultant: pplk. doc. MUDr. Jaroslav Pejchal, Ph.D. et Ph.D. Název diplomové práce: Modulace protizánětlivé odpovědi sledované využitím mikrogliální buněčné linie SIM-A9 Diplomová práce je ve své teoretické části zaměřena na charakteristiku, význam a podíl neurozánětu na vznik a rozvoj neurodegenerativních onemocnění a možnostmi jejich léčby v současné době. Experimentální část je věnována zhodnocení cytotoxicity a protizánětlivé odpovědi nově syntetizovaných látek ze skupiny naftochinonů (K1502, K1503 a K1504) a chromonů (5-EM-13, 5-EM-26 a 5-EM-36). Cytotoxicita byla hodnocena na myší mikrogliální linii SIM-A9. Komparativně byla v této části navíc využita i neuroblastomová linie SH-SY5Y. Na obou buněčných liniích byla pomocí kolorimetrické metody MTT stanovena hodnota střední toxické koncentrace (IC50) a maximální tolerovatelné koncentrace (MTC). Bezpečnost MTC byla následně verifikována pomocí mikrokapilární průtokové cytometrie u buněčné linie SIM-A9 po stimulaci lipopolysacharidem (LPS) nebo interferonem-γ (IFN-γ). Na buněčné linii SIM-A9 byly dále sledovány protizánětlivé účinky studovaných látek. Látky byly aplikovány v...
|
|
|
Orgánová distribuce aniontových ftalocyaninových fotosensitizérů u myšího modelu nádoru.
Kožená, Iva ; Macháček, Miloslav (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Autor: Bc. Iva Kožená Školitel: RNDr. Miloslav Macháček, PhD. Konzultant: PharmDr. Jan Kollár, Ph.D. Název diplomové práce: Orgánová distribuce aniontových ftalocyaninových fotosensitizérů u myšího modelu nádoru Protinádorová léčba se v současné době skládá především z chemoterapie, radioterapie a chirurgického zákroku. Jelikož tyto léčebné metody mají mnoho vedlejších účinků, zkoumají se další cesty léčby nádorových onemocnění. Jedním z těchto moderních přístupů, který je předmětem intenzivního výzkumu po celém světě, je neinvazivní a minimálně toxická metoda nazývaná fotodynamická terapie. Princip spočívá v aplikaci látky citlivé na světlo zvané fotosensitizér, která se selektivně hromadí v nádoru a po ozáření vhodným světelným zdrojem dochází ke vzniku fotochemické reakce, která vede k produkci reaktivních forem kyslíku. Výsledkem této reakce je oxidační stres v cílových buňkách, který způsobuje poškození těchto buněk, případně jejich smrt, cévní poškození a stimulaci imunitní odpovědi. Díky výhodným vlastnostem patří ftalocyaniny mezi velmi slibné fotosensitizéry. Obvykle jsou připravovány ve formě komplexů s centrálně vázanými kationty kovů, jako jsou např. zinek a hliník. Námi vybrané PS ze skupiny aniontových...
|
|
|
Cytotoxicita semisyntetických derivátů prenylflavonoidů v buňkách prsního karcinomu
Hupák, Martin ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Martin Hupák Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Martin Ambrož, Ph.D. Název diplomové práce: Cytotoxicita semisyntetických derivátů prenylflavonoidů v buňkách prsního karcinomu Podstatná část úmrtí v lidské populaci je způsobena nádorovými onemocněními. V České republice je karcinom prsu u žen nejvíce zastoupeným nádorovým onemocněním. Farmakologická léčba nádorových onemocnění je často provázena vznikem rezistence, proto jsou stále hledány nové možnosti léčby a jedním ze zdrojů nových struktur jsou přírodní látky. Prenylflavonoidy obsažené v chmelu otáčivém (Humulus lupulus, Cannabaceae), např. xanthohumol, isoxanthohumol, 8-prenylnaringenin, 6-prenylnaringenin, mají široké spektrum biologických účinků. Jedním z nich je účinek protinádorový. Tato diplomová práce se zabývala určením cytotoxického potenciálu semisyntetických prenylovaných derivátů flavonoidu naringeninu v buněčné linii prsního karcinomu MCF-7. Mezi metody, které byly použity, patřilo sledování cytotoxicity metodou s neutrální červení, analýza apoptózy a nekrózy pomocí průtokové cytometrie, stanovení mitochondriálního membránového potenciálu pomocí sondy JC-1 a analýza morfologických změn buněk pomocí konfokální...
|
|
|
Účinek flubendazolu na glioblastoma multiforme in vitro a in vivo.
Šteigerová, Monika ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Monika Šteigerová Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D., RNDr. Veronika Skarková, Ph.D. Název diplomové práce: Účinek flubendazolu na glioblastoma multiforme in vitro a in vivo. Glioblastoma multiforme (GBM) představuje nejčastější maligní gliom centrální nervové soustavy. Průměrná doba přežití se i přes systematickou komplexní terapii pohybuje okolo 14 měsíců. Anthelmintikum flubendazol (FLU), potencionální protinádorové léčivo, je nyní pro své antiproliferační účinky zkoumáno na několika typech nádorových buněk (1). Cílem našeho projektu bylo vyhodnotit vliv FLU na buněčné linie GBM U118MG (stabilizovaná buněčná linie) a GBM69 (primolinie) in vitro, na růst nádorů in vivo, a jeho efekt na úrovni mRNA a proteinů vybraných markerů epitelo-mesenchymální tranzice (EMT) a markerů rezistence. Jako pozitivní kontrola bylo použito cytostatikum první volby, temozolomid (TMZ). Obě testované buněčné linie byly v porovnání s TMZ citlivější na FLU. FLU u těchto linií také oproti TMZ způsobil výraznější morfologické změny. FLU signifikantně ovlivňoval hladiny mRNA a proteinů E-kadherinu, N-kadherinu, vimentinu a stejně tak i MGMT a MRP-1. Subkutánní ektopická implantace buněk U118MG do imunodeficitního...
|
|
|
Studium nových ftalocyaninů pro fotodynamickou terapii nádorů zaměřenou na cévy
Brázdová, Petra ; Macháček, Miloslav (vedoucí práce) ; Šimůnek, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Petra Brázdová Školitel: Mgr. Miloslav Macháček Název diplomové práce: Studium nových ftalocyaninů pro fotodynamickou terapii nádorů zaměřenou na cévy Nádorová onemocnění jsou jednou z vedoucích příčin úmrtí ve vyspělých státech, proto je výzkumu protinádorových léčiv věnováno velké úsilí. Fotodynamická terapie (PDT) je v této oblasti dnes již zavedenou metodou, ovšem o směřování jejího účinku na nádorové cévy se začalo uvažovat až poměrně nedávno. Fotodynamická terapie zaměřená na cévy (VTP) využívá, v porovnání s PDT, mnohem kratšího intervalu mezi podáním fotosenzitizéru (PS) a ozářením, čímž je účinek cytotoxických látek směřován na zamezení cévního zásobení nádoru. To má za cíl přerušit přístupu kyslíku a živin maligním buňkám a způsobit tak jejich poškození a smrt. Cílem této práce je zhodnocení účinnosti nově syntetizovaných PS ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů s využitím protokolu VTP v in vitro podmínkách. Použité PS již byly v nedávné době studovány metodami klasické PDT, při níž prokázaly velice slibnou účinnost vůči nádorovým buňkám a nízkou vlastní toxicitu. Hlavním cílem této práce bylo hodnocení schopnosti cytotoxického působení těchto PS po ozáření aktivačním světlem ihned...
|
|
|
Hodnocení fotodynamické aktivity derivátů tetrapyridoporphyrazinu pro léčbu nádorových onemocnění
Půlkrábková, Martina ; Macháček, Miloslav (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Martina Půlkrábková Školitel: Mgr. Miloslav Macháček, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení fotodynamické aktivity derivátů tetrapyridoporphyrazinu pro léčbu nádorových onemocnění. Nádorová onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí, především v průmyslově vyspělých zemích. Pro jejich efektivnější léčbu je žádoucí vyvíjet nové potenciální protinádorově účinné látky a terapeutické metody. Fotodynamická terapie (PDT) je klinicky schválená metoda pro léčbu nádorových i některých dalších onemocnění. Jejími hlavními přednostmi jsou neinvazivita a potenciální vysoká selektivita k cílovým buňkám, což ji odlišuje od současných konvenčních metod protinádorové léčby (chemoterapie, radioterapie). Účinek PDT je založen na kombinaci tří účinných složek - molekulárního kyslíku, světla a fotosenzitizéru (PS). Tyto látky jsou samy o sobě netoxické, v kombinaci ovšem mohou vytvářet reaktivní formy kyslíku (ROS). ROS pak v cílových buňkách významně poškozují buněčné struktury, což může vyústit až ve smrt buňky. PS je látka schopná absorbovat světlo o vhodné vlnové délce a přijatou energii následně přenést na okolní molekuly, především právě na molekulární kyslík. Kromě přímého toxického účinku na nádorové buňky se...
|
host ::
RSS.