Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 150 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti eliminace sulfonamidů z vodního ekosystému
Suková, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stanovení sulfonamidových antibiotik, zejména na možnosti eliminace těchto léčiv z vodního ekosystému. Kontaminace životního prostředí léčivy a jejich rezidui představuje v současnosti velký problém. Významnými bodovými zdroji kontaminace jsou čistírny odpadních vod (ČOV), protože tyto látky nejsou současnými technologickými postupy z odpadních vod účinně odstraňovány. Z tohoto důvodu dochází k vývoji a testování nových technologických postupů, které by mohly účinně odstraňovat tyto kontaminanty ze životního prostředí (ŽP). Jednou z možností je využití enzymatického aparátu dřevokazných hub, především hub bílé hniloby. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik bylo vybráno šest zástupců, pro jejichž izolaci z akvatické matrice byla použita extrakce tuhou fází; jako finální metoda pro identifikaci a kvantifikaci byla aplikována vysokoúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Bylo provedeno týdenní sledování koncentrační úrovně vybraných sulfonamidových antibiotik na přítoku a na odtoku ČOV Brno Modřice. Kromě toho byla ověřena účinnost eliminace vybraných antibiotik z vodního ekosystému pomocí dřevokazných hub Trametes versicolor kultivovaných na vhodném nosiči.
Využití testů s destruenty pro ekotoxikologické hodnocení kvality půd
Rábová, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této práce bylo stanovení aktivity dehydrogenázy vzorků matric, které mohou vstupovat do životního prostředí a využití ekotoxikologických testů za účelem posouzení kvality takto ovlivněné půdy. Byly sledovány účinky vzorků kalu, biouhlu, dvou vzorků ze skládky a vzorku sedimentu. V rámci ekotoxikologie byly zařazeny testy na destruentech, tedy testy únikového chování (organismus Eisenia fetida a Folsomia candida), testy akutní, chronické a reprodukční toxicity (organismus Eisenia fetida) a testy inhibice růstu kořene salátu Lactuca sativa. Výsledky poukazují na to, že testy aktivity dehydrogenázy slouží jako vhodné doplnění ekotoxikologických testů. Poskytují cenné rozšiřující informace o kvalitě půdy a působení vzorku po aplikaci na půdu. Nejméně příznivý vliv na aktivitu enzymu a vitalitu organismů měl vzorek sedimentu, a to jak při stanovení aktivity dehydrogenázy, tak v ekotoxikologických testech. Dále bylo zjištěno, že biouhel jako produkt úpravy čistírenského kalu je pro organismy méně toxický než původní kal.
Využití biouhlí jako sorpčního materiálu pro odstranění syntetických vonných látek z vod
Kašparová, Jarmila ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Syntetické vonné látky (musk sloučeniny) jsou uměle vyrobenými organickými sloučeninami. Použití nachází jako vonné složky přípravků osobní péče. Látky z této skupiny mají schopnost odolávat čistícímu procesu v čistírnách odpadních vod. Fyzikálně-chemické vlastnosti musk sloučenin způsobují jejich akumulaci v živých i neživých složkách ekosystému, kde se chovají jako perzistentní polutanty. Adsorpční proces je považován za jeden z nejvíce používaných separačních a čistících procesů. Adsorpční procesy roztoku šestnácti syntetických vonných látek probíhaly s biouhlím a aktivním uhlím. Mikroextrakce na tuhou fází (SPME) byla použita jako metoda pro extrakci analytů. Plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí (GC-MS) byla aplikována pro finální analýzu, jako detektor byl použit průletový analyzátor (TOF). Data byla proložena adsorpčními izotermami.
Stanovení nesteroidních protizánětlivých látek v odpadních vodách
Krůzová, Sabina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výskytem nesteroidních a protizánětlivých léčiv v odpadních vodách. Jsou zde charakterizována tato léčiva a uvedeny konkrétní způsoby stanovení naproxenu a ibuprofenu ve vodě odebrané z čistírny odpadních vod. Kromě jejich charakteristiky jsou zde popsány i preanalytické a finální analytické metody používané pro stanovení léčiv v odpadních vodách. Analyzována byla odpadní voda z ČOV Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Odebrané vzorky byly přefiltrovány a zakoncentrovány pomocí extrakce na tuhou fázi (SPE) a následně analyzovány pomocí ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie, přesněji UHPLC s detektorem diodového pole. Pomocí těchto postupů a metod bylo zjištěno, že obsah naproxenu v odpadní vodě z ČOV VFU Brno byl pod limitem stanovitelnosti a ibuprofen nebyl ve většině případů detekován.
Analýza látek uvolněných z kompozitního zubního materiálu
Fučík, Jan ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá aktuální problematikou alternativních zubních výplní, které mají za účel nahradit amalgámové výplně. U těchto alternativních materiálů, konkrétně kompozitních zubních výplní se vyskytují zdravotní obavy z toho, že uvolňují potenciálně škodlivé látky do prostředí ústní dutiny, proto jako i ostatní zdravotnické prostředky podléhají řadě testů před uvedením na komerční trh. Jeden z těchto testů byl proveden na základě normy ČSN EN ISO 10993 a dostupné odborné literatury v rámci experimentální části práce. V teoretické části práce je stručně popsaná kontroverze amalgámu, zubních kompozitů s důrazem na látky tvořící polymerní síť a použité analytické metody. V experimentální části práce byly provedeny až 30denní kumulativní extrakční experimenty do různých prostředí, a to za účelem posouzení vhodnosti nového prozatím komerčně nedostupného zubního kompozitu od firmy ADM, a.s. porovnáním s již komerčně dostupným materiálem od firmy GC EUROPE N.V. Tyto vzorky byly následně vyhodnoceny prostřednictvím LC-MS a bylo kvantifikováno množství uvolněných látek z těchto zubních výplní do extrakčního prostředí.
Studium výskytu kolistinu v půdě
Veldamonová, Aneta ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Kolistin je polypeptidové antibiotikum „poslední záchrany“ účinné proti gramnegativním bakteriím. Zvyšování jeho spotřeby ve veterinárním lékařství v posledních 30 letech však vedlo k rozvoji rezistence bakterií i vůči kolistinu. Aplikace kejdy do půdy obsahující nemetabolizovaný kolistin a rezistentní bakterie představuje riziko, protože může docházet k dalšímu rozvoji rezistence bakterií vůči kolistinu a jejímu šíření do dalších složek životního prostředí. Proto byla tato práce zaměřena na vytvoření a optimalizaci extrakční a analytické metody pro půdní vzorky obsahující kolistin. Kolistin byl detekován pomocí kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií (HPLC /MS a UPLC/MS/MS). Přestože bylo testováno mnoho extrakčních roztoků ve spojení s ultrazvukovou extrakcí a přečištěním na různých kolonkách SPE, kolistin se nepodařilo úspěšně z půdy vyextrahovat. Kolistin byl úspěšně detekován pouze v extraktu z kejdy. Důvodem, proč kolistin v extraktech z půdy nebyl detekován, mohla být sorpce kolistinu na půdní organickou hmotu nebo tvorba komplexů kolistinu s huminovými látkami.
Analýza fluorochinolonových antibiotik v půdě
Vdolečková, Monika ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývala celosvětovým problémem výskytu léčiv v životním prostředím, konkrétně pak fluorochinolovými antibiotiky (ciprofloxacin a enrofloxacin), které mimo jiné patří mezi kriticky důležitá antibiotika. Tato léčiva se dostávají do půdního prostředí aplikací již kontaminovaného živočišného odpadu (např. hnůj) nebo prostřednictvím odpadní vody, která je využívána při zavlažování nebo také aplikací upravených čistírenských kalů, které mohou obsahovat rezidua léčiv. Zvyšující se koncentrace těchto léčiv antimikrobiálních látek v životním prostředí představuje prostředí pro vznik a rozšiřování mikrobiální rezistence. Kumulace těchto léčiv pak způsobuje vznik rezistencí na tato antibiotika. Experimentální část diplomové práce byla zaměřena na optimalizaci metody pro extrakci a následné stanovení fluorochinolonů v půdě a podestýlce. Za tímto účelem byly optimalizovány parametry týkající se výtěžnosti extrakce fluorochinolonů z půdní matrice, a to například navážka vzorku, výběr vhodného extrakčního média, provedení SPE, způsob eluce z SPE atd. V rámci optimalizace bylo dosaženo výtěžností extrakce 70 až 140 %. Na závěr byla použita optimalizovaná metoda pro extrakci fluorochinolonů ze vzorků podestýlky a půdy, které byly poskytnuty ÚKZÚZ. Výsledky experimentální práce potvrzují dlouhodobou perzistenci těchto léčiv v životním prostředí.
Optimalizace koagulačního postupu při čištění odpadní vody
Švábová, Martina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací stanovení chemické spotřeby kyslíku metodou ve zkumavkách a optimalizací koagulačního procesu pro danou externí firmu. CHSK je jedním ze základních rozborů všech druhů vod, i když ve svém standardním provedení produkuje velké množství ekologicky závadných činidel. Proto bylo využito alternativního stanovení metodou ve zkumavkách, jehož postup z normy ČSN ISO 15705 byl upraven a nyní je dostupný pro veřejnost. Cílem byla také optimalizace koagulačního procesu při čištění odpadní vody z průmyslové lakovny. Byla vyvrácena minimální dávka koagulačního činidla uvedená v provozním návodu firmy a stanovena hodnota pH, při které měl síran hlinitý jako použité koagulační činidlo nejlepší účinnost.
Stanovení hyaluronanů elektromigračními metodami
Bártová, Adéla ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá popisem kyseliny hyaluronové, charakterizací jejího chování v roztoku, jejími chemicko-fyzikálními vlastnostmi a využitím v různých průmyslových odvětvích. Součástí práce je také část věnovaná možnostem její analýzy. Druhá polovina práce se soustředí na elektromigrační metody se zvláštní pozorností věnovanou kapilárním elektroforetickým metodám, a to zejména kapilární zónové elektroforéze. Cílem této práce je optimalizovat metodu pro stanovení kyseliny hyaluronové ve vodných roztocích pomocí kapilární zónové elektroforézy.
Stanovení nonylfenolu a jeho izomerů ve vodách
Sedláček, Jaroslav ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na problematiku nonylfenolu, degradačního produktu tenzidů. Nonylfenol však nejčastěji vzniká v čistírnách odpadních vod převážně během mikrobiální degradace nonylfenol ethoxylátů používaných v průmyslu. Je to látka vysoce bioakumulativní, toxická převážně pro vodní organismy. Kromě toho patří mezi hormonální disruptory. Byla vypracována podrobná rešerše, na základě které byla řešena experimentální část diplomové práce. Nonylfenol byl zjišťován ve vzorcích odpadních vod. Pro izolaci analytu a přečištění extraktu byla použita metoda extrakce na pevnou fázi (SPE). Finální stanovení bylo provedeno na plynové chromatografii v tandemu s hmotnostním spektrometrem s průletovým analyzátorem (TOF). Všechny kroky preanalytického a analytického postupu byly optimalizovány.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 150 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Mravcová, Lucia
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.