|
|
Systém statistických informací o trhu práce
Duspivová, Kateřina ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Gottvald, Jaromír (oponent) ; Galuščák, Kamil (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je vytvoření návrhu systému statistických informací o trhu práce, který respektuje poznatky ekonomické teorie i aktuální trendy ve statistice trhu práce. Disertační práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole navrhuji teoretický rámec fungování trhu práce, který zachycuje základní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a je neutrální z pohledu ekonomických škol. Pozornost je věnována i popisu současného stavu statistiky trhu práce v České republice a hodnocení souladu této oblasti s ekonomickou teorií. Druhá kapitola se zabývá pokroky ve statistice trhu práce jak z hlediska integrace dat, tak z hlediska rozvoje komplexních systémů ukazatelů trhu práce. Na základě teoretického rámce trhu práce a zahraničních zkušeností je v první části třetí kapitoly navržen systém statistických informací o trhu práce v České republice. Kromě tradičních ukazatelů ekonomické aktivity a úrovně odměňování nabízí navržený systém i nové ukazatele v podobě počtu nově vytvořených pracovních míst, zrušených pracovních míst, nově najatých zaměstnanců, zaměstnanců odcházejících z ekonomických subjektů, fluktuace zaměstnanců či realokace pracovních míst. Všechny ukazatele zaměstnanosti jsou doplněny o hledisko odměňování. Ve druhé části třetí kapitoly je navržen systém integrovaných datových zdrojů, pomocí kterého bude možné kvantifikovat navržené ukazatele za předpokladu, že neexistují žádná právní omezení. V posledních dvou částech třetí kapitoly jsou diskutovány problémy spojené s realizací systému a v rámci SWOT analýzy i jeho hlavní výhody a nevýhody. První část čtvrté kapitoly je věnována kvantifikaci nových ukazatelů, které dosud v České republice neexistovaly, a nebylo je tak možné automaticky naplnit hodnotami. Na základě konkrétních výsledků uvedených ve čtvrté kapitole je potvrzena řada hypotéz o českém trhu práce. Závěr čtvrté kapitoly věnuji experimentálnímu odhadu chybějících hodnot ukazatelů o trhu práce v České republice a nabízím vybilancovaný systém stavových a tokových ukazatelů trhu práce. V páté kapitole jsou uvedeny další aspekty trhu práce, které lze pomocí navrženého systému statistických informací prokázat. Hlavním přínosem disertační práce je vytvoření návrhu systému statistických informací o českém trhu práce, který nově propojuje hlediska zaměstnanosti a odměňování i hlediska zaměstnanců a zaměstnavatelů. Jen díky systémovému přístupu ke statistice trhu práce může být zvýšena vypovídací hodnota všech ukazatelů a zároveň naplněny i potřeby novodobých studií o trhu práce.
|
|
|
Labour Force Participation and Tax-Benefit Systems: A Cross-Country Comparative Perspective
Galuščák, Kamil ; Kátay, Gábor
Tento článek analyzuje, do jaké míry jsou rozdíly mezi zeměmi v agregátní míře participace vysvětleny odlišností systémů daní a dávek. Zkoumáme příklad dvou zemí, České republiky a Maďarska, které přes řadu podobností vykazují značné rozdíly v mírách participace. Nejprve na českých datech o domácnostech replikujeme odhady nabídky práce získané pro Maďarsko v Benczúr a kol. (2014). S využitím těchto dvou porovnatelných odhadů simulujeme, jak by se agregátní míra participace změnila v jedné zemi, pokud by tato země přejala systém daní a dávek z druhé země. Naše výsledky ukazují podobné elasticity nabídky práce v obou zemích, což naznačuje, že individuální preference jsou v obou zemích v podstatě identické. Výsledky simulací ukazují, že zhruba polovina celkového rozdílu v mírách participace populace ve věku 15–74 let může být vysvětlena rozdíly v daních a dávkách. Největší efekt je pozorován u vdaných žen, resp. žen v plodném věku, což vztahujeme ke štědřejšímu systému dávek v mateřství v Maďarsku ve srovnání s Českou republikou.
Plný text:  PDF
|
|
|
Stress Testing the Private Household Sector Using Microdata
Galuščák, Kamil ; Hlaváč, Petr ; Jakubík, Petr
Představujeme metodologii pro identifikaci předlužených domácností, kterou používáme pro testování reakcí na šokové změny míry nezaměstnanosti, úrokových sazeb a cen nezbytných výdajů v České republice. Rozšiřujeme přístup použitý v Johansson a Persson (2006) pro Švédsko a Albacete a Fessler (2010) pro Rakousko tím, že uvažujeme obousměrné toky na trhu práce mezi zaměstnaností a nezaměstnaností, a také tím, že díky dostupnosti dat zahrnujeme do testování nejen hlavy domácností, ale i jejich partnery. Toto vylepšení může vysvětlit pozorovaný vyšší výskyt předluženosti v případě šokových změn nezaměstnanosti než ve Švédsku a Rakousku, zatímco dopady šokových změn úrokové míry jsou podobné jako v Rakousku. S využitím makroekonomických scénářů z prognózy ČNB a ze Zprávy o finanční stabilitě ilustrujeme využití našeho přístupu pro zátěžové testování schopnosti domácností splácet dluhy. Výsledky potvrzují důležitost využívání mikrodat v analýzách finančního zatížení domácností, protože dopady šoků jsou vyšší mezi nízkopříjmovými domácnostmi, což by při použití agregátních dat nebylo zřejmé.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Changes in the Czech wage structure: Does immigration matter?
Dybczak, Kamil ; Galuščák, Kamil
S využítím metody dekompozice mzdových rozdílů podél distribuce mezd podle Albrecht aj. (2003) a Machado a Mata (2005) autoři zjišťují, že zahraniční zaměstnanci neměli vliv na změny ve struktuře mezd mezi roky 2002 a 2006 navzdory výraznému nárůstu jejich počtu. Změny v mzdové distribuci jsou vysvětleny pouze rostoucími výnosy z charakteristik domácích pracovníků, zatímco změny v pozorovaných charakteristikách, především zvyšující se úroveň vzdělání, jsou zodpovědné za rostoucí mzdovou disperzi.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Survey on wage and price formation of Czech firms
Babecký, Jan ; Dybczak, Kamil ; Galuščák, Kamil
S využitím dotazníkového šetření autoři zkoumají faktory tvorby mezd a cen českých podniků, přítomnost a zdroje rigidity mezd a reakci podniků na hypotetické šoky. Ačkoli rigidita mezd směrem dolů není příliš rozšířená, nacházejí relevantní především teorii efektivnostních mezd, zatímco platnost teorie implicitních kontraktů shledávají relevantní v případě podniků zaměstnávající především vysoce kvalifikované pracovníky.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.