|
|
Porovnání použití přístrojových transformátorů a senzorů v aplikacích s ochranou REF 542plus
Hrycík, Tomáš ; Majer, Karol (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na využití přístrojových transformátorů a senzorů v oblasti průmyslového chránění. Jedná se o přístrojový transformátor proudu, přístrojový transformátor napětí, proudový senzor využívající Rogowského cívku a napěťový senzor, který je založen na principu napěťového děliče. Pomocí těchto měřících členů získáváme údaje o veličinách měřených v rozvaděčích vysokého napětí. Bez nich by nebylo možné tyto veličiny porovnávat a následně zpracovávat nebo vyhodnocovat. K vyhodnocení slouží ochranný terminál REF542plus, který zastává funkci měřící, monitorovací, ovládací a ochrannou. Po zvládnutí teorie týkající se senzorů a přístrojových transformátorů, si řekneme něco o zpracování vstupního analogového signálu, jaké jsou rozdíly mezi zpracováním signálu ze senzorů a klasických konvenčních transformátorů. Zmíníme se o typech analogových karet ochranného terminálu. Pro senzory jsou konstruovány jinak než pro přístrojové transformátory. Pro zpracování signálu hrají velkou roli frekvenční filtry a analogově digitální převodník (sigma-delta).Popíšeme si funkce a možnosti zařízení REF542plus. Praktická část bude založena na testování ochranných funkcí ve spojení ochranného terminálu se senzory a přístrojovými transformátory. Jako ochranné funkce pro testování jsme vybrali zemní směrovou ochranu a diferenciální (rozdílovou ochranu). Tyto ochrany jsou teoreticky popsány ve vlastní kapitole. Měření bude provedeno sekundárně, tzn. vstupní veličiny na analogovou kartu REF542plus budou simulovány testerem. Ve výsledku se dozvíme jak je ochranný terminál schopný zpracovávat tyto signály.Zaměříme se na nízké nastavení ochranných funkcí a použijeme pro měření malé proudy a napětí. Tak bychom mohli ověřit funkčnost ochrany při jejích krajních možnostech. Budeme proměřovat vypínací charakteristiky u obou ochranných funkcí a zároveň měřit vypínací časy, tj. za jakou dobu je ochrana schopna zareagovat a sepnout vypínací výstup.
|
|
|
Vliv rozptýlené výroby na kvalitu elektrické energie
Kružík, Martin ; Orságová, Jaroslava (oponent) ; Drápela, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá připojováním rozptýlených zdrojů do elektrické sítě a jejich vlivem na kvalitu elektrické energie. Cílem práce je sestavit jednoduchý dynamický model větrné elektrárny a model jednoduché sítě. Na tomto modelu simulovat vliv jejího provozu na charakteristiky napětí v místě připojení. Dále je třeba vypočítat charakteristiky napětí podle současných metod daných podnikovými normami energetiky (PNE). A tyto výsledky porovnat s výsledky simulací.
|
|
|
Zajištěné napájení vlastní spotřeby parní elektrárny
Tomášek, Petr ; Přidal, Petr (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou zajištěného napájení. Pod pojmem zajištěného napájení se skrývá soubor technologických celků, které zajišťují napájení zařízení podílejících se na bezpečném odstavení elektrárny v případě výpadku napájení z běžného napájecího zdroje. Práce je členěna do dvou základních částí – teoretické a praktické. Teoretická část pojednává o možnostech realizace zajištěného napájení. Je zde proveden výčet jednotlivých zařízení, která mohou být v sekci zajištěného napájení obsažena, a u každého je provedena jeho charakteristika. Jsou zde také zmíněna jednotlivá zařízení, která mohou být napájena ze sekce zajištěného napájení. Výčet těchto zařízení je proveden na základě normy ČSN 381120. V závěru teoretické části jsou zmíněny nové trendy v oblasti realizace zajištěného napájení. Těmito zdroji jsou bezakumulátorové technologie, které také nabízejí různé varianty řešení. Praktická část obsahuje návrh zajištěného napájení pro konkrétní parní elektrárnu. Návrh zajištěného napájení se skládá z usměrňovačů, baterií, střídačů a dieslgenerátoru. Po výpočtu jednotlivých parametrů je v závěru praktické části vyobrazeno schéma uspořádání navrhované sekce zajištěného napájení.
|
|
|
Výpočet uzemňovací soustavy v rozvodnách VVN
Buršík, Roman ; Matuška, Marcel (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou uzemňování elektrických stanic VVN. Cílem této práce je vytvoření výpočetního programu sloužícího k dimenzování uzemňovacích sítí. Uzemňovací sítě jsou z hlediska účinného uzemnění a rozvedení potenciálu nejvýhodnější metodou. Jejich princip spočívá v tom, že se položí síť plochých vodičů a na tuto síť se připojí části zařízení. V úvodu práce je vysvětlena teorie uzemňování a jsou zde popsány požadavky, které musí správně navržená uzemňovací soustava splňovat (dimenzování uzemnění). V další části je popsán algoritmus výpočetního programu, který otestuje vhodnost zadané uzemňovací sítě pro konkrétní rozvodnu. Tato kapitola obsahuje také popis uživatelského rozhraní programu a vysvětlení všech funkcí, které program obsahuje. V poslední části je prezentováno použití programu na konkrétním číselném zadání.
|
|
|
Ochrany venkovních vedení vn a jejich koordinace s automatizovanými úsečníky
Šoustal, Petr ; Skala, Petr (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je popsání ochran pro venkovní vedení v distribučních sítích. Jsou zde popsány požadavky kladené na ochrany a základní členy ochran. Ochrany jsou rozděleny podle jejich ochranných funkcí. U každé ochrany je uvedeno její použití a její vypínací plán. Dále je v práci uvedeno nastavení ochran v reálné síti. Na této síti je poté simulováno místo zkratu a popsáno působení ochran. Práce se také zabývá koordinací ochran s automatizovanými úsečníky. Z této kapitoly vyplývá, že vzhledem k selektivitě není možné nasazení dvou a více recloserů ( dálkově ovládaných vypínačů ) do kmenového vedení sítě. V další kapitole jsou popsány dva zástupci recloserů dostupní na českém trhu a to OSM 27 a GVR 27. Kapitola popisuje a porovnává jejich funkční vlastnosti. Závěr práce obsahuje návrh chránění vedení při zahrnutí automatizovaných úsečníků ( dálkově ovládaných úsečníků a recloserů ). Návrh je pro dva různé limity ročního počtu přerušení a roční souhrnné doby trvání přerušení dodávky elektrické energie. Pro tyto limity má společností EGÚ Brno, a.s. navrženo několik variant nasazení dálkově ovládaných prvků z hlediska snížení nákladů na penalizace. Naším úkolem bylo vybrat variantu, která by se dala použít v reálné síti. Snížení nákladů nasazením recloserů je realizovatelné pouze u limitů Ln = 6 poruch/rok a Lt = 720 min/rok, kde je vybraná varianta č.4. Pro limity Ln = 8 poruch/rok a Lt = 1080 min/rok, není v reálné síti možná žádná varianta z hlediska selektivity.
|
|
|
Návrh transformační stanice pro vyvedení výkonu z fotovoltaické elektrárny
Hanák, Miroslav ; Procházka, Aleš (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem transformační stanice na vyvedení výkonu z fotovoltaické elektrárny. Popisuje samotný návrh, jehož výstupem je výkresová dokumentace, která v praxi slouží pro provedení stavby. Je zde provedeno srovnání zda se vyplatí investovat do dražšího transformátoru, který má nižší ztráty naprázdno. Jaké budou náklady na provoz transformátorů za 20 let. Dále je proveden návrh kabelových přívodů nízkého napětí. Je srovnáváno, zda je výhodnější použít hliníkové, nebo měděné kabely. Návrh je proveden s ohledem na investiční náklady a minimalizaci provozních ztrát. Od provozních ztrát se odvíjí náklady na jejich provoz.
|
|
|
Model pro výpočet oteplovacích charakteristik silových kabelů
Starý, Zdeněk ; Drápela, Jiří (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
V rámci této práce byl vytvořen model pro výpočet oteplovacích charakteristik silových kabelů. Připravený přehled se nejprve věnuje základním pojmům z kabelové techniky. Navazuje jednoduché popsání jednotlivých možností přestupu tepla do okolí. V práci je zmíněna fyzikální podstata oteplování kabelů. Je zde popsán výpočet venkovních tepelných odporů kabelů. Lze se zde seznámit s metodou výpočtu oteplení silových kabelu. V rámci práce byl vytvořen a parametrizován model pro výpočet oteplovacích charakteristik silových kabelů, který je založen na metodě uvedené Van Wormerem. V závěru práce proběhla verifikace vytvořeného modelu s reálným kabelem. Proběhlo měření a porovnání výsledků modelování a měření.
|
|
| |
|
|
Projekt uzemnění transformovny 110/22 kV
Pavlík, Ludvík ; Procházka, Aleš (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám návrhem uzemnění transformovny 110/22 kV. Cílem této práce je navrhnout zemnící síť pro uzemnění zadané venkovní rozvodny. Venkovní rozvodna 110kV je v uspořádání podle H-schématu a obepíná velkou plochu. Po celé ploše rozvodny má být zemní potenciál rozložen co nejrovnoměrněji. Nejvýhodnější uzemnění z hlediska účinného uzemnění a rozvedení potenciálu je zemní mřížová síť. Tímto způsobem uzemňovací soustavy je návrh uzemnění v této práci řešen. Tento způsob spočívá v tom, že se položí síť plochých vodičů, aby byla pokryta celá rozvodna a na průsečících pásů se zarazí zemnící tyče. Na tuto síť se nejkratší cestou připojí části zařízení. Výsledkem vytvořených četných paralelních cest je uzemnění o malém odporu. Síť je provedena z obvyklého ocelového pozinkovaného pásku 30x4 mm. Při návrhu uzemnění a uspořádání zemničů musíme přihlédnout na požadavky na uzemnění dle norem ČSN. Celá navržená uzemňovací soustava je dimenzována tak, aby všechny požadavky na uzemnění byly splněny. Požadavky na uzemnění jsou také uvedeny a popsány v teoretické části práce. Samotný návrh uzemnění s vypočtenými parametry je v části druhé. Uzemnění musí být provedeno tak, aby byly splněny požadavky bezpečnosti i správné funkce elektrického zařízení. Problematiku uzemnění v elektrických stanicích řeší normy ČSN 33 3201 („Elektrické instalace nad AC 1kV“), norma ČSN 33 2000-4-41 („Elektrická zařízení – Ochrana před úrazem elektrickým proudem“) a podnikové normy PNE 33 0000-4 („Příklady výpočtů uzemňovacích soustav v distribuční a přenosové soustavě dodavatele elektřiny“) a PNE 33 0000-1 („Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribuční soustavě dodavatele elektřiny“) ČSN 33 2000-5-54 („Elektrická zařízení – Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče“). Tyto normy platí pro navrhování a provedení uzemnění nových, rekonstruovaných nebo rozšířených elektrických stanic.
|
|
|
Klasická i neklasická řešení venkovních rozvoden 123 kV
Petrucha, Lukáš ; Pisarčík, Tomáš (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato diplomová práce ukazuje některé možné provedení venkovních rozvoden o velmi vysokém napětí (vvn), především na hladině 123kV, ať už co se týče samotného osazení klasických venkovních rozvoden přístroji, jako jsou odpojovače, výkonové vypínače, svodiče přepětí, atd., tak i kompaktních zapojení. V práci jsou v úvodu vysvětleny základní pojmy teorie rozvoden a jaké hlavní přístroje a zařízení nám klasické (z hlediska přístrojového uspořádání) venkovní rozvodny vvn tvoří. Následně popisuje možná zapojení těchto přístrojů do celků samotných rozvoden podle hlediska možného dispozičního uspořádání přístrojů a přípojnicových systémů. Stejně velká pozornost je věnována novým, neklasickým (nestandardního řešení, co se týče přístrojového řešení), kompaktním řešením venkovních vvn modulů, ať už vzduchem izolovaných nebo pomocí zapouzdřené technologie s plynem SF6, jež představují inovační řešení především z hlediska úspory zastavěné plochy, což hraje důležitou ekonomickou roli především při výstavbě nových rozvoden. V závěru je uvedeno také stručné zhodnocení výrobců a ekonomická stránka na výstavbu a provoz jednotlivých technologií. V práci jsou použity materiály firem ČEZ, a.s., Siemens, a.s., a Abb, a.s.
|
host ::
RSS.