|
|
Analýza rozšíření ochranářsky důležitých travních druhů v krkonošské tundře s využitím dálkového průzkumu Země
Ježek, Vít ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
Analýza rozšíření ochranářsky důležitých travních druhů v krkonošské tundře s využitím dálkového průzkumu Země Abstrakt Cílem této práce bylo testovat aplikaci klasifikačních metod maximální věrohodnosti, Random forest, Support vector machine a objektově orientované klasifikační metody s klasifikátorem Support vector machine na vybraných plochách v krkonošské reliktní arkto-alpínské tundře za účelem mapování rozšíření vegetace se zaměřením na ochranářsky důležité travní druhy. Pro výzkum byla využita předzpracovaná multitemporální hyperspektrální data a multispektrální data z UAS s prostorovým rozlišením 0,03 m resp. 0,06 m a hyperspektrální letecká data s prostorovým rozlišením 0,6 m společně s trénovacími a validačními daty nasbíranými botaniky přímo v terénu s využitím GPS (všechna data pocházela z let 2019-2021). Klasifikace dosáhly výborných výsledků. Nejlepších celkových přesností bylo dosaženo objektově orientovanou metodou klasifikace, jejíž přesnost se pohybovala mezi 80-95 %. Podobně dobrých výsledků bylo dosaženo také pixelovými metodami Random forest a Support vector machine (nejvyšší celková přesnost 94 %). Z důležitých travních druhů byly nejlépe vyklasifikovány Calamagrostis villosa (zpracovatelská přesnost 99,73 %, uživatelská přesnost 99,95 %) a Deschampsia cespitosa (zpracovatelská...
|
|
|
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady ortofot
Pajmová, Petra ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady Cílem této studie je analyzovat změny vegetac alpínské tundry v Krkonoších s využitím archivních a současných leteckých snímků s červeným, zeleným a modrým pásmem a prostorovým rozlišením 0,5 m. tři rozdílnými typy vegetace a dále širší území východní tundry epších výsledků klasifikace bylo testováno několik klasifikačních objektově orientovaná klasifikace) podrobnější analýzu travních druhů byla pro oblast použita neřízená a rozšířená časová řada ortofot (5 časových horizontů) Nejvyšší celková přesnost byla ve všech studovaných oblastech přes 70 %, v některých případech přes 80 %. výjimkou Luční hory (58 %), byly p nejlepší celkové přesnosti vyšší než 65 % Po porovnání výsledků klasifikací mezi lety 2004 a 2020 se ukázal možný trend vývoje důvodu malé přesnosti klasifikací dat z nelze spolehlivě doložit Klíčová slova: tundra, dálkový průzkum Země, Krkonošský
|
|
|
Určování obsahu chlorofylu ve vybraných travních společenstvech krkonošské tundry na základě terénní spektroskopie a leteckých hyperspektrálních dat
Pinlová, Gabriela ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na stanovení obsahu chlorofylu z hyperspektrálních dat v travních společenstvech krkonošské tundry, jmenovitě smilky tuhé (Nardus stricta), bezkolence modrého (Molinia caerulea), třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). Hodnoty obsahu chlorofylu na úrovni listu (LCC) byly naměřeny destruktivně spektrofotometricky v laboratoři a nedestruktivně chlorofylmetrem CCM-300. Hodnoty indexu listové plochy (LAI) pro výpočet obsahu chlorofylu na úrovni porostu (CCC) byly stanoveny taktéž destruktivně na základě odběru biomasy a nedestruktivně přístrojem LAI-2200C. Práce se věnuje popisu vlastností naměřených hodnot LCC, LAI a CCC a jejich korelací s vegetačními indexy odvozenými z příslušných spekter, tj. spekter na úrovni listu naměřených kontaktní sondou spektroradiometru ASD FieldSpec 4 Wide-Res, na úrovni porostu pořízených optickým kabelem a vyextrahovaných spekter z hyperspektrálních snímků (HSI) pořízených kamerou Headwall Nano-Hyperspec® upevněnou na dronu DJI Matrice 600 Pro. Práce zahrnuje vytvoření chlorofylových map na základě výsledku modelu mnohonásobné krokové lineární regrese (MSLR) aplikované na HSI. Pro model odvozený z nedestruktivního sběru dat využitý pro mapu LCC bylo dosaženo RMSE 66,55 mg/m2 . Klíčová slova: obsah...
|
|
|
Vliv spektrálního rozlišení na klasifikaci krajinného pokryvu v krkonošské tundře
Palúchová, Miroslava ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Vliv spektrálního rozlišení na klasifikaci krajinného pokryvu v krkonošské tundře Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na specifikaci požadavků na spektrální rozlišení dat vstupujících do klasifikace a zodpovězení otázky, která pásma jsou stěžejní pro rozlišení tříd předem stanovené legendy. V práci jsou použita letecká hyperspektrální data senzoru AisaDUAL. Aplikovanou metodou výběru významných pásem byla diskriminační analýza provedena v IBM SPSS Statistics. Významná pásma se nacházela v intervalech 1500-1750 nm (začátek oblasti SWIR), 1100-1300 nm (delší vlnové délky NIR), 670-760 (red-edge) a 500-600 nm (zelené pásmo). Klasifikace vybraných pásem proběhla v ENVI 5.4 pomocí klasifikátoru Support Vector Machine a dosáhla celkové přesnosti 80,54 %, Kappa koeficient 0,7755. Součástí práce je také hodnocení vhodnosti dostupných družicových dat pro klasifikaci vegetace tundry z hlediska spektrálního rozlišení. Klíčová slova: tundra, Krkonoše, klasifikace, spektrální rozlišení, separabilita tříd, diskriminační analýza, hyperspektrální data
|
|
|
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry
Tomcová, Jana ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na testování metodik měření odrazivosti trav z krkonošské tundry (smilka tuhá, bezkolenec modrý, třtina chloupkatá) spektroradiometrem ASD FieldSpec 4 Wide-Res s připojenou kontaktní sondou ASD Plant Probe. Jelikož není zvykem měřit takto úzké listy, které nezakrývají celé FOV, jsou hledány metodiky, které budou nejlépe opakovatelné a zatížené minimem chyb. Rovněž jsou sledovány faktory, které ovlivňují výsledky měření. Dále je sledována odlišitelnost sledovaných druhů na základě jejich spektrálních vlastností. Pro naměřená data jsou vypočítány mediány a směrodatné odchylky, které jsou vzájemně porovnávány. Aby byla stanovena pásma, ve kterých je nejvíce patrný vliv jednotlivých faktorů a kde jsou odlišitelné jednotlivé trávy, byla vypočítána analýza rozptylu (ANOVA). Nejvhodnější metodiky pro měření trav kontaktní sondou jsou odlišné pro každý druh v závislosti na jeho struktuře a vlastnostech. Pro smilku je nejlépe opakovatelné měření listů ve dvou vrstvách, pro bezkolenec je to měření abaxiálních stran listů a pro třtinu měření listů v jedné vrstvě z adaxiální a abaxiální strany či měření ve dvou vrstvách s kombinací obou stran listů. Poznatky o jednotlivých sledovaných faktorech získané...
|
|
|
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry
Tomcová, Jana ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na testování metodik měření odrazivosti trav z krkonošské tundry (smilka tuhá, bezkolenec modrý, třtina chloupkatá) spektroradiometrem ASD FieldSpec 4 Wide-Res s připojenou kontaktní sondou ASD Plant Probe. Jelikož není zvykem měřit takto úzké listy, které nezakrývají celé FOV, jsou hledány metodiky, které budou nejlépe opakovatelné a zatížené minimem chyb. Rovněž jsou sledovány faktory, které ovlivňují výsledky měření. Dále je sledována odlišitelnost sledovaných druhů na základě jejich spektrálních vlastností. Pro naměřená data jsou vypočítány mediány a směrodatné odchylky, které jsou vzájemně porovnávány. Aby byla stanovena pásma, ve kterých je nejvíce patrný vliv jednotlivých faktorů a kde jsou odlišitelné jednotlivé trávy, byla vypočítána analýza rozptylu (ANOVA). Nejvhodnější metodiky pro měření trav kontaktní sondou jsou odlišné pro každý druh v závislosti na jeho struktuře a vlastnostech. Pro smilku je nejlépe opakovatelné měření listů ve dvou vrstvách, pro bezkolenec je to měření abaxiálních stran listů a pro třtinu měření listů v jedné vrstvě z adaxiální a abaxiální strany či měření ve dvou vrstvách s kombinací obou stran listů. Poznatky o jednotlivých sledovaných faktorech získané...
|
|
| |
|
|
Vliv spektrálního rozlišení na klasifikaci krajinného pokryvu v krkonošské tundře
Palúchová, Miroslava ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Vliv spektrálního rozlišení na klasifikaci krajinného pokryvu v krkonošské tundře Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na specifikaci požadavků na spektrální rozlišení dat vstupujících do klasifikace a zodpovězení otázky, která pásma jsou stěžejní pro rozlišení tříd předem stanovené legendy. V práci jsou použita letecká hyperspektrální data senzoru AisaDUAL. Aplikovanou metodou výběru významných pásem byla diskriminační analýza provedena v IBM SPSS Statistics. Významná pásma se nacházela v intervalech 1500-1750 nm (začátek oblasti SWIR), 1100-1300 nm (delší vlnové délky NIR), 670-760 (red-edge) a 500-600 nm (zelené pásmo). Klasifikace vybraných pásem proběhla v ENVI 5.4 pomocí klasifikátoru Support Vector Machine a dosáhla celkové přesnosti 80,54 %, Kappa koeficient 0,7755. Součástí práce je také hodnocení vhodnosti dostupných družicových dat pro klasifikaci vegetace tundry z hlediska spektrálního rozlišení. Klíčová slova: tundra, Krkonoše, klasifikace, spektrální rozlišení, separabilita tříd, diskriminační analýza, hyperspektrální data
|
|
|
Změny krajinného pokryvu nad horní hranicí lesa v Krkonošském národním parku na základě Landsat dat
Vyvialová, Linda ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Suchá, Renáta (oponent)
ZMĚNY KRAJINNÉHO POKRYVU NAD HORNÍ HRANICÍ LESA V KRKONOŠSKÉM NÁRODNÍM PARKU NA ZÁKLADĚ LANDSAT DAT Abstrakt Tato studie hodnotí změny krajinného pokryvu se zaměřením na porosty borovice kleče (Pinus mugo) v oblasti nad horní hranicí lesa Krkonošského národního parku. Na základě dat Landsat byly dvěma metodami hodnoceny změny ve čtyřech časových horizontech od 80. let až do současnosti (roky 1984, 1992, 2002 a 2013). První metodou byla klasifikace jednotlivých scén klasifikátorem Maximum Likelihood a hodnocení změn na základě jejich překryvů. Celkové přesnosti klasifikací scén od nejstarší po současnost byly 86,04 %, 88,44 %, 86,91 % a 86,43 %. Druhá metoda hodnotí detekci změn nad jedním datasetem, skládajícím se ze scén pro všechny časové horizonty. Celkové přesnosti od nejstarších vyšly 86,63 %, 88,64 % a 86,11 %. Druhá metoda byla pro tuto studii změn krajinného pokryvu vhodnější. Na výsledných mapách je vidět prořeďování kleče (mezi roky 2002 a 2013, 1984 a 1992) i její přirozené zahušťování a rozrůstání. Klíčová slova KRNAP, tundra, krajinný pokryv, change detection, Landsat
|
|
|
Klasifikace vybraných vegetačních kategorí land cover v krkonošské tundře z dat Sentinel-2A s využitím časové řady dat
Roubalová, Markéta ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Suchá, Renáta (oponent)
Klasifikace vybraných vegetačních kategorií land cover v krkonošské tundře z dat Sentinel-2A s využitím časové řady dat Abstrakt Cílem práce bylo zjistit, jestli lze pomocí multitemporálního přístupu zvýšit přesnost klasifikace vybraných kategorií vegetačního pokryvu ve východní části krkonošské tundry. Využito bylo 10 spektrálních pásem dat Sentinel-2A s prostorovým rozlišením 10 a 20 m. Klasifikační legenda byla vytvořena botanikem z Krkonošského národního parku. Řízená klasifikace MLC pro 11 tříd vegetačního pokryvu proběhla v programu ENVI 5.3 na základě terénních dat zaměřených GPS přístrojem. Jednotlivé přesnosti byly porovnány s výstupy řízené klasifikace v Kupková et al. (2017). Nejlepší výsledek klasifikace dosáhl celkové přesnosti 53,4 %, což byl podobný výsledek, jako v případě klasifikace snímku z jednoho termínu (celková přesnost 51,2 %). Klíčová slova: multitemporální klasifikace, vegetace, spektrální příznaky, Sentinel-2A, tundra, Krkonošský národní park
|
host ::
RSS.