|
|
Odpovědnost velitele v mezinárodním trestním právu
Paclík, Vojtěch ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Diplomová práce představuje analýzu pramenů práva, judikatury a odborné literatury týkající se doktríny odpovědnosti velitele. Samotné analýze předchází popis historického vývoje odpovědnosti velitele. Cílem analýzy je identifikace podmínek odpovědnosti velitele vymezených judikaturou ad hoc tribunálů a podmínek odpovědnosti velitele podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, jejichsrovnání a nalezení nejdůležitějších rozdílů obou pojetí. Provedenou analýzou jsem zjistil, že Římský statut oproti judikatuře ad hoc tribunálů vyžaduje podmínku příčinné souvislosti a zavádí dvě kategorie nadřízených - kategorii vojenských velitelů a osob fakticky vykonávajících funkci vojenského velitele a kategorii ostatních nadřízených. Pro velitele spadající do první kategorii platí nově o něco přísnější podmínky odpovědnosti než pro ostatní nadřízené. Přínosem této práce je identifikace podmínek odpovědnosti velitele v českém jazyce.
|
|
|
Zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Balšánek, Marek ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
1 Resumé Zločiny proti lidskosti tvoří spolu s válečnými zločiny, zločinem agrese a zločinem genocidia skupinu tzv. zločinů podle mezinárodního práva. Pro tyto zločiny je charakteristické, že z důvodu jejich závažnosti a nebezpečnosti je jejich postih věcí celého mezinárodního společenství. Tento postih byl již několikrát na mezinárodní úrovni realizován, jako příklad mohou sloužit stálé ještě fungující tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu. Tato diplomová práce se zabývá zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu. Ten má na rozdíl od předchozích mezinárodních trestních tribunálů charakter stálé soudní instituce. Hlavním předmětem výzkumu je hmotněprávní charakteristika těchto zločinů, tedy jejich skutková podstata. Cílem práce je zjistit, zdali Mezinárodní trestní soud přinesl pokrok z hlediska hmotněprávního zakotvení zločinů proti lidskosti. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola je věnována pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Jejím cílem je pro účely práce vymezit základní pojmy a určit pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Druhá kapitola se zabývá historií a je rozčleněna do tří podkapitol. První podkapitola je věnována vzniku konceptu, který je datován ke konci 1. světové války. Tématem druhé podkapitoly je stíhání...
|
|
|
Ochrana svobody slova Evropským soudem pro lidská práva
Wasilewski, Jakub ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Ochrana svobody slova Evropským soudem pro lidská práva Účelem mojí diplomové práce je rozbor mnoha aspektů ochrany svobody slova Evropským soudem pro lidská práva. Důvodem této studie je sledování vývoje v této oblasti a vytvoření referenčního materiálu pro studenty a ostatní nadšence pro lidská práva, shrnující svobody slova a její rozsáhlou judikaturu. Diplomová práce začíná krátkým úvodem, následovaným dvěma logicky rozdělenými kapitolami. První kapitola je rozdělena do dvou logických částí, první sloužící jako krátký úvod do historie Evropského soudu pro lidská práva, druhé zaměřené především na vývoj doktrín týkajících se judikatury v rámci svobody slova. Rozebrány tu jsou doktríny evolutivního výkladu, limitační klausule, testu proporcionality a prostoru pro uvážení. Kapitola dvě je rozdělena do pěti podkapitol, zaměřených na obecné a specifické aspekty svobody slova. Podkapitola jedna je zaměřena na historii svobody slova a její vztah k ostatním svobodám chráněným Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Podkapitola dvě slouží jako úvod do svobody slova a její obecný vliv na Evropský soud pro lidská práva. Následující tři podkapitoly logicky rozdělují judikaturu svobody slova na základě specifických důvodů k omezení této svobody. Třetí podkapitola rozebírá omezení...
|
|
|
Mezinárodní trestní tribunály OSN a jejich interpretace zločinu genocidy
Zwinger, Tomáš ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
1 Resumé Tato práce pojednává o Mezinárodních trestních tribunálech OSN a jejich interpretaci zločinu genocidy. Mezi tyto ad hoc tribunály řadíme Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. Jedná se o první mezinárodní tribunály od dob Norimberského a Tokijského procesu. Oba byly založeny na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN v souladu s kapitolou VII. Charty OSN jako pomocné orgány Rady bezpečnosti. Tyto Tribunály se staly prvními mezinárodními soudními orgány, které interpretovaly a aplikovaly v praxi Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia, která byla přijata Valným shromážděním OSN v roce 1948, tedy téměř po 50 letech její existence. Svou činností ukázaly celému mezinárodnímu společenství, že jednotlivec může být obviněn z genocidy a následně odsouzen. Cílem práce je stručně popsat historický vývoj mezinárodního trestního soudnictví do založení Mezinárodních trestních tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu, charakterizovat oba Tribunály a vyložit, jak interpretovaly zločin genocidy a jaký měla jejich judikatura přínos pro mezinárodní trestní právo. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je popsán historický vývoj trestního stíhání jednotlivců a trestního soudnictví v mezinárodním právu až do založení obou Tribunálů....
|
|
|
Právní aspekty spolupráce Mezinárodního trestního soudu a České republiky
Opatová, Helena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá vzájemným vztahem mezi Římským statutem Mezinárodního trestního soudu a právním řádem České republiky, a to zejména závazkem České republiky poskytovat Mezinárodnímu trestnímu soudu součinnost. Česká republika se ratifikací Statutu Mezinárodního trestního soudu (tzv. Římského statutu) zavázala spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem. Za tímto účelem byla v práci analýzou právních textů provedena komparace vzájemné vazby mezi Římským statutem a českého právního řádu, a to zejména práva ústavního a trestního. Cílem práce bylo zejména najít odpověď na otázky, zda je Římský statut v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zda jsou jím upravené zločiny v dostatečné míře obsaženy také v českém trestním právu a zda české právo umožňuje v případě potřeby procesní postup požadovaný úpravou v Římském statutu.
|
|
|
Intervence na ochranu vlastních občanů z pohledu mezinárodního práva
Filipková, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá intervencemi na ochranu vlastních občanů z pohledu mezinárodního práva, které spadají pod širší tématiku užití síly v mezinárodních vztazích. Ačkoli se tento typ intervence vyskytoval v mezinárodním společenství již v přednapoleonské době a ani ve dvacátém století se nejednalo o minoritní záležitost, je stále předmětem mnohých rozporů a kontroverzí. Diametrálně se odlišují nejen názory ohledně tohoto typu intervence u jednotlivých států mezinárodního společenství, ale ani mezinárodněprávní odborníci nejsou ohledně otázky legality intervence na ochranu vlastních občanů zajedno. Hlavním cílem předkládané diplomové práce proto je zodpovědět výzkumnou otázku, zda je intervence na ochranu vlastních občanů dle platných pravidel mezinárodního práva veřejného legální, či nikoli. Kromě klasického úvodu a závěru je práce tvořena čtyřmi kapitolami. První je věnována problematice definice daného fenoménu. Jedná se o důležitou součást práce, neboť neexistuje legální definice ani intervence na ochranu vlastních občanů, ani jí nadřazeného pojmu intervence. Druhá kapitola se zabývá pravidly pro použití síly v mezinárodních vztazích - především se jedná o článek 2 odstavec 4 Charty OSN (který použití síly zakazuje) a výjimky z něj. Rozebrány jsou samozřejmě také veškeré kontroverze a výkladové...
|
|
|
Rozvoj mezinárodního trestního práva v kontextu války v bývalé Jugoslávii
Hlaváček, David ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta David Hlaváček ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO PRÁVA V KONTEXTU VÁLKY V BÝVALÉ JUGOSLÁVII Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Katedra mezinárodního práva Datum uzavření rukopisu: 21. ledna 2015 Shrnutí práce: V úvodním historickém exkurzu (kapitola druhá) se práce pokouší nahlédnout do podstaty válečného konfliktu na území bývalé Jugoslávie a jmenovat alespoň základní příčiny tohoto ostudného období novodobé evropské historie. Následně (v kapitole třetí) se zaměřuje na dopad probíhající války na reakce mezinárodního společenství a zkoumá, jaké konkrétní kroky byly učiněny na univerzální platformě zřízené i pro tyto účely, na půdě Organizace spojených národů. Nejvýznamnější z nich je bezesporu ustavení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který se zabývá zločinem genocidy, zločiny proti lidskosti, závažnými porušeními Ženevských úmluv a porušením zákonů a obyčejů války. Prvně po čtyřiceti letech tak došlo k faktické aplikaci mezinárodního trestního práva, které do té doby sice vznikalo, ale neexistovala instituce, která by v oblasti mezinárodního trestního soudnictví disponovala působností jej vynucovat. Následně (v kapitole čtvrté) se proto práce věnuje popisu charakteru Tribunálu a některých s tím...
|
|
|
Postavení a role nových lidských práv v mezinárodním právu
Kalenská, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
SHRNUTÍ Postavení a role nových lidských práv v mezinárodním právu Diplomová práce porovnává tři metody, které byly dosud použity k vytvoření nových lidských práv v mezinárodním právu. První kapitola formuluje teorii vzniku nových lidských práv v mezinárodním právu. Teorie vzniku říká, že všechna nová lidská práva vznikla jednou ze tří metod: přijetím mezinárodní smlouvy, výkladem mezinárodní smlouvy nebo přijetím deklarace. Druhá kapitola uvádí definice pojmu lidská práva a vymezuje pojem nových lidských práv jako takových práv, která nebyla výslovně uvedena v Mezinárodní listině lidských práv. Dělení lidských práv do generací práv je odmítnuto. Třetí kapitola shrnuje prameny mezinárodního práva lidských práv, kterými jsou mezinárodní smlouvy, mezinárodní obyčej a obecné zásady právní. Dále třetí kapitola ukazuje významnost kogentních norem a soft law dokumentů pro právo lidských práv. Čtvrtá kapitola se zabývá první metodou vzniku nových lidských práv, tj. přijetí mezinárodní smlouvy. Tato metoda je představena na Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a právu žít v rámci společenství. Formulace a přijetí této úmluvy bylo doprovázeno ujišťováním, že nejsou vytvářena žádná nová lidská práva a žádné normy v této úmluvě obsažené nebudou použity na jiné skupiny osob. Pátá kapitola se zaměřuje na...
|
|
|
Historie a pojetí kolektivní bezpečnosti v podání Společnosti národů
Potucký, Jan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o kolektivní bezpečnosti v době po první světové válce, tedy v době vzniku Společnosti národů a za jejího nedlouhého trvání. Kromě úvodu a závěru je práce tematicky rozdělena do pěti celků. V první části dochází k vymezení pojmu kolektivní bezpečnosti, který je pro účely hlubší analýzy rozložen na pojmy bezpečnost a kolektivnost. Pojem bezpečnost je dále analyzován ze čtyř různých aspektů, podle kterých lze bezpečnost vnímat a charakterizovat. Kolektivnosti je také věnována patřičná pozornost za účelem vymezení významu pojmu. Součástí první části je také distinkce pojmů kolektivní bezpečnosti a kolektivní sebeobrany, u nichž dochází k záměně, ačkoliv se nejedná o shodné pojmy. Druhá část práce je věnována událostem předcházejícím vznik Společnost národů, tedy především Pařížské mírové konferenci a jejímu průběhu. Právě na této mírové konferenci byly totiž položeny základy Společnosti národů a byl přijat její zakládací dokument, Pakt Společnosti národů. Pasáž se zabývá názorovými proudy, které v době konference zastávaly jednotlivé vítězné mocnosti a z nich vyplývající právní koncepce a mechanismy určené pro fungování organizace kolektivní bezpečnosti. Třetí část pojednává o Paktu Společnosti národů. Konkrétně o vybraných článcích, které ztělesňují vítěznou koncepci výkonu...
|
|
|
Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Kovářová, Veronika ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Resumé Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského Soudu pro lidská práva Tato práce pojednává o svobodě projevu a jejích přípustných limitech tak, jak tyto hranice deklaruje Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") v článku 10. Svoboda projevu je každému garantována. Nicméně svoboda projevu není absolutní, omezování svobody projevu prostřednictvím zásahů vnitrostátních orgánů do svobod jednotlivce je možné za splnění přítomnosti některého z ospravedlnitelných cílů dle odstavce 2 článku 10, při současném užití tzv. testu legality, legitimity a proporcionality. Čili jinými slovy, opatření užité vůči osobě musí být stanoveno zákonnou normou, musí sledovat dosažení legitimního cíle a musí být nezbytné v demokratické společnosti. Tento test Evropský soudu pro lidská práva (dále jen "Soud") aplikuje vždy, když shledá zásah do svobody projevu přítomným. Tato práce se zaměřuje na judikaturu Soudu ve věcech stížností pro porušení svobody projevu s ohledem na posuzování přípustnosti užití legitimních limitačních klauzulí ze strany vnitrostátních orgánů aplikujících právo. Struktura obsahu této práce věcně odpovídá skladbě článku 10 odstavce 2 Úmluvy, co se týče zajištění cílů dosažených omezením podle okruhů ospravedlnitelných důvodů zásahů do svobody projevu. Mezi tyto...
|
host ::
RSS.