|
|
Geografie náboženství z feministické perspektivy
Klingorová, Kamila ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Dizertační práce vychází z postsekularizační teze, která zdůrazňuje vzrůstající roli náboženství v současné společnosti. Náboženství je v postmoderním období chápáno nejen jako objektivní pravda, ale i jako individuální zkušenost člověka. V souvislosti se společenskými změnami se hovoří o nových geografiích náboženství, které do diskuze o projevech náboženství v prostoru zahrnují i individualitu člověka a místa mimo "oficiálně sakrální" prostor. Ke studiu náboženství jako individuální zkušenosti může významně přispět feministická perspektiva, která umožňuje zahrnutí osobních prožitků, zkušeností a emocí člověka a výzkum na úrovni každodennosti. Práce v teoretické rovině práce přispívá k aktuálnímu směřování geografií náboženství, které propojuje s feministickými přístupy. Feministické přístupy rozvíjejí zejména témata hierarchie, ženské zkušenosti, každodennosti, emocionality a tělesnosti, a přispívají tak k výzkumu náboženství v postsekulárním kontextu. V empirické rovině je cílem práce posoudit, jak je utvářeno sakrální místo a jak náboženství formuje každodenní zkušenost žen. Práce tak usiluje o obohacení české kulturní geografie o další prvek formování prostoru v podobě náboženského prožívání. Metodologický rámec práce využívá potenciálu kombinace kvantitativních a kvalitativních metod a...
|
|
|
Geografie náboženství z feministické perspektivy
Klingorová, Kamila ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Dizertační práce vychází z postsekularizační teze, která zdůrazňuje vzrůstající roli náboženství v současné společnosti. Náboženství je v postmoderním období chápáno nejen jako objektivní pravda, ale i jako individuální zkušenost člověka. V souvislosti se společenskými změnami se hovoří o nových geografiích náboženství, které do diskuze o projevech náboženství v prostoru zahrnují i individualitu člověka a místa mimo "oficiálně sakrální" prostor. Ke studiu náboženství jako individuální zkušenosti může významně přispět feministická perspektiva, která umožňuje zahrnutí osobních prožitků, zkušeností a emocí člověka a výzkum na úrovni každodennosti. Práce v teoretické rovině práce přispívá k aktuálnímu směřování geografií náboženství, které propojuje s feministickými přístupy. Feministické přístupy rozvíjejí zejména témata hierarchie, ženské zkušenosti, každodennosti, emocionality a tělesnosti, a přispívají tak k výzkumu náboženství v postsekulárním kontextu. V empirické rovině je cílem práce posoudit, jak je utvářeno sakrální místo a jak náboženství formuje každodenní zkušenost žen. Práce tak usiluje o obohacení české kulturní geografie o další prvek formování prostoru v podobě náboženského prožívání. Metodologický rámec práce využívá potenciálu kombinace kvantitativních a kvalitativních metod a...
|
|
|
Queer geografie sexualit: sociokulturní organizace sexualit v prostoru a (de)konstrukce heteronormativity.
Pitoňák, Michal ; Šiftová, Jana (vedoucí práce) ; Rochovská, Alena (oponent) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Geografie sexualit se začaly vyvíjet v angloamerickém akademickém prostředí již během 80. let 20. století. V 90. letech, hnány kulturním obratem, sílící postmoderní a post-strukturalistickou kritikou a stále zřetelnějším chápáním omezenosti možností našeho poznání a reprezentace, přinesly geografie sexualit do humánní geografie queer teorii, která poskytla mocné nástroje umožňující zkoumat nejen stále zřetelnější prostorovosti sexualit, ale také poskytla novou perspektivu, jež obohatila humánní geografii jako takovou. V současnosti jsou již geografie sexualit, alespoň tedy v anglosaském geografickém prostředí, považovány za součást mainstreamové humánní geografie. Hlavním cílem této disertační práce je představit vybrané přístupy, především pak ty post-strukturalistické a queer teoretické, které mohou pomoci, rozvinout geografie sexualit v Česku i v dalších zemích střední či východní Evropy (CEE). Na rozdíl od jiných fenoménů, které se mohou vyskytovat jen místně či specificky, lidské sexuality jsou všude, i když rozmanité, regulované a závislé na kontextu, ve kterém "vstoupí do jazyka," a způsobu jejich institucionalizace. Byli to především geografové, jež osvětlili, kterými způsoby jsou sexuality, především pak sexuální identity a chování geografické, a jak se nejrůznější prostory a místa stávají...
|
|
|
Bytová politika, sociální a prostorová spravedlnost: nová výstavba obecního bydlení v Česku
Matoušek, Roman ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Sociálně spravedlivá společnost, jak je chápána v této práci, se musí vypořádat s řadou výzev. Musí reagovat na nespravedlnosti vznikající v nerovném zapojení do ekonomického systému, z kulturních (diskurzivních) praktik a nedokonalostí systému demokratické participace. Zároveň musí zohlednit prostorové dimenze sociálních procesů a rozmanitost geografických kontextů. Práce vychází z tradic kritické sociální vědy a vedle odborného přínosu usiluje také o společenskou relevanci a upozornění na dosud opomíjené sociální problémy a nespravedlnosti. Transformační procesy v Česku po roce 1989 přinesly také problémy příjmové diferenciace a diskriminaci některých skupin obyvatel. V oblasti bydlení vedly tyto procesy k vytváření rezidenční segregace a sociálně vyloučených lokalit. Přesun řady kompetencí v bytové politice na úroveň obcí zároveň vytvořil příležitost pro odstraňování vznikajících problémů s ohledem na místní podmínky. Podpora výstavby obecního nájemního bydlení pro příjmově vymezené osoby obyvatel, kterou poskytoval Státní fond rozvoje bydlení, mohla tomuto úsilí napomoci. Práce pomocí kvantitativních a kvalitativních metod zjišťuje, (i) kde nová výstavba obecního bydlení probíhala, (ii) jakými motivacemi obcí byla vedena a (iii) k jakým důsledkům vedla, a to zejména z hlediska sociální a...
|
host ::
RSS.