|
Výzbroj a výstroj achajmenovských vojsk
Cejnarová, Petra ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je výzbroj a výstroj achajmenovských vojsk. Cílem je stručně představit a charakterizovat používaný oděv, zbroj a zbraně perské armády od doby vlády Kýra Velikého až po panování Dáreia III. Kodomana. Práce se okrajově dotýká také válečné taktiky Peršanů, není totiž možné představit výstroj a výzbroj bez popisu odpovídajícího způsobu použití. Pro zkoumání této problematiky využijeme dostupných historických děl řeckých autorů. Dále budeme sledovat vzhled zbraní a výstroje na uměleckých památkách jak vlastní perské provenience, tak skythské, která byla achajmenovským uměním značně ovlivněna, řecké, ke které je ovšem třeba přistupovat s opatrností, a v umění některých dalších asijských národů (Lýdové, Frýgové). Práce představuje systém rozdělení výzbroje a výstroje. Nejdůležitější je rozdělení výbavy podle pěchoty a jízdy. V obou oddílech se nejprve věnuje oděvům vojáků, přechází k defenzivním součástem výzbroje a následně k ofenzivním. Velkou změnu ve vývoji zbraní a výstroje znamenaly pro Peršany řecko-perské války. V závěru práce jsou krátce představeny spojenecké jednotky achajmenovského vojska pocházející z okolních asijských národů a specifické prvky jejich výzbroje a výstroje. Na základě zjištěných údajů je možné představit vzhled perského vojáka achajmenovské...
|
|
Recepce klasických tradic v tvorbě Československé/České televize Praha
Chalupová, Helena ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na původní televizní dramatickou tvorbu domácích autorů, která vznikala ve výrobě Československé /České televize Praha a jejíž náměty vycházejí z dějin antického Řecka a Říma. Cílem je zmapovat tuto tvorbu - zjistit, kolik inscenací s antickými náměty Československá/Česká televize Praha vyrobila, jaká jsou jejich témata a kteří tvůrci se podíleli na jejich vzniku, přičemž každé inscenaci se věnuje jednotlivá kapitola. Každá kapitola obsahuje porovnání děje inscenace s historickými fakty (tj. přístup autorů scénářů či námětů inscenací k antickým reáliím a postup při jejich recepci v rámci televizní dramatické tvorby), dále pak okolnosti vzniku inscenace, pokud jsou z dostupných materiálů známy, a její přijetí dobovou kritikou. Práce je rovněž doplněna o kapitolu, upřesňující základy televizní estetiky. Klíčová slova Antika, antický, Řecko, Řím, televize, dramatická tvorba, Oldřich Daněk, Ferdinand Peroutka, Jiří Šotola, Jiří Hubač, recepce, starověk, starověký.
|