|
|
Neziskové organizace ve vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem
Hanáková, Karolína ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Prokšová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem v České republice; cílovou skupinou jsou děti ve věku povinné školní docházky (cca 6-15 let), územně se soustředí především na Prahu. Téma je zpracováno z pohledu aktérů jazykového managementu - státních institucí, základních škol a neziskových organizací. V teoretické části jsou představeny tyto subjekty, pozornost je věnována aktuální legislativě, možnostem financování výuky češtiny jako druhého jazyka a metodické podpoře ze strany státu. Podrobněji jsou charakterizovány neziskové organizace a jejich obecné funkce ve společnosti. V praktické části práce popisuje a analyzuje aktuální situaci: snaží se identifikovat problémy, se kterými se jednotliví aktéři potýkají a zejména vystihnout jejich pozice v systému a vzájemnou interakci. Osnovou této části se stávají neziskové organizace a jejich činnost - realizace mimoškolních, jazykově-vzdělávacích aktivit pro žáky s odlišným mateřským jazykem, podpora základních škol a dalších pracovníků zabývajících se touto cílovou skupinou, jakož i komunikace s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a aktivní snaha o zkvalitnění stávající podpory. Jako zdroj informací využity polostrukturované rozhovory se zástupci daných subjektů. Bylo zjištěno, že momentálně chybí komplexně...
|
|
| |
|
|
Linguistic Identity in the English as a Lingua Franca Communication: Changing Perceptions on English Non-nativeness in the Context of an Erasmus Community of Practice
Klánová, Aneta ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent) ; Sonkoly, Gábor (oponent)
Standardní jazyková ideologie, která je zakořeněná v diskurzech tradiční výuky cizích jazyků, může mít negativní vliv na lingvistickou identitu u nerodilých mluvčích angličtiny. Ten se projevuje věnováním přehnané pozornosti jak správné výslovnosti, tak gramatické korektnosti, dále také upínáním pozornosti směrem k nedostatkům a srovnávání s ideálem rodilého mluvčího. To má za následek utváření negativního lingvistického sebepojetí v angličtině. Nedávné studie nicméně poukazují k opačným zjištěním. Ukazuje se, že oslabování ideologického vlivu vychází především ze současné role angličtiny jako globální linguy franky. Hlavním cílem této práce tedy je prozkoumat pohledy mladých nerodilých mluvčích, studentů participujících v programu Erasmus, na jejich angličtinu a její užívání jako hlavní jazykový zdroj pro socializaci v rámci jejich komunity. Na základě toho lze poté zjistit, zda tato decentralizace v kombinaci s praktickým užíváním angličtiny ve značně neformálním prostředí studentské skupiny může mít nějaký vliv na formování jazykové identity mluvčích. Teoretická část práce se skládá ze tří hlavních sekcí. První sekce je vysvětluje koncept angličtiny užívané jako lingua franca (ELF) a jeho vývoj. V druhé části se odkrývá vztah mezi ELF a tématem identity, zatímco třetí část představuje Wengerův...
|
|
|
Jazykový management na památkových objektech s organizovanými prohlídkami
Hanušová, Kateřina ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Nekvapil, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o jazykovém managementu na šesti památkových objektech pod správou Národního památkového ústavu. Tyto objekty byly sledovány z několika hledisek. Prvním hlediskem byl organizovaný jazykový management, a to především užívání jazyků při komunikaci s návštěvníky, při propagaci objektu a organizaci prohlídek. Z hlediska jazykové krajiny se jednalo především o orientační a informační systém jednotlivých památek, který se ukázal jako stěžejní pro zkoumání užívání různých jazyků v prostoru. V neposlední řadě byla předmětem výzkumu otázka, jaké jazykové ideologie ovlivňují procesy rozhodování, k nimž v organizaci jazyků dochází, a jak tyto ideologie utvářejí jazykové hierarchie. Posledním sledovaným aspektem je organizační struktura NPÚ a úrovně, na nichž k jednotlivým rozhodnutím o jazyce dochází. Práce si klade za cíl popsat chod těchto objektů z výše zmíněných hledisek a přiblížit tak proces jazykového managementu v turistické sféře.
|
|
|
Akviziční interference angličtiny a češtiny v prepozicionálních konstrukcích
Peřestá, Gabriela ; Křivan, Jan (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Bakalářská práce Akviziční interference angličtiny a češtiny v prepozicionálních konstrukcích se věnuje vlivu prvního jazyka studentů angličtiny a češtiny na osvojování vybraných prepozicionálních konstrukcí v cílovém jazyce. Vychází z dokladů opakovaných chybných užití prepozic získaných z vlastní praxe. Hlavním cílem je prozkoumat působení negativního transferu z prvního jazyka mluvčích při produkci prepozicionálních konstrukcí, které v cílovém jazyce vyžadují jiné značení, než je nejbližší překladový ekvivalent značení téže konstrukce v jazyce prvním. K identifikaci těchto typů konstrukcí je použito detailní analýzy funkcí vybraných prepozic podpořené grafickým znázorněním. Je vyslovena predikce o tom, za jakých podmínek k interferenci prvního jazyka s cílovým bude docházet, a to jednak u rodilých mluvčích češtiny při produkci angličtiny, jednak u rodilých mluvčích angličtiny při produkci češtiny. Tato predikce je testována pomocí elicitačního dotazníku založeného na překryvech a odlišnostech ve značení jednotlivých funkcí v prvním a cílovém jazyce mluvčích. Obě skupiny respondentů překládají seznam sémanticky shodných vět ze svého prvního do cílového jazyka. Odpovědi jsou zaznamenány a následně analyzovány a z počtu výskytů negativního transferu z prvního jazyka jsou vyvozeny závěry o platnosti...
|
|
|
English as a Lingua Franca in Europe and Asia: teaching policy on the ground
Morejon, Stefanie ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Gráf, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jak angličtinu jako lingua franca (ELF) vnímají tři skupiny: výzkumníci zabývající se ELF, vyučující angličtiny (ELT) a samotní uživatelé ELF. V práci jsou nejprve představena teoretická východiska výzkumu ELF a identifikována hlavní témata, kterým se toto odvětví bádání věnuje v posledních dekádách. Aby bylo možné určit, zda se odborníkům zabývajícím se ELT daří propojit plánování, praxi a cíle výuky se specifickými potřebami a očekáváními studentů, bylo provedeno sociolingvistické šetření sedmi částečně strukturovanými rozhovory se mluvčími angličtiny jako L2, kteří používají ELF v každodenním životě, v práci a při studiu, a rozhovory s profesionály, kteří mají příslušné dovednosti rozvíjet ve výuce. Obsah těchto rozhovorů je následně analyzován s ohledem na specifické potřeby a očekávání uživatelů ELF a zájmů a cílů učitelů jazyka. Následuje vyhodnocení hlavních témat, která vyvstala během těchto rozhovorů, a jejich porovnání s teoretickým výzkumem v oblasti ELF. Autorka navrhuje další směr výzkumu s cílem zlepšit roli učitelů a ostatních profesionálů v oblasti ELT při rozvíjení dovedností potřebných pro komunikaci v tzv. rozšiřujícím se kruhu. Klíčová slova: angličtina jako lingua franca, výuka angličtiny, rozšiřující se kruh, uživatelé ELF, odborníci na ELT
|
|
|
Proces změny jména v České republice
Stuchlá, Anna ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Kopecký, Jakub (oponent)
Vlastní jména osob (dále jen jména) jsou jednou z mála oblastí jazyka, které jsou v ČR regulovány právními normami. Změna jména pak představuje mnohdy komplikovaný proces, který je řešen na různých rovinách sociálních interakcí. Teorie jazykového managementu je založena na rozlišování mezi jazykovými a metajazykovými aktivitami; právě tyto metajazykové aktivity jsou pak hlavním předmětem jejího zkoumání a bývají označovány jako jazykový management (Nekvapil, 2009: str. 1, 2). Tato teorie navíc bere v potaz procesy odehrávající se na mikroúrovni každodenních interakcí, na makroúrovni jazykově plánujících institucí i to, jak se tyto roviny vzájemně ovlivňují, a zohledňuje přitom nejen jazykovou, ale i komunikační a sociokulturní dimenzi. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodný nástroj pro popis procesu změny jména, který je hlavním cílem této práce. Ta vychází především z analýzy současné legislativy a rozhovorů se sedmi mluvčími, kteří proces změny jména absolvovali. Na základě konfrontace těchto dvou hledisek se zdá, že některé normy nevycházejí z běžné komunikace a mohou způsobovat problémy v každodenních interakcích. Vzhledem k tomu, že tyto problémy mnohdy spadají spíše do dimenze komunikačního nebo sociokulturního managementu, se zdá vhodné přizvat k diskuzi o případných změnách legislativy kromě...
|
|
|
Rodinný jazykový management česko-anglických rodin v Lancashire
Baštová, Kateřina ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Tato práce se zabývá výzkumem rodinného jazykového managementu ve čtyřech česko- anglických rodinách v oblasti Lancashire. Pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů zkoumá různé aspekty jazykové ideologie a jazykové politiky, užívání jazyka a způsobu výuky a osvojování českého jazyka v rámci rodin. První kapitola uvádí teoretické poznatky a výchozí myšlenky pro výzkum. Druhá kapitola popisuje proces výzkumu, uvádí informace o zkoumaných rodinách a předkládá základní výzkumné otázky. Třetí kapitola se věnuje zpracování a analýze rozhovorů a čtvrtá prezentuje výsledky výzkumu a odpovídá na výzkumné otázky. Cílem této práce bylo popsat a analyzovat zmíněné aspekty jazykového managementu rodiny a na základě této analýzy ukázat, jak zkoumané rodiny přistupují k bilingvnímu vzdělávání svých dětí.
|
|
|
Jazykové biografie třetí generace řecké menšiny v České republice
Zahálková, Tereza ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Jílková, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje procesy a mechanismy při vyprávění o osvojování a užívání řečtiny třetí generace řeckých politických imigrantů žijících na území České republiky. Dále se v rámci vyprávění respondentů zabývá otázkou jazykového mísení a jejich etnickou sebeidentifikací. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a empirické. V teoretické části je zpracován úvod do historie řeckých uprchlíků a příčiny jejich imigrace v kontextu současného udržování vlastní identity a jazyka. Následně jsou popsány dostupné metody použitelné pro tento druh výzkumu. V empirické části je na základě nahraných rozhovorů zanalyzováno a interpretováno jazykové chování vypravěčů, a to pomocí metody jazykové biografie. Výsledkem zkoumání je zjištění, že ačkoli je skupina adaptována na české prostředí, tendenčně tíhne ke své komunitě a stále se učí jazyku svých předků. V práci jsou identifikovány hlavní způsoby osvojování řečtiny, které sice probíhaly již od dětství, k jejímu zásadnímu rozvoji však došlo u většiny respondentů až v období dospívání. V rámci mezigenerační komunikace se ukazuje, že interakce mezi rodiči a jejich dětmi je více homogenní než ve vztahu prarodiče-vnoučata. V případě jazykového mísení (kterého respondenti hojně užívají) často hraje roli sociální motivace. K hlavním přínosům této práce...
|
|
|
English as Lingua Franca in Cyprus after 2003: Questions of identity
Savoglu, Mustafa ; Ira, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czoch, Gábor (oponent) ; Sherman, Tamah (oponent)
Kypr je mnohojazyčný a multikulturní ostrov. Jeho obyvatelstvo žije odděleně, segregováno podle náboženských a národnostních hledisek. V roce 1974 tato segregace nabyla podoby fyzického rozdělení ostrova. Po dvaceti devíti letech rozdělení, 23. dubna 2003, byly hranice, resp. hraniční přechody, otevřeny, a dvě největší komunity ostrova, řečtí Kypřané a turečtí Kypřané, se opět dostaly do vzájemného kontaktu. Nový fakt vzájemného styku nastolil také otázku jazyka. Tato diplomová práce zkoumá vývoj jazykové politiky a plánování na Kypru. Studie ukazuje, že od znovuobnovení vzájemných kontaktů anglický jazyk sloužil jako tzv. lingua franca a šířil se napříč dělením ostrova. Výzkum analyzuje vývoj jazykových politik a plánování v rámci tří kategorií: A) politika a jazykové politiky a plánování na Kypru; B) občanská společnost a jazykové politiky a plánování na Kypru; C) vzdělání a jazykové politiky a plánování na Kypru. Výsledky výzkumu ukazují, že obě strany (Sever a Jih) usilují o dvojjazyčný, řecko-turecký Kypr, avšak současná situace ukazuje, že absence jazykových politik a plánování spolu se spoluprací mezi oběma stranami vede k šíření anglického jazyka. Anglický jazyk je tudíž jazykem rekonciliace a mírového uspořádání na Kypru od roku 2003. Klíčová slova: Jazykové politiky a plánování; Kypr;...
|
host ::
RSS.