|
|
Laboratorní test inhibice denitrifikace
Marková, Jana ; Pániková, Kristína (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na odzkoušení vlivu daných parametrů s cílem udržení požadovaných podmínek testu inhibice denitrifikace, vyvinutého na Ústavu chemie VUT v Brně. Cílem Bakalářské práce je optimalizace parametrů laboratorního testu, který s takto definovanými parametry bude dále sloužit k testování vlivů pesticidů na průběh denitrifikace a zároveň bude umožňovat sledování osudu těchto látek během denitrifikačního procesu. V teoretické části této práce jsou popsány základní informace týkající se průběhu denitrifikačního procesu a faktorů, které jej přímo ovlivňují. Praktická část se zabývá popisem tří postupně provedených laboratorních testů za použití patřičných analytických metod. Výsledky měření jsou zpracovány do tabulární a grafické podoby. Na základě kritického zhodnocení těchto výstupů vznikla metodika testu s optimalizovanými parametry.
|
|
|
Hodnocení zatížení sedimentů drobných vodních toků fosforem
Pavlíková, Marcela ; Maršálek,, Blahoslav (oponent) ; Hlavčová,, Kamila (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Problematika fosforu a jeho forem v sedimentech drobných vodních toků není často předmětem zájmu, tak jako fosfor a jeho formy v sedimentech vodních nádrží. Práce je zaměřena na vývoj a hodnocení metod stanovení celkového fosforu modifikací stávajících metod a na hodnocení metod stanovení vybraných forem fosforu v sedimentech drobných vodních toků. V práci bylo pro vybrané formy fosforu provedeno celkem přes 1152 analýz vzorků, odebraných ve čtyřech obdobích na čtyřech lokalitách a ve třech opakováních měření. Celkový fosfor v sedimentech byl hodnocen 4 metodami a dále bylo hodnoceno dalších 7 forem fosforu jednou až třemi metodami, dle jednotlivé formy fosforu. Datový soubor byl podroben statistické analýze, jejímž cílem bylo sledovat závislost stanovené koncentrace fosforu na použité metodě, závislost koncentrace fosforu na koncentraci kovů a dále identifikovat vliv období a lokality na koncentraci fosforu.
|
|
|
Znečištění krasových toků v povodí Říčky
Chlopčíková, Anna ; Tůma, RNDr Antonín (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na monitoring parametrů znečištění v oblasti Moravský kras, odběr a analýzu vzorků ve 4 týdenních intervalech. Celkem je provedeno 9 odběrů z 8 odběrných míst. V místě odběru bylo vždy provedeno měření průtoku, teploty, konduktivity, koncentrace kyslíku a hodnota pH. V odebraných vzorcích vody byl následně stanoven obsah nerozpuštěných látek, CHSKcr, BSK5, amoniakální dusík (N-NH4), dusitanový dusík (N-NO2), dusičnanový dusík (N-NO3), organický dusík (Norg) a fosfor celkový (Pcelk). V závěru práce byly získané výsledky porovnávány vzájemně mezi sebou a s hodnotami uváděnými nařízením vlády č. 401/2015 sb. Jednotlivé parametry byly zpracovány do tabulek, které uvádí přehled průměrných, minimálních a maximálních hodnot na jednotlivých odběrných místech. V těchto tabulkách jsou vyznačeny hodnoty, které překročily limity dané legislativou. Také byla z naměřených hodnot zjištěna změna parametrů v čase a po délce toku.
|
|
|
Odstraňování fosforu v denitrifikačním bioreaktoru
Chlopčíková, Anna ; Hrich, Karel (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Dusík a fosfor je zapojen do mnoha procesů na zemi. Zejména ale v zemědělských oblastech dochází ke znečištění vody živinami, které pak způsobuje eutrofizaci a další problémy. Řešením by mohlo být použití denitrifikačních bioreaktorů, které se používají ke snížení vysokých koncentrací dusičnanů v mělkých podzemních vodách. Předmětem práce bylo studium procesu současného odstraňování fosforu v denitrifikačním bioreaktoru působením ocelových špon, které jsou součástí organické náplně bioreaktoru. Ocelové (železné) špony uvolňují Fe, jenž způsobuje srážení a adsorpci fosforu. Osm bioreaktorů bylo naplněno topolovou štěpkou. Do těchto kolon se těsně nad povrch náplně přiváděla modelová voda obohacena o dusičnanový dusík, do 4 kolon byl navíc také přidáván fosforečnanový fosfor, přičemž do dvou z těchto bioreaktorů byly doplněny na povrch dřevěné náplně ocelové špony. Jedenkrát týdně se prováděl odběr a analýza vzorků vody, byl stanoven obsah fosforu, železa a dalších látek potřebných pro zjištění procesů v bioreaktoru. Na základě naměřených dat byla vyhodnocena závislost odstraňování fosforu na provozních podmínkách bioreaktoru a také se posoudil vliv železa na proces biologické denitrifikace. Zjistilo se, že ocelové špony jsou při odstraňování TP opravdu účinné, ale do budoucna je potřeba dořešit vyluhování železa. Koncentraci fosforu na odtoku z denitrifikačních biorekatorů se podařilo snížit až na 0 mg/l, účinnost odstranění fosforu dosáhla 100 %. Přítomnost ocelových špon neměla na denitrifikační rychlost žádný vliv . Denitrifikační proces probíhal úspěšně i v kolonách odstraňující fosfor. V bezdeštném období, z hlediska vyluhování látek a železa, se jako vhodnější jeví odstraňování N a P při odstavování s nezatopenou náplní (za sucha). Odstavování bioreaktorů se zatopenou náplní (za mokra) způsobovalo vysoké koncentrace vyluhovaného železa, až 149 mg/l.
|
|
|
Vliv obecní čistírny odpadních vod na jeskynní systém propadání Lopače
Ondruš, Martin ; Gruberová, Eva (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Cílem práce bylo posouzení vlivu odtoku z čistírny odpadních vod na krasový tok. Studie byla provedena v severní části CHKO Moravský kras a posuzuje vliv ČOV Ostrov u Macochy na jeskynní systém Lopačské propadání. V rámci práce byl proveden půlroční monitoring, který spočíval v odběru vzorků vody vždy jednou za čtrnáct dní. Celkově bylo provedeno 13 odběrů ze 7 odběrných míst. V místě odběru bylo vždy provedeno měření průtoku, teploty, konduktivity, koncentrace kyslíku a hodnota pH. V odebraných vzorcích vody byl následně stanoven obsah nerozpuštěných látek, CHSKCr, BSK5, N-NH4, N-NO2, N-NO3, NKj a Pcelk. Z naměřených hodnot byla zjištěna změna parametrů na jednotlivých odběrných místech v čase a dále po délce toku. Hodnoty odtoků z ČOV byly porovnány s emisními standardy pro vypouštění do povrchových vod a parametry vodních toků byly porovnány s normami environmentální kvality. Dle zjištěných výsledků není prokázáno negativní ovlivnění vodního toku sledovanou ČOV. Největšími problémy jsou: - jednotná kanalizace, zrealizovaná po výstavbě ČOV Ostrov u Macochy, která je dimenzovaná na splaškovou kanalizaci - vysoké koncentrace celkového fosforu na odtoku z ČOV - špatná kvalita toku již před zaústěním odtoku z ČOV
|
|
|
Formy fosforu v říčních sedimentech
Schrimpelová, Kateřina ; Hrich, Karel (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Hlavními mechanismy ukládání fosforu v sedimentech je srážení málo rozpustných fosforečnanů Ca, Mg, Fe, Al a sorpce. Fosfor může být sedimentován také ve formě organického fosforu obsaženého v biomase. Obsahem práce je vyhodnocení souvislosti mezi celkovým, organickým a anorganickým fosforem a obsahem železa, vápníku a organických látek v říčních sedimentech. V rámci práce byl proveden odběr vzorků, jejich zpracování a analýza. Data jsou doplněna o již naměřená data Ústavu chemie z let 2011-2012. Celkem je zahrnuto 48 vzorků. Data byla statisticky vyhodnocena dle Studentova t-testu pro hladinu významnosti = 0,05 a = 0,01. Byla prokázána závislost celkového fosforu na obsahu železa a organických látek. Projevila se také závislost organického fosforu na množství organických látek a překvapivě i na koncentraci železa. Anorganický fosfor indikuje závislost na železe, ale žádná prokazatelná závislost se neprojevila u vápníku. Ukázala se také korelace mezi anorganickým fosforem a obsahem organických látek.
|
|
|
Optimalizace návrhu provozního denitrifikačního bioreaktoru
Novotná, Klára ; Kriška-Dunajský, Michal (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Smyvem ze zemědělsky využívaných ploch se do povrchových i podzemních vod dostávají vysoké koncentrace dusičnanů. Jednou z možností, jak vnos tohoto znečištění do vod omezit, jsou denitrifikační bioreaktory. Cílem této práce je optimalizování návrhu provozního denitrifikačního bioreaktoru v podmínkách ČR. V teoretické části práce je charakterizován proces denitrifikace a technologie denitrifikačních bioreaktorů. Dále jsou uvedeny existující metodické dokumenty zabývající se jejich návrhem a je popsán vliv návrhových parametrů na provozní výkon bioreaktoru. V praktické části práce je navržen denitrifikační bioreaktor v katastru obce Němčice v Jihomoravském kraji. K tomuto účelu byla na podkladě již existující metodiky Hrich et al. (2018) vytvořena optimalizovaná metodika návrhu parametrů denitrifikačního bioreaktoru s využitím poznatků z teoretické části. Pro návrhový průtok 17,4 l.s-1 byl navržen bioreaktor s poměrem stran 1:1, lichoběžníkovým průřezem v obou směrech a s objemem náplně 422 m3. Bioreaktor zabírá plochu o velikosti 0,05 % sběrného území.
|
|
|
Hodnocení stavu Ochozského potoka
Vaculíková, Klára ; Tůma, RNDr Antonín (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením Ochozského potoka v obci Březina v Moravském krasu. Byl proveden průzkum terénu a okolí potoka. Také byly získány informace z Obecního úřadu obce Březina týkající se technických úprav toku, stokové sítě, ČOV a znečišťovatelů potoka. Byla provedena dvě měření fyzikálně-chemických ukazatelů na šesti odběrných místech, odběr vzorků vody a jejich následná analýza v laboratoři, a to na podzim 2017 a jaře 2018. Měřily se pH, konduktivita, teplota, oxidačně-redukční potenciál, rozpuštěný kyslík, nasycení kyslíkem a na třech odběrných místech také průtok. Následně se stanovily CHSKCr, BSK5, celkový fosfor, amoniakální dusík, dusitanový dusík, dusičnanový dusík a Kjeldahlův dusík. Spočítány byly také organický a celkový dusík. Výsledky byly poté vyhodnoceny s ohledem na nařízení vlády č. 401/2015 Sb. V druhé části práce bylo provedeno hydromorfologické hodnocení Ochozského potoka metodikou Stream Visual Assessment a bylo mapováno využití území (land use) příbřežního pásu podél potoka.
|
|
|
Využití filtru z nanovláken pro filtraci vzduchu
Straka, Petr ; Hlaváč,, Jaroslav (oponent) ; Kabrhel,, Michal (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Dizertační práce s názvem „Využití filtru z nanovláken pro filtraci vzduchu“ představuje možnosti využití nanovlákenných filtrů pro filtraci vzduchu zejména v náročných podmínkách vodárenských zařízení, a to z důvodu snížení rizika sekundární kontaminace vnitřního prostředí akumulačních prostorů a pitné vody. Nanovlákenné filtry se vyznačují vysokou účinností při filtraci polutantů, prachových částic a organických nečistot. Kontaminanty nemusí být zdraví škodlivé, ale mohou sloužit jako transportní podklad pro výtrusy, spory, mikroorganismy, mnohdy i jako substrát pro jejich množení a mohou tak negativně ovlivňovat kvalitu pitné vody. Součástí výzkumu bylo sestavení vhodné metodiky zkoušení, konstrukce experimentální jednotky pro krátkodobé experimentální zkoušení filtrů nanovlákenných i běžně používaných, a následné dlouhodobé experimentální ověření vlastností nanovlákenného filtru v rámci vodohospodářského provozu. U filtrů byly posuzovány jak jejich charakteristické vlastnosti, tak filtrační účinnost vůči charakteristickým polutantům. Krátkodobým i dlouhodobým experimentálním zkoušením byla prokázána vhodnost využití nanovlákenných filtrů pro vodárenská zařízení. Oproti filtrům běžně používaným byla zaznamenána srovnatelná nebo vyšší účinnost záchytu sledovaných ukazatelů znečištění. Naměřená vyšší tlaková ztráta nanovlákenných filtrů se při dlouhodobém experimentu ukázala být dostačující bez vlivu na provoz vodárenského zařízení. V průběhu zkoušení nebyly u nanovlákenných filtrů pozorovány žádné provozní potíže, nedošlo k poškození filtrů ani k jejich deformaci.
|
|
|
Odstranění dusičnanů ze zemědělských smyvů
Schrimpelová, Kateřina ; Šálek,, JAN (oponent) ; Drtil,, Miloslav (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Narůstající koncentrace dusičnanů v povrchových i podzemních vodách se stává globálním problémem. Disertační práce je zaměřena na možnost využití denitrifikačních bioreaktorů s organickou náplní v ČR pro snižování vnosu dusičnanů ze zemědělských ploch. V rámci práce byla provedena řada experimentů v laboratorních podmínkách – statické testy vyluhovatelnosti a kolonové experimenty zahrnující chemické rozbory odtékajících vod a ekotoxikologické biotesty. Testováno bylo 7 materiálů náplně běžně dostupných v ČR, odlišné parametry provozu, způsob a délka odstávek v bezdeštném období a možnost použití odtékajících vod na zavlažování. Práce se kromě vlivu na účinnost denitrifikace zabývala také možnostmi zmírnění negativního vlivu. Součástí práce je také posouzení celkového vlivu bioreaktorů na recipient a predikce vyluhování v následujících letech.
|
host ::
RSS.