|
|
Konverze objektu dormitory na hostel a jeho nové řešení v Tomioka Silk Mill, Japonsko
Brezovský, Jindřich ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem „KONVERZE OBJEKTU DORMITORY NA HOSTEL A JEHO NOVÉ ŘEŠENÍ V TOMIOKA SILK MILL, JAPONSKO“ je zpracována dle platných předpisů ve formě architektonické studie. Předmětem této práce jsou dvě varianty konverze objektu pro ubytování dělnic (dormitory). Dílčím úkolem je řešení úpravy zeleně v atriu dormitory a návrh revitalizace náhorní roviny. Objekt se nachází v areálu bývalé přádelny hedvábí ve městě Tomioka v prefektuře Gunma, na ostrově Honšú v Japonsku. Konverze objektu na nový účel vyžaduje doplnění potřebné vybavenosti a některé nutné stavební zásahy pro zajištění provozu hostelu. V obou variantách je zapotřebí částečně upravit také původní objekt při zachování jeho proporcí a objemu, aby nebyla narušena původní koncepce celého areálu a silueta města. Úpravy původního objektu dormitory zahrnují dostavbu vstupního portálu včetně foyer a recepce se zázemím provozu. Použité materiály jsou velké prosklené plochy v kombinaci se světlým pohledovým betonem. Materiály byly vybrány tak, aby byly vždy jasně odlišitelné nové konstrukce (monolitický železobeton) od konstrukcí původních (dřevo). Vnitřní atrium bylo navrženo ve stylu moderní japonské zahrady s různými typy povrchů (vegetační – mech; minerální – štěrk a kamení). Varianta 1 – novostavba dvou objektů vybavenosti. Objekt A jsou umývárny a objekt B je pro stravování a toalety. Hmotu nových objektů tvoří jednoduché hranoly pootočené o 30° a 60° oproti ose dormitory. Jejich hmoty respektují rozměry původního objektu. Objekt A je vysunutý nad hranu svahu a je obložený skleněnými deskami. Objekt B je z jižní strany prosklený, zatímco ze severní strany je kompaktní z pohledového betonu. Objekt A je stavebně i provozně rozdělen středovou stěnou na dvě symetrické části. V závěru objektu je umístěno ofuro (bazének) s výhledem na okolní pohoří. Typologické řešení objektu B zahrnuje oddělené toalety se smíšenou umývárnou v severní části. V jižní části je prostor pro stravování rozdělený výdejním pultem na provozní část a část pro návštěvníky. Objekt A je ze železobetonu a je založen na základové desce. Středová stěna je hlavní nosný konstrukční prvek, která brání příčnému zlomení. Středová stěna je ukotvena do země pomocí pilotů. Objekt B je ze železobetonu a je založen na základových pasech. Varianta 2 – přístavba je tvořena jako jednoduchý hranol, který respektuje pravoúhlou soustavu areálu a míry původního objektu dormitory. Materiály nových konstrukcí jsou beton a sklo stejně jako u ostatních nových přístavků. Pro zajištění intimity prostředí je prosklená část fasády obehnána bambusovým plotem. Tento prostor je využit jako pohledová zelená zahrada. Objekt přístavby je typologicky rozdělen na část pro muže a část pro ženy. Obě části jsou vybaveny bazénkem ofuro. Objekt je monolitický železobetonový skelet založený na patkách.
|
|
|
REVITALIZACE ÚZEMÍ BÝVALÉ ČKD V PRAZE, VYSOČANECH
Zatloukalová, Denisa ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Praha má velké množství lokalit, které ztratily svou průmyslovou slávu či dopravní význam. Dnes tyto oblasti zůstávají nevyužité a stávají se zanedbanými jizvami na tváři města. Takových území je nyní v Praze 1466 hektarů a jejich přeměna a omezení rozrůstání Prahy je jeden z hlavních cílů připravovaného Metropolitního plánu. A právě řešení přeměny jednoho z takových území, areálu bývalého ČKD, je předmětem této diplomové práce. Podmínky revitalizace území bývalé ČKD jsou zakotveny v Územním plánu města Prahy, území Vysočany, Metropolitním plánu a roli sehrávají i okolní developerské projekty. Cílem práce je vyhodnocení stávajících pozemků, jejich využití v souladu s Metropolitním plánem a koncepční obnova postindustriálního území Vysočany. Diplomová práce přináší možný příklad vytvoření nové městské čtvrti, která nabízí bydlení, moderní kanceláře, sportovní vyžití a veškerou občanskou vybavenost. Moderní architektura výškových domů je doplněna o kvalitní řešení veřejných prostranství, zelených ulic a parků.
|
|
|
Urbanistická studie konverze Tomioka Silk Mill, Japonsko
Havlík, Jan ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Přádelna hedvábí ve městě Tomioka, výjimečné průmyslové dědictví v Prefektuře Gunma na ostrově Honšu, je čekatelem k zapsání na Seznam světového dědictví Unesco. Bývalá továrna, dokument transferu francouzské technologie a japonské architektury, byla realizována na principu klasického zónování továrny. Konverze továrny na celoměstské funkce se odráží v novém urbanistickém řešení areálu v městském kontextu. Projekt navrhuje a prověřuje řešení funkčních zón pro uživatele a prohlídkových tras pro turisty. Součástí je hodnocení potenciálu továrních objektů, přírodního rámce továrny i funkčních celoměstských vztahů.
|
|
|
Administrativní a výzkumná pracoviště Papírny WANEMI, a.s. v Zábřehu
Urbánková, Eva ; Vágner, Silvestr (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší objekty vstupní zóny na pozemcích firmy Wanemi, a.s. Předdiplomní projekt řešil urbanistickou situaci a zelenou zónu – vstupní prostor. Diplomní práce navazuje s řešením administrativní budovy a presentačního pavilonu. Administrativní budova je sloučena s výzkumným pracovištěm. Budova nabízí také odpočinkový prostor – terasu s výhledem na zelenou zónu i krajinu kolem. Pavilon slouží jako showroom pro produkci papírového a jiného designového nábytku. Objekt nabízí ukázky jiného zpracování papíru z domovské papírny. Pavilon v sobě spojuje proces návrhu, výroby i presentace výrobků.
|
|
| |
|
|
Prezentační pavilon Papírny WANEMI, a.s. v Zábřehu
Wicherek, Štěpán ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Umístění komplexu administrativy a víceúčelového pavilonu se zázemím je v předpolí areálu, usazen v zeleném pásu při hlavní areálové příjezdové cestě. Budova administrativy je výškového charakteru a tvoří orientační prvek. Fasáda objektu je členěna do racionálního pravidelného čtvercového rastru (předsazená fasáda z textilie stamisol FT 381 ukotvena do speciálních lišt), který je obrazem dané funkce budovy. Naproti je umístěn a proporčně řešen objekt pavilonu. Základními motivy jsou pak inspirace v průmyslových objektech a přírodě, které v sobě pavilon symbolicky propojuje. Jedná se o použití surových ocelových corten konstrukcí spolu s motivy větvoví a „propojovacích krčků“ evokující průmyslové dopravníky. Objekt administrativy vystupuje z terénního valu jenž v sobě skrývá technické zázemí pomocné sklady, odpadové hospodářství a parkoviště zaměstnanců administrativní části. Terénní val pak pohledově odcloňuje provozní část s prostorem zásobování. Celý komplex je pak propojen vodním prvkem – přírodním jezírkem - do kterého jsou objekty usazeny.
|
|
|
Konverze bývalé textilní továrny v Brněnci
Handl, Dominik ; Mosler, Štěpán (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje konverzi zchátralého průmyslového objektu v obci Brněnec. Součástí areálu je Schindlerova továrna, kde stovky židů přežili holokaust. Bohatá a zajímavá historie otevírá dveře nezměrnému množství specifických funkcí, které můžou navrátit areálu určité uplatnění. Kritické je ovšem umísťovat novotvary do původní struktury a kontextu, tak abychom svojí činností naprosto nepohřbili „ducha místa“. Proto se nové objekty postupně objevují až s narůstající vzdáleností od původní Schindlerovy továrny. Dlouho se „skrývají“ za původní obvodovou zdí nejnovější části průmyslového objektu, která si drží výrazný profil po pilové střeše, která zde byla. Hlavním bodem diplomové práce je vytvoření muzea Holokaustu, které navazuje na historii a využívá okolí jako součást své expozice.
|
|
|
Prezentační pavilon Papírny WANEMI, a.s. v Zábřehu
Říhová, Helena ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo řešení vstupní " zelené zóny" průmyslového areálu papírny Wanemi. Ve vstupní zóně je umístěn výstavní pavilon a objekt administrativní budovy. Detailněji se práce zabývá právě řešením výstavního pavilonu. Návrh je v souladu se základními ekologickými principy jako je snadná demontovatelnost, využívání odpadního tepla z výroby a využívání odpadní vody pomocí kořenové čističky. Návrh je tvarově jednoduchý, má evokovat dojem papírové skládanky. Dále je park doplněn drobnějšími stavbami a expozicemi. Vše je materiálově sjednoceno. Park je pojat jako kulturně vzdělávací a zároveň sportovní plocha.
|
|
|
Staro - nové městské lázně
Černeyová, Natália ; Kotásek, Michal (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Objekt mestských lázní je v súčasnoti opustený bez využitia, v žalostne schátranom stave. Ako pamiatka zapísaná v ústrednom zozname je svedectvom modernej architektúry 20. storočia a radí sa medzi najznámnejšie diela významného architekta Bohuslava Fuchsa. Postavená bola v roku 1930 ako víťazný návrh v súťaži na nové mestské lázne. Po svojom otvorení ponúkala obyvateľom Zábrdovíc, ako aj iným, príjemné a čisté prostredie pre relax a balneológiu,a to v čase kedy kúpeľne v domácnostiach mešťanov boli skôr raritou a priilégiom bohatších vrstiev. Pre Zábrdovice ako okrajovú priemyselnú časť Brna, plnú robotníckych bytov predstavoval objekt Fuchsovych lázni atraktívnu možnosť odpočinku a rekreácie. Prevádzka pozostáva z dvoch častí - letných lázni s vonkajšími bazénmi a zázemím vo východnom krídle objektu a zimných lázni so saunami a malými bazénmi, ktoré v svojom dispozičnom jednotrakte ponúkali priestory vaňových kójí prístupné z centrálnej chodby. Pre súčasnú spoločnosť, význam takejto prevádzky mestských lázní zanikol a obyvatelia skôr nachádzajú relax v rozsiahlych spa komplexoch, saunových svetoch apod. Hlavným cieľom návrhu je obnova celého areálu a vytvorenie atraktívneho prostredia, ktorý bude zodpovedať súčasnému chodu mesta a potrebám jeho obyvateľov a ponechanie funkcie letných lázní, ktoré slúžia dodnes avšak s jeho nutnou revitalizáciou. Nové využitie mestských lázní predovšetkým nadväzuje na pôvodný účel objektu a rovnako rešpektuje potreby mesta a Zábrdovíc. V súčasnoti ide najmä o citelný nedostatok príležitostí pre šport, rekreáciu a kultúrne vyžitie. Hlavným cieľom návrhu je obnova celého areálu a vytvorenie atraktívneho prostredia, ktorý bude zodpovedať súčasnému chodu mesta a potrebám jeho obyvateľov a ponechanie funkcie letných lázní, ktoré slúžia dodnes avšak s jeho nutnou revitalizáciou. Nové využitie mestských lázní predovšetkým naväzuje na pôvodný účel objektu a rovnako rešpektuje potreby mesta a Zábrdovíc. V súčasnoti ide najmä o citelný nedostatok príležitostí pre šport, rekreáciu a kultúrne vyžitie. Najvýraznejším bodom projektu je návrh krytej bazénovej haly, tá zodpovedá súčasným potrebám mesta a zároveň vytvára priestor pre prevádzku zimných lázní, ktorá je tak presunutá z hlavného objektu a viac už stavbu nezaťažuje. Nová budova bazénovej haly kompozične dotvára zástavbu areálu, plynulým spôsobom a nijako ju nenarúša. Jej konštrukčný systém vychádza z existujúcich konštrukčných osí, rovnako ako členenie fasád a vnútorných dispozícií. Hmota a forma nového objektu rešpektujú pôvodnú funkcionalistickú architektúru, no rovnako ju dopľňajú o svieži moderný nádych. Cieľom je esteticky spríjemniť pobyt v areáli. Rovnako materiálové riešenie sa snaží o vytvorenie jemného kontrastu starého a nového na jednej strane a materiálovej harmónie celej architektonickej kompozície na strane druhej.
|
|
|
Konverze ubytovny na Školící centrum manažerů kulturního dědictví, Tomioka Silk Mill, Japonsko
Dolkošová, Vendula ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Předmětné stávající objekty řešeného školícího centra se nacházejí na jižním okraji areálu Tomioka Silk Mill na nábřeží nad prudkým korytem řeky. Jedná se o objekt bývalých ubytoven pro pracovnice přádelny „Dormitory“ a dům Paula Brunata, prvního ředitele továrny „Brunat House“. Zápis továrny na list světového dědictví UNESCO a její následná funkční proměna vyvolá potřebu školených odborníků. Již dnes se tématem přádelny Tomioka Silk Mill zabývá mnoho organizací a také dobrovolnických skupin z širokého okolí. V novém školícím centru by mohly probíhat tematické přednášky o hedvábnictví, historii Tomioka Silk Mill a dalších lokalit hedvábnictví, kurzy, semináře a školení průvodců a dalších dobrovolníků, příprava a konzultace propagace přádelny, konference zahraničních odborníků průmyslového dědictví, expertů v oboru hedvábnictví působících v prefektuře, výstavy a naučné lekce. Dormitory V jižním bloku bývalé ubytovny jsou situovány prostory pro menší školení a semináře a kancelářské zázemí pro dočasné školitele. V severním bloku jsou ponechány pokoje pro dočasné ubytování v původním tradičním japonském stylu. Propojení nábřeží a školícího centra bylo dosáhnuto zvýšeným počtem vstupů do učeben a jídelny z jižní strany objektu. Tento úzký pruh nábřeží je zabydlen zvýšenými terasami a zelenými plochami s vysazeným bambusem.Na západní straně je školící centrum rozšířeno o hygienický blok, který konzolou mírně vystupuje za hranu nábřeží. Vytváří vyhlídkovou terasu a tím taky rozšiřuje úzký průchod mezi objektem a okrajem svahu. Mezi bloky školícího centra a ubytovny je podélné zelené atrium. Brunat House Objekt Paula Brunata plní společensko-administrativní funkci. První manažer objekt využíval pouze pár roků, poté bylo jeho využití změněno na školu pro pracovníky přádelny. Hlavní sál je doplněn vstupním foyer, šatnou, hygienickým zázemím a občerstvením. V přístavku na západní straně objektu je situováno administrativní zázemí areálu – kanceláře Tomioka Silk Mill Division, hlavního správního orgánu. Další jeho činností je údržba areálu, péče o návštěvníky, školení průvodců, výzkum a provádění průzkumů spojených se zápisem přádelny na UNESCO. Spolupracuje s vládním oddělením prefektury Gunma World Heritage Registration Promotion Division a dalšími experty. Nábřeží Nábřeží nad řekou osvětlené jižním sluncem je ideálním místem pro vytvoření odpočinkového prostoru pro přilehlé funkce muzea a školícího centra s vyhlídkou. Relaxační nábřeží s odpočinkovými zákoutími, posezením a vyhlídkou na protější svahy propojí japonskou přírodu s technicistním prostředím a duchem evropským, tak jak tomu bylo při vzniku přádelny. Školící centrum má sloužit jak potřebám místních organizací, tak k setkání odborníků z celého světa. Mělo by tak spojovat prvky japonské i západní kultury.
|
host ::
RSS.