|
|
Ritual and its Depiction in the Material Culture of the Etruscans
Zubajová, Marína ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Práca sa zaoberá zobrazeniami rituálov na etruských bronzových zrkadlách. V prvej časti práce je skúmaný a definovaný pojem "rituál". Pozornosť je následne venovaná Etruskom a ich náboženstvu s dôrazom na etruskú náuku, známu ako disciplina etrusca. Text spestrujú zmienky od antických rímskych a gréckych autorov, ktorí vyjadrujú svoj názor k tejto téme. Nasledujúca kapitola je venovaná etruským rituálom, ktoré tématicky delí na veštecké a rodinné. V druhej časti práce po predstavení etruského bronzového zrkadla ako takého, je z vešteckých a rodinných rituálov vytvorený katalóg ich zobrazení na etruských bronzových zrkadlách. Ten obsahuje ilustrácie, miesta, kde sú dnes jednotlivé zrkadlá vystavené, ich miesta a roky nálezu, rozmery a popis scény na zrkadle. Údaje z katalógu sú následne analyzované pomocou tabuliek, máp a grafov, aby sa docielilo utriedeniu nazhromaždených údajov a lepšiemu pochopeniu množstva informácií. Práca má za cieľ pomocou definovaných etruských rituálov, zmienok od antických autorov a zanalyzovaním katalógu etruských bronzových zrkadiel so zobrazeniami týchto rituálov, zistiť, aké typy rituálov sa vyskytujú na týchto zrkadlách, kto ich vykonával a či sa dá na základe toho povedať, že sa tieto rituály vykonávali aj v reálnom svete, alebo či sa dá za pomoci datácie zrkadiel...
|
|
|
Občanská neposlušnost v demokraciích a nedemokratických státech
Karasová, Karolína ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Resumé V kapitole první se autorka práce zabývala historií a vznikem pojmu občanská neposlušnost. Kapitola druhá byla věnována rozdílným úhlům pohledu na pojem občanské neposlušnosti, tak jak ho chápou někteří z předních osobností teorie práva a právní filosofie, jako John Rawls, Hannah Arendtová a Ronald Dworkin. V kapitole třetí byl vymezen pojem občanské neposlušnosti v teoretické rovině a rovněž rozdílné náhledy autorů v předchozí kapitole byly podrobeny polemice. Kapitola čtvrtá byla zaměřena na občanskou neposlušnost v demokracii a její roli, zaměření na určitá specifika, která pramení z podstaty demokracie. V kapitole páté se autorka věnovala povaze a zvláštnostem občanské neposlušnosti v nedemokratických státech spolu s uvedením některých historických příkladů. Kapitola šestá se věnovala srovnání efektů a účinků občanské neposlušnosti a vzájemnému vztahu mezi efektivitou a užitým násilím v rámci občanské neposlušnosti. V sedmé kapitole autorka práce popsala jeden praktický případ občanské neposlušnosti z České republiky v kontextu soudní praxe, pro názornou ilustraci, jak celý proces funguje ve skutečnosti.
|
|
|
Římská militária v civilním kontextu
Kuník, Stanislav ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na římská militaria s ohledem na různé nálezové okolnosti civilního charakteru (sídliště, pohřebiště, aj.). Na základě jejich nálezového kontextu se práce také zaměřuje na účel, za jakým byl předmět užíván (sebeobrana, lov). Dále je zde zhodnocen význam fabricae v civilních lokalitách, jejich počátky, fungování a příčiny jejich zániku. Vedle toho je doplněn systém vojenských dílen, pro lepší pochopení produkce militarií v provinčních oblastech. Cílem práce je posouzení římských militarií, pocházejících z civilních kontextů a to především z Porýní.
|
|
|
Kamerové systémy na veřejných prostranstvích - zajištění bezpečnosti nebo ohrožení soukromí?
Tokárová, Michaela ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
diplomové práce Právo na soukromí je velmi široké, komplexní a těžko popsatelné. Jeho základ v evropském pojetí spočívá v možnosti jednotlivce rozhodovat sám o sobě, o rozsahu informací, které se o něm dozví někdo jiný. Naopak americké pojetí vychází z práva člověka na nevměšování státu do jeho života. Evropský koncept soukromí sice není postaven, na svobodě od státu, ale i tak zaručuje bezpečí před vnějšími tlaky ke konformnosti. Tím umožňuje využívání i mnohých dalších práv (jako svobodu slova, náboženského vyznání apod.) a stává se základem liberální společnosti. Dle evropské koncepce lze právo na ochranu osobního soukromí vymezit jako právo fyzické osoby rozhodnout podle vlastního uvážení zda, nakolik a jakým způsobem mají být skutečnosti jejího osobního soukromí zpřístupněny navenek. V České republice zatím není rozvinutá debata a ucelená doktrína zabývající se právem na soukromí obecně, na problematiku jeho narušení kamerovými systémy se zatím pohlíží jenom jako "z rychlíku". V dnešní době "internetové" a zaměřené na boj proti terorismu je ale více než jasné, že se tato debata bude muset rozvinout. Legislativně je problematika kamer upravena jen v zákoně o ochraně osobních informací, přičemž je nutno podotknout, že ne komplexně. Upravená je jen otázka zařízení se záznamem, protože bez něj...
|
|
|
Poloprezidentské systémy
Drápelová, Hana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu poloprezidentských systémů. Jak už napovídá samotný název modelu, poloprezidentské režimy oscilují někde na pomezí mezi parlamentarismem a prezidencialismem. Vzhledem k tomu, že ani ve vědecké obci nepanuje všeobecná shoda, jak tento pojem definovat, celá studie je pojatá jako komparace názorů předních českých a světových ústavních právníků a politologů. Potřeba jednoznačně definovat poloprezidentský model nabývá v dnešní době na důležitosti, neboť po zavedení nového ústavního fenoménu, přímé volby hlavy státu, se v České republice rozpoutala bouřlivá diskuse, jak tento jev ovlivnil ústavní zřízení státu. Nejen široká veřejnost, ale i mnozí významní odborníci jsou toho názoru, že je to právě přímá volba prezidenta, která změnila ústavní systém České republiky z čistě parlamentního na poloprezidentský či k němu alespoň významně směřující model. Cíle této práce jsou skromné. Vzhledem k obrovskému počtu vzájemně velmi odlišných definic systému z pohledu mnoha ústavních právníků a politologů nebylo možné pojmout takto širokou matérii zcela komplexně, proto se práce věnuje pouze výseči těch nejdůležitějších. První kapitola se zaobírá především vymezením pojmu systému parlamentního a prezidentského, na jejichž částečné syntéze je poloprezidentský režim založen. Druhá...
|
|
|
Sebeprezentace elit v době železné
Lorencová, Kateřina ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá způsoby projevu společenských elit starší doby železné v oblasti halštatského kulturního okruhu. Cílem je postihnout interpretovatelné prvky životního stylu halštatské společnosti za pomoci sociopolitických modelů a nastínit současný stav bádání o politickém a kulturním charakteru těchto entit. Část práce je věnována rovněž archeologickému odrazu existence vyšší vrstvy společnosti - bohatě vybaveným mohylovým pohřbům, luxusnímu importovanému zboží a výšinným opevněným sídlištím, označovaným obvykle jako "knížecí".
|
|
|
Lidská důstojnost : universální princip v partikulární aplikaci.
Broz, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Tato práce, v návaznosti na nově se formulující kritiku tzv. soudobého paradigmatu lidské důstojnosti, které pojí důstojnost s kantovským pohledem na lidskou autonomii a s universalistickými ambicemi, zkoumá oprávněnost námitek, jež bývají vůči tomuto paradigmatu vznášeny. První kapitola představuje základní historické koncepty lidské důstojnosti. Ukazuje, že se v historii lze setkat minimálně se třemi rozličnými koncepcemi: (i) důstojností jako vnitřní hodnotou; (ii) důstojností jako sociálním statusem a (iii) důstojností jako způsobem chování. V druhé kapitole je následně analyzován způsob, s jakým soudy nakládají s důstojností jakožto právním pojmem. Jak závěry učiněné na základě zkoumání rozhodovací praxe soudů Německa, Izraele a Jihoafrické republiky ukazují, lze do značné míry potvrdit relevantnost námitek, jež jsou v současné odborné literatuře vůči tomuto pojmu vznášeny. Lidská důstojnost, navzdory svým universalistickým ambicím, představuje pojem, který umožňuje interpretovat individuální lidská práva za pomoci hodnot, jež jsou vyznávány majoritní společností té které jurisdikce. Takovýto přístup přitom zpravidla inklinuje, ve jménu představy o objektivním hodnotovém řádu společnosti, spíše k omezování subjektivní svobody jednotlivce, než k jejímu rozšiřování, čímž do značné míry taktéž oslabuje...
|
|
|
Dekorace římských zbrojí, a zbroje přehlídkové
Syřínek, Michal ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Abstrakty Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav pro klasickou archeologii Práce bakalářská Autor práce: Michal Syřínek Téma práce: Dekorace římských zbrojí, a zbroje přehlídkové. Vedoucí práce: doc. Jiří Musil Rok odevzdání: 2014 Cílem této práce je zmapovat proces výroby římské zbroje, její podoby a primárně dekor a jeho motivy. Věnovat se bude jak pancířům, přílbám, náholenicím, tak štítům a opaskům. Časové zaměření je pak na celé období principátu a po celém území říše, i za jeho hranice, pokud tam noha římského vojáka vstoupila. Římské vojsko bylo nejsilnějším a nejúčinnějším válečným strojem světa po téměř pět set a její vybavení tuto skutečnost reflektovalo. Římské vybavení mohlo nést od drobných a jednoduchých motivů, až po náročné a ohromující ukázky řemeslného umu. Ač bylo římské vybavení zdobeno nespočtem motivů, některé byly oblíbenější než jiné a jsou to ty, které jsou spojeny s římským vojskem, jeho božstvy, nebo ochranou před neštěstím.
|
|
| |
|
|
Vztah lidské přirozenosti a obce
Hexner, Adam ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Vztah lidské přirozenosti a obce Centrálním tématem předkládané práce je společnost, jakožto entita pečující o právo a spravedlnost, ve vztahu k lidské přirozenosti. Problematika je sledována u tří vybraných autorů: Aristotela, Davida Humea a Friedricha A. Hayeka. Podle každého z nich společnost není nepřirozená, ale vzniká jistým přirozeným či spontánním procesem. Všichni tři jsou také kritiky teorií společenské smlouvy. Práce se postupně věnuje každému ze zmíněných myslitelů, místy je přikročeno k jejich porovnání. Interpretován je vždy popis vzniku a vývoje společnosti, pojem přirozenosti a povaha člověka a funkce vlády a zákona, popřípadě principu spravedlnosti ve společenství. U každého autora je pak výklad přizpůsoben jeho specifickému zdůvodňování. Je tak reflektován Aristotelův teleologismus, Humeův morální sentimentalismus a Hayekův důraz na iracionálnost a spontaneitu. Přes rozdílnosti však představení tří osobitých přístupů poskytuje relativně jednotný a originální pohled na vztah lidské přirozenosti a obce.
|
host ::
RSS.