|
| |
|
|
Nakladatelství Meander a mediální reflexe edice Modrý slon
Pecháček, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nakladatelstvím Meander a mediálním ohlasem vybraných titulů z edice Modrý slon. Teoretická část představuje vývoj vydavatelské praxe po roce 1989 na jehož pozadí vzniklo v druhé polovině 90. let nakladatelství Meander, vývoj literatury pro děti a mládež na přelomu tisíciletí, fenomén autorské ilustrované knihy a proměnu čtenáře a čtenářského prostředí. Praktická část představuje nakladatelství Meander a uměleckou edici Modrý slon. Pro tuto edici je klíčový umělec Petr Nikl, který je zároveň kmenovým autorem nakladatelství. Výzkum mediálních ohlasů byl proveden na knihách Záhádky Petra Nikla, Jělěňovití Petra Nikla a Velká cesta Malého pána Lenky Uhlířové a Jiřího Stacha. Zkoumanými médii byly kulturní a literární časopisy, denní tisk, a internetová a elektronická média.
|
|
|
Profil nakladatelství Paseka a jeho mediální obraz (1990-2018)
Šimková, Karolína ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
- si klade za cíl zachytit obraz nakladatelství Paseka, které založil Ladislav Horáček před více než třiceti lety, a jež má své pevné místo na českém knižním trhu. První část práce si klade za cíl seznámit čtenáře se základními pojmy a představit této části popsána počáteční léta Pasekou neodmyslitelně spjaty. Druhá část se zaměřuje především na ediční politiku Paseky, jež se vyvíjela spolu ovna působil ve funkci ředitele nakladatelství. Třetí část práce je zaměřena na současnou Paseku. Součástí této části je seznámení nynější ediční politikou, významnými autory, publikacemi i spolupracovníky, ale také se svými čtenáři. A konečně závěrečná, praktická část, představuje kvantitativní analýzu vybraných médií, jež referovala o Pasece v období po smrti jejího zakladatele Ladislava Horáčka,
|
|
|
Mediální obraz nakladatelství Knižní klub (1992-2018)
Ročková, Anna ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz nakladatelství Knižní klub (1992-2018) se zabývá tím, jak o nakladatelství Knižní klub referovala vybraná česká periodika. V první části je popsán vývoj knižního a nakladatelského trhu, a to od počátku rozvoje knihtisku přes všechna historická období, která český národ potkala. Další část diplomové práce je věnována samotnému nakladatelství Knižní klub a všemu, co s ním souvisí. Navazující kapitola pak mapuje všechny společnosti, které kdy Knižní klub během jeho působení na českému trhu vlastnily. Samotná mediální analýza je rozdělena do dvou velkých kapitol, a to dle období, v němž byla vybraná periodika analyzována. První z těchto kapitol se zaměřuje na léta od roku 1992 do roku 2013 a analyzována v ní jsou tištěná periodika, která v té době byla v České republice aktivní, druhá se věnuje medializaci nakladatelství Knižní klub v letech 2014 až 2019. V této druhé kapitole jsou analyzována kromě tištěných periodik i online média, jejichž vliv v těchto letech vzrostl. Pro získání výsledků byla využita metoda Kvantitativní obsahové analýzy, která je na počátku této druhé části analýzy popsána a vysvětlena.
|
|
|
Literární reportáže Miroslava Holuba a Jiřího Muchy inspirované cestami po USA v 60. letech 20. století
Kubová, Linda ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na literární reportáže Miroslava Holuba a Jiřího Muchy inspirované jejich výjezdy a cestami po Spojených státech amerických během 60. let 20. století. Hlavními zkoumanými zdroji této práce je Černý a bílý New York od Jiřího Muchy a Anděl na kolečkách od Miroslava Holuba. První kapitola uvádí do kontextu historické a kulturní souvislosti první poloviny šedesátých let kdy byly obě literární reportáže vydány. Další kapitola vymezuje žánr literární reportáže a vývoj tohoto žánru. Následuje biografická část o autorech a stručné shrnutí jejich literárních stylů. Závěrečná kapitola analyzuje literární reportáže Černý a bílý New York a Anděl na kolečkách a porovnává kulturní a společenské smýšlení USA oproti situaci v Československu zachycené v těchto reportážích. Také srovnává styl psaní a vyjadřování autorů. Práce dochází k závěru, že Mucha se spíše zaměřuje na komunity, umění a kulturní scénu, zatímco Holub píše spíše o moderní civilizaci, technice a vědě a varuje před budoucností. Jejich literární styly jsou ovlivněné jejich životními zkušenostmi a kariérami.
|
|
|
Žánr fantasy v českých nakladatelstvích
Behenský, Petr ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá českými nakladatelstvími vydávajícími fantasy literaturu a stavem žánru fantasy na českém knižním trhu. Tuto situaci zkoumá skrze analýzu tvorby tří nakladatelství - Laser, Polaris a Straky na vrbě. Cílem bylo zjistit, jak se vyvíjel trh s fantasy literaturou během posledních deseti let, a porovnat úspěšnost jednotlivých nakladatelství a jejich strategií. V teoretické části se práce nejprve věnuje roli nakladatele na knižním trhu, a to především skrze vzájemné působení nakladatele jako podnikatele a jako nositele kultury. Dále popisuje současnou situaci panující na českém knižním trhu. V následující části je vymezen žánr fantasy, nastíněn jeho vznik a vývoj a také vývoj vydávání fantasy v České republice. Poté jsou představena tři zkoumaná nakladatelství, a to především s ohledem na jejich nakladatelské strategie. Praktická část srovnává fantasy tituly těchto nakladatelství vydané mezi lety 2009-2019 a jejich mediální ohlas v časopise Pevnost, v internetovém fanzinu FantasyPlanet, na stránkách internetové Databáze knih a v pravidelných žebříčcích prodejnosti Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Nejprve jsou představena jednotlivá média a formy ohlasu (recenze, uživatelská hodnocení, pozice v žebříčku) a následně analyzovány publikované tituly. Výsledky této analýzy...
|
|
|
Ohlas literární soutěže Magnesie Litery v médiích v letech 2016-2019 a vybraných vítězných knih
Karešová, Pavla ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou literárněkritických ohlasů čtyř vybraných titulů, které v letech 2016-2019 získaly ocenění v určité kategorii literární soutěže Magnesia Litera. Práce si v teoretické části klade za cíl představení profilu ceny Magnesia Litera, následovně také vymezení pojmu literární kritiky, popsání jejího vývoje a principů. Dále se pak věnuje již čtyřem konkrétním vítězným titulům, mezi nimiž jsou dva oceněny Literou za prózu: Do tmy (2015) od Anny Bolavé a Teorie podivnosti (2018) od Pavly Horákové, jeden Literou za publicistiku: Brnox. Původce brněnským Bronxem. Akce Kateřiny Šedé (2016) a jeden Literou za literaturu pro děti a mládež: Transport za věčnost od Františka Tichého (2017). Jednotlivá díla jsou poté podrobena vlastní interpretaci. Následovně práce analyzuje kritickou reflexi jednotlivých titulů v českém mediálním prostředí před udělením ceny Magnesia Litera a po něm, sleduje kvantitu ohlasů a vzájemně komparuje jejich obsahy - u obojího se práce zaměřuje také na to, zda byla literárněkritická hodnocení ovlivněna samotným oceněním.
|
|
|
Kritický ohlas vítězů Ceny Jiřího Ortena v českých médiích v letech 2013 a 2014
Motyčková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Ceně Jiřího Ortena a oceněným básnickým sbírkám Výjevy Ondřeje Hanuse a Co s tím Alžběty Stančákové. Zabývá se jejich kritickým ohlasem v českých médiích v letech 2013 a 2014. V teoretické části podává profil Ceny Jiřího Ortena, vymezuje pojmy literární kritika a recenze a interpretuje zkoumané sbírky v kontextu současné české poezie. Druhá část mapuje a následně analyzuje kritický ohlas sbírek v českých médiích v letech 2013 a 2014. Recenze a kritiky pochází ze specializovaných kulturních časopisů, serverů a pořadů rozhlasových stanic. Součástí bakalářské práce je i rozhovor s Ondřejem Hanusem zaměřený na Cenu Jiřího Ortena, současnou českou poezii a literární kritiku.
|
|
|
Konstituování literárního časopisu Host v 90. letech 20. století
Kebzová, Barbora ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová magisterská práce mapuje konstituování, podobu a vývoj literárního časopisu Host v devadesátých letech dvacátého století. Konkrétně jsou v práci zkoumána všechna čísla časopisu, která vyšla v období mezi lety 1989 a 1997. Zvláštní důraz je v diplomové práci kladen na literárně-kritické texty, které byly v průběhu zkoumaného období publikovány v rubrice Margiana. Teoretická část práce komplexně představuje historii časopisu, zaměřuje se také na transformaci médií po listopadu 1989 a na literárně zaměřenou časopiseckou produkci devadesátých let. Pozornost je v diplomové práci věnována také značně proměnlivé periodicitě časopisu mezi lety 1989 až 1997, zmíněni jsou i stálí redaktoři a šéfredaktoři listu v tomto období. Práce se dále zabývá etablováním rubrik časopisu na počátku devadesátých let a grafickou podobou jednotlivých čísel časopisu. Stěžejní částí práce je analýza rubriky Margiana, ve které byly v devadesátých letech publikovány především literárně-kritické a publicistické texty. S pomocí kvantitativní obsahové analýzy rubriky je v práci odhalena její žánrová a tematická skladba, vývoj rubriky i nejčastější autoři příspěvků. Podoba literárně- kritických textů rubriky je představena analýzou šesti vybraných recenzí různých autorů. Součástí práce je také rozhovor s šéfredaktorem...
|
|
|
Pasparta - nakladatelství s cílem informovat o poruchách autistického spektra
Ullsperger, Adam ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit Nakladatelství Pasparta, které upíná svoje tvůrčí síly ke zlepšení informovanosti veřejnosti o poruše autistického spektra. První kapitola vymezuje pojem nakladatelství a obsahuje stručnou historii nakladatelského podnikání v českých zemích. Druhá kapitola popisuje okolnosti vzniku nakladatelství, jeho charakteristiku a obsahuje chronologický přehled jeho tvorby, rozdělené podle čtyř kategorií: Beletrie, Pro děti, Odborná lieratura o autismu a Psychologie. Tento přehled končí červnem 2019, ale obsahuje také zatím nevydanou literaturu a stručné seznámení s plány do budoucna. Praktická část obsahuje také analýzu činnosti nakladatelství, která souvisí se sociálním podnikáním Pasparty a zaměstnáváním autistických osob. Třetí kapitola se věnuje tomu, jak celá spolupráce funguje po praktické i právní stránce. Obsahuje také popis toho, jak probíhá v Paspartě nakladatelská tvorba, kdo v ní představuje autorský kolektiv a rozebírá také motivaci nakladatelství. Poslední část ukazuje, jaká ocenění Pasparta získala za celou dobu své existence.
|
host ::
RSS.