|
|
Comparison of German and Austrian Asylum Policy
Vdovičenko, Michal ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá vývojem azylových politik Rakouska a Německa od konce Druhé světové války až po současnost. Také se snaží o komparaci těchto dvou politik. Poukazuje na specifický vývoj azylové politiky v Německu, která byla ovlivněná událostmi v době Druhé světové války. Pozornost taky věnuje společné legislativě Evropské unie, která od počátku 90. let výrazně ovlivňuje azylové zákony v jejích členských státech.
|
|
|
Specifika švédské rozvojové spolupráce
Jelínková, Magdalena ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Rozvojová spolupráce je poskytována z řady důvodů. Některé bohaté země se k ní uchylují z převážně humánních důvodů (ačkoliv i zde lze polemizovat, zda se nejedná také o snahu budovat si dobrou image vlastního státu na mezinárodním poli), pro některé je to dobrá příležitost, jak se zviditelnit a někteří jí považují jen za výnosný obchod. Do jaké skupiny patří Švédsko? Je hlavní snahou této země, která je již dlouhou dobu považována za tahouna na poli rozvojové spolupráce a na kterou se obrací i řada rozvojových zemí samotných s žádostí o spolupráci, skutečně jen pomáhat? Jaká jsou vlastně specifika švédské rozvojové spolupráce?
|
|
|
Azylová politika Švédska
Afrámová, Martina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Švédsko je známé svou vstřícnou azylovou politikou. V posledních letech se ovšem v důsledku přijímání velkého počtu uprchlíků potýká s prohlubujícími se sociálními, integračními a institucionálními problémy. Práce je rozdělena do čtyř kapitol: První kapitola nejprve stručně popisuje vývoj migračně-azylové politiky do roku 1989 a pak se podrobně zabývá současnou azylovou politikou Švédska. Druhá kapitola je věnovaná integrační politice a jejímu významu. Třetí kapitola rozebírá problémy, kterým musí Švédsko v oblasti azylové politiky čelit. Sociální a integrační problémy jsou konkretizovány na příkladu jednoho z nejproblematičtějších švédských měst Södertälji. Poslední kapitola pak nastiňuje, jakým směrem by se azylová politika Švédska mohla v budoucnu ubírat.
|
|
|
Vztahy Německa a Francie v letech 1998 - 2002 a jejich odraz v evropské integraci
Hlobilová, Lucie ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce zkoumá dopad francouzsko-německých vztahů na proces evropské integrace v kontextu tzv. nové generace státníků, prezidenta Jacquese Chiraca a kancléře Gerharda Schroedera, kteří poválečným francouzsko-německým vztahům vtiskli nový charakter. Do té doby obě země ochotny k ústupkům ve prospěch Společenství, se najednou nacházely na rozcestí a zdálo se, že se vydají na cestu důrazného prosazování národních zájmů. Úkolem práce bylo dokázat, zda k tomu skutečně došlo a zda a jak tím případně utrpěl evropský integrační proces.
|
|
|
Řecký postoj k otázce Kosova a jeho nezávislosti
Tzoumas, Janis ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Ve své práci analyzuji způsob, jakým se v řeckých denících To Víma a Ta Néa odráží kosovská otázka v období od Intervence NATO v Kosovu v roce 1999 až po jednostranné vyhlášení jeho nezávislosti. Převážnou většinu z nich spojuje antiamerikanismus, který je nejcharakterističtějším znakem subjektivních článků k problematice Kosova. Tento řecký antiamerikanismus se nejintenzivněji projevil v období intervence NATO v Kosovu v roce 1999. Analýza obou deníků ukazuje, že pro řecké autory článků nebyly v jejich postojích důležité stejné faktory jako pro řeckou vládu, pro jejíž stanovisko může být určující muslimská menšina v řecké Thrákii. Naopak převážil antiamerikanismus, daný vývojem v Řecku po druhé světové válce, a který i nadále ovlivňuje postoj Řecků k zahraniční politice USA.
|
|
|
Implementation of European Arrest Warrant
Žakarovská, Barbara ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz byl potřebnou odpovědí na rostoucí přeshraniční kriminalitu, která nastala po odstranění vnitřních hranic mezi členskými státy Evropské unie. Navíc tenhle institut představuje celkem nový systém justiční spolupráce v trestních věcech, založený na vzájemné důvěře a na zásadě vzájemného uznávání rozhodnutí. Bakalářská práce " Implementace evropského zatýkacího rozkazu" se věnuje v první řade historickému vývoji mezinárodní spolupráce, která prospěla nebo přímo vedla k přijetí Rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13 června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi jednotlivými členskými státy. Práce dále analyzuje hlavní rozdíly mezi novým institutem evropského zatýkacího rozkazu a předchozí právní úpravě -- extradici. Hlavní část práce je věnovaná problémům spojeným s implementací Rámcového rozhodnutí do vnitrostátních právních řádu členských států, a to jednak z časového, obsahového a ústavního pohledu, v případě kterého jsou popsány ústavní peripetie v České republice, Německu, Polsku a Belgii. I když implementaci evropského zatýkacího rozkazu bezesporu doprovázeli četné potíže, nemůžeme nepřiznat, že výrazně zjednodušil a zrychlil celý proces předávání osob, který byl naprosto nezbytný vzhledem k rostoucí kriminalitě a reálnému nebezpečí teroristických útoků, kdy již zastaralá a formalistická úprava vydávání nemohla obstát. Nový evropský zatýkací rozkaz tak představoval nutný logický krok.
|
|
|
Rozšíření Schengenského prostoru v roce 2007 se zaměřením na Českou republiku
Klemšová, Veronika ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce má za cíl zmapovat rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 o devět zemí, které přistoupily do Evropské unie v roce 2004- bez Kypru. Větší pozornost je přitom věnována ČR. V první kapitole vysvětluji základní pojmy a mechanismy schengenské spolupráce. Následující část se zabývá průběhem příprav a hodnocení ucházejících se států o schengenskou spolupráci. Významnou úlohu při přípravě na Schengen sehrála skupina Visegrádské čtyřky (V4), proto jsem se zaměřila na spolupráci v rámci této skupiny. Je zde také rozebrána spolupráce V4 v oblasti harmonizace vízové politiky s EU. Stěžejní částí diplomové práce je kapitola s názvem ČR a Schengen, ve které rozebírám strategii a potřebná opatření, která byla přijata ČR. Díky důsledné přípravě ČR, ale i ostatních zemí, které bylo potvrzeno experty hodnotících misí, proběhlo rozšíření Schengenu v roce 2007. Členství v Schengenu má svá pozitiva i negativa. Dopady vstupu do Schengenu a problémy, které se objevily po vstupu do Schengenu, jsou více popsány v poslední kapitole.
|
|
|
České předsednictví v EU (příprava a realizace)
Peterková, Lenka ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Česká republika předsedá Evropské unii v první polovině roku 2009. Cílem diplomové práce je charakteristika institutu předsednictví a jeho implikace pro Českou republiku. Práce poskytuje ucelený materiál o historii a významu předsednictví. Odpovídá na otázky, co předsednictví obnáší, jakým způsoben je vykonávána jeho příprava po stránce organizační i obsahové, analyzuje a hodnotí průběh českého předsednictví v prvních třech měsících mandátu.
|
|
|
Indie jako významný aktér mezinárodních vztahů: aplikace na příkladu Afriky
Koblížková, Petra ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Význam Indie v mezinárodním systému neustále vzrůstá a to nejen díky rychlému ekonomickému rozvoji. Za jeden z projevů upevňování pozice Indie ve světě lze považovat rozšiřování oblastí zájmů na africký kontinent, což je stěžejní téma této diplomové práce. Přítomnost Indie v Africe a její zahraniční politika směrem k tomuto kontinentu je analyzována na základě metody čtyř hladin analýzy, tzn. zahraniční politika Indie směrem k Africe je zkoumána na hladinách mezinárodního systému, státu, domácích vlivů a jednotlivce. Pro dokreslení postavení Indie v Africe je zařazena část porovnávající její činnosti s další asijskou ekonomickou velmocí, Čínou.
|
|
|
Opatření proti financováni terorismu
Švejda, Jiří ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Předmětem zkoumání diplomové práce jsou opatření proti financování terorismu přijatá na úrovni OSN, EU a v České republice v období po 11. září 2001. Práce odpovídá na otázky, jaká opatření jsou v ČR platná a jak jsou prováděna, jaké jsou příčiny schválení těchto opatření a cíle, jichž jimi má být dosaženo. Na základě této analýzy jsou rovněž uvedeny trendy, které budou pro vývoj v této oblasti určující v nejbližší budoucnosti.
|
host ::
RSS.