|
|
Mediální zobrazení Velké mostecké stávky
Ullíková, Veronika ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje Velké mostecké stávce a jejímu zobrazení ve dvou celostátních a jednom regionálním periodiku. Jedná se o tituly Rudé právo, Lidové noviny a Brüxer Zeitung. Velká mostecká stávka byla významným projevem nespokojenosti horníků, který překročil hranice oblasti a ovlivnil život v celém státě. Rozsah i důsledky této protestní akce byly ve své době ojedinělé. Mým cílem bylo zjistit, jaký obraz stávky je vytvářen na stránkách vybraných periodik tehdejší doby. Práce obsahuje stručný historický pohled na hospodářskou krizi a mediální situaci v Československu na konci dvacátých let dvacátého století. V první kapitole jsou nejdříve vylíčeny ekonomické aspekty krize, které vyvolaly problémy nejen v hornictví, ale ve všech oblastech hospodářství. Součástí kapitoly je i činnost odborových organizací v První republice. Druhá kapitola podrobně líčí průběh Velké mostecké stávky a události, které jí bezprostředně předcházely. Třetí kapitola je poté věnována oblasti Mostecka a specifikům v průmyslu i ve společnosti, které se zde vyskytovaly. Čtvrtá kapitola je zaměřena na metodologii a stanovení výzkumných otázek. Praktická část analyzuje a rozebírá jednotlivé články. Analýza přináší pohled na události stávky v okrese Most z perspektivy jednotlivých novin. Pozornost je zaměřena na...
|
|
|
Časopis Praha v letech 1970-1979
Lhotáková, Andrea ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Magisterská práce "Časopis Praha v letech 1970-1979" se zabývá měsíčníkem Praha, který v letech 1970 až 1991 vydával Národní výbor hlavního města Prahy. Jednalo se o regionální časopis pro obyvatele Prahy, ale také pro návštěvníky hlavního města, který informoval o aktuálním dění v metropoli. Hlavními tématy byly správa a výstavba města, rozvoj městské dopravy, kultura a historie Prahy. Úvodní kapitola je věnována historickým souvislostem - situaci v Československu v 70. letech, systému státní správy se zaměřením na správu hlavního města Prahy a mediálnímu prostředí této doby. Následující kapitola popisuje vznik, vývoj, charakteristiku, tematické zaměření tohoto periodika a postavení redakce v rámci pražského národního výboru. Práce si vytkla za cíl komplexně popsat prvních deset ročníků časopisu - analýze byla podrobena především obsahová náplň, vnitřní uspořádání, kontinuita a proměna jednotlivých rubrik a hlavních témat, složení redakce a grafická úprava. Pokládá si také otázku, do jaké míry zachytil list běžný život v hlavním městě a jakým způsobem informoval o politických tématech a událostech v prvním desetiletí tzv. normalizace. Závěrečná kapitola se zabývá hodnocením časopisu a naznačuje jeho vývoj v 80. letech.
|
|
|
Milena Jesenská a její tvorba v Lidových novinách a Přítomnosti
Němečková, Sára ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce se zabývá publicistickou tvorbou Mileny Jesenské v Lidových novinách a časopise Přítomnost v letech 1929 - 1930 respektive 1937 - 1939. V textech Mileny Jesenské lze nalézt řadu opakujících se témat, které mají z velké části základ v jejím životě. Tvorbou se také line neustálá potřeba pomáhat svému okolí a ochraňovat slabší, která je i podle řady autorčiných životopisů pro Milenu Jesenskou zcela klíčová. Autorka v letech 1929 - 1930 stála v čele ženské rubriky Lidových novin a snažila se bojovat za změnu podoby a významu této rubriky v tehdejším tisku, výrazným tématem v její tvorbě je problematika moderní ženy a jejího postavení v tehdejší společnosti. Práce se zabývá také ohlasy společenských poměrů a historických událostí ve zkoumaných textech. Politicky laděné úvahy či reportáže Mileny Jesenské v časopise Přítomnost přináší autentický pohled na tehdejší atmosféru v československé společnosti.
|
|
|
Reakce dobových tištěných médií na spojenecké nálety na Plzeňsko na jaře 1943
Helikarová, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním pokrytím dvou spojeneckých náletů na Plzeňsko na jaře 1943. Jednalo se o nálety provedené britskými silami RAF v noci z 16. na 17. dubna a z 13. na 14. května 1943 s cílem zasáhnout Škodovy závody v Plzni, tehdy nejvýznamnější zbrojovku protektorátu. Nálety nebyly z pohledu Spojenců úspěšné - při dubnovém náletu byly místo plzeňského továrního komplexu zasaženy hlavně cca 11 km vzdálené Dobřany, kde se cílem stala především místní psychiatrická léčebna, jejíž budovy piloti zaměnili za budovy plzeňské Škody. Druhý, květnový nálet byl již úspěšnější - Škodovy závody byly zasaženy, ovšem nikoliv tak, aby byla ochromena jejich produkce. Navíc byly zasaženy i civilní cíle. Práci uvádí vhled do situace protektorátu Čechy a Morava a tehdejších tištěných periodických médií včetně systému fungování cenzury, následuje stručné seznámení s dějinami Plzně za období protektorátu a popis skutečného průběhu náletů očima současného historika. Co se týče vlastního rozboru, práce se zaměřuje na období bezprostředně po náletech po dobu cca 14 dnů - tedy od 17. dubna do 1. května a od 14. května do 1. června 1943. Jako materiál k práci posloužily čtyři skupiny periodik - legální celostátní (Večerní České slovo, Polední list, Lidové noviny a Národní politika), legální regionální...
|
|
|
Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků
Miková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků přináší, jak už název napovídá, užší vhled do problematiky poválečné produkce vybraných československých médií. Jak tehdejší tištěná periodika a rozhlas informovaly o události, která přesahovala tuzemské dění? V jakém kontextu byl tragický osud Lidic vzpomínán? Uplatnila masová média svůj potenciál při hledání lidických žen a dětí? Jak se vypořádala s otázkou viny nacistických zločinců a Němců jako národa? Jak nahlížela na celou lidickou tryznu a jakou část jejího autentického záznamu zprostředkovala široké veřejnosti? Jednalo se spíše o pravdivé informace či nikoli? Posloužila pieta k propagaci ideových zájmů některých médií? Jaký obraz utvářela média západním zemím a jaký Sovětskému svazu? Na tyto a další otázky se autorka ve své práci pokusila nalézt odpovědi. Práce vychází především ze studia dochovaného archivního materiálu, tedy článků Lidové demokracie, Práva lidu, Mladé fronty, Rudého práva, Svobodného slova, Svobodných novin a rozhlasového záznamu, stejně tak jako z dostupné odborné literatury, memoárů, dokumentů a autentické výpovědi lidické ženy.
|
|
|
Analýza témat v časopise Svět Sovětů se zaměřením na téma sovětské ženy
Dzeraviaha, Hanna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tematické agendě časopisu Svět sovětů v předválečné (1934 - 1938) a poválečné době (1945 - 1946) a jím formovanému obrazu sovětské ženy. Základním výzkumným záměrem bylo zpracovat komplexní soustavu témat časopisu ve zvolených časových úsecích, dále zachytit případné rozdíly v popisu v rámci zkoumaných období a následně zanalyzovat podíl tematiky o sovětské ženě v této soustavě, zejména s ohledem na následující rozbor jejího obrazu, tak jak byl uměle konstruován zkoumaným časopisem. Práce si kladla za úkol rekonstruovat podobu "obrazu" sovětského ženy a srovnat jeho proměny v období před II. světovou válkou a následně po jejím skončení. Předpokladem bylo, že vytváření obrazu záleželo na propagační a agitační politice komunistické strany Československa i Sovětského svazu samotného a že tento obraz procházel změnami v závislosti na politických cílech KSČ i Sovětů, které se měnily v souladu s odehrávajícími se historickými události. Těžiště této práce tedy představuje obraz sovětské ženy, záměrně tvořený jako prostředek agitace a propagandy, podřízený úkolům politického boje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Periodický tisk na Kutnohorsku v období 1918-1948
Pražáková, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Periodický tisk na Kutnohorsku v období 1918 - 1948 mapuje proměny, kterými prošel regionální tisk na Kutnohorsku ve sledovaném období, a zasazuje je do kontextu dobových událostí. Nejprve je dodána definice Kutnohorska i s jeho základní demografickou a geografickou charakteristikou. Jelikož struktura periodického tisku na Kutnohorsku v období první republiky plynule navázala na situaci před první světovou válkou, je dále popsaná krajina periodického tisku Kutnohorska před rokem 1918. Můžeme sledovat, že již před rokem 1918 vycházelo na Kutnohorsku velké množství politických i spolkových periodik a to platí i pro meziválečné období. Po mnichovských událostech do počátku okupace však dochází nejprve k proměně struktury politického tisku a následně k jeho úplnému zániku. Do března 1943 je na Kutnohorsku zastaven také veškerý tisk spolků a zájmových organizací. Po roce 1945 již nedochází k obnově předválečné situace. Většina listů politických stran přesunuje své vydávání do jiných regionů a spolky nedostávají kvůli nedostatku papíru povolení k vydávání vlastních periodik. Po únoru 1948 většina zbylých periodik Kutnohorska zaniká a od padesátých let se tvoří nová struktura periodického tisku založená na sovětském vzoru, která klade důraz na zakládání závodních novin. K nejvýznamnějším periodikům...
|
|
|
Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé Právo a Mladá fronta
Šafář, Ondřej ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Ondřej Šafář Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé právo a Mladá fronta Diplomová práce Praha 2016 Anotace (abstrakt) Diplomová práce "Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé právo a Mladá fronta" se zaměřuje na způsob, jakým vybraná československá média reflektovala povstání, jež proběhla v 50. letech v okolních zemích pod sovětskou sférou vlivu. V práci je popsán politický vývoj v Československu od konce 2. světové války do roku 1956. Dále je zaznamenán vývoj, struktura a systému řízení médií v tomto období v Československu včetně historie sledovaných deníků Rudého Práva a Mladé fronty. Podrobně jsou zachyceny okolnosti vzniku i průběh všech tří povstání v NDR, Polsku a Maďarsku. Teoretická část diplomové práce přibližuje základní koncepty (především ideologii, propagandu, hegemonii a diskurz) pro praktickou část práce. Ta představuje kvalitativní výzkum deníků Rudé právo a Mladá fronta ve vybraných obdobích v letech 1953-1956. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak tato média informovala o výše zmíněných událostech. Výzkum...
|
|
|
Pravda vítězí 1938 protičeskoslovenské vysílání vídeňského rozhlasu
Cvachovcová, Klára ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje vysílání vídeňského rozhlasu Pravda vítězí v českém a slovenském jazyce na podzim 1938, v období bezprostředně předcházejícím a následujícím uzavření Mnichovské dohody. V teoretické části sleduje v historickém kontextu vznik obou redakcí, jejich personální obsazení a napojení na českou fašistickou organizaci Vlajka. V praktické části práce nabídne tematickou analýzu říšské propagandy ve vysílání obou redakcí během října 1938. Soustředí se zejména na kampaně proti prezidentu Benešovi, proti zednářství a bolševismu, dále na antisemitismus a pro-německou kampaň a ve vysílání slovenské redakce pak na kampaň proti Čechům a podporu slovenského separatismu. Srovnání ideového zaměření a cílů obou redakcí práce ilustruje četnými citacemi. V závěru se věnuje ohlasům na vysílání a hodnotí jeho možné účinky na československé publikum s ohledem na primární cíl říšské propagandy z Vídně - dezintegraci Československa.
|
|
|
Analýza témat v časopisu Svět Sovětů se zaměřením na téma sovětské ženy
Dzeraviaha, Hanna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématické agendě časopisu Svět Sovětů v předválečné (1934 - 1938) a poválečné době (1945 - 1946) a jím formovanému obrazu sovětské ženy. Základním výzkumným záměrem bylo zpracovat komplexní soustavu témat časopisu ve zvolených časových úsecích, dále zachytit případné rozdíly v popisu v rámci zkoumaných období a následně zanalyzovat podíl tématiky o sovětské ženě v této soustavě, zejména s ohledem na následující rozbor jejího obrazu, tak jak byl uměle konstruován zkoumaným časopisem. Práce si kladla za úkol rekonstruovat podobu "obrazu" sovětského ženy a srovnat jeho proměny v období před II. světovou válkou a následně po jejím skončení. Předpokladem bylo, že vytváření obrazu zaleželo na propagační a agitační politice komunistické strany Československa i Sovětského svazu samotného, a že tento obraz procházel změnami v závislosti na politických cílech KSČ i Sovětů, které se měnily v souladu s odehrávajícími historickými události. Těžiště této práce tedy představujet obraz sovětské ženy, záměrně tvořený jako prostředek agitace a propagandy, podřízený úkolům politického boje.
|
host ::
RSS.