|
| |
|
|
Vyhledávání poruch funkce štítné žlázy u těhotných žen
Urválek, Jiří ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Onemocnění štítné žlázy je poměrně častou poruchou, která postihuje asi 5% obyvatel ve vyspělých zemích, a to převážně žen. Těhotenství ovlivňuje funkci štítné žlázy v mnoha směrech. U zdravých těhotných žen zvládá jejich štítná žláza zvýšené nároky jen s malými výkyvy v sérových hladinách FT4 a TSH. U žen, které mají omezený výkon štítné žlázy se může vyvinout hypotyreóza. Naše studovaná skupina zahrnovala 1720 těhotných žen, které přicházely do laboratoře v rámci screeningu Downova syndromu v 1.trimestru těhotenství. S jejich souhlasem byly v séru stanoveny hladiny TSH, anti TPO, resp.FT4. Gestační hypertyreóza není příliš obvyklá, nízká hladina TSH může být způsobena vysokou koncentrací hCG, jehož thyreotropní aktivita je dobře známa. Ve sledované skupině bylo 62 těhotných žen (3,6%) s TSH < 0,1 mU/l a 10 (0,58%) s FT4 > 22 pmol/l. Ve skupině s nízkou hladinou TSH (<0,1 mU/l) byla průměrná koncentrace free hCG 120,4 ug/l, což je signifikantně vyšší než ve skupině s normální nebo zvýšenou hladinou TSH ( 0,1 - 4,0 resp. >4,0 mU/l) 63,2 resp. 64,9 ug/l. Hypotyreóza může mít vliv na zhoršený novorozenecký nebo dětský neuropsychologický vývoj a na problémy v těhotenství u matky. Zvýšené sérové koncentrace TSH (TSH > 4,0 mU/l) jsme nalezli u 5,0 % ze 1720 těhotných. Deset z oněch 85 (10,6%) žen mělo...
|
|
|
Vyhodnocení pilotního projektu vyšetřování funkce štítné žlázy u těhotných žen
Drncová, Jana ; Límanová, Zdeňka (oponent) ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce)
V roce 2009 proběhl ve vybraných regionech České republiky pilotní projekt vyšetřování funkce štítné žlázy, díky kterému bylo testováno navržené schéma screeningu těhotných žen. V rámci screeningu vrozených vývojových vad byly ženám v 1. trimestru těhotenství vyšetřeny, s jejich informovaným souhlasem, hladiny TSH, FT4 a anti-TPO v séru. V případě pozitivity byly tyto ženy neprodleně informovány a předány do péče endokrinologa. Do projektu se zapojilo 13 předem vybraných laboratoří. Ke stanoveni analytů byly použity metody imunoanalýzy, které se v jednotlivých laboratořích lišily a u kterých tedy byly použity i rozdílné referenční intervaly. V rámci projektu byla vyšetřena skupina 2843 žen s věkovým průměrem 29,4 let. Celkem bylo zachyceno 19,6% žen s pozitivním nálezem. Z cele vyšetřené skupiny mělo zvýšené hodnoty TSH 235 žen (8,5%), z nichž snížené FT4 mělo 34. Sníženou hladinu TSH mělo 96 žen (3,5%), z nichž mělo zvýšenou hladinu FT4 14 žen. Pozitivní anti-TPO protilátky mělo 9% žen. Z výsledku projektu vyplynulo, jaká je ochota ke spolupráci mezi gynekology a laboratořemi a kde se nachází slabá místa projektu. Ověřila se ekonomická stránka screeningu a zároveň se potvrdil poměrně velký počet žen, které v těhotenství trpí poruchou funkce štítné žlázy a potřebují léčbu.
|
|
|
Vývoj tyreopatií u žen s poruchou funkce štížné žlázy diagnostikovanou v graviditě
Krejčová, Simona ; Límanová, Zdeňka (oponent) ; Springer, Drahomíra (vedoucí práce)
Diplomová práce vychází ze čtyřleté studie, jejímž cílem je na skupině těhotných žen a žen po porodu dokázat frekvenci a závažnost onemocnění štítné žlázy v těhotenství i po porodu a tím podpořit zavedení screeningu funkčních tyreopatií do běžné praxe v rámci screeningu vrozených vývojových vad v I. trimestru těhotenství. V sérech 3937 žen v 10. - 12. týdnu gravidity byly stanoveny s informovaným souhlasem těhotné hladiny TSH, anti TPO, v případě odchylky FT4. Z celkového počtu vyšetřených bylo 6,4 % s hladinou TSH vyšší než 4,00 mIU/l, 4,2 % s hladinou TSH nižší než 0,1 mIU/l a 12,4 % žen s pozitivními anti TPO protilátkami. Celkem 552 ženám byla doporučena návštěva endokrinologie. K endokrinologickému vyšetření na III. interní kliniku VFN a 1.LF UK v Praze se dostavilo 106 gravidních žen, což odpovídá 19,2 % ze všech pozitivních nálezů a 2,7 % ze všech vyšetřovaných za dané období. K následným kontrolám se dostavilo pouze 56 žen (52, 8 %), u kterých byl nadále sledován průběh onemocnění. Po endokrinologickém vyšetření v graviditě byla diagnostikována subklinická hypotyreóza u 60, 4 % žen. U 39 % žen se tato subklinická forma 24 - 30 měsíců po porodu rozvinula v manifestní hypotyreózu. Celkově došlo k progresi onemocnění u 41,1 % žen. U 7 žen (13,7 %) byla zjištěna poporodní hypotyreóza. Celkem bylo léčeno...
|
|
|
Pendrin v patogenezi vrozené nedostatečnosti štítné žlázy
Banghová, Karolína ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent) ; Houšťková, Hana (oponent) ; Stárka, Luboslav (oponent)
Pendrin je aniontový transportér, který se exprimuje v několika orgánech. Ve štítné žláze je lokalizovaný na apikálním pólu tyreocytu a přenáší jodid z tyreocytu do koloidu v lumen folikulu, kde je jodid organifikován. Extratyroidálně se exprimuje ve vnitřním uchu, ledvinách, placentě a prsní žláze. U nositelů mutací genu pro pendrin (PDS, SLC26A4) byly popsány variabilní fenotypické projevy s autozomálně recesivním typem dědičnosti: kombinované postižení štítné žlázy a sluchu (Pendredův syndrom - OMIM274600), nesyndromická vrozená hluchota (DFNB4 - OMIM600791) nebo izolovaná dilatace vestibulárního akvaduktu (EVA - OMIM603545). Postižení štítné žlázy u Pendredova syndromu se nejčastěji manifestuje v druhé dekádě života pod obrazem eutyreoidní nebo hypotyreoidní strumy, u menší části pacientů se projeví dyshormonogeneze již při narození a onemocnění je pak diagnostikováno celoplošným novorozeneckým screeningem pro kongenitální hypotyreózu.
|
host ::
RSS.