|
|
Rizikové faktory aterogeneze a porovnání stravovacích návyků českých a německých pacientů s manifestovanou aterosklerozou
Mariánusová, Denisa ; Tuka, Vladimír (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění představují ve vyspělých zemích navzdory neustále se zlepšující úrovni lékařské péče a časnějšímu záchytu aterosklerotického postižení cév stále nejčastější příčinu mortality. Obsahem teoretické části této práce je aterosklerotického procesu a rozbor nejvýznamnějších rizikových faktorů. Dále jsou zde popsány projevy manifestovaných forem aterosklerózy a značná část práce je také zaměřena na nutriční prevenci. Praktická část práce si dává za cíl zjišťovat stravovací návyky a přítomnost významných rizikových faktorů aterosklerózy u českých a německých pacientů manifestovanou určitou formou aterosklerózy. Dále se porovnávají rozdíly ve stravovacích návycích mezi těmito dvěma skupinami pacientů. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 52 pacientů, 32 německých a 20 českých. Jednalo se o pacienty po prodělaném infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě, dále pacienty diagnózou anginy pectoris, ischemické choroby dolních končetin a s ní aorty nebo po operaci tohoto aneuryzmatu. Sběr dat se prováděl kvantitativní Výzkum potvrdil přítomnost minimálně tří hlavních rizikových faktorů aterosklerózy až u 80 % pacientů. Nejčastější u sledovaných pacientů byl výskyt infarktu myokardu (44 %), následovaný ischemickými chorobami dolních končetin (27 %). Při porovnávání stravovacích návyků českých a...
|
|
|
Změny v pohybovém aparátu vlivem úrazu s trvalými následky
Jiráčková, Jana ; Hošková, Blanka (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Název: Změny v pohybovém aparátu vlivem úrazu s trvalými následky Cíle: Cílem diplomové práce je vymezit a definovat změny v pohybovém aparátu vybraných osob s úrazem v anamnéze pomocí vyšetřovacích metod běžně používaných ve fyzioterapii. Dále uvádí některé možnosti terapie a autoterapie, edukace a reedukace v oblasti chování klienta ke svému zdraví. Metody: Diplomová práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Jedná se o pilotní studii, které se účastní pět osob s trvalými následky pohybového aparátu. Obsahem vyšetření je anamnéza, orientační sta- tické vyšetření, vyšetření zkrácených svalů, vyšetření svalové síly, hodnocení držení těla a měření tělesných distancí s časovým odstu- pem minimálně 3 - 4 měsíců. Měřením tělesných distancí jsou zkou- mány typické odchylky v držení těla vlivem působení trvalých ná- sledků na pohybový aparát. Výsledky: Získaná data jsou zpracována pomocí tabulek a grafů. Výsledky prokázaly zlepšení stavu různého stupně u všech klientů. Zlepšilo se posturální držení a aktivace svalového korzetu. Cvičení také pozi- tivně působilo na stereotyp dýchání a potvrdila se nutná aktivní spolupráce klientů pro co nejefektivnější účinek. Klíčová slova: Pohybový systém, úraz, trvalé následky, pohybové aktivity, hypoak- tivita, držení těla, kompenzační cvičení
|
|
|
Zhodnocení výživy reprezentačních a rekreačních vytrvalostních běžců
Jančová, Jana ; Vilikus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Martinča, Jozef (oponent)
Tato závěrečná práce je zaměřena na zhodnocení výživy reprezentačních a rekreačních vytrvalostních běžců. První část je zaměřena teoreticky. Pojednává se zde o obecných pojmech, jejichž znalost je pro pochopení této práce velmi důležitá. Od obecných pojmů práce přechází ke specifické sportovní výživě zaměřené na vytrvalostní zátěž. Praktická část hodnotí výsledky získané od respondentů. Jedná se o rozbor čtyřdenního jídelníčku u dvou skupin s následným srovnáním a zhodnocením. Zástupci první skupiny jsou reprezentační vytrvalostní běžci. Jídelníčky respondentek, které se závodně věnují vytrvalostnímu sportu, konkrétně orientačnímu běhu jsou srovnávány se skupinou rekreačních běžců. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda se stravovací zvyklosti reprezentačních vytrvalostních běžců a rekreačních běžců liší a pokud ano, tak do jaké míry. Klíčová slova: běh, vytrvalost, výkon, sportovní výživa, jídelníček
|
|
|
Superpotraviny - proč je zvolit ve výživě?
Dominik, Michal ; Vilikus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pejšová, Hana (oponent)
Tato práce shrnuje informace o Šalvěji hispánské, známé jako chia a Kustovnici cizí/čínské, známé jako Goji, jež jsou rostlinami, které poskytují semena a plody užívané jako superpotraviny. Teoretická část práce je rozdělena na obecný popis, obsahové látky, účinky na zdraví, historii používání těchto rostlin a přehled studií s jejich použitím. Studie jsou zaměřené na zkoumání antioxidačních účinků, protirakovinových účinků, vlivu použití těchto superpotravin na metabolismus a onemocnění a dále pak studie zaměřené na použití těchto superpotravin v běžných potravinách. Praktická část práce se zaměřila na výzkum povědomí o superpotravinách mezi populací a mírou jejich užívání. Z výsledků vyšlo, že povědomost o superpotravinách, včetně chia a Goji, je na dobré úrovni, stejně tak míra užívání superpotravin v populaci. Chia a Goji jsou dle výsledků aktuálně nejvíce užívanými superpotravinami. Necelá třetina respondentů pak pozoruje pozitivní efekty užívání superpotravin. Tato práce předkládá informace možným konzumentům, proč by měly být superpotraviny zařazeny do stravy.
|
|
|
Monitoring of carbohydrate income in sportsmen's diet
Pourová, Veronika ; Vilikus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Petráková Doležalová, Radka (oponent)
Tématem mé diplomové práce je monitorování příjmu sacharidů ve výživě sportovců. Práce sleduje příjem sacharidů i ostatních živin podílejících se na celkovém příjmu energie, a to z toho důvodu, aby bylo možné zhodnotit, zda sportovci upřednostňují jiné zdroje hlavních živin před sacharidy a zda je jejich energetický příjem dostatečný. Sledováním příjmu vlákniny a jednoduchých cukrů je možné získat představu o tom, zda sportovci upřednostňují spíše rychle stravitelné zdroje sacharidů nebo v rámci snahy o zdravý životní styl dbají na příjem celozrnných výrobků, luštěnin, ovoce a zeleniny. Veškeré sledované údaje jsou porovnány s nesportovci, aby bylo zřejmé, v kterých ohledech se jejich dieta nejvíce odlišuje. V teoretické části práce jsou definovány zásady sportovní výživy, krátce zmíněny rozdíly s doporučeními pro populaci a vysvětleny jednotlivé metody monitoringu příjmu a výdeje energie. V praktické části jsou pomocí software NutriPro Expert hodnoceny pětidenní jídelníčky sportovců a nesportovců. Pomocí databáze zvané Compendium of Physical Activities jsou hodnoceny záznamy veškeré fyzické aktivity v totožných pěti dnech u zkoumaných jedinců. Veškeré zkoumané hodnoty, tedy příjem energie, výdej energie, příjem sacharidů, bílkovin a tuků, příjem jednoduchých cukrů, vlákniny a příjem alkoholu, byly...
|
|
|
Zhodnocení výživy extraligových házenkářů
Laštovička, Petr ; Vilikus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějů, Jarmila (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení výživy extraligových házenkářů. Cílem je popsat význam výživy ve sportu a porovnat skupiny profesionálních sportovců s amatéry. Práce je rozdělena do 2 částí. Teoretická část se zabývá převážně významem jednotlivých živin, pitného režimu, fyziologií házené a s ní souvisejícím energetickým metabolismem. Praktická část hodnotí výsledky dotazníku a čtyřdenního jídelníčku. Výzkumný soubor tvořilo 20 extraligových házenkářů a 15 neprofesionálních sportovců ve věkovém rozmezí 18 - 29 let. Hodnocení jídelníčků ukázalo na nedostatečný energetický příjem, převážně ve formě sacharidů. Byly zjištěny také rozdíly mezi oběma skupinami, kdy extraligoví házenkáři kompenzují nedostatečný příjem sacharidů zvýšenou konzumací bílkovin, ale neprofesionální sportovci mají zvýšený příjem tuků. Byl zjištěn nadměrný příjem bílkovin a tuků živočišného původu, což je zapříčiněné také tím, že 85 % respondentů z řad extraligových házenkářů nikdy nekonzultovalo svůj jídelníček se specialistou v oblasti výživy. Klíčová slova: sportovní výživa, házená, nutriční příjem, energetický příjem, pitný režim
|
|
|
Efektivita potravinových doplňků pro sportovce
Papanikolaou, Stefan ; Vilikus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tuka, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu doplňků stravy, které jsou určeny především těm pro sportovce. Aby byl výběr takových doplňků skutečně určen sportovcům, určil jsem látky a doplňky dle prodejnosti v mnoha českých sportovních centrech. Tak jsem zjistil, jaké látky jsou nejvíce využívány. V následujícím kroku mě zajímalo, jaká je skutečně účinnost takových látek a zda je správně nastaveno dávkování. Při tomto zjišťování jsem se soustředil na hledání kvalitních vědeckých zdrojů, ideálně meta-studií, ze kterých jsem vyvodil, zda je látka pro sportovce využitelná a vždy jsem se zaměřil i na to, pro které konkrétní jedince se takový doplněk hodí. Valná většina látek potvrdila na základě dostupných informací své účinky, hlavní nedostatek byl většinou v povaze inzerovaných účinků nebo v dávkování, které bylo třeba upravit. Některé látky v mém zkoumání vůbec neobstály. Častým problémem bylo, že látky byly vhodné pouze pro určité jedince či pouze za určitých okolností, což však nebylo výrobcem deklarováno. Mnoho látek proto kýžený účinek, jaký sportovci očekávají, nepřináší. Práce je spíše rešeršního charakteru a v závěru má jednoduchý a praktický manuál k vybraným účinným látkám, kde se věnuji už pouze těm látkám, které jsou pro sportovce vhodné. Zároveň tyto látky klasifikuji dle jejich přínosu pro...
|
|
|
Poruchy příjmu potravy ve sportu
Houbová, Eliška ; Vilikus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Martinča, Jozef (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá poruchami příjmu potravy v souvislosti se sportem. Práce je rozdělena do dvou částí. Hlavním úkolem teoretické části je popsat jednotlivé poruchy příjmu potravy, příčiny vzniku tohoto onemocnění a jeho zdravotní komplikace. Dále tato část pojednává o konkrétních požadavcích sportovce na výživu, o bezpečném snižování tělesné hmotnosti a léčbě poruch příjmu potravy. Praktická část této práce obsahuje kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi sportujícími dívkami a ženami v různých věkových kategoriích. Zabývá se především výživovým stavem, snižováním tělesné hmotnosti u sportovců, a důvodem, proč se pro dietu rozhodli. Výsledky sběru dat jsou vyhodnoceny pomocí tabulek a grafů. Z výsledků vyplývá, že 90 % sportujících dívek a žen se někdy omezovalo v jídle, přičemž to bylo většinou jejich rozhodnutí. Celých 63 % nemělo dostatečné informace o redukční dietě, a tak jednaly dle svého uvážení.
|
|
|
Syndrom spánkové apnoe u obézních lidí
Kročová, Radka ; Tuka, Vladimír (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Nejvýznamnější příčinu vzniku obstrukční spánkové apnoe představuje obezita, kdy dochází k nadměrnému ukládání tuku v oblasti měkkého patra, jazyka a orofaryngeální oblasti. Tento stav má za následek kolapsibilitu dýchacích cest, s následkem bezdeší (= apnoe). Hlavním úkolem této práce v teoretické části je popsat souvislost mezi poruchami dýchání a obezitou. V praktické části je podstatou prokázat charakteristické projevy syndromu spánkové apnoe, zjistit stravovací návyky a seznámit se s životním stylem pacientů, u kterých je diagnostikovaný syndrom spánkové apnoe. K získání dat pro práci byla využita kvantitativní metoda výzkumu formou psaného řízeného rozhovorů. Dotazník vyplnilo 20 respondentů. Výsledky ukázaly, že všichni respondenti se potýkají s typickými symptomy obstrukční spánkové apnoe. Dále také, že všichni účastníci dotazníkového šetření trpí vyšším stupněm obezity. I přesto, že daný výsledek není opřen o fakta týkající se konzumace jednotlivých komodit potravin, body mass index jasně vypovídá o obezitě. Vzhledem k nerelevantním výsledkům vycházejících z odpovědí ohledně konzumace jednotlivých potravin, je velmi důležitá správná edukace pacienta. Klíčová slova: poruchy dýchání, obezita, syndrom obstrukční spánkové apnoe, stravovací návyky, dieta.
|
|
|
Stanovení klidového energetického výdeje u osob s obezitou
Sadílková, Aneta ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Úvod: Podstatou redukčního režimu je navození negativní energetické bilance snížením energetického příjmu a navýšením energetického výdeje. Energetickou potřebu obézního pacienta je obtížné určit. Za účelem stanovení optimálního příjmu energie bývá kalkulován klidový energetický výdej jakožto největší složka energetické potřeby. V klinické praxi jsou pro svou jednoduchost k tomuto účelu nejčastěji využívány prediktivní rovnice, přestože bylo v klinických studiích opakovaně prokázáno, že mohou u obézních jedinců přinést data natolik nepřesná, aby mohla potenciálně ovlivnit výsledek léčby. Dochází tak zpravidla k preskripci nepřiměřené diety, která nesplňuje kritérium dlouhodobé udržitelnosti. Cíl: Cílem práce je u vybrané skupiny obézních jedinců srovnat výsledky výpočtu dle prediktivní rovnice Harrise-Benedicta s výsledky měření metodou nepřímé kalorimetrie při stanovování klidového energetického výdeje (REE). Metodika: Zkoumaný soubor zahrnuje 38 osob, 28 žen a 10 mužů, pacientů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Průměrný věk je 48 ± 11,71 let, průměrné BMI 42,88 ± 9,09 kg/m2 . U všech osob bylo provedeno měření klidového energetického výdeje metodou nepřímé kalorimetrie, která je považována za referenční metodu. Zároveň byl u každého vypočítán REE dle rovnice Harrise-Benedicta s dosazením...
|
host ::
RSS.