|
| |
|
|
Imunotypové rozdíly v subpopulacích CD27+ B lymfocytů u zdravých kontrol a pacientů s různými imunopatologiemi
Valatová, Pavla ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Petanová, Jitka (oponent)
Imunitní systém udržuje integritu organismu, rozpoznává škodlivé od neškodlivého a chrání tak organismus před exo- i endogenními škodlivinami a spolu s nervovým a endokrinním systémem patří mezi nejdůležitější regulační systémy organismu. V současné době přibývají důkazy, že se různé subpopulace B lymfocytů, přímo či nepřímo uplatňují v patogenezi mnoha chorob. Avšak dosud máme jen velmi omezené poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů zapojena do patologických procesů a jak samotný průběh nemoci nebo samotné léčby ovlivňuje B buněčnou homeostázu. Tato práce je zaměřena na studium periferních CD27+ B lymfocytů (jedné z nejméně prozkoumaných lidských B lymfocytů) u zdravých kontrol a pacientů s různými imunopatologiemi, v tomto případě jsou prezentovány reprezentativní výsledky pacientů s idiopatickými střevními záněty. Pomocí polychromatické průtokové cytometrie jsme vyšetřili z toho 14 kontrol, 7 pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a 5 s ulcerózní kolitidou (UC). U 6 pacientů s CD jsme měli možnost námi studované imunofenotypy stanovit také 2 hodiny po intravenózní aplikaci Infliximabu a u jednoho po 14 dnech od podání léku. Paměťové B lymfocyty charakterizované jako CD19+CD27+, CD19+CD20+CD27+ a CD19+CD20+CD27+IgM+ byly u pacientů s CD přítomné vždy ve zvýšených...
|
|
|
Raritní populace B lymfocytů na pozadí periferní B lymfopoézy u lidí
Grígelová, Andrea ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Hrušák, Ondřej (oponent)
B lymfocyty periferní krve u lidí představují heterogenní buněčné prostředí, které v imunitním systému vykazuje mnoho významných funkcí. V současné době narůstají důkazy o tom, že se B buněčné subpopulace podílejí na patogenezi mnoha různých chorob. Avšak existuje velmi málo nebo téměř žádné poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů do patologických procesů zapojena, a jaká je jejich distribuce a zastoupení za fyziologického stavu a za patologických podmínek. Existuje důvodný předpoklad, že podobně jako je tomu u dendritických buněk, NK/NKT buněk a T lymfocytů, také B lymfocytární populace budou obsahovat malé až raritní subpopulace, u nichž se předpokládají relativní frekvence četnosti v rozmezí 0,01% - 0,1 ‰. Primárním cílem bylo na základě komparativní studie napříč různými druhy obratlovců postihnout rozsah fylogenetické a ontogenetické heterogenity populace periferních B lymfocytů a lymfopoetických orgánů. Dalším cílem práce bylo na souboru 183 jedinců, z toho 50 kontrol a 133 pacientů s různými (imuno)patologiemi nebo nádorovými onemocněními použít polychromatickou průtokovou cytometrii se záměrem vytypovat vhodnou strategii vymezení a kombinaci povrchových znaků, jejichž prostřednictvím by bylo lze detekovat a prokázat konkrétní minoritní/raritní subpopulace....
|
|
|
Kryptické přestavby lidských chromozomů asociované s poruchami autistického spektra
Křivánková, Anna ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Poruchy autistického spektra (PAS) jsou heterogenní skupinou neurovývojových postižení charakteristické asocialitou a atypickými vzorci chování. Etiologie je velmi komplexní, autismus většinou vzniká spojením několika faktorů. Jedna z příčin vzniku může být genetická (mutace genů). Dosud je známo kolem 450 kandidátních genů PAS. Minoritní část z nich se vyskytuje v lokusech, které jsou ovlivňovány kryptickými přestavbami. Tyto aberace výrazně přispívají k projevům autismu. Patologie, které způsobují, vedou k syndromům s vysokou penetrancí pro PAS, jako je například Angelmanův/Prader-Willi nebo DiGeorgův syndrom. Další lokusy jsou nalézány často na chromosomech 1, 2, nebo 16. Vzhledem ke krátké době, po kterou jsou kryptické přestavby zkoumány, k fenotypové variabilitě a počtu pacientů, můžeme v budoucnu očekávat nárůst vědeckých studií, v nichž by neměl být opomenut vliv těchto přestaveb na vznik poruch autistického spektra.
|
|
|
Změny v distribuci subpopulací B lymfocytů u pacientů s Crohnovou chorobou před a po biologické léčbě
Suchá, Renata ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
B-lymfocyty jsou lymfoidní buňky, které jsou součástí adaptivního/vrozeného imunitního systému a jejich hlavní funkcí je tvorba protilátek. V současné době mnohá data různých studií podporují hypotézu, že různé spíše minoritní subpopulace B-lymfocytů pravděpodobně hrají přímou a nepřímou úlohu v imunopatogenezi v lidských patologií, například při Crohnově nemoci (CD). Cílem předkládané studie proto bylo zjistit distribuci frekvencí B-lymfocytárních subpopulací (ve fázi vývoje od transientních B buněk až po efektorová B buněčná stádia) v periferní krvi zdravých jedinců (KO) a pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a ulcerativní kolitidou (UC). K tomuto účelu byla použita polychromatická průtoková cytometrie s využitím 11 barev. Analyzovali jsme celkem 30 vzorků periferní krve, které zahrnovaly 14 KO, 11 pacientů s CD a 5 s UC. U 6 pacientů s CD jsme měli možnost analyzovat krevní vzorky odebrané 2 hodiny po podání anti-TNF preparátu. U pacientů s CD byly nalezeny paměťové B lymfocyty (CD19+ CD27+ , CD19+ CD20+ CD27+ a CD19+ CD20+ CD27+ IgM+ ) ve zvýšených frekvencích oproti kontrolám (20,06±13,58%; 17,61±13,48%; 88,60±20,56% vs. 11,75±26,47%; 11,25±26,50%; a 66,82±22,60%), v případě CD19+CD20-CD27-IgM+ B lymfocytů byl tento nález statisticky významný (57,15±17,21% u CD vs. 19,59±31,79% u KO; p=0,0341),...
|
|
|
Imunofenotypové rozdíly v B lymfocytárních populacích non-memory B lymfocytů u zdravých kontrol a pacientů s imunopatologiemi.
Polák, Milan ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Šplíchal, Igor (oponent)
B-lymfocyty jsou subpopulace buněk charakterizované zejména tím, že na svém povrchu nesou klonálně diversifikovaný membránový imunoglobulin sloužící k rozpoznávání různých antigenů. Spolu s ostatními imunocyty hrají centrální roli v adaptivním imunitním systému, který se svým působením podílí na obraně organismu proti širokému spektru patogenů. V současné době narůstají důkazy o tom, že se různé B lymfocytární subpopulace přímo nebo nepřímo uplatňují v patogenezi mnoha chorob. Avšak dosud máme jen velmi omezené poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů do patologických procesů zapojena a jak samotný průběh nemoci, případně léčby, ovlivňuje B buněčnou homeostázu. Proto byla tato práce zaměřena na analýzu změn profilu B buněčných subpopulací za patologického stavu, zjištění míry asociace mezi jednotlivými B buněčnými subpopulacemi a jejich souvislost s klinickými parametry. Pomocí polychromatické průtokové cytometrie jsme analyzovali frekvence 11 B buněčných subpopulací zahrnující stádia od tranzientních B-lymfocytů, až po efektorové plazmatické buňky produkující protilátky. Vyšetřili jsme celkem 81 jedinců, z toho 22 zdravých kontrol a 59 pacientů s různými patologiemi (revmatoidní artritida/RA - 29, kolorektální karcinom/CRC - 19, ostatní choroby - 11). Zajímavá data byla...
|
|
|
Možnosti kognitivnělingvistického pojetí metafory v literární výchově na 2. stupni ZŠ
Růžičková, Šárka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Resumé Cílem magisterská diplomová práce Možnosti kognitivnělingvistického pojetí metafory v literární výchově na 2. stupni základních škol je zmapovat postoj učitelů k básnické metafoře a nastínit nový postup ve výuce v literární výchově založený na teorii kognitivní lingvistiky. První část práce je zaměřena teoreticky. Představuje metaforu jako jev lingvistický, literární a kognitivní. Dále ukazuje na způsob, jakým může kognitivnělingvisitcky pojatá metafora zkvalitnit a propojit výuku literární výchovy a českého jazyka. V Druhé, praktické části práce vycházím z výsledků kvalitativního výzkumu a shrnuji v ní charakteristické rysy různých přístupů učitelů k interpretaci metaforického textu, které následně porovnávám s modelovým vzorem výuky s kognitivnělingvisticky pojatou metaforou. Výstupem práce jsou návrhy na výchovně-vzdělávací postupy v literární výchově.
|
|
|
DNA damage and signalling pathways in cellular senescence
Hubáčková, Soňa ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořák, Michal (oponent) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Pro mnohobuněčné organismy včetně savců představuje regenerace tkání důležitý proces pro zachování jejich životaschopnosti. Vzhledem k tomu, že je proliferace buněk klíčová i pro vznik nádorů, musely si organismy vyvinout mechanismy chránící je proti zhoubnému bujení. Buněčná senescence jako permanentní zástava buněčného cyklu představuje jednu z bariér proti vzniku nádorů po poškození DNA. Pochopení tohoto procesu proto může vést k nalezení nových terapeutických cílů a optimalizaci chemoterapie u pacientů s rakovinou. V první části disertační práce jsme se zabývali aktivací signální dráhy JAK/STAT u buněčné senescence vyvolané chemoterapeutiky jak v normálních tak nádorových buňkách. Pro tento účel jsme použili genotoxické látky afidikolin, kamptotecin, 5-brom-2'-deoxyuridin, etoposid nebo tymidin. Zjistili jsme, že všechny tyto chemikálie jsou schopny dlouhodobě aktivovat signální dráhy JAK/STAT ve sledovaných buňkách. Aktivace těchto drah byla doprovázena zvýšením exprese genů stimulovaných interferony (ISGs), jako jsou MX1, IRF1, IRF7 a PML. IRF1 a IRF7 se můžou přímo podílet na indukci genů kódujících interferony a u chemicky indukovaných senescentních buněk jsme skutečně zjistili zvýšenou expresi a sekreci IFNbeta a IFNgama, avšak překvapivě ne genů ze skupiny IFNalfa. Inhibice JAK1 jakožto...
|
|
|
Preparation of Monoclonal Antibodies Against VP2 Protein of Human Polyomaviruses
Vochyánová, Klára ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo připravit dva proteinové antigeny a dvě monoklonální protilátky, založené na minoritním proteinu VP2 lidských polyomavirů BK viru a Polyomaviru karcinomu Merkelových buněk. Proběhla příprava monoklonální protilátky proti unikátní části proteinu VP2 BK viru (N-koncový epitop, který se nenachází u proteinu VP3). Buněčná linie produkující protilátku s touto specificitou nebyla zatím nikdy ustavena kvůli nízké imunogenicitě tohoto epitopu. Náš přístup byl z hlediska imunizace myší úspěšný, ale později v průběhu přípravy nastaly vážné problémy se stabilitou hybridomové linie. Dalším cílem této práce byla příprava monoklonální protilátky cílené na sekvenci proteinu VP2 Polyomaviru karcinomu Merkelových buněk. Imunizace myší a hybridomová fúze byly provedeny úspěšně. Po čtyřech kolech klonování za účelem přípravy ustaveného klonu bylo devět klonů vybráno k rozpěstování. Rozpěstování pravděpodobně vedlo ke snížení specificity protilátky a ke ztrátě produkce u většiny hybridomů. Jednou zopakované klonování by mělo vyústit v získání ustaveného klonu s dostatečnou produkcí. Příprava dvou proteinových antigenů byla provedena ve dvou expresních systémech. DNA kódující VP2 protein BK viru zkrácený na C-konci a fúzovaný s His-tagem byla klonována do vektoru vhodného pro expresi v...
|
|
|
Význam proteinů tepelného šoku v diagnostice a prognostice těhotenských komplikací
Dvořáková, Lenka ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Proteiny tepelného šoku zvyšují svou genovou expresi po vystavení buňky, respektive organismu, určité formě stresu, kterou může být vysoká teplota, infekce, zánět, hypoxie, nedostatek živin nebo vody. Stresovou situací pro organismus jsou i těhotenské komplikace související s placentární insuficiencí - preeklampsie a intrauterinní růstová retardace, ale i další těhotenské komplikace jako fetální růstová retardace a gestační hypertenze. Proto jsem také ve své diplomové práci zjišťovala, zda má výskyt těhotenských komplikací (preeklampsie, fetální růstová retardace, gestační hypertenze) vliv na genovou expresi proteinů tepelného šoku. Detekovala jsem 5 hsp systémů, kterými byly Hsp27, Hsp60, Hsp70, Hsp90 a HspBP1. Detekci jsem prováděla na vzorcích placentární tkáně a plné periferní krve matky. K dispozici jsem měla vzorky jak od žen s fyziologickým průběhem těhotenství, tak od žen, u kterých se během gravidity vyvinula určitá komplikace (PE, FGR, GH). Ze vzorků jsem izolovala RNA. Detekce hsp exprese byla provedena pomocí RT-PCR v reálném čase s využitím komparativní Ct metody. Zjišťovala jsem změny genové exprese testovaného vzorku oproti vzorku referenčnímu. K posouzení rozdílu exprese hsp mezi fyziologickými graviditami a graviditami s vybranými těhotenskými komplikacemi jsem využila analýzy...
|
host ::
RSS.