|
|
Současný trend tematického zaměření programů primární prevence rizikového chování z pohledu žáků základních škol v regionu Písek a Milevsko
ŽILÁKOVÁ, Kateřina
Bakalářskou práci tvoří teoretická a praktická část. Teoretická část seznamuje čtenáře s cílovou skupinou v období dospívání. Základní terminologií a jejím ukotvením v pedagogice, sociální práci. Popisuje rizikové faktory a rizikové chování. Nezapomíná na klasifikaci primární prevence v prostředí školy. Charakterizuje minimální preventivní program, se kterým souvisí funkce školního metodika prevence a efektivní primární prevence. Praktická část vycházela z dotazníkového šetření, kdy cílovou skupinu reprezentovali žáci 6. tříd Základní školy Edvarda Beneše Písek a 1. ZŠ T. G. Masaryka Milevsko. Formulované otázky byly přizpůsobeny věkově skupině a koncipovány tak, aby došlo k zjištění, o jaká témata mají žáci programů primární prevence rizikového chování největší zájem. V závěru se práce věnuje výsledkům výzkumu, které propojuje s teoretickou částí.
|
|
|
Motivace drogově závislých k léčbě v souvislosti s vyhledanou pomocí
SUCHELOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá problematikou uživatelů drog v návaznosti na vyhledávané služby, prostřednictvím kterých se stanovovala motivace ke změně a následně k léčbě. Práce je rozdělena na praktickou část a praktickou část, ve které jsou shrnuty výsledky výzkumu. V teoretické části jsou zpracována vybrané kapitoly vztahující se k tématu, protože je velmi obtížné celou problematiku drogových závislostí obsáhnout v potřebné formě do omezené teoretické části. Nejdříve je popisován současný stav užívání ilegálních drog v České republice, na něž navazuje kapitola zabývající se léčbou osob závislých na drogách, a to i ve spojení s výskytem infekčních chorob v drogové subkultuře. Samozřejmou součástí teoretické části jsou rizikové faktory vedoucí k užívání drog a současně jsou vymezeny základní pojmy. Následující kapitola se zabývá vybranými modely vzniku drogové závislosti a je rozšířena o problematiku mezioborového přístupu. Dále je popsán systém záchytu a léčebné péče pro osoby závislé na nealkoholových drogách, kde vstupní program tvoří terénní program. Na to navazuje popis činnosti a poslání kontaktních center a tím je uzavřena kapitola tzv. nízkoprahových zařízení. Navazující složkou péče jsou programy již s vyšším prahem dostupnosti jako jsou denní stacionáře a ambulantní péče. Stejnou měrou jsou popsána další zařízení návazné a to již léčebné péče, jako je detoxifikační jednotka a vlastní ústavní léčba. Závěr teoretické části tvoří teoretická východiska u modelů léčby drogové závislosti. Vlastní výzkum probíhal v regionu Jižních Čech, byl prováděn šetřením v terénu, kde byli respondenti vybíráni na základě kvótního výběru. Vlastní výzkum byl proveden polořízenými rozhovory s uživateli nealkoholových drog a to drog s vysokou mírou společenské nebezpečnosti. Zároveň respondenti museli aplikovat drogu injekčně. Základní výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů a jejich výpovědi byly dále statisticky zpracovány za účelem potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz. Jak z výše uvedeného vyplývá, byl proveden výzkum kvantitativní. V diskuzi jsou souborně zpracovány výsledky s diskuzí s autory uvedenými v teoretické části. Vlastní práce je dále zpracována v závěru, kde jsou stanovena určitá doporučení na základě zjištěných výsledků.
|
|
|
RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U ŽÁKŮ ZŠ A JEHO PREVENCE
JÁNKOVÁ, Michaela
Rizikové chování dětí a dospívajících je velmi aktuální téma, které zaznamenává vzestupnou tendenci. Primární prevencí tohoto negativního chování se společnost snaží předcházet jeho vzniku a rozvoji. Bakalářská práce se zabývá výskytem rizikového chování u žáků základní školy. Je zaměřena na zkušenosti žáků s pitím alkoholu, kouřením tabákových výrobků a marihuany. Teoretická část vymezuje základní pojmy sociální patologie, popisuje období puberty, vybrané formy rizikového chování a jeho prevenci. Cílem této práce bylo zmapovat výskyt projevů rizikového chování ? užívání návykových látek. Dalším cílem bylo popsaní metod a forem jeho prevence. K jejich splnění byla prostřednictvím praktické části použita kvantitativní metoda sběru dat pomocí dotazníkového šetření na ZŠ Pohůrecká v Českých Budějovicích a analýza dat interních dokumentů této školy. Výsledky byly interpretovány pomocí grafů a tabulek. Byly také porovnávány s některými výzkumy z minulých let. Z výzkumu vyplývá nárůst v užívání návykových látek a stále snižující se věková hranice první zkušenosti s nimi. V souvislosti s alkoholem uvedli žáci první užití již v 9 letech a věk první cigarety v 10 letech. Za alarmující považuji výraznou zkušenost žáků s opilostí. Výzkum dále ukazuje vysokou dostupnost tabákových výrobků, jelikož téměř polovina dotázaných uvedla, že si cigarety v obchodě bez problémů zakoupí. U marihuany se ukázala zkušenost u čtvrtiny žáků 2. stupně základní školy. Jako zdroj prevence jednoznačně v největší četnosti žáci uváděli školu. Výsledky práce by mohly být využity jako podklad pedagogickému sboru pro jejich aktuální přehled o výskytu těchto forem rizikového chování, pro potřeby výuky a pro další výzkum v rámci zefektivnění prevence.
|
|
| |
|
|
Rizikově se chovající děti a jejich rodinné zázemí
KULHÁNKOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou rizikového chování u dětí v závislosti na jejich rodinném prostředí. Do jaké míry rodiče, a rodinné zázemí, ve kterém děti žijí, ovlivňuje jejich chování, hodnoty a postoje ve vztahu k rizikovému chování. Teoretická část je věnována rodině jako instituci a vztahové síti a projevům a podstatě rizikového chování u dětí. Praktická část sleduje, zda výskyt užívání legálních, případně nelegálních návykových látek v rodinném prostředí ovlivňuje chování dětí. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jaké zkušenosti mají děti ze Základní školy v Chlumčanech a děti z Dětského diagnostického ústavu v Plzni s kouřením cigaret a konzumací alkoholu. Do jaké míry si uvědomují nebezpečí skryté v návykových látkách a jak hodnotí jejich rizikovost ve vztahu ke své zkušenosti. Z tohoto šetření jsou vyvozeny určité závěry.
|
|
|
Sportovní skupinové aktivity mladých jako prevence negativních sociálních jevů
PLŠKOVÁ, Alice
Práce se zabývá prevencí negativních sociálních jevů u dětí mládeže pomocí sportovních aktivit. Zkoumá vliv sportu a pohybových aktivit na člověka a společnost, na volný čas dětí mládeže a jeho smysluplné využití. Popisuje vývoj dítěte a s tím související negativní či patologické jevy. Charakterizuje delikvenci a rizikové faktory, které ovlivňují chování dětí a mládeže a mohou vést až ke kriminalitě. Mezi hlavní vlivy na dítě můžeme řadit rodinu, vrstevníky, média. Praktická část přibližuje některé prostředky prevence a preventivních programů. Popisuje tři organizace: Aerobic Centrum Pardubice, Kulturní dům Dubina a Základní školu Horní Jelení, kde jsou pro děti a mládež připraveny sportovní aktivity, které kromě smysluplného využití volného času podporují rozvoj osobnosti, zdravý životní styl a socializaci a interakci dětí a mládeže. Celkově jsou sportovní a pohybové aktivity jedním z hlavních prostředků využití volného času dětí preventivním způsobem a snižování rizika negativních sociálních jevů.
|
|
|
Práce preventisty sociálně patologických jevů na základní škole
GÜNTEROVÁ, Jaroslava
Diplomová práce je zaměřena v prvé řadě na zmapování situace školních metodiků prevence na 2. stupni ZŠ. V druhé řadě se zabývá zjištěním aktuální situace projevů rizikového chování. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá základními pojmy spojenými s danou problematikou. V praktické části se za pomoci dotazníkového šetření zjišťoval aktuální stav projevů rizikového chování i postavení, náplň práce a materiální zázemí školních metodiků prevence druhého stupně ZŠ.
|
|
|
Školní prospěch romských dětí navštěvující program doučování v SaSM - DDM ČB a jejich povědomí o rizikovém chování
RŮŽIČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce Školní prospěch romských dětí navštěvující program doučování v SaSM - DDM ČB a jejich povědomí o rizikovém chování reaguje na v současné době diskutované téma nízkého stupně dosaženého vzdělání a kvalifikace romských komunit a zároveň vysokou míru výskytu rizikového chování především u romských dětí a mládeže žijících v sociálně vyloučených lokalitách. V teoretické části se věnuji problematice vzdělávání Romů, včetně mimoškolního vzdělávání a dále specifikům romské rodiny, jakožto primárního socializačního činitele. Následně vymezuji vybrané formy rizikového chování, se kterými se děti nejčastěji setkávají. Cílem bakalářské práce bylo popsat působení programu doučování v SaSM - DDM ČB na školní prospěch romských dětí a jejich povědomí o rizikovém chování. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že program doučování má smysl pouze v dlouhodobém časovém horizontu ve smyslu efektu na školním prospěchu. Trvale ovšem působí na zvyšování sebevědomí respondentů, díky němuž se ve škole při vyučování nebojí hlásit, zároveň si připadají úspěšnější. Středisko se dále zapojuje v oblasti primární prevence rizikového chování. Snahou pracovníků je naučit respondenty aktivně a smysluplně využívat svůj volný čas. SaSM - DDM ČB nabízí alternativu trávení volného času rizikovým způsobem. Přínosem této práce je, vedle výsledků výzkumu a stanovení výzkumných hypotéz, poukázání na důležitost nestátních neziskových organizací, které pomáhají romským dětem v oblasti prevence rizikového chování a mimoškolního vzdělávání.
|
|
|
Rizikové chování adolescentů a možnosti sekundární prevence v Klatovském regionu
STREJCOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním adolescentů se zřetelem na možnosti sekundární prevence tohoto chování na Klatovsku. V teoretické části práce je nejprve popsáno celé období adolescence. V návaznosti na vývojové charakteristiky adolescence se další kapitoly zabývají rizikovým chováním a jeho prevencí, zejména prevencí sekundární. Součástí bakalářské práce je výzkumná sonda, jejímž hlavním cílem je zjistit dostatek institucí a odborníků státní i nestátní v Klatovském regionu, na které se školy mohou obrátit či odkázat své studenty a jejich zákonné zástupce s žádostí o pomoc při řešení rizikového chování. Výzkumná sonda je realizována formou písemného dotazování na středních školách v Klatovském regionu. Prezentace zjištěných výsledků s následnou diskusí jsou uvedeny v praktické části práce.
|
|
|
Využití volnočasových aktivit romských dětí a mládeže jako prevence sociálně patologických jevů v SaSM - DDM ČB
ZIMANDLOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce, jejímž tématem je využití volnočasových aktivit v rámci Salesiánského střediska v Českých Budějovicích (přesněji jeho odloučeného pracoviště Kontaktního centra Maják) jako prostředku prevence rizikového chování, se zabývá problematikou rizikového chování u cílové skupiny romských dětí a mládeže a jeho prevencí. Teoretická část bakalářské práce seznamuje s teoretickými východisky pedagogiky volného času a sociální pedagogikou. Dále je zde také okrajově popsána problematika romské menšiny (např. nízká vzdělanost Romů, která výrazně ovlivňuje výskyt rizikového chování), poslání a preventivní principy Salesiánského střediska v ČB a vybrané oblasti rizikového chování a jejich možná prevence. Cílem práce byla identifikace potenciálu využití volnočasových aktivit jako jedné z možností prevence rizikového chování u romských dětí v rámci SaSM - DDM ČB. V praktické části bakalářské práce je použita kvalitativní strategie výzkumu, která byla realizována pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum se uskutečnil v prostředí odloučeného pracoviště Salesiánského střediska v ČB - Kontaktního centra Maják. V průběhu výzkumu bylo osloveno třináct respondentů ve věku 7 až 13 let. Na základě výsledků získaných v průběhu vlastního výzkumu lze říci, že preventivní aktivity, které probíhají v rámci volnočasových aktivit Střediska, jsou z velké části zaměřeny spíše obecně na problematiku rizikového chování nežli na konkrétní případy rizikového chování vyskytujícího se u dané skupiny romských dětí a mládeže. Naprostou většinu aktivit realizuje organizace prostřednictvím svých zaměstnanců. Preventivní programy připravené pro cílovou skupinu probíhaly především formou přednášek a využití alternativních metod je zde zcela opomenuto, ačkoli je v povědomí zaměstnanců organizace jako nutné. Ze získaných výsledků vlastního výzkumu lze tedy vyvodit následující hypotézy: H1: Preventivní programy Střediska mají obecné zaměření. H2: Středisko má povědomí o rizikovém chování svých klientů, ale preventivní aktivity nejsou cíleně připravovány jako reflexe tohoto chování. H3: Jsou upřednostňovány preventivní aktivity připravené v rámci Střediska nad aktivitami na zakázku ze strany nezávislých osob/organizací. H4: Alternativní metody v rámci preventivních aktivit nejsou upřednostňovány
|
host ::
RSS.