|
|
České dívčí školství ve Znojmě ve 20. století
Drozdová, Anna Marie ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
česky Vývoj českého školství ve Znojmě, vývoj dívčího školství ve Znojmě, české dívčí školství ve Znojmě, německé dívčí školství ve Znojmě, ženská emancipace, národní obrození ve Znojmě, Odborná škola pro ženská povolání Vlasta ve Znojmě, osobnosti českého a dívčího školství ve Znojmě, životopisy, Jan Vlk, Eduard Krechler, Karel Polesný
|
|
|
Mezi Roudnicí a Vídní. Mladá léta Maxe Dvořáka.
Kopičková, Magdalena ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je sondou do rodinného, společenského, studijního a pracovního života Maxe Dvořáka (1874-1921), historika a kunsthistorika, jenž celý svůj profesní život strávil ve Vídni. Práce mapuje Dvořákovu životní cestu do okamžiku, kdy se rozhodl naplno věnovat dějinám umění. Cestu, započatou v kulturním prostředí lobkowiczkého zámku v Roudnici nad Labem, lámající se na pražské univerzitě v druhé půli devadesátých let 19. století odchodem na vídeňskou univerzitu, na níž definitivně nastoupil dráhu vysokoškolského pedagoga a vědce. V textu jsou akcentovány jeho vztahy k rodnému městu a k zemi, zvláště k Podřipsku, jeho přátelské vazby, a také kontakty a interakce s osobnostmi z vědeckých a uměleckých kruhů monarchie. Zvláštní pozornost bude také věnována rodině Maxe Dvořáka a jeho nejbližším příbuzným v daném časovém úseku, a nezbytně také jeho předkům na zámku v Roudnici nad Labem. Práce je založena na výzkumu archivních pramenů a na práci s vydanými prameny a literaturou. Pro napsání textu mohla být pozůstalost Maxe Dvořáka, uložená v Institutu für Kunstgeschichte ve Vídni, využita jen z části, neboť většina materiálů dokládá jeho pozdější vědeckou kariéru na vídeňské univerzitě. Zásadními prameny se proto staly pozůstalosti jednotlivých osob, jež hrály ve Dvořákově životě menší...
|
|
|
Čeští a Slovenští vojáci v exilu za 2. světové války - Jejich reputace v britském tisku za války
Sedloň, Jakub ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Hlavním výzkumným tématem této bakalářské práce je reputace českých a slovenských vojáků v exilu za druhé světové války v Britské armádě zobrazená v Britském, potažmo Anglickém, Skotském a Velšském tisku. Rozsah výzkumu zahrnuje Bitvu o Británii, boje v Severní Africe a Druhé obléhání Dunkerku. Práce bere v potaz jen přímé boje, ne akce rozvědky jako Operaci Antropoid, na samozvané Západní frontě. První a nejkratší část této vědecké práce je o základních informacích, které jsou potřeba vědět k porozumění určitých částí práce, které jsou např. historie zkoumaných novin a denního tisku, vztahy Československa a Velké Británie před a za Druhé světové války nebo více podrobný popis bojů, kterých se účastnili Češi a Slováci jako součást služby v ozbrojených uskupeních Commonwealthu. Druhá část práce je více podrobný popis výzkumu a cíle, kterých chci v práci dosáhnout a nakonec více informací o vytyčených hypotézách, které chci ověřit mým výzkumem. Třetí a čtvrtá část práce je o výsledcích výzkumu a co bylo výsledkem položených vědeckých otázek. Těmi jsou: "Jaké bylo ohodnocení Britského tisku ohledně Čechů a Slováků?" a druhá otázka byla: "Jaké se objevují britské stereotypy o Čechoslovácích v novinových článcích?" Je zde také hodnocení relevance některých výroků britských velitelů, které byly vyřčeny při bojích...
|
|
|
Dějiny Rokytnice nad Rokytnou v první polovině 20. století
Herbrych, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dějinám Rokytnice nad Rokytnou, městyse ležícího v Českomoravské vrchovině deset kilometrů od města Třebíč. Pozornost je zde zaměřena na první polovinu 20. století, která právě i v této obci přinesla významné události. Samotná práce se věnuje dějinám Rokytnice nad Rokytnou z mnoha úhlů pohledu. Zkoumán je demografický vývoj a rozvoj obce, fungování místní samosprávy, činnost rodících se spolků i chod dvou letitých institucí, a to školy a farnosti. Nechybí též nahlédnutí do každodenního života ve zdejší obci. Osudy mnoha rokytnických rodin ovlivnily také válečné konflikty a dva totalitní režimy. Velkou měrou se Rokytnice dotýkají zejména události z počátku 50. let na Třebíčsku. V souvislosti s tzv. případem Babice byli popraven kněz Jan Bula a dvacetiletý Drahoslav Němec, do vězení dále bylo posláno devět rokytnických občanů a jeden rodák. Zpracován je tak v diplomové práci i vliv zmíněných událostí na zdejší občany. Dění v Rokytnici nad Rokytnou se vzájemně ovlivňovalo i s okolními obcemi, zejména Chlístovem, Markvarticemi a Římovem. Z toho důvodu jsou i tyto vesnice v práci zmiňovány. K doplnění kontextu se krátce také věnuji stěžejním událostem v okresním městě Třebíči. Cílem této diplomové práce je tak podat příspěvek k regionálním dějinám Třebíčska a zároveň...
|
|
|
Pod svícnem bývá největší tma. Zapojení zaměstnanců prezidentské kanceláře do odbojové činnosti během II. světové války.
Piják, Martin ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Centrální odbojové skupiny se pomocí svých spolupracovníků postupně napojovaly na významné státní úřady tak, aby získávaly co možná nejširší spektrum důležitých informací. Nejinak tomu bylo i v případě prezidentské kanceláře na Pražském hradě. Hlavním cílem této diplomové práce je představit životy zaměstnanců prezidentské kanceláře, kteří se zapojili do druhého odboje a nezřídka za tuto svou činnost zaplatili životem. Důraz je kladen na analýzu jejich sociálního a ekonomického postavení. Přihlédnuto je také k dalším aspektům, které mohly významnou měrou ovlivnit rozhodnutí jednotlivců o zapojení do odboje (např. vojenská minulost, rodina). Jména účastníků odboje jsou v současnosti připomínána jen zřídka a mnoho z nich bylo již zapomenuto, a tak je část této práce věnována i otázce tzv. druhého života těchto osob - připomínání zemřelých, případně následným poválečným osudům přeživších. Na základě dnes dostupných archivních (např. depeše exilové vládě) a dalších (např. paměti účastníků odboje) materiálů se práce dále věnuje analýze zapojení zaměstnanců kanceláře do aktivit celostátních odbojových organizací a jejich případné napojení na exilové orgány. Vzhledem k mnohdy nepřehlednému členění archivních materiálů jsou dohromady směšovány dokumenty odbojářů a povstalců z května 1945, kteří se nějakým...
|
|
|
"My však chceme růsti" Podoby a proměny československého zahraničního obchodu v letech 1918-1922
Řimnáč, Jan ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
V předkládané práci bych se chtěl zabývat vývojem zahraničního obchodu v prvních letech samostatného československého státu. Export různých domácích výrobků a produktů hrál v moderních dějinách našeho státu vždy důležitou roli - od průmyslové revoluce, přes dvacáté století až po současnost. Protože důležitou součástí aktivní obchodní bilance měl být i zahraniční obchod Československé republiky, přikládaly mu také první vlády zvýšenou pozornost. V letech 1918-1922 existovala snaha vlád kontrolovat zahraniční obchod skrze různé komise, syndikáty i zvláštní Úřad pro zahraniční obchod. Důraz tak v práci bude kladen právě na analýzu činností těchto institucí a úřadů. Cílem práce bude přiblížit, jak zahraniční obchod probíhal, jak se proměňoval a jaký vliv na něj měla vládní politika. Práci jsem se rozhodl ukončit právě rokem 1922, kdy byla ukončena činnost Úřadu pro zahraniční obchod, což bylo odůvodněno ukončením přechodu k tržnímu hospodářství.
|
|
|
Lovosice v období transformace. Socioekonomická a politická přeměna města na konci 20. století
Broul, Jan ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Příloha č. 1 Abstrakt: Téma mé diplomové práce se zaměřuje na důležité změny, které proběhly v Lovosicích v letech 1989 až 2000, s důrazem na politickou historii a socioekonomickou transformaci. Budu analyzovat přechod Lovosic z centrálně plánované ekonomiky do kapitalistického systému. Zvláštní pozornost bude věnována vývoji místního chemického a potravinářského průmyslu, což byly klíčové odvětví v období socialismu, a jejich adaptaci na nové podmínky tržní ekonomiky. Tato práce se také zabývá začátkem podnikatelských aktivit v rámci města a jejich významem pro místní ekonomiku. Představeny budou klíčové politické události této doby, mezi něž patří Sametová revoluce nebo první volby a jejich dopad na toto konkrétní město. K sepsání této studie využiji zejména archivní výzkum a metody orální historie. Budu vycházet nejenom z fondu archivu města, ale také z místních podnikových archivů (zejména Sechezy, nyní Lovochomie). Důležitou součástí pramenů jsou také lokální periodika, ať už opět podnikové, městské nebo kulturní povahy. Cílem této práce je poskytnout ucelený obraz o přeměně Lovosic ze socialistického průmyslového města na moderní obec, jak jí známe dnes. Chci zachytit revolučních změny 90. let a ukázat jejich dopad na místní regionální historii. Tato práce snad bude představovat významný přínos pro...
|
|
|
Mezi křížem a kalichem. Tisk československé strany lidové v čase Marmaggiho aféry
Jelínek, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá obsahem tisku spojeného s Československou stranou lidovou v období tzv. Marmaggiho aféry a kampaně před volbami do Národního shromáždění v roce 1925. Stojí na předpokladu, že sledované texty odráží postoje českých politických katolíků, jejichž hlavní reprezentantku lidová strana představovala. Stranické vedení od počátku razilo vůči Československu kurz smířlivý a loajální. Ten znesnadňovalo více faktorů, jako protikatolická vlna, provázející vznik a první měsíce existence republiky. Ani po opadnutí vlny nezmizely antiklerikální a protikatolické tendence, ostatně jejich nositele nacházíme i mezi vůdčími osobnostmi státu v čele s prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem. Tento výzkum se táže, jak se politicko-katolický tisk stavěl k "státotvorné" politice lidoveckého vedení v době roztržky mezi republikou a Svatým stolcem, jež stupňovala napětí mezi "státotvorností" a vlastenectvím na jedné, a katolicismem na druhé straně. Jak oficiální stranický kurz katolická periodika komentovala? Snažila se jej i hodnotit, hájit nebo kritizovat? Naznačovala snad alternativu? Vyjadřoval určitý postoj ke státu i samotný tisk (potažmo, jeho prostřednictvím, strana či některá její složka)? Konkrétněji práce sleduje vykreslení republiky především ve vztahu k církvi a věřícím. Dále zkoumá...
|
|
|
Analýza dobového časopisu pro ženy Hvězda československých paní a dívek (1925-1945)
Bulínová, Veronika ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na časopis Hvězda československých paní a dívek, určený především ženám, vydávaný nejprve za éry první republiky, následně za druhé republiky, jehož vydávání skončilo společně s Protektorátem Čechy a Morava. Časopis byl vydáván v melantrišském koncernu, jenž byl součástí Československé strany národně socialistické. V práci je nejprve představen koncern Melantrich a jeho vydavatelská činnost. Melantrich se během první republiky stal jedním z nejúspěšnějších tiskových podniků. Zmíněn je také majitel Melantrišského podniku, Jaroslav Šalda. Následně je představeno složení redakce časopisu, která se v průběhu let a podle vyvíjející se politické situace postupně proměňovala. V redakci působily i některé ve veřejném prostoru známější osobnosti. Poté jsou v práci rozebrány a nastíněny čtyři v časopise nejčastěji objevující se ženské role, které se postupně proměňovaly podle dobových představ ve společnosti. Mezi tyto role je zařazena matka, manželka, rozvedená žena a pracovnice. Ženské role jsou rozebrány v rámci dobových článků, fotografií nebo dopisů čtenářek. Základní otázkou práce je, jak se tyto obrazy žen během let v časopise proměňovaly a jak se v něm projevovaly emancipační tendence doby. Dále se práce soustředí na způsob, kterým byly tyto ženské role později využívány v...
|
|
|
Problematika Displaced Persons po druhé světové válce v evropském kontextu z pohledu Československa
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Maršálek, Zdenko (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem poválečných Displaced Persons, tedy osobami, které byly přemístěny v důsledku událostí druhé světové války. V návaznosti na mezinárodní výzkum problematiky jej nahlíží v československém kontextu, jednak z pohledu, jak se československé orgány k řešení problému postavily, jednak zacílením pozornosti na samotnou skupinu československých Displaced Persons. Soustředí se na spolupráci se západními Spojenci a na území, které jimi bylo po konci války spravováno. Těžištěm práce je rok 1945, tedy období, kdy probíhala intenzivní péče a repatriace Displaced Persons v původně stanoveném pojetí. V samostatné kapitole je předložen vývoj Displaced Persons jako badatelského tématu a základní zkoumané otázky s tím spojené. Druhá část studuje mezinárodní i československé struktury, které zajišťovaly péči o přemístěné, a to v několika časových rovinách. Nejprve je zasazena do dlouhodobého institucionálního i myšlenkového vývoje organizovaná péče vytvořená pro péči o Displaced Persons. Dále je popsáno, jak se v období druhé světové války plánovala i konstituovala spolupráce a síť institucí, které měly přemístěné osoby zahrnout do své kompetence. Vzápětí je sledován vlastní průběh procesu organizace Displaced Persons a jejich repatriace během r. 1945, a to zejména se zaměřením na...
|
host ::
RSS.