|
| |
|
|
Hudební tradice Lanškrounska
Havlíčková, Jaroslava ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce se věnuje .. Hudehním tradicím Lan.~krounska ". V úvodní části se snaží představit Lanškroun a jeho okolní obce společně tvořící již zmiňovaný region. Lanškroun je bohatý svou historií, významnými místy, pamětihodnostmi a osobnostmi, ale nejen to. Jeho hudební historie sahá až do 14. století. Z této doby se však nedochovalo příliš mnoho hudebních pramenů. Vývoj hudby zde byl podobný jako v okolních městech, ale měl i své zvláštnosti, neboť se nacházel v národnostně smíšené oblasti Hřebečska. Hudba 17. století je spojena převážně s lanškrounským kostelem sv. Václava. V následujících dvou stoletích je Lanškroun bez písemných dokladů o hudebních aktivitách. Pouze se traduje, že členové místní rodiny Erxlebenů byli velkými obdivovateli a milovníky hudby. Obzvláště jejich synovec Karel Langer, který založil spolek pro zpěv, hudbu a divadlo. Díky tomuto počinu se na jevišti místní Střelnice uskutečnilo mnoho oper světového významu. Dále je pozornost zaměžena na současné sbory, soubory a kapely, kterých je v Lanškrouně opravdu mnoho. Neopomenutelnou součástí hudební tradice jsou i varhany, se kterými byl odjakživa spojen hudební život. Největší pozornost je věnována nejvýznamnější hudební osobnosti Lanškrounska - houslistovi, skladateli a dirigentovi Jindřichu Pravečkovi, který...
|
|
|
Hudební život na Mladoboleslavsku
Tondrová, Lenka ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Diplomová práce v úvodních kapitolách popisuje historii a proměny mladoboleslavského regionu od nejstarších dob až do současnosti. Dále pojednává o jeho kulturním rozvoji. Hlavním těžištěm diplomové práce je zmapování důležitých spolků, institucí, hudebních těles a osobností z oblasti artificiální hudby, které se zasloužily o bohatý hudební život v celé této oblasti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Aktivní poslech hudby
Šulanová, Silvie ; Hurníková, Kateřina (oponent) ; Herden, Jaroslav (vedoucí práce)
Poslech hudby v hudebně výchovném procesu je pro žáka přínosný jen tehdy, je-li uskutečňován s pomocí aktivní tvořivosti. Ke splnění tohoto požadavku se proto v rámci receptivní hudební výchovy uplatňuje činnostní pojetí poslechu hudby. Východiskem tohoto přístupu je tzv. dynamický model, který pojímáme jako ideální vzor didaktické transformace hudebního materiálu. Pomocí něho vytváří pedagog v rámci hudebně výchovného procesu takové vyučovací podmínky, jež mají žákům zjednodušit pozorování hudebních prvků a struktur a umožnit tak porozumění hudební řeči. Pochopitelně tedy závisí na schopnostech a dovednostech učitele, jak konkrétní hudební dílo prezentuje. Úspěšnost receptivní hudební výchovy je však determinována především hloubkou a intenzitou hudebního vnímání žáků, tedy jejich aktivitou při vnímání hudebních děl. Naučit žáky vnímat hudbu aktivně znamená naučit je pomocí tvořivých muzikantských činností a jednoduchých myšlenkových operací zpracovat daný hudební materiál. Jinými slovy, žáci na základě vlastních činností pronikají do obecných zákonistostí hudby tj. pozorují poslouchanou hudbu, identifikují její vyjadřovací prostředky, odhalují strukturní složky hudby a dešifrují tak její hudební obsah. Získané poznatky a zkušenosti jsou pak schopni aplikovat v jiné analogické hudební situaci. Aktivní...
|
|
|
Jan Antonín Reichenauer - chrámová tvorba se zřetelem k litaniím
Semerád, Vojtěch ; Stříteská, Leona (oponent) ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce)
7. Resumé Jan Antonín Reichenauer byl významným pražským skladatelem první třetiny 18. století. I když chrámová tvorba zaujímá v jeho díle zásadní postavení, byl znám také jako skladatel instrumentálních skladeb. Chrámová díla, mše, moteta, offertoria, duchovní árie, litanie a nešpory byly často označovány nepřesným jménem skladatele (Reichenaur, Reichenau) a hrály se na pražských i mimopražských chrámových kůrech. Mimo české hudební sbírky a archivy (Archiv Pražského hradu, Hudební sbírka Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, skladby z fondů klášterů, soustředěné v Českém muzeu hudby) se mnoho instrumentálních skladeb dochovalo v Drážďanech, ve Wiesentheidu, Darmstadtu a ve Vratislavi. Reichenauerovo dílo bylo ovlivněno neapolskou školou z 1. poloviny 18. století, zvláště díly F. Duranta a D. Sarra. O jeho životě existují jen kusé zprávy. Mnoho informací jsem našel v křestních a úmrtních matrikách malostranských kostelů. Z doby kolem roku 1723 pocházejí záznamy o jeho působení v Praze v šlechtické kapele hraběte Václava Morzinajakožto skladatele instrumentálních i chrámových skladeb. Současně s jeho postavením skladatele ve šlechtické kapele můžeme předpokládat, že s největší pravděpodobností působil i jako regenschori v jednom z pražských kostelů, protože se dochovalo množství jeho chrámových...
|
|
|
Osobnost Milana Uherka jako zakladatele dětského pěveckého sboru Severáček
Rosůlková, Gabriela ; Pecháček, Stanislav (oponent) ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce)
Diplomová práce se soustředí na přiblížení osobnosti sbormistra Milana Uherka, zakladatele dětského pěveckého sboru Severáček. V prvních kapitolách se snaží postihnout význam a specifika dětského sborového zpívání v oblasti výchovné (s příhledem k aspektům etickým, estetickým a hygienickým) a v oblasti odborné, vzdělávací. Vyplývá z nich, že úspěšnost sborové práce i vnitřní harmonie sboru je podmíněná osobností sbormistra. Následující kapitoly se proto věnují popsání odborných, povahových a organizačních předpokladů, které by měla osobnost sbormistra reprezentovat. Na základě vytčených obecných poznatků je představena osobnost Milana Uherka, jeho životní osudy a celoživotní umělecká činnost spojená především se založením a vedením dětského pěveckého sboru Severáček. Poslední kapitoly práce se snaží zachytit hudební i nehudební principy, na nichž Milan Uherek postavil mnohaletou úspěšnou činnost a existenci svého sboru.
|
|
|
Škola hry na sopránovou zobcovou flétnu pro I. st. ZŠ
Stachová, Irena ; Kodejška, Miloš (oponent) ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá otázkou výuky hry na sopránovou zobcovou flétnu žáků prvního stupně ZŠ v rámci hodin hudební výchovy. V teoretické části diplomová práce shromažďuje dostupné informace o tomto nástroji, výuce, možnostech studia a seznamuje s přehledem nejpoužívanějších učebnic a škol hry. Praktická část si stanovuje cíl na základě vlastního pokusu o vytvoření školy hry popsat a zmapovat danou problematiku jako jednu z možných metod postupu výuky.
|
|
|
Sborový život na Šumpersku
Hánečková, Vendula ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá sborovým životem jako důležitou součástí hudebního života na území okresu Šumperk se zvláštním zřetelem na dětské pěvecké sbory. Do této problematiky čtenáře uvádí první kapitola, která obecně nahlíží na tradici sborového zpěvu v daném regionu. Samostatná kapitola je věnována sborovým festivalům a soutěžím, která podrobně mapuje zejména mezinárodní festival Krajina zpěvu, jenž svým rozsahem a významem daleko přesáhl hranice okresu. Zvláštní prostor je v práci věnován pěti dětským pěveckým sborů, které se nejvýrazněji podílejí na zdejším sborovém dění. Jejich činnost je představena v jednotlivých medailonech, které mimo obrazového materiálu doplňují i stručné životopisy jejich sbormistrů. Práci uzavírá zhodnocení současné situace školních sborů. Tato práce podává souhrnný obraz tradice sborového zpěvu v šumperském regionu a mapuje rozvoj dětského sborového zpěvu od jeho počátků do dneška, čímž představuje ojedinělý takto komplexní zdroj informací o významné součásti místního hudebního života.
|
|
|
Výuka hry na sopránovou zobcovou flétnu u dětí předškolního věku
Uríková, Radka ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce zkoumá způsob výuky na sopránovou zobcovou flétnu v předškolním věku. Teoretická část poukazuje na specifičnost předškolního období v oblasti hudebního vývoje dítěte a v jeho psychologických předpokladech k hudebním činnostem. Kapitoly jsou zaměřeny na některá vnější a metodická hlediska vedení výuky. Praktická část předkládá konkrétní výsledky pozorování výuky hry na sopránovou zobcovou flétnu ve vybraných mateřských školách. Na základě zjištěných skutečností jsou v závěru práce navrženy další možná zaměření dílčích výzkumů i konkrétní návrhy k vedení výuky v mateřských školách. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Renesance v hudební výchově na střední škole
Tomšíčková, Marie ; Herden, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Když otevřeme učebnici dějepisu nebo literatury pro gymnázia či jakoukoli publikaci pojednávající o dějinách umění a vyhledáme kapitolu Renesance, najdeme vždy spoustu informací o renesanční kultuře, resp. o malířství, sochařství, architektuře, možná i poezii a divadle. Jen o hudbě ani zmínka! Jako by hudba ani nebyla uměním! Není snad hudba součástí kulturního dědictví našich předků? Jsou snad hudební památky renesance méně dokonalé než sochy či obrazy té doby? Hudba vždy byla, je a bude součástí naší kultury, našeho lidství, a proto si zaslouží naši pozornost a obdiv. Vždyť i skladatelé, pěvci a hudebníci byli ve své době velmi obdivováni. Lze dokonce říci, že ve své době byli slavnější než malíři a sochaři. Hudba je umění plynoucí v čase, komunikace s hudbou je tedy vázána na čas, na postupné odhalováni struktury sděleni. Hudba existuje, dokud ji vnímáme, ale když dozní, je nenávratně pryč. Nemůžeme ji vidět jako průčelí domu, kolem kterého chodíme, nemůžeme si na ni sáhnout jako na sochu na mostě. O to víc potřebuje pomoc učitelů a nadšených muzikantů, aby jí pomohli oživnout, aby se dostala do povědomí a srdcí dnešních lidí. Zároveň se však musíme vyvarovat opačné chyby: vyjmout hudbu z doby jejího vzniku, zabývat se jejími klenoty a přitom zapomenout na toho, kdo tuto hudbu napsal, kdo ji hrál a kdo...
|
host ::
RSS.