|
|
The "New subjectivism" in the Swiss-German literature in the Seventies of the 20th century
Kimla, Tomáš ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Diplomová práce se zabývá německojazyčnou švýcarskou literaturou šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Těžištěm práce je zobrazení společenskopolitické situace ve Švýcarsku po roce 1968 a nastínění literární reakce spisovatelské veřejnosti na značně zpolitizované veřejné dění, které začalo pronikat i do literárních témat, což mělo za následek citelné ohrožení umělecké autonomie švýcarských spisovatelů té doby. První část práce se věnuje právě analýze příčin a důsledků politizace společenských poměrů a zaměřuje se tak především na proměny ve struktuře švýcarské společnosti na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, dále pak na nekompromisní reakci švýcarské veřejnosti na hrozbu státního rozvratu v důsledků posilování levicově orientovaných politických uskupení na švýcarském území. Druhá část práce se zabývá reakcí literární veřejnosti na bouřlivý vývoj veřejného dění a mapuje hlavní tendence literárního směru, který vznikl v důsledku nadměrné politizace literárních témat, a sice literatury "Neue Innerlichkeit". Závěrečná část práce se pak věnuje literárněvědné analýze tří reprezentativních dobových děl, která reagují na pomezí literatury "Neue Innerlichkeit" a literatury společensko-politické angažovanosti různými způsoby na dobové dění ve švýcarské společnosti. První část analýzy se zabývá romány Otto...
|
|
|
The genre nouvelle illustrated with "Immensee" by Theodor Storm
Kellnerová, Jana ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce zpracovává ve své první části pojem novely, problematiku jejího určení a dějiny tohoto literárního žánru. Ve druhé části se zaměřuje konkrétně na život a novelistické dílo severoněmeckého spisovatele Theodora Storma - charakteristické rysy Stormových novel, realistické a romantické prvky, témata. Poslední částí diplomové práce je rozbor novely Včelí jezero, zvláštní pozornost je věnována kapitole "Reinhards Bad im See".
|
|
|
Alchemistic features in the novels of Gustav Meyrink
Markvartová, Eva ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Glosíková, Viera (oponent)
Disertační práce Alchymistické rysy v románech Gustava Meyrinka/Alchemistische Züge in den Romanen von Gustav Meyrink se zabývá otázkou, jakým způsobem se alchymie odráží v dílech tohoto autora a do jaké míry utváří myšlenkový profil jeho románů. Jako podklad pro analýzu jsem zvolila knihy Golem/Der Golem (1915), Bílý dominikán/Der weiße Dominikaner (1921) a Anděl západního okna/Der Engel vom westlichen Fenster (1926), ve kterých sehrává Hermovo umění dle mého názoru velmi významnou roli. Snažím se ukázat, jak originálně Meyrink integruje Královské umění do koncepce svých děl. Alchymisté označují své snahy jako Velké Dílo/Opus Magnum. Právě Opus Magnum a jeho jednotlivé části (putrefakce, albedo, rubedo) vnímám ve vybraných dílech jako strukturu, která se projevuje jak komplexně (např. ve způsobu, jakým Meyrink zachází se syžetem, postavami či prostorem), tak i dílčími momenty (např. v jednotlivých motivech). Velké dílo můžeme považovat za červenou nit, která se táhne všemi zmíněnými romány. V knize Golem jsem navíc zohlednila i tarotovou symboliku, protože mezi alchymií a tarotovou mystikou lze nalézt řadu styčných bodů. Cílem samotné práce je vysvětlit nejdůležitější myšlenky umění spirituální alchymie a poukázat na jejich zajímavé paralely v Meyrinkově díle.
|
|
|
Christian view of the world in the works of Stefan Andres
Vojteková, Alžběta ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Stefan Andres (1906 - 1970) byl nemecký prozaik, básník a dramatik, tvorící od tricátých let dvacátého století nepretržite až do své smrti. Pocet a rozsah jeho del je úctyhodný, i když jsou dnešnímu ctenári málo známá. Za svého života ctený a populární autor upadl pozdeji v zapomnení nejenom mezi ctenári, ale také mezi germanisty a studenty germanistiky. Zámerem práce je tedy predevším predstavit život a dílo Stefana Andrese se zamerením na jeho trilogii Die Sintflut (Potopa). Die Sintflut, ale i jiná Andresova díla, je výpovedí nejen umeleckou a lidskou, ale také politickou. Tím se dostáváme k další oblasti Andresovy cinnosti, jeho politické angažovanosti. Stavel se do opozice vuci nacismu i vuci poválecnýmnemeckým pomerum. Práce dospela k záveru, že Andresova politická cinnost, která se promítla do jeho díla, je motivována krestanským presvedcením a vychází z nej . I ze strucného pohledu na Andresovy romány, novely a povídky lze jasne usoudit, že myšlenkovým stredem jeho díla je krestanská víra. Právem bývá razen mezi krestanské, konzervativní, nebo prímo katolické autory, i když tady je nutno ríci, že byl katolíkem znacne netradicním. Novely, které jsou stále ješte cteny, anebo alespon pripomínány (príznacné je, že se obe odehrávají v prostredí katolické církve), jsou El Greco malt den Großinquisitor (El...
|
|
|
The comparison of Grillparzer's and Horn's King Ottokar and the response of Czech cultural public to both plays
Mišoňová, Anežka ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce začíná krátkým přehledem německé a české poezie, dramat a románů o českém králi Přemyslu Otakarovi II. Ve druhé kapitole se zabývá dobou, ve které byla napsána tragédie Štěstí a pád krále Otakara Franze Grillparzera a okolnostmi jejího vzniku, zahrnuje informace o censuře, kritické reakci Čechů ve Vídni a popisuje Grillparzerův vztah k Čechům a jeho pobyty na Moravě a v Praze. Třetí kapitola se týká života Uffo Daniela Horna, jeho politického angažmá v revoluci 1848 a stejně tak vývoje jeho vztahu k českému národu před a po revoluci. Čtvrtá kapitola nabízí jak stručné srovnání Hornových obou verzí Krále Otakara, tak podrobnější porovnání Grillparzerova a Hornova dramatu z hlediska stavby, děje, postav a jejich charakteristik. V poslední kapitole jsou chronologicky seřazeny reakce české umělecké veřejnosti.
|
|
|
Transformations and permanent aspects of the conflict between fathers and sons in twentieth- and twenty-first century German literature
Jansová, Kristina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Těžiště mé diplomové práce spočívá v literární analýze motivu vztahu otce a syna v německy psané literatuře 20. a 21. století. Cílem bylo prozkoumat na vybraných textech důvody a formy periodické aktualizace starého literárního motivu v různých fázích duchovního a společenského vývoje posledního století. Výchozí texty byly vybírány na základě reprezentativnosti pro dané téma a z hlediska časového pro jednu generaci. Jedná se o díla Das Urteil, Die Verwandlung Franze Kafky, Der Sohn Waltera Hasenclevera, Nicht der Mörder, der Ermordete ist schuldig Franze Werfela, Vatermord Arnolta Bronnena, Hamlet oder die lange Nacht nimmt ein Ende Alfreda Döblina, Der Schwarze Schwan od Martina Walsera, Das Buch des Vaters Urse Widmera a Am Seil Thomase Langa. Z důvodů velké různorodosti zpracování problematiky, vyplývající jak z individuálního charakteru tohoto vztahu, tak jeho proměn v průběhu minulého století, byly formulovány konstanty vztahu otce a syna. Tyto konstanty pak tvořily kostru práce a byly hlavním kritériem pro analýzu zkoumaných literárních děl. V první řadě byl zohledněn charakter otce a jeho vliv na výchovu a vztah k synovi, dále pak reakce syna a zvláště jeho schopnost iniciace, respektive emancipace od primární rodiny a jedna kapitola byla věnována vlivu matky na vývoj tohoto vztahu. Protože je hlavní...
|
|
|
Literary portrayal of the mother character in selected novels by Elfriede Jelinek
Povejšilová, Klára ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Resumé Na začátek mé diplomové práce jsem zařadila přehled role matky a ženy od středověku po současnost. V první kapitole představuji čtyři matky ze dvou románu Elfriede Jelinekové. Poukazuji na jejich společenské postavení v politickém systému a konkrétní době. V kapitole věnované gender problematice vysvětluji termíny "sex" a "gender". Elfriede Jelineková pracuje s mužským a ženským principem, které podléhají stereotypní představě. Nerovnováha mezi oběma principy vede k narušení jedince i společnosti. Autorka s velkou mírou ironie redukuje ženu na její tělo, které je považováno za produkt podléhající kapitalistickým pravidlům trhu; ve fašistické společnosti se tělo stává objektem k vybíjení agrese a likvidaci. Motiv špíny je znázorněn v několika rovinách: jako metafora maloměšťáckého myšlení, metafora viny a spoluviny za nacistické zločiny a v neposlední řadě je spojována s ženskými fyziologickými procesy. V další kapitole se zabývám vztahem dětí k matce, případně k otci. Děti své rodiče zavrhují, ale zároveň opakují jejich chování. Motiv hranice je příznačný pro obě díla. Děti usilují o překročení hranice své sociální vrstvy, stejně jako hranice geografické (studium Anny v USA, celosvětová známost pianistky Eriky). Poslední kapitola pojednává o jazykových prostředcích autorky. Je poukázáno na souvislost...
|
|
|
Dramatist and performer Werner Schwab. A contribution to Austrian postmodernism
Narwová, Michaela ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce podává ucelený obraz o Werneru Schwabovi, rakouském dramatikovi a akcionistovi. Ten patřil v době svého úmrtí v roce 1994 k nejvíce hraným německy mluvícím autorům. Hlavním cílem práce, jejíž základ spočívá ve Schwabově dramatické tvorbě, je podat ucelenou monografickou studii. Jsou v ní zpracována nejen samotná dramata, ale i jeho vztah k divadelní tvorbě Thomase Bernharda a Elfriede Jelinek. Na kapitolu o osobním životě autora navazují kapitoly "Postdramatické divadlo", "Divadlo ukrutnosti" a "Lidová hra", v nichž lze nalézt odpověď na otázku zařazení Schwabovy dramatické tvorby do celkové literární koncepce konce 20. století. Zvláštní pozornost je zde věnována jeho originálnímu jazyku, nazvanému po autorovi "Schwabisch".
|
|
|
Wolfgang Koeppen's novels: "Littérature engagée" and experimental prose
Spěváčková, Tereza ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá poválečnou románovou trilogií německého spisovatele Wolfganga Koeppena (1906-1996): Tauben im Gras (1951), Das Treibhaus (1953) a Der Tod in Rom (1954). V první části podává práce nástin politicko-kulturního vývoje Německa v letech 1945-1965, s hlavním důrazem na padesátá léta. V této době prožívá země hospodářský zázrak a Němcům se vrací ztracené sebevědomí. Zároveň se ovšem ukazuje, že vize zcela nového počátku ztroskotala a Adenauerova konzervativní politika navrací Německo do vyježděných kolejí předválečného období. Od naléhavých politických otázek roku 1945 se zájem Němců obrací po výtce k zajištění vlastního blahobytu, měšťáckého pohodlí. Hrůzy války se zdají být zapomenuty a namísto prožitku "kolektivní viny" přichází "kolektivní ztráta paměti". Tato zásadní proměna nezůstala nepovšimnuta. Kriticky ji reflektovali zejména mladí spisovatelé sdružení kolem Skupiny 47. Mimo jejich řady a de facto na okraji dobového literárního dění vyslovuje svůj hlasitý protest proti poválečnému směřování německé společnosti také Wolfgang Koeppen. V následující části, která tvoří vlastní jádro celé práce, jsou postupně analyzovány zmíněné romány v kontextu doby svého vzniku i celku autorova díla. Leitmotivem všech tří románů jsou přitom pocity vykořeněnosti a bezvýsledného tápání lidí...
|
|
|
Analysis of the motifs in the novel "Sansibar oder Der letzte Grund" by Alfred Andersch
Turinek, Jakub ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Cílem předkládané diplomové práce je motivický rozbor románu Alfreda Andersche "Sansibar oder Der letzte Grund" (Zanzibar aneb Poslední důvod) z roku 1957. První kapitola diplomové práce pojednává o západoněmecké literatuře v prvních letech po válce a dále pak o letech padesátých a šedesátých, kdy se německá literatura a veřejnost musela vyrovnat s prožitými hrůzami i obviněními z kolektivní viny. Tzv. "bod nula", který signalizuje začátek nové německé literatury je ale poněkud sporný. Dvanáct let fašistické diktatury přerušilo kontinuitu německé literatury, na rozdíl od politiky, kde toto období znamenalo konec jednoho systému. Období bezprostředně po roce 1945 teprve poskytlo literárnímu životu v Německu příležitost pro důkladný rozbor a zpracování prožitého. Toto období bylo většinou literaturou emigrantů. Literární produkce exulantů byla bohatá, ale mnoho knih mohlo být vydáno až po válce. Preferovaným žánrem byl zejména historický román. Ani autoři tzv. vnitřní emigrace nepřinesli s sebou po válce nové impulsy. To se povedlo teprve poválečné literatuře SRN a zejména autorům, kteří se připojili k volnému seskupení Skupina 47. K nejfrekventovanějším tématům patřila problematika nacistické minulosti a reflektování poválečné skutečnosti včetně studené války a "hospodářského zázraku". V šedesátých letech se...
|
host ::
RSS.