|
Prezentace vybraných kolekcí renesančního a barokního malířství stálých sbírek v Čechách a na Moravě
Frdlíková, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prezentací děl renesančního a barokního malířství v nejvýznamnějších českých a moravských galeriích. Konkrétně je zaměřená na trvalé expozice Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně, Arcidiecézního muzea v Olomouci a Kroměříži a obrazárnu Strahovského kláštera v Praze a jejich popis, hodnocení a vzájemné srovnání. Dále je tématem práce tvorba stálých expozic a funkce muzea umění od poloviny 20. století. Na závěr jsou provedení českých sbírek představena ve srovnání se zahraničními prezentacemi renesančního a barokního umění v The National Gallery v Londýně a Galleria Degli Uffizi ve Florencii.
|
|
Renesanční podoba zámku v Častolovicích
Hovadová, Nicol ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Renesanční podoba zámku v Častolovicích Tato bakalářská práce se zabývá podobou renesančního zámku v Častolovicích v období, kdy vlastníkem panství byl rod Oppersdorfů z Oppersdorfu. Právě tento rod přestavěl původní tvrz na renesanční zámek. K hlavní přestavbě došlo mezi lety 1588 a 1615 za Fridricha z Oppersdorfu. Práce má především za cíl představit podobu zámku, který nechal Fridrich a jeho manželka Magdalena z Donína vybudovat. Nejprve přiblíží historický kontext města Častolovice i rodu Oppersdorfů ve vztahu k zámku v této době. Poté se bude věnovat stavebnímu vývoji zámku za vlastnictví rodu. A nakonec se zaměří na freskovou výzdobu nádvoří a také okrajově na zachovalé renesanční části interiéru. Klíčová slova zámek, Častolovice, renesance, Rychnovsko, Východní Čechy, 16. století, 17. století, Oppersdorfové z Oppersdorfu
|
|
Obraz Posledního soudu v renesančních Čechách
Hejná, Tereza Rozálie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám vyobrazením posledních soudů v Čechách v 15.-16. století. První část jsem pojala jako úvod do problematiky posledního soudu - poslední soud jako socio-kulturní fenomén; příčiny a historie zobrazování posledního soudu; ikonologicko- ikonografickému popis námětu. V části druhé se věnuji hlavnímu tématu, a to vyobrazením posledního soudu v Čechách v 15.-16. století. Snažím se o kompendium všech uměleckých památek na našem území, přičemž se jedná především o fresky. Dále se zabývám příčinami jejich vznik, hledám jejich inspirační zdroje a podrobuji je ikonologicko-ikonografickému rozboru. Následně jednotlivá díla srovnávám nejen mezi sebou, ale i s díly staršími, která vznikla mimo naše území.
|
| |
|
Sebastiano Ricci a jeho dílo v českých sbírkách
Zářecká, Markéta ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Anotace: Sebastiano Ricci a jeho dílo v českých sbírkách Bakalářská práce nese název "Sebastiano Ricci a jeho dílo v českých sbírkách". Práce se zpočátku stručně zabývá dějinami a barokním uměním v Benátkách. Následně je poukázáno na historické souvislosti na českém území a vyzdvižení umělců, kteří nejvíce vycházeli z benátské tradice. Dále jsou zde uvedeny, životní příběhy benátských malířů, Sebastiana a Marca Ricci jejich vzájemná spolupráce, jakož to strýce a synovce. Kapitola, která se věnuje spolupráci s Marcem, obecně rozebírá díla, na kterých se Marco možná malířsky podílel. Poslední část je věnována katalogu děl, které vlastní české, moravské galerie a zámky. V katalogu jsou také uvedena ostatní díla ze zahraničních sbírek, se kterými souvisí následná obrazová dokumentace s řádnými popisky. Klíčová slova: Sebastiano Ricci, dílo, Benátky, Marco Ricci, sbírky
|
| |
|
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století
Zahrádková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století. Počátky brtnického panství lze klást do první poloviny 15. století, kdy započala výstavba brtnického hradu postaveného na skalnaté vyvýšenině nad městem. Během 16. století se hrad postupně proměnil v honosný zámecký objekt. V období, kdy se vlastníkem panství stal vzdělaný a humanisticky založený šlechtic Hynek Brtnický z Valdštejna, započala nejvýznamnější část renesanční přestavby, ke které došlo během druhé poloviny 16. století. Nejvýraznější a nejreprezentativnější částí nově přestavěného zámku, se stala severní budova obohacena o dvoupatrovou arkádu. Architektem stavebně náročné zakázky se měl stát italský stavitel z Arogna - Baldassare Maggi, dvorní architekt Rožmberků a pánů z Hradce. Právě otázka autorství Baldassare Maggiho spojená se stavebním vývojem brtnického zámku se stala hlavním tématem této bakalářská práce. Klíčová slova Brtnice - zámek - Baldassare Maggi - česká renesance - architektura druhé poloviny 16. století - Hynek Brtnický z Valdštejna
|
|
Ikonografie fresky Triumf Fámy v kapli Bentivogliů v kostele San Giacomo Maggiore v Bologni
Marsova, Liubov ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na ikonografický rozbor fresky Triumf Fámy, která se nachází v kapli rodiny Bentivogliů v kostele San Giacomo Maggiore v Bologni. Toto rozměrné dílo je jedním z mála dochovaných svědectví doby vlády Bentivogliů na konci 15. století. Freska vyniká svou složitou ikonografií z řady uměleckých děl s podobným námětem. Cílem práce je zpřesnění souvislostí s literárními prameny, propojení s historickým kontextem, celkové shrnutí výsledků dosavadních výzkumu vztahujících k této fresce. Práce obsahuje přehled vývoje ikonografii Triumfů a exkurz do kulturně-historických souvislostí. V práce se hodně používá cizojazyčná literatura, zejména italská a anglická. Pro práce byly udělány překlady některých latinských a soudobých italských textů, napomáhajících k výkladu zobrazení. Výklad zobrazení začíná základním popisem a interpretováním jednotlivých příběhu a postav, pokračuje hlubším rozborem námětů a zařazuje dílo do kulturně-historického kontextu. Klíčová slova Kaple Bentivogliů, Lorenzo Costa, ikonografie, Triumfy, San Giacomo Maggiore, Bologna
|
|
Obrazy Jana van Goyen v Národní galerii
Hledíková, Marie ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce nejprve představí život Jana van Goyena, posléze se zaměří na historická fakta, která umělce ovlivnila v jeho způsobu uměleckého vyjadřování. Dále stručně shrne vztah Jana van Goyena k ostatním nizozemským krajinářům, odlišnosti od jejich tvorby. Pokračovat bude tím, jak se umělcovo dílo vyvíjelo v průběhu jeho života. Cílem této práce bude shrnutí všech dosavadních poznatků o obrazech Jana van Goyen v Národní galerii, vytvoření katalogu jeho obrazů se snahou o zasazení do kontextu jeho tvorby.
|
| |