|
|
Patterns of democracy and human rights - An analysis of the relationship between changes in democracy and human rights at the European Court of Human Rights
D'Andrea, Giada ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Since the very beginning, the European Court of Human Rights has suffered from a systemic issue: case overload. And despite the continuous reforms of the Convention system, a final solution seems still quite far from being achieved. Despite the focus of researchers and practitioners on this topic, few have investigated the relationship between the internal mechanisms of the states and their consequences on the backlog of the Court. This thesis offers insights over the relationship between the democratic status of a country and the proceedings before the European Court of Human Rights. It analyses the development of the Court from 1959 until 2021, finding that the reforms put in place by the Court along the years seem to have sorted only a minor effect in reducing the backlog of applications. Second, the panel study between 2000 and 2021 revealed that the democratic status of a country has a significant and negative relationship with the number of applications per capita filed to the Court. Lastly, the qualitative study shows the lack of a clear pattern among the democratic score of a country and the type of violations committed. However, through this last method a new pattern appears. There seems to be a negative relationship between the democratic score of a country and the share of violations...
|
|
|
Definition of Genocide in Modern Times
Alikalfic, Iskra ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Blažková, Adéla (oponent)
Genocide is a crime unlike others and with the help of the 1948 Genocide Convention and its definition, it has received acknowledgement as its own crime in international law. The thesis takes us through Article II of the Genocide Convention analyzing the different elements that make up the definition. The aim of the thesis was to analyze the sustainability and applicability of the definition with the usage of various cases, further examining if the definition is suitable for modern times international law and politics. Accordingly, various relevant international relations concepts were discussed such as, globalization and its backlash and well as power politics. The topic is extremely relevant and crucial in our world today because there are various cases which are not acknowledged under the Genocide Convention due to the restrictions of the genocide definition. Among those are cases concerning groups that are subject to large hate and discrimination, and are not protected under the definition but satisfy all other elements of the crime. Through the discussion of the definition's elements, various cases from the ICTY, ICTR, and the ICJ were pulled in order to showcase the concluding arguments. Amongst those cases was The Prosecutor v. Akayesu, The Prosecutor v. Mladić as well as the Application of...
|
|
|
Pozitivní závazky státu vyplývající z čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv se zaměřením na osoby se zdravotním postižením
Pastorek, Štěpán ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Pozitivní závazky státu vyplývající z čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv se zaměřením na osoby se zdravotním postižením Absolutní zákaz mučení a špatného zacházení je jasně zakotven v článku 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Při zkoumání konkrétních závazků, které z článku 3 vyplývají, se však musíme ponořit hlouběji do judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Cílem této diplomové práce je zkoumat pozitivní závazky států, které z článku 3 vyplývají se zaměřením na osoby se zdravotním postižením. Tohoto cíle je dosahováno i prostřednictvím analýzy doporučení a stanovisek různorodých lidskoprávních institucí jako je například Výbor OSN pro lidská práva, Výbor OSN proti mučení či Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Jelikož zkoumaná problematika není doposud z velké části pokryta odbornou literaturou, určité části práce se zaměřují na definování významných pojmů a jejich vzájemné propojování. Pro práci je zvolen přístup analytický s prvky komparace a to v oblasti porovnání názorů Evropského soudu pro lidská práva a jiných mezinárodních lidskoprávních institucí. Práce se člení na tři hlavní kapitoly. Kapitola první je úvodní a definuje hlavní pojmy jako je špatné zacházení, mučení, rozsah článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech z pohledu práv osob se...
|
|
|
The principle of distinction and its implications for the conflict between Israel and the terrorist groups operating in the Gaza Strip
Vavrečková, Pavla ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
Zásada rozlišování a její promítnutí v konfliktu mezi Izraelem a teroristickými organizacemi působícími na území Gazy Abstrakt Diplomová práce diskutuje důsledky změněné povahy ozbrojených konfliktů na princip rozlišování. V úvodu se práce zaměřuje na změněnou povahu ozbrojených konfliktů a na důsledky z toho plynoucí. Popisuje jejich postupný vývoj a odlišnosti od klasických válek. Následně je pozornost věnována povaze stran účastnících se asymetrických ozbrojených konfliktů. S nárůstem asymetrických konfliktů a nástupem teroristických skupin jako významných nestátních aktérů bylo potřeba otevřít diskusi o postavení jejich členů, a případně přehodnotit jejich práva a povinnosti. Bez ohledu na jejich asymetrickou povahu se tyto konflikty stále musí řídit mezinárodními smlouvami, které byly přijaty v době, kdy byly normou zejména klasické války vedené mezi státy na obou stranách. Platné mezinárodní právo tedy dostatečně nereflektuje povahu dnešních konfliktů. Z tohoto důvodu je v této práci podrobně popsán a analyzován princip rozlišování, aby bylo možné pochopit, zda je skutečně schopen obsáhnout povahu teroristů. Postavení kombatantů a nekombatantů (civilistů) je dopodrobna rozvedeno. Práce upozorňuje, že princip rozlišování podle platného práva ozbrojených konfliktů je značně černobílý a že nastalá...
|
|
|
Legitimacy of mass surveillance and data collection in international law
Teššer, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
ČJ Za poslední desetiletí překonaly digitální technologie nevídaný vývoj. Internet, který původně sloužil jako prostředek komunikace mezi akademiky, se přetransformoval na hlavní komunikační prostředek používaný na celém světě. Způsob, jakým lidé mohou spolu komunikovat, se tak značně zjednodušil. V důsledku toho, se na kyberprostor zaměřila i pozornost vlád a tajných služeb, s cílem ho co nejvíc kontrolovat. Po Snowdenových odhaleních v roce 2013 se na mezinárodní scéně rozpoutala debata o přípustnosti masivního sledování jako prostředku boje proti terorismu. Od událostí z 11. září se rozšířily pravomoci tajných služeb v oblasti monitorování komunikace osob. Tato praxe s sebou přinesla několik zajímavých a dosud nevyřešených problémů. Je takové jednání vůbec přípustné? Pokud je, za jakých podmínek? Diplomová práce analyzuje legitimitu masivního elektronického sledování a sběru dat v mezinárodním právu v kontextu ochrany lidských práv, zejména práva na ochranu soukromí. Zaměřuje se přitom na elektronické sledování prováděné prostřednictvím sledovacích programů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) a britského Vládního komunikačního ústředí (GCHQ). Jelikož se jedná o programy zahraničního sledování, práce věnuje důkladnou analýzu také sporné otázce extrateritoriální aplikovatelnosti...
|
|
|
Chinese green concern: analysis of environmental provisions in investment treaties
Řehořová, Lenka ; Lipovský, Milan (oponent)
Cílem diplomové práce je podat komplexní analýzu nově vznikajícího konceptu environmentálních ustanovení v bilaterálních investičních dohodách, a to zejména ve vztahu k Číně a jejímu zhoršujícímu se stavu životního prostředí. Práce je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola se zabývá základním problémem environmentálních doložek, tedy střetem dvou na první pohled protichůdných zájmů, jimiž jsou zájem na podporu volného investování a veřejný zájem na ochranu životního prostředí. Následující dvě kapitoly vymezují právní rámec, v němž environmentální doložky fungují, a také jeho hlavní aktéry. Čtvrtá kapitola se zaobírá analýzou materiálních a formálních pramenů čínského vnitrostátního environmentálního a investičního práva, k jejichž úpravě došlo v reakci na dramaticky se zhoršující životní prostředí v zemi a jež vyústily v rozhojnění a tzv. greenization čínských bilaterálních investičních dohod. Pátá kapitola navazuje analýzou environmentálních doložek, jejich genezí, terminologickým vymezením a představením jejich typologií. Šestá kapitola je věnována rozboru postoje Číny k environmentálně zodpovědnému investování. V sedmé kapitole jsou zevrubně vyloženy jednotlivé typy environmentálních doložek, které jsou inkorporovány v čínských bilaterálních investičních dohodách. Tato kapitola je také...
|
|
|
Mezinárodněprávní aspekty ochrany civilního letectví před protiprávními činy
Havlíková, Kateřina ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Mezinárodněprávní aspekty ochrany civilního letectví před protiprávními činy Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá analýzou existujících právních nástrojů, jimiž mezinárodní společenství disponuje za účelem zajištění bezpečné mezinárodní civilní letecké dopravy a její ochrany před protiprávními činy. S ohledem na panující napjatou mezinárodní situaci lze téma ochrany civilní letecké dopravy před protiprávními činy považovat za stále aktuální, neboť z pohledu pachatelů protiprávních činů představují jednotlivé složky infrastruktury letecké dopravy hodnotný cíl. Předkládaná práce analyzuje existující smluvní nástroje a hodnotí především význam normotvorné činnosti mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO za současného zdůraznění přístupu založeného na riziku, jenž by měl doplnit převážně reaktivní přístup zrcadlící se v existujících mezinárodních smlouvách, které se ochranou civilního letectví zabývají, a postupně nad ním také převážit. Předkládaná rigorózní práce je členěna do 7 částí, přičemž v úvodní části je nastíněna geneze protiprávních činů v mezinárodní letecké dopravě za současného zohlednění významu, který tyto činy měly na normativní vývoj letecké security. Druhá část se zabývá vybranými moderními trendy, které formování právního rámce na mezinárodní úrovni významně ovlivňují....
|
|
| |
|
|
The Outer Space Treaty in the Context of 21st Century
Žaludová, Zuzana ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
KOSMICKÁ SMLOUVA V KONTEXTU 21. STOLETÍ ABSTRAKT Kosmická smlouva je základním právním dokumentem kosmického práva a tento rok oslavuje 50 let od jejího přijetí. V rámci mezinárodního společenství vyvstávají dotazy o významu této smlouvy v kontextu 21. století, která se v době jejího přijetí potýkala s zcela odlišnými podmínkami než v současnosti. Důvodem pro takovou diskusi je především současný vývoj v oblasti vesmíru a technologie, jenž není součástí Kosmické smlouvy či jiné příslušné závazné úmluvy. Nové možnosti prozkoumání vesmíru se nadále rozšiřují, a to zejména na poli soukromých subjektů, přičemž činnosti se liší vzhledem k jejich povaze, od komerčních až po vojenské. Nicméně, během těchto 50 let tyto nové možnosti také pomalu přispívají k závažným problémům v oblasti životního prostředí, které nebyly natolik prioritní, jako jsou nyní. Mimo jiné je kosmické právo charakterizováno vysokou roztříštěností a neexistencí společného standardu pro vnitrostátní právní předpisy v této oblasti. Vzhledem k těmto výzvám, kterým kosmické právo čelí, specialisté a odborná veřejnost se shoduje, že současná legislativa neposkytuje nezbytný rámec k zajištění mírového využití kosmického prostoru a budoucí bezpečnosti. Otázkou je, jaká tedy čeká budoucnost Kosmickou smlouvu v kontextu těchto okolností? Práce...
|
|
|
Právní aspekty zbraní hromadného ničení
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
PRÁVNÍ ASPEKTY ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ, ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Cílem rigorózní práce je vytvořit přehled základních zbraní hromadného ničení (včetně nastínění jejich vzniku, bojového nasazení a následného vlivu na mezinárodní společenství), posoudit jejich status a bojové nasazení na základě zvyklostí nebo mezinárodních úmluv, a dále kriticky zhodnotit nejnovější právní úpravu (tj. právní úpravu přijatou ve druhé polovině 20. století) nakládání se zbraněmi hromadného ničení, její efektivitu a možnosti dalšího vývoje. Obecně se tato rigorózní práce zabývá právem mezinárodním, přičemž se jen velmi okrajově dotýká úpravy národní. První kapitola práce obsahuje stručný úvod. Druhá kapitola obsahuje vymezení pojmosloví, tj. základních pojmů, jako jsou například zbraně hromadného ničení, biologické, chemické, jaderné (radiologické) zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo a mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky nebo zakázané způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Kapitola tři pojednává o vývoji chemických zbraní, a to od jejich nejstarší historie až po současnou právní regulaci. Jedná se o kapitolu, jež obsahuje informace týkající se vzniku chemických zbraní a původní, ve své podstatě "absentující", právní úpravy, a dále pak chemické revoluce na přelomu 19. a 20. století a...
|
host ::
RSS.