|
|
Rodové stereotypy napříč generacemi
Hřebíčková, Martina
Cílem výzkumu bylo ověřit, zda spolu korespondují rodové stereotypy v různých vývojových obdobích. Rodové stereotypy byly posuzovány v rámci charakteristik obsažených v 5faktorovém modelu osobnosti. Úkolem respondentů bylo posoudit typického chlapce/muže a typickou dívku/ženu ve 3 vývojových obdobích (dospívání, dospělost, stáří). Rodové stereotypy osobnostních vlastností byly zjišťovány na základě české verze The National Character Survey (NCS), v němž každá ze 30 bipolárních škál koresponduje s 30 subškálami NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R). Napříč vývojovými obdobími ve dvou skupinách posuzovatelů jsou dívky/ ženy posuzovány jako otevřenější prožívat emoce, poddajnější, skromnější, jemnocitnější, pořádkumilovnější a zodpovědnější ve srovnání s chlapci/muži. Chlapci/muži ve 3 vývojových obdobích byli posuzováni oběma skupinami respondentů jako méně odolní odolávat pokušení, ve srovnání s dívkami/ženami. Z porovnání profilů rodových stereotypů 30 dílčích vlastností osobnosti vyplývá, že percepce rodových stereotypů je konzistentní v různých vývojových obdobích i mezi posuzovateli různého věku.
|
|
|
Osobnost žen a osobnost mužů ve světle NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R)
Hřebíčková, Martina
Rodové odlišnosti pěti obecných charakteristik osobnosti byly zaznamenány u respondentů pocházejících z různých kultur. Výsledky ukazují, že ženy se posuzují jako více neurotické, přívětivé a otevřené prožívání, kdežto muži udávají vyšší míru asertivity a otevřenosti idejím. V příspěvku jsou prezentovány údaje o sebeposouzení 430 mužů a 526 žen podle české verze NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R). Potvrdily se totožné rodové odlišnosti, které byly zaznamenány u respondentů napříč různými kulturami. Na závěr uvádíme, jak lze zjištěné rodové odlišnosti objasnit (biologické teorie, model sociálních rolí, evoluční psychologie).
|
|
|
Změny pěti dimenzí osobnosti v závislosti na věku
Hřebíčková, Martina
Příspěvek je věnován zkoumání změn pěti obecných charakteristik osobnosti (neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti, svědomitosti ) v závislosti na věku. V různých kulturách bylo opakovaně zjištěno, že starší respondenti se ve srovnání s mladšími posuzují jako přívětivější, svědomitější, avšak méně extravertovaní, neurotičtí i méně otevření vůči novým zkušenostem. Příspěvek obsahuje výsledky českých studií ověřujících zmíněné změny charakteristik obsažených v pětifaktorovém modelu osobnosti v závislosti na věku při sebeposouzení i posouzení druhými. Výsledky byly srovnány s relevantními údaji z jiných zemí a byly zmíněny možnosti interpretace zjištěných změn (např. v kontextu pětifaktorové teorie osobnosti nebo evolučního přístupu k výkladu osobnosti).
|
|
|
Teacher's emotional stability: preliminary results of self-other agreement
Hřebíčková, Martina
The study consists of five parts. The overview from the research of the mental health of the Czech teachers is presented in the introduction. In the second part a history of the concept of the Emotional Stability/Instability (Neuroticism) is mentioned. The best known methods for measuring Emotional Stability/Instability (Neuroticism), specially NEO Personality Inventory (NEO-PI-R) are described in the third part. The fourth part includes data from the research in which the teachers self-rated on the basis of the NEO Personality Inventory and also were rated by a second person for the same traits (Neuroticism). The results do not confirm a high level of Neuroticism and its facets among the teachers in comparsion with the control group, and also any statistically significant differences between the self-rating and peer-rating were confirmed. In conclusion the unambiguous results concering the level of Neuroticism among Czech teachers are dealt with.
|
|
|
Stabilita nebo změna?
Hřebíčková, Martina
V přehledové studii jsou diskutována tři stanoviska týkající se vývoje osobnosti v průběhu života. 1) V kontextuálním přístupu se dochází k závěru, že nejlepší způsob porozumění vývoji osobnosti je analýza chování v různých kontextech. 2) Dále jsou uvedeny důvody pro tvrzení, že osobnostní charakteristiky jsou v dospělosti stabilní a individuální odlišnosti v osobnostních rysech se nemění do 30 let. 3) Jsou zmíněny důvody pro tvrzení o změně a kontinuitě vývoje osobnosti. Osobnostní rysy neukončují svůj vývoj v určitém věku v dospělosti, ale mohou se měnit až do stáří.
|
|
| |
|
|
Mezinárodní srovnání pěti obecných dimenzí osobnosti
Hřebíčková, Martina
Přípsěvek obsahuje výsledky sebeposouzení v rámci pěti obecných dimenzí osobnosti provedeného ve 27 různých zemích včetně České republiky. Struktura osobnosti byla v jednotlivých zemích (N=23 500 respondentů) zjišťována pomocí NEO osobnostního inventáře (NEO-PI-R). Tato metoda měří 30 specifických rysů obsažených v pěti obecných rysech osobnosti - Neuroticismu, Extraverzi, Otevřenosti vůči zkušenosti, Přívětivosti a Svědomitosti. Zmíněny budou také základní psychometrické charakteristiky české verze NEO osobnostního inventáře a poznatky historiků, politiků a psychologů v českém národním charakteru.
|
|
|
Struktura osobnosti učitelek: srovnávání se ženami jiných profesí
Hřebíčková, Martina ; Řehulková, Oliva
V příspěvku jsou srovnávány osobnostní vlastnosti žen čtyř různých profesí (učitelek, badatelek, hereček a podnikatelek). Struktura vlasností osobnosti byla zjišťována pomocí NEO pětifaktorového osobnostního inventáře obsahujícího pět relativně nezávislých dimenzí osobnosti (Neuroticismus, Extraverzi, Otevřenost vůči zkušenosti, Přívětivost, Svědomitost). Přepokládali jsme, že míra jednotlivých vlastností osobnosti se bude u žen těchto profesí odlišovat. Bylo zjištěno, že podnikatelky skórují statisticky výzmaně níže na škále zjišťující Neuroticismus a výše na škále zjišťující Extraverzi. Učitelky se posuzují jako extravertovanější ve srovnání s badatelkami. Na škále zjišťující otevřenost vůči zkušenostem učitelky dosahují statisticky významně nižšího skóru ve srovnání s herečkami a badatelkami. Mezi zkoumanými ženami nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v míře Přívětivosti. Učitelky se posuzují statisticky významně častěji jako méně svědomité ve srovnání s podikatelkami.
|
|
|
Od pětifaktorového modelu k pětifaktorové teorii osobnosti
Hřebíčková, Martina
Příspěvek obsahuje výklad pětifaktorové teorie osobnosti, kterou na základě pětifaktorového modelu vytvořil McCrae a Costa (1996). Teoretický rámec pětifaktorové teorie osobnosti tvoří:1) biologicky dané bazální tendence zahrnující pět obecných rysů osobnosti; 2) kulturně podmíněné charakteristiky adaptace, ketré jsou výsledkem interakce individua s prostředím a jsou vlastně konkrétním projevem bazálních tendencí; 3) sebepojetí; 4)objektivní biografie; 5) vnější vlivy. Dalším prvkem systému jsou dynamické procesy, které určují interakce mezi jednotlivými prvky. Jako nejpodstatnější postulát z PTF vyplývá, že rysy jsou stejně jako temperament vrozené dispozice, které se vytvářejí na základě vnitřního zrání zcela nezávisle na vlivech prostředí.
|
|
|
Přehled výzkumů uplatňujících pětifaktorový model osobnosti v adolescenci
Hřebíčková, Martina
Cílem příspěvku je podat přehled o výzkumech realizovaných v České a Slovenské republice, které pojednávají o souvislostech pěti obecných dimenzí osobnosti (Neuroticismus, Extraverze, Otevřenost vůči zkušenosti, Přívětivost a Svědomitost( se zvládáním stresu, náboženskou orientací, sebehodnocením, životní spokojeností, identitou a agresivním chováním v období adolescence.
|
host ::
RSS.