|
|
Umělá plicní ventilace pro novorozence
Pohořilský, Marek ; Mlkvik, Marek (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací metody umělé plicní ventilace (CPAP) pro její nejefektivnější využití u novorozenců na neonatální jednotce intenzivní péče. Práce je rozdělena do tří částí. V první části je popsán základní princip funkce umělé plicní ventilace, onemocnění parenchymu plic, respirační péče u novorozenců a metody zapojení. Druhá část je věnována samotnému výzkumu, který je rozdělen na kapitoly výpočtu tlakových ztrát a samotného experimentu. Poslední část se zabývá srovnáním a vyhodnocením jednotlivých zapojení a doporučením pro nejefektivnější využití v praxi.
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Gábelová, Alena (oponent)
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
The study of mitochondrial energy-metabolism maturation
Křížová, Jana ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent) ; Rauchová, Hana (oponent)
Během nitroděložního vývoje savců se plod nachází hypoxickém prostředí. Pro umožnění správné postnatální adaptace na vnější podmínky je v tkáních plodu po narození nezbytný rychlý přechod z glykolytického na oxidativní metabolismus zajišťovaný mitochondriemi. Mitochondriální maturace je složitý proces, který je přesně regulován, mimo jiné i na transkripční úrovni. Pomocí technik jako je analýza mikročipů, kvantitativní PCR, měření enzymových aktivit nebo hladiny koenzymu Q jsme v jaterní tkáni a kosterním svalu potkanů popsali akceleraci mitochondriálního metabolismu v perinatálním období a výsledky korelovali s analýzou u člověka. Ze 1546 testovaných mitochondriálních genů jsme u potkana zjistili statisticky významné rozdíly v expresi u 1119 z nich v játrech a u 827 ve svalech. K nejvýznamnější změně v expresi genů došlo v játrech mezi 20. a 22. dnem březosti, což naznačuje, že plod potkana je připraven na přechod do vnějších podmínek nejméně 2 dny před narozením. Změny hladiny koenzymu Q u potkana i člověka ukazují, že množství koenzymu Q je v prenatálním období nízké, po narození se zvyšuje v obou tkáních. Atypickou kinázu Coq8ap jsme popsali jako enzym, jehož exprese se po narození významně zvyšuje. Byla již dříve predikována jako regulátor biogeneze koenzymu Q, ale substráty i mechanismus...
|
|
|
Septické stavy novorozenců
Baláčková, Šárka ; Voxová, Barbora (vedoucí práce) ; Paterová, Pavla (oponent)
Autor: Šárka Baláčková Název: Septické stavy novorozenců Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: zdravotní laborant Cíl práce: Cílem práce bylo shromáždit informace o problematice septických stavů u novorozenců. Popsat laboratorní diagnostiku vyšetření novorozenecké sepse a zmapovat výskyt nejčastějších patogenů způsobujících toto onemocnění na oddělení klinické mikrobiologie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Metoda: Sledování počtu odebraných hemokultur na novorozeneckém oddělení v období 2011-2015. Porovnání celkového počtu všech odebraných hemokultur k počtu pozitivních hemokultur a výskyt jednotlivých patogenů způsobujících novorozeneckou sepsi. Výsledky: Během sledovaného období bylo odebráno celkem 5271 hemokultur. Z tohoto celkového počtu bylo pozitivních 1047, což činní 20 %. V zastoupení jednotlivých patogenů jako vyvolavatelů novorozenecké sepse jsou na prvním místě jednoznačně koagulázanegativní stafylokoky s počtem 801 záchytů, což je až 76,5 %. Dále následují gramnegativní fakultativně anaerobní tyčky počtem 113 záchytů (10,8 %), anaerobní bakterie 48 záchyty (4,6 %), rod Enterococcus 31 záchyty (3,0 %), Staphylococcus aureus 26 záchyty (2,5 %), rod Streptococcus 21 záchyty (2,0 %) a nakonec kvasinky 7 záchyty (0,7 %)....
|
|
|
Vulnerabilita a možnosti reparace peroperačního iatrogenního poškození chámovodu v experimentu
Štichhauer, Radek ; Kaška, Milan (vedoucí práce) ; Rygl, Michal (oponent) ; Plánka, Ladislav (oponent)
Souhrn Úvod: Plastika tříselné kýly patří k nejčastějším operačním výkonům dětské chirurgie. Výskyt komplikací, které mohou po těchto operacích následovat, není zanedbatelný. Možnosti léčby a postupy ošetření poraněných struktur tříselného kanálu, zejména chámovodu, nejsou v dětském věku dosud standardizovány. Cílem této experimentální práce bylo posoudit vliv zhmoždění chámovodu v průběhu operace chirurgickým nástrojem. Druhým úkolem studie bylo porovnání jednotlivých metod ošetření poraněného chámovodu a vytvoření algoritmu jeho ošetření v podmínkách standardních pracovišť dětské chirurgie bez možnosti použití operačního mikroskopu, jen s použitím lupových brýlí. Metodika: Do experimentální studie bylo zařazeno 70 potkanů - samců, kteří byli rozděleni do sedmi skupin podle arteficiálního typu poranění chámovodu a jeho následného ošetření: 1. zhmoždění chámovodu, 2. přetětí chámovodu a anastomóza jeho konců pomocí jednotlivých stehů vstřebatelným šicím materiálem, 3. přetětí chámovodu a spojení jeho konců pomocí intraluminálně zavedeného vlákna vstřebatelného šicího materiálu uzleného na zevní straně stěny chámovodu, 4. = 3. s použitím nevstřebatelného šicího materiálu, 5. = 2. doplněná o intraluminálně uložené vlákno vstřebatelného šicího materiálu fixovaného na zevní straně stěny chámovodu, 6. = 5. s...
|
|
|
Asistovaná reprodukce - vliv na plodnost a vybrané charakteristiky novorozenců v Česku
Martínková, Kateřina ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Asistovaná reprodukce - vliv na plodnost a vybrané charakteristiky novorozenců v Česku Abstrakt Využívání asistované reprodukce (ART) se v posledních letech velmi rozšiřuje, a to i v českém prostředí. Cíl této práce je identifikovat vliv ART na úroveň plodnosti a na vybrané charakteristiky novorozenců, a to především v demografickém kontextu Česka. První část práce se zaměřuje na popsání procesu odkladu plodnosti a s tím související využívání metod ART. Druhá část se již věnuje samotné analýze úrovně a časování plodnosti a vybraných charakteristik novorozenců s důrazem na porovnání dětí dle způsobu početí. K analýze je využit datový soubor, který vznikl propojením údajů o provedených cyklech ART z Národního registru asistované reprodukce s daty za narozené děti shromažďovanými Českým statistickým úřadem. Podrobná analýza ukazuje, že se rozšiřování asistované reprodukce významně odráží i na celkové demografické situaci v Česku, a to především v možnosti starších žen realizovat svou plodnost. Tato analýza také naznačuje určité rozdíly mezi dětmi narozenými po ART oproti dětem narozeným bez využití ART z hlediska poporodních charakteristik. Binární logistickou regresí je také potvrzen jistý vliv výběru metody ART na výskyt nízké porodní hmotnosti. Klíčová slova: plodnost, odklad plodnosti, asistovaná...
|
|
|
Kojení v době COVID-19
Brožková, Adéla ; Laštůvka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Andrej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice kojení a zabývá se kompetencemi porodní asistentky, které jsou v péči o kojící ženu nenahraditelné. Práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je shrnout poznatky týkající se kojení obecně a specificky se zaměřit také na infekční onemocnění COVID-19 a jeho vliv na laktaci žen. Praktickou část této práce tvoří výsledky sledované populace žen ze zdravotnické dokumentace, doplněné o data zjištěná z dotazníku, adresovaného homogenní skupině žen. Výzkum se zabývá sledováním rozdílů v počtu plně kojených dětí, dětí částečně kojených s dokrmem nebo krmených pouze umělou výživou. Sledujeme způsob kojení při odchodu z porodnice a následně ve třetím a šestém měsíci po porodu. Zjištěná data jsou porovnána mezi kontrolním rokem 2019 a rokem 2020, kdy svět zachvátilo nové infekční onemocnění COVID-19 a nastala různá omezení během hospitalizace. Výzkum se nadále zabývá ještě vlivem bondingu v souvislosti s kojením. Statistickými metodami byla potvrzena první ze stanovených hypotéz, a to že nebyly žádné signifikantní rozdíly v laktaci žen při odchodu z porodnice mezi pandemickým rokem 2020 a rokem kontrolním. Další dvě hypotézy byly zamítnuty, ukázalo se, že ve třetím i v šestém měsíci po porodu se počet plně kojených dětí razantně snižuje v...
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Gábelová, Alena (oponent)
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
host ::
RSS.