Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 203 záznamů.  začátekpředchozí100 - 109dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Společensko-ekonomické proměny spolků "v kopaný míč cvičících" a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před Velkou válkou
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků, provozujících novou hru zvanou "football", původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj unikátní reliktní prostředí, které vytváří hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a DFC Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, Slavia, Sparta, Velká válka
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
Osobnost Karla Kramáře očima prvorepublikového tisku v letech 1918 - 1923
Hanzlík, Lubomír ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl pokusit se analyzovat proměnu mediálnímu obrazu Karla Kramáře v prvních pěti letech existence československého státu. Podkladem pro tuto analýzu jsou vybraná prvorepubliková periodika, přičemž důraz je kladen na tisk politických stran.
Novinář a politik Hubert Ripka
Pavlát, David ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Hubert Ripka (1895-1958) patřil za první republiky mezi nejaktivnější demokraticky orientované novináře a nejbližší spolupracovníky ministra zahraničních věcí a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Jeho politické i novinářské počátky jsou spojeny s národnědemokratickou Mladou generací. Klíčovým byl pro Ripkovu kariéru rozkol mezi levým a pravým křídlem Mladé generace v roce 1920, kdy po vítězství pravice z Mladé generace vystoupil. Antonín Pešl ho přivedl do redakce Národního osvobození, spjatého s Československou obcí legionářskou a prohradní politikou. V zahraničněpolitické oblasti se zaměřil především na sledování politického a kulturního života Jugoslávie, stal se tajemníkem Československo-jihoslovanské ligy, členem Slovanského ústavu, přispíval do jihoslovanských periodik a do obnoveného Slovanského přehledu. Nejvýznamnější Ripkova přednášková činnost byla spojena s prestižním Klubem Přítomnost. Od roku 1930 působil v redakci Lidových novin, přispíval však do celé řady dalších periodik. Usiloval o všemožnou podporu malodohodového spojenectví, především v souvislosti se sílící hrozbou německého pangermanismu. Od roku 1932 podnikal zahraniční informační cesty, z nichž pořizoval souhrnné zprávy pro E. Beneše. V roce 1934 se významným způsobem podílel na vzniku programu "Demokracie řádu a činu",...
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa.
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa Bc. et Bc. Jana Kasíková Abstrakt Práce se zabývá sociální problematikou repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce v Československu. Nejprve sleduje plánování organizace repatriace exilovou vládou v Londýně ve spolupráci s mezinárodními institucemi, zejména UNRRA a SHAEF. Dále je zkoumáno vytvoření a fungování organizačních struktur pro řešení tohoto dočasného problému, především z hlediska sociálního, zdravotního, dopravního i finančního zajištění ze strany vládních i nevládních orgánů. Zvláštní pozornost je věnována také participaci veřejnosti skrze poskytování darů, pomoc v dobročinných organizacích, mediální komunikaci či způsoby veřejné reprezentace problému. Závěrečná kapitola popisuje organizaci repatriace cizinců v Československu. Konkrétní fungování repatriace a vzájemné kooperace je ukázáno na příkladu československo-francouzské spolupráce. Klíčová slova: repatriace, návrat po druhé světové válce, Displaced Persons, UNRRA, poválečný tisk, repatriační vazby s Francií
Československá vojenská cvičení 1933 - 1938
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem této práce jsou závěrečná vojenská cvičení československé armády v rozmezí let 1933-1938. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zabývá československou armádou a reorganizací v období 1932-1938. Další kapitola se soustřeďuje na charakteristiku závěrečného vojenského cvičení. Třetí kapitola je potom věnována závěrečnému vojenskému cvičení 1934, čtvrtá pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1935, pátá kapitola pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1936 a kapitola šestá o závěrečném vojenském cvičení 1937. Sedmá kapitola se zaměřuje na rozhodčí službu na závěrečných cvičení. Kapitola osmá přibližuje účast zahraničních delegací na manévrech a konečně kapitola devátá, poslední, se věnuje problematice manévrů v médiích.
Spolek právníků "Všehrd" ve 20. letech 20. století
Střelec, Jakub ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem práce je významná studentská organizace Spolek právníků Všehrd a jeho činnost v prvním desetiletí Československé republiky. Práce se zaměřuje na veřejný život Všehrdu v rámci pražského studentského hnutí. Prvním cílem je popsat vnitřní vývoj spolku a jeho postavení v rámci československé právní obce. Hlavním účelem této studie je však zmapovat angažovanost právníků v době studentských nepokojů na podzim roku 1929 a odpovědět na otázku, proč se spolek rozhodl odhlasovat rezoluci na podporu numeru clausu proti zahraničním studentům. Hlavní pramennou základnu tvoří zejména dobový tisk nebo fond Všehrdu v Archivu Univerzity Karlovy.
Lužičtí Srbové a společnost Pojizeří a středního Polabí v době první Československé republiky
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
V letech 1931-1934 vzniklo v Pojizeří v oblasti od Semil po Mladou Boleslav a ve středním Polabí mezi Kolínem a Nymburkem osm odborů Československo-lužického spolku "Adolf Černý" (od roku 1932 Společnosti přátel Lužice), neúspěšné pokusy o ustavení odboru navíc proběhly v Českém Brodě, Kouřimi a Lysé nad Labem. Oblast se stala po Praze nejvýznamnějším centrem styků s Lužickými Srby v meziválečném Československu. Mířily sem výpravy lužickosrbských sokolů a pěvců, prázdniny zde trávily lužickosrbské děti i vysokoškoláci, v červenci 1933 po vlně čistek a zatýkání v Německu se na podporu Lužických Srbů uskutečnila manifestace na vrchu Mužský u Mnichova Hradiště. Téma práce je vzhledem k torzovitému zachování pramenů sledováno v prvé řadě na základě studia regionálního tisku, lužickosrbského tisku a časopisu českolužického spolku Českolužického věstníku, od roku 1931 Lužickosrbského věstníku. Ucelený fond se dochoval toliko v případě semilského odboru českolužického spolku (uložen ve Státním okresním archivu v Semilech). Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Lužickosrbského kulturního archivu (Serbki kulturny archiw) v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Fond Oddělení pro lužickosrbské záležitosti (Wendenabteilung), uložený ve Státním pobočném archivu...
Přestavlky u Čerčan během okupace 1939-1945
Braný, Luboš ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
(česky): Náplní této práce je mikrohistorická sonda do dějin české vesnice v období okupace. Autor nejprve nastiňuje ve stručnosti vývoj v období První republiky a následně se pokouší zachytit nejvýraznější změny, které do každodennosti obyvatel přinesla válečná léta a okupační režim. Jedná se především o oblast politiky, živobytí, veřejné činnosti a konfrontace s policií a armádou. Nadto se snaží zasadit získané poznatky do širšího historického a územního kontextu. Využity jsou hlavně archivní materiály, literatura regionálního charakteru a soukromé zdroje.
Společensko-ekonomické proměny sportovních spolků a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před rokem 1914
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků provozujících novou hru zvanou "football" původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj zcela unikátní reliktní prostředí, které představuje hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů - SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a Deutscher Fussball Club Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, SK Slavia, AC Sparta, DFC Prag, První světová válka

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 203 záznamů.   začátekpředchozí100 - 109dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.