|
|
Environmental and ecological determinants of urban bird community structure
Ferenc, Michal ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Lososová, Zdeňka (oponent) ; Tryjanowski, Piotr (oponent)
Urbánní prostředí přitahuje pozornost vědců, protože je středobodem environmentálních změn způsobených rostoucí lidskou populací. Obvzláště často je jejich pozornost věnována ptačím společenstvům a jejich odpovědím na probíhající urbanizaci. Přes intenzivní vědecké úsilí rezonuje v urbánní ekologii ptáků několik otázek: i) Jsou města běžnou součastí původního prostředí se stejnými makroekologickými diverzitními patrnostmi, které pozorujeme v okolním prostředí, nebo mají města specifický dopad na původní avifaunu? ii) Které vlastnosti jsou charakteristické pro druhy schopné respektive neschopné přežívat ve městech? iii) Jak se s prostorovou škálou mění vliv nejdůležitějších faktorů ovlivňujících urbánní ptačí společenstva - plochy, heterogenity habitatů a prostorové pozice ? S cílem zodpovědět tyto otázky byla použita následující data: složení hnízdních ptačích společenstev měst bylo získáno z 41 evropských urbánních atlasů a složení avifauny regionů, ve kterých se tato města nacházela, bylo získáno z EBCC Atlas of European Breeding Birds. Komunitní data na jemnějších škálách byla získána z atlasu Prahy a pomocí bodového sčítání v Praze. Údaje o vlastnostech ptáků byly shromážděny z publikovaných zdrojů. Další environmentální a prostorové údaje byly získány z publikovaných zdrojů nebo zaznamenány v...
|
|
|
Vliv lesních pasek na ptačí populace
Eršil, Lukáš ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Nejrozšířenějším způsobem těžby je dnes stále holoseč. Paseku lze vnímat jako určitý specifický prvek v zapojeném lese. Ve své práci se snažím zjistit jaký vliv má tato disturbance v lese na ptačí společenstvo a jaké konkrétní ekologické či vegetační parametry mají významný vliv. Dále také, jak významný vliv budou paseky mít v různých typech lesa. V sedmi lokalitách byly bodovou sčítací metodou zaznamenány počty ptáků a soubor ekologických a vegetačních proměnných. V lokalitách byli zastoupeny jak listnaté a smíšené lesy tak i jehličnaté monokultury. Sběr dat byl prováděn v hnízdící sezóně 2011 a 2012. Předpokládal jsem, že paseky zajišťující určitou heterogenitu v lesním prostředí zvýší počet druhů ptáků. Tento vliv jsem čekal významnější v jehličnatých monokulturách nežli ve smíšených a listnatých lesích. Tento předpoklad se částečně potvrdil. Větší vliv mají paseky v jehličnatých lesích, ovšem zde bude záležet na celkové rozloze lesa. V rozlehlých jehličnatých monokulturách je význam pasek větší. V ostatních případech smíšených a listnatých lesů rozloha vliv neměla. Větší vliv měla druhová bohatost stromů se kterou nejvíce koreloval budníček menší, střízlík obecný strnad obecný, pěnice slavíková a černohlavá, datel černý a drozd zpěvný. Další významnou proměnnou bylo bylinné patro. Ptáci na...
|
|
|
Role mikroorganismů v evoluci reprodukčních strategií ptáků
Novotná, Lucie ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Mikroorganismy jsou všudypřítomné, nalézají se v hnízdech, na těle ptáků nebo se do hnízda dostávají společně s hnízdním materiálem. Vejce nakladená do hnízd tak mohou být mikroorganismy kolonizovány na povrchu skořápky nebo mohou za určitých podmínek pronikat do vnitřních struktur vejce. Tato mikrobiální infekce uvnitř vejce může ovlivňovat především jeho líhnivost, způsobovat mortalitu embrya nebo následně ovlivnit fenotyp mláděte. Nicméně, pravděpodobnost bakteriálního zatížení na skořápce či infekce vnitřních struktur vejce závisí také na podmínkách prostředí, typu hnízda, inkubačním chování a použitém hnízdním materiálu. Mimo to, některé modifikace v reprodukčních strategiích ptáků vedou k výraznému potlačení negativního vlivu mikrobiální infekce a následnému zlepšení reprodukčního úspěchu ptáků. Mezi tyto obranné mechanismy patří především inkubace, mechanické a chemické bariéry samotného vejce, pigmentace vejce nebo zabudování zelených rostlin a peří do hnízdní výstelky. Na základě těchto poznatků lze usuzovat, že rozdílné reprodukční strategie ptáků mohly velmi pravděpodobně vzniknout také selekčním tlakem ze strany mikroorganismů. Přestože tento předpoklad vlivu mikroorganismů na evoluci rozdílných reprodukčních strategií ptáků má v současnosti velmi silnou podporu, výzkum této problematiky se...
|
|
| |
host ::
RSS.