|
|
Podpora ve vzdělávání žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole
Šuterová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vývojové jazykové poruchy a podporou žáků s touto poruchou ve vzdělávacím prostředí běžné základní školy. Práce se zaměřuje na charakteristiku vývojové jazykové poruchy, její etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Dále se zabývá specifickými potřebami žáků školního věku v oblasti řeči, jazyka a komunikace a jejich vývojem ve školním prostředí. V kontextu inkluzivního vzdělávání jsou popsány principy inkluzivní pedagogiky a možnosti základního vzdělávání pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou včetně podpory ze strany školských poradenských zařízení a individuálního vzdělávacího plánu. Hlavním cílem výzkumné práce bylo analyzovat možnosti podpory žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník byl rozeslán na 224 základních škol ve Zlínském kraji. Vyplnilo jej celkem 104 respondentů. Byly ověřeny tři předem stanovené hypotézy týkající se úrovně znalostí učitelů o vývojové jazykové poruše, podpůrných opatření pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou a také asistentů pedagoga, resp. jejich důležitosti ve vzdělávacím procesu žáků s touto poruchou. Hypotézy byly potvrzeny a lze tedy říci, že učitelé se speciálně pedagogickým/logopedickým vzděláním...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozvoj jednotlivých jazykových rovin u dětí v předškolním věku
Křepelová, Šárka ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem jazykových rovin u dětí ve věku 5 až 6 let. Jedná se tedy o děti před nástupem do základní školy. V tomto věku se uzavírá etapa předškolního vzdělávání a s ní spojený vývoj. Konec tohoto období je specifický tím, že se děti připravují na začátek povinné školní docházky. S koncem předškolního období by mělo dítě dosahovat jistých výsledků v rozvoji jazykových rovin. Cílem prakticky orientované části diplomové práce je analyzovat rozvoj jazykových rovin u dětí v předškolním věku. Práce je logicky rozdělena do dvou částí. První z nich seznamuje s řečovým vývojem, definuje předškolní období a vymezuje jazykové roviny na základě podkladů z odborné literatury. Jedná se o teoretické poznatky nezbytné pro utvoření komplexního obrazu zkoumané problematiky. Dále jsou v práci popisovány nejčastěji se vyskytující druhy narušené komunikační schopnosti typické pro toto období. V neposlední řadě je představeno předškolní vzdělávání a související oblasti logopedické prevence. Druhá část práce se věnuje samotnému výzkumu. Zkoumán je skutečný stav jazykových znalostí a dovedností dětí ve výše vymezeném období. Na základě studia odborné literatury byl pro potřeby výzkumu vytvořen materiál, pomocí kterého byly hodnoceny znalosti a dovednosti dětí v oblasti jazykových rovin. Výzkumné...
|
|
|
Logopedická intervence v dětských domovech v Královehradeckém kraji
Peterová, Sandra ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na poskytování logopedické intervence v dětských domovech v Královéhradeckém kraji. Bakalářská práce je rozdělena do třech kapitol, kde jsou dvě kapitoly teoretické a jedna kapitola empirická. V první kapitole teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, jako jsou logopedie, komunikace, řeč, jazyk a narušená komunikační schopnost. Dále je první kapitola věnována vývoji řeči, jazyka a komunikace v rámci rovin a v poslední řadě popisuje dětské domovy a jejich fungování, roli vychovatele a dítěte a komunikační schopnosti dětí z dětských domovů. Druhá kapitola teoretické části je věnována logopedické intervenci, vymezení pojmu a jeho činnostem, postavení v rámci rezortů zdravotnictví a školství. Empirická část se zabývá dvěma dětskými domovy z Královéhradeckého kraje a jejich poskytováním logopedické intervence. V úvodu empirické části jsou stanoveny hlavní a dílčí cíle a výzkumné otázky, popsány metody a průběh výzkumného šetření. Za hlavní cíl byla určena analýza logopedické intervence v dětských domovech v Královéhradeckém kraji. První část výzkumného šetření je věnována dětskému domovu č. 1 a část druhá dětskému domovu č. 2, jejich charakteristice, fungování a poskytování logopedické intervence. Závěr výzkumného šetření je věnován zhodnocení splnění cílů, odpovědím...
|
|
|
Informovanost veřejnosti o elektivním mutismu
Stryhalová, Nela ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá elektivním mutismem. Pozornost byla věnována vymezení, symptomatologii i logopedické intervenci této narušené komunikační schopnosti, a především analýze míry informovanosti veřejnosti o elektivním mutismu. Analyzovat míru informovanosti veřejnosti o elektivním mutismu bylo hlavním výzkumným cílem práce. Motivací pro zkoumání této problematiky byla skutečnost, že v České republice v současné době neexistuje výzkumné šetření, které by mapovalo informovanost veřejnosti o elektivním mutismu. Přitom vyšší míra informovanosti veřejnosti o této poruše má pozitivní vliv na včasnou diagnózu a včasná diagnóza pozitivně ovlivňuje úspěšnost následné terapie. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního šetření, jako výzkumný nástroj bylo použito dotazníkové šetření. Administrace dotazníku proběhla online, sběr dat byl ukončen po získání 200 odpovědí. Získaná data byla zpracována v programu MS Excel. Následně byly ověřeny dvě předem stanovené hypotézy, z nichž se potvrdila hypotéza, že výše informovanosti o elektivním mutismu je závislá na oboru vzdělání respondentů. Z odpovědí dále vyplynulo, že většina respondentů není o elektivním mutismu informována a zastává názor, že je třeba veřejnost o tomto tématu více informovat. Na závěr byl na základě analýzy dat o...
|
|
| |
|
|
Rozvoj komunikačních schopností u dětí s vývojovou dysfázií v raném a předškolním věku
Pissingerová, Tereza ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozvojem komunikačních schopností u dětí s vývojovou dysfázií v raném a předškolním věku. Teoretická část je členěna do dvou kapitol. První kapitola se zaměřuje na teoretická východiska. Podává vysvětlení pojmu komunikace, jejího členění na verbální a neverbální, charakterizuje pojem komunikační schopnosti, narušené komunikační schopnosti. V rámci první kapitoly je současně popsán i fyziologický vývoj dítěte v raném a předškolním věku. Dále jsou zde charakterizovány neurovývojové poruchy z pohledu konceptu, klasifikace, překrývání, diagnostiky a léčby. Druhá kapitola teoretické části se zaměřuje na vývojové poruchy řeči, jazyka a komunikace. Konkrétně se věnuje vývojové poruše zvukových prvků řeči, plynulosti řeči, vývojové pragmatické komunikační poruše a poruše jazyka. Podstatná část druhé kapitoly se věnuje vývojové dysfázii. Zabývá se její definicí, etiologií, symptomatologií, klasifikací, diagnostikou, terapií a komorbiditami. Empirickou část práce tvoří dvě případové studie dětí s vývojovou dysfázií. Hlavním cílem bakalářské práce je analýza možností a forem rozvoje komunikačních schopností u dětí s vývojovou dysfázií v raném a předškolním věku. Dílčí cíle se zabývají analýzami rozvoje jazykových schopností a dílčích funkcí vývoje dítěte s vývojovou dysfázií....
|
|
| |
|
|
Vývojové jazykové a řečové poruchy u dětí předškolního věku
Inemanová, Pavlína ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje možnostem rozvoje komunikace a logopedické intervence u dětí předškolního věku s vývojovou dysfázií. Teoretická část práce popisuje ontogenezi řeči u intaktních dětí a dále problematiku vývojových řečových a jazykových poruch, zejména vývojové dysfázie, ale také prostého opožděného vývoje řeči, vývojové dysartrie, vývojové dyspraxie a dyslalie. Praktická část práce představuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, kazuistiky tří dětí s vývojovou dysfázií a přidruženými poruchami v předškolním věku, s rozdílným stupněm dosaženého rozvoje komunikace. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou možnosti rozvoje komunikace u těchto dětí v prostředí mateřské školy. K naplnění cíle a získání dat autorka práce uskutečnila pozorování dětí po dobu sedmi měsíců během logopedické terapie, řízené činnosti i volné hry v mateřské škole. Dále využila rovněž analýzu lékařské a speciálně-pedagogické dokumentace, logopedických deníků a rozhovory se školní speciální pedagožkou - logopedkou. Závěry výzkumného šetření upozorňují na obsahově a strukturně totožnou logopedickou terapii, zároveň však při zachování důrazu na individuální potřeby daného dítěte. U všech dětí byl v průběhu výzkumného šetření pozorován nárůst komunikace a mluvního apetitu.
|
host ::
RSS.