Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jazykové biografie třetí generace řecké menšiny v České republice
Zahálková, Tereza ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Jílková, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje procesy a mechanismy při vyprávění o osvojování a užívání řečtiny třetí generace řeckých politických imigrantů žijících na území České republiky. Dále se v rámci vyprávění respondentů zabývá otázkou jazykového mísení a jejich etnickou sebeidentifikací. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a empirické. V teoretické části je zpracován úvod do historie řeckých uprchlíků a příčiny jejich imigrace v kontextu současného udržování vlastní identity a jazyka. Následně jsou popsány dostupné metody použitelné pro tento druh výzkumu. V empirické části je na základě nahraných rozhovorů zanalyzováno a interpretováno jazykové chování vypravěčů, a to pomocí metody jazykové biografie. Výsledkem zkoumání je zjištění, že ačkoli je skupina adaptována na české prostředí, tendenčně tíhne ke své komunitě a stále se učí jazyku svých předků. V práci jsou identifikovány hlavní způsoby osvojování řečtiny, které sice probíhaly již od dětství, k jejímu zásadnímu rozvoji však došlo u většiny respondentů až v období dospívání. V rámci mezigenerační komunikace se ukazuje, že interakce mezi rodiči a jejich dětmi je více homogenní než ve vztahu prarodiče-vnoučata. V případě jazykového mísení (kterého respondenti hojně užívají) často hraje roli sociální motivace. K hlavním přínosům této práce...
Jazykové biografie třetí generace řecké menšiny v České republice
Zahálková, Tereza ; Sherman, Tamah (vedoucí práce) ; Jílková, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje procesy a mechanismy při vyprávění o osvojování a užívání řečtiny třetí generace řeckých politických imigrantů žijících na území České republiky. Dále se v rámci vyprávění respondentů zabývá otázkou jazykového mísení a jejich etnickou sebeidentifikací. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a empirické. V teoretické části je zpracován úvod do historie řeckých uprchlíků a příčiny jejich imigrace v kontextu současného udržování vlastní identity a jazyka. Následně jsou popsány dostupné metody použitelné pro tento druh výzkumu. V empirické části je na základě nahraných rozhovorů zanalyzováno a interpretováno jazykové chování vypravěčů, a to pomocí metody jazykové biografie. Výsledkem zkoumání je zjištění, že ačkoli je skupina adaptována na české prostředí, tendenčně tíhne ke své komunitě a stále se učí jazyku svých předků. V práci jsou identifikovány hlavní způsoby osvojování řečtiny, které sice probíhaly již od dětství, k jejímu zásadnímu rozvoji však došlo u většiny respondentů až v období dospívání. V rámci mezigenerační komunikace se ukazuje, že interakce mezi rodiči a jejich dětmi je více homogenní než ve vztahu prarodiče-vnoučata. V případě jazykového mísení (kterého respondenti hojně užívají) často hraje roli sociální motivace. K hlavním přínosům této práce...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.