|
|
Vývoj formy sportovního zpravodajství od zahájení vysílání Československé televize do současnosti
Nemravová, Petra ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Autorka diplomové práce Vývoj formy sportovního zpravodajství od počátku vysílání Československé televize do dnes mapuje proměny ve sportovním zpravodajství v Československu a Česku od roku 1953 do roku 2016 se zaměřením na jeho formu. Cílem této práce je na základě archivních záznamů Československé a České televize zdokumentovat, jak se vyvíjel formát oblíbeného zpravodajství, které má delší historii než zpravodajství běžné. Práce se zabývá sportovním zpravodajstvím v českých zemích od jeho počátku. Následně objasňuje vznik redakce sportu v Československé televizi a popisuje změny, které ji po celou dobu fungování provázely, zejména pak proměny spojené s vznikem samostatné České republiky a pozdějším zrodem specializovaného sportovního kanálu ČT Sport. Samostatně se věnuje také hlavní sportovní zpravodajské relaci Branky, body vteřiny. V druhé polovině práce vymezuje autorka několik kategorií, které pokrývají sportovní zpravodajství z několika různých úhlů. Tyto kategorie pak rozděluje podle historických mezníků pro danou kategorii důležitých. Práce dokumentuje proměny formy sportovního zpravodajství jak v hlavní sportovní zpravodajské relaci, tak mimo ni. Zabývá se politickým vlivem na sportovní zpravodajství. Pozornost věnuje také sportům, které se na obrazovce objevily, jazykovému projevu a...
|
|
| |
|
|
Česká hudební publicistika 1990-1993: analýza vybraných periodik a vzpomínky jejich novinářů
Ungerová, Kamila ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Analyzovanou oblastí předkládané diplomové práce je česká hudební publicistika raných 90. let na příkladech nově založených magazínů Rock & Pop (1990), Rock Report (dnes Report, 1991) a Spark (1992). Téma jsem zvolila s ohledem na neuspokojivé celistvé probádání hudebních periodik obohacujících český mediální trh o zcela nový formát, který již nebyl obsahově svázaný obdobím normalizace. Navíc magazíny přinesly široké veřejnosti celou řadu zahraničních, nepřevzatých rozhovorů a znatelně prohloubily povědomí o doposud upozaďovaných hudebních žánrech - metalu, punku i jejich subžánrech. Stejně jako si zasloužila důkladnou odbornou analýzu hudební scéna v období normalizace v diplomové práci Česká hudební publicistika zaměřená na rockovou hudbu v období normalizace PhDr. Martina Husáka, je jí hodna i hudební publicistika počínaje rokem 1990. Několik bakalářských a diplomových prací se věnovalo samostatně magazínu Rock & Pop, ovšem jednalo se převážně o parafráze z díla Vojtěcha Lindaura či o analýzu proměn útvaru hudební publicistiky - recenze. V případě periodika Spark pak autoři analyzovali "jeho jazyk" anebo obecně interpretovali tendence české hudební publicistiky. Na naší fakultě jsem ovšem nenalezla práci, která by analyzovala celistvě právě všechny tři vybrané magazíny v jejich raném období a...
|
|
|
Ideologie v periodickém tisku během Zimních a Letních olympijských her 1968
Pokludová, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato práce zachycuje dění X. zimních olympijských her 1968 a XIX. letních olympijských her 1968 v kontextu historického pozadí politického a společenského vývoje v Československu z pohledu tehdejšího způsobu jejich prezentace v dobových tištěných médiích. Popisuje základní principy ideologie se zaměřením na ideologie socialismu a komunismu, historické souvislosti roku 1968 v Československu se zaměřením na vojenskou intervenci vojsk Varšavské smlouvy do země v srpnu daného roku, i vznik a původ olympijského hnutí. Ve druhé části pojednává o obou Olympijských hrách 1968 z pohledu československé účasti a přibližuje také hlavní témata, která se ve spojení s nimi objevila v dobovém periodickém tisku. Samotná analýza tisku se týká dvou deníků s velkým společenským přesahem a sportovní a politickou tematikou - jsou to Československý sport a Rudé právo. Analýza se snaží prokázat ideologické prvky v mediálních obsazích daných deníků, které se týkají olympijských her i myšlenek olympijského hnutí nebo lokální politické situace. Analýza dále přináší souhrn toho, do jaké míry o Olympijských hrách 1968 tyto deníky informovaly, zda a jak se tato mediální reflexe v případě Zimních olympijských her 1968 ve Francii a Letních olympijských her 1968 v Mexiku lišila v závislosti na společenských a politických změnách v...
|
|
|
Historie sportovní redakce Československého/Českého rozhlasu
Charvát, Martin ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce pojednává o historii sportovní redakce v podstatě za 95 let existence rozhlasu. Sportovní přenosy začaly být součástí vysílání hned po pár letech od začátku vysílání a staly se jeho nedílnou součástí. Tyto přenosy reportoval nejprve Josef Laufer, později vznikla samostatná redakce. Ta byla do roku 1990 výrazně ovlivňována komunistickým režimem, přestože ten neměl přímý vliv na samotné vysílání. Sportovní redaktoři byli pro svou univerzálnost obsazováni i na význačné nesportovní akce, stejně jako se významně podíleli na vysílání srpnových událostí roku 1968. Po revoluci musela být redakce přebudována a zároveň se vyrovnávala s nástupem nových médií, která rozhlasu brala jeho exkluzivitu co do rychlosti informování o sportovních výsledcích. Sportovní redakce se v současnosti potýká s tvrdou konkurencí v online světě a internetové komunikaci, ale zároveň musí tvořit obsah také pro tato nová média.
|
|
|
Filmový odbor ministerstva informací 1945 - 1953
Stavárková, Kateřina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Filmový odbor ministerstva informací v letech 1945 - 1953" se zabývá kulturní politikou v Československu po druhé světové válce. V úvodní části byl nastíněn vývoj jednání o poválečném uspořádání v obnoveném Československu. V této části byly zmíněny historické souvislosti se zaměřením na zahraniční a domácí odboj. Významná část práce je věnována vzniku a vývoji ministerstva informací a jeho vlivu na kulturní politiku státu, zejména pak činnosti filmového odboru, který se po zestátnění filmového průmyslu v létě roku 1945 stal jedním z nejdůležitějších odborů v rámci ministerstva. Komunistická strana Československa využila odbor a kinematografii pro šíření komunistické ideologie ve společnosti. V kontextu historických souvislostí byla analyzována také role Kulturně - propagačního oddělení ÚV KSČ a problematika dovozu a distribuce zahraničních filmů. Vývoj role ministerstva informací a filmového odboru v rámci kulturní politiky státu je v diplomové práci nastíněn také v souvislosti s událostmi v únoru roku 1948 a sleduje jej až do zrušení ministerstva informací a osvěty v roce 1953.
|
|
|
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
|
|
|
Časopis Arbeiter Illustrierte Zeitung a jeho působení v československém exilu
Arabadjieva, Stefana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Předkládaná práce pojednává o německém časopise Arbeiter Illustrierte Zeitung (AIZ), jenž patřil mezi nejvýznamnější ilustrovaná periodika v období Výmarské republiky. Týdeník AIZ vznikl na začátku dvacátých let jako propagační orgán Mezinárodní dělnické pomoci (Internationale Arbeiterhilfe, IAH), masové organizace podporující dělníky v případě stávek či přírodních katastrof. Ustavením časopisu byl pověřen komunistický aktivista a vydavatel Willi Münzenberg. Pod jeho vedením se AIZ stal nejpopulárnějším levicovým ilustrovaným listem. Prosazoval politiku socialismu a bojoval za utvoření jednotné antifašistické fronty. Čtenáře lákal zejména satirickými fotomontážemi Johna Heartfielda, spolupracoval ale i s řadou dalších známých spisovatelů a umělců. Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 bylo jeho vydávání v Německu ukončeno. Ve své činnosti pokračoval v pražském exilu, kde neúnavně bojoval proti fašismu a zasazoval se za práva proletariátu. V roce 1936 časopis změnil název na Volks-Illustrierte, aby tím podpořil hnutí lidové fronty. Tato práce se zaměřuje na historii týdeníku AIZ, jeho charakter a exilové období. Věnuje se postavení německé emigrace v Československu a představuje vybrané osobnosti, jež byly součástí pražské redakce AIZ. Obsahová analýza ročníků 1934 a 1935 zkoumá způsob, jakým časopis...
|
|
|
Volby ředitelů veřejnoprávních médií pohledem vybraných deníků a zpravodajských serverů
Zemanová, Veronika ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou veřejnoprávních médií a způsobem jejich reprezentace ve vybraných denících a na zpravodajských serverech. Vzhledem k důležitosti veřejnoprávního média jako záruky vyváženého a nestranného zpravodajství a jeho specifikům vůči médiím komerčním se práce zaměřuje na to, jakým způsobem o veřejnoprávních médiích referují ostatní média, a to na příkladu posledních voleb ředitelů veřejnoprávních médií. První část práce vysvětluje specifika veřejnoprávních médií, jejich vývoj, současné postavení a problémy. Dále se věnuje konkrétním, českým veřejnoprávním médiím, a v neposlední řadě zkoumanému jevu, tedy volbě ředitele veřejnoprávního média. Druhou částí je vlastní výzkum, během kterého byl zkoumán způsob reprezentace volby generálního ředitele Českého rozhlasu v roce 2016 a voleb generálních ředitelů České televize a České tiskové kanceláře v roce 2017 v denících Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES a Právo a na zpravodajských serverech IHNED.cz, iDNES.cz a Novinky.cz. Metodou výzkumu byla kvalitativní obsahová analýza z důvodu zachování otevřeného přístupu k získaným informacím. Nechtěla jsem omezovat možná zjištění předem stanovenými kategoriemi, ale nechala jsem je vyplynout ze samotné analýzy. Proces volby byl popisován vesměs velmi fakticky, ze souvisejících okolností však...
|
|
|
Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače
Matunová, Alena ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače se věnuje rozhlasovému vysílání pro německé obyvatelstvo žijící v Čechách a na Moravě v období od jeho vzniku do roku 1945. Soustředí se na rozhlasový vysílač v Mělníku, jehož stavba byla dokončena v roce 1938. Postaven byl s cílem věnovat zvláštní rozhlasové vysílání německé menšině žijící v českých zemích. Vlastní analytická část práce je rozčleněna do tří částí, a to na rozhlasové vysílání v období tzv. první a druhé republiky a za Protektorátu Čechy a Morava. Jedna kapitola je věnována vysílání ze zahraničí (zvláště vysílači Sudetendeutscher Freiheitssender), které rovněž cílilo na sudetské Němce. Práce popisuje protikladný přístup k rozhlasovému vysílání pro tuto skupinu ze strany československé politické reprezentace a ze strany Německa. V Československu bylo toto vysílání přenecháno soukromoprávní instituci Urania. Její vysílání nebylo ze své povahy pro sudetské obyvatelstvo poutavé, a to svou pozornost obrátilo k říšskoněmeckému programu, který postupem času začal vytvářet jejich názory. Popisuje, jaký vliv měla nacistická propaganda na pozdější jednání sudetských Němců a jak na ni reagovala československá rozhlasová společnost. Věnuje se následným debatám...
|
host ::
RSS.