|
|
Energetická bilance sněhu v lesním prostředí: časová a prostorová variabilita krátkovlnné a dlouhovlnné radiace
Hotový, Ondřej
Energetická bilance sněhu v lesním prostředí: časová a prostorová variabilita krátkovlnné a dlouhovlnné radiace Stanovení vlivu lesa na tání a charakter sněhové pokrývky přispívá k přesnosti předpovědí jarních povodní. Význam jehličnatého lesa spočívá v přeměně toků energetické bilance sněhu. Les snižuje celkový úhrn slunečního záření, avšak zároveň stromy působí jako emitor dlouhovlnné radiace, oba zmíněné faktory se zásadně projevují na rychlosti tání sněhu v lesním prostředí. Diplomová práce se věnuje analýze časové a prostorové variability krátkovlnné a dlouhovlnné radiace v závislosti na typu vegetačního pokryvu. Na základě pořízených hemisférických snímků vegetace byly stanovením indexů listové plochy (LAI) definovány jednotlivé typy lokalit jako otevřená plocha, kůrovcem poškozený jehličnatý les a zdravý jehličnatý les. Zároveň během zimy 2016/2017 proběhlo opakované manuální měření výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu (SWE) v experimentálním povodí Ptačího potoka na Šumavě a byla provedena analýza dat o krátkovlnném a dlouhovlnném záření z radiometrů umístěných na měřených lokalitách. Byl popsán denní i sezónní chod radiačních toků v různých porostech, včetně výpočtu celkového tepla ze zdrojů krátkovlnné a dlouhovlnné radiace dostupného pro tání sněhu. Na otevřené ploše je krátkovlnná radiace...
|
|
|
Energetická bilance sněhu v lesním prostředí: časová a prostorová variabilita krátkovlnné a dlouhovlnné radiace
Hotový, Ondřej
Energetická bilance sněhu v lesním prostředí: časová a prostorová variabilita krátkovlnné a dlouhovlnné radiace Stanovení vlivu lesa na tání a charakter sněhové pokrývky přispívá k přesnosti předpovědí jarních povodní. Význam jehličnatého lesa spočívá v přeměně toků energetické bilance sněhu. Les snižuje celkový úhrn slunečního záření, avšak zároveň stromy působí jako emitor dlouhovlnné radiace, oba zmíněné faktory se zásadně projevují na rychlosti tání sněhu v lesním prostředí. Diplomová práce se věnuje analýze časové a prostorové variability krátkovlnné a dlouhovlnné radiace v závislosti na typu vegetačního pokryvu. Na základě pořízených hemisférických snímků vegetace byly stanovením indexů listové plochy (LAI) definovány jednotlivé typy lokalit jako otevřená plocha, kůrovcem poškozený jehličnatý les a zdravý jehličnatý les. Zároveň během zimy 2016/2017 proběhlo opakované manuální měření výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu (SWE) v experimentálním povodí Ptačího potoka na Šumavě a byla provedena analýza dat o krátkovlnném a dlouhovlnném záření z radiometrů umístěných na měřených lokalitách. Byl popsán denní i sezónní chod radiačních toků v různých porostech, včetně výpočtu celkového tepla ze zdrojů krátkovlnné a dlouhovlnné radiace dostupného pro tání sněhu. Na otevřené ploše je krátkovlnná radiace...
|
|
|
Variabilita krátkovlnné a dlouhovlnné radiace na plochách s různou strukturou lesa na Šumavě během tání sněhu
Míka, Dominik ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Hotový, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá variabilitou dlouhovlnného a krátkovlnného záření na třech lokalitách s různou strukturou lesa v rámci povodí Ptačího potoka na Šumavě. Strukturu vegetace kvantifikuje index listové plochy (Leaf Area Index, LAI) vypočtený na základě hemisférických snímků vegetace. Data o krátkovlnné a dlouhovlnné radiace na všech lokalitách byla měřena pomocí radiometrů. U zdravého lesa je průměrná propustnost krátkovlnného záření 6,5 % a v závislosti na struktuře vegetace je v meziročním srovnání neměnná. Naopak propustnost krátkovlnné radiace se u poškozeného lesa v čase mění. Propustnost také závisí na celkové velikosti příchozí radiace, kdy s vyšší intenzitou záření roste propustnost vegetace. Celková bilance dlouhovlnného záření pod lesní vegetací je ovlivněna řadou faktorů, mezi které patří nejen struktura lesní vegetace, ale také její propustnost a velikost celkové příchozí krátkovlnné radiace. Bilance dlouhovlnné radiace byla kladná ve zdravém lese, záporná na otevřené ploše a v poškozeném lese se postupně měnila z kladné na zápornou hodnotu. Rozdíly v bilanci dlouhovlnné radiace vedou k různé dynamice tání sněhu. Zvyšování kladné bilance dlouhovlnného záření pod zdravou lesní vegetací vykazovalo závislost na příchozí krátkovlnné radiaci v korelačním koeficientu r = 0,68. U...
|
|
|
Energetická bilance sněhu v lesním prostředí: časová a prostorová variabilita krátkovlnné a dlouhovlnné radiace
Hotový, Ondřej ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Energetická bilance sněhu v lesním prostředí: časová a prostorová variabilita krátkovlnné a dlouhovlnné radiace Stanovení vlivu lesa na tání a charakter sněhové pokrývky přispívá k přesnosti předpovědí jarních povodní. Význam jehličnatého lesa spočívá v přeměně toků energetické bilance sněhu. Les snižuje celkový úhrn slunečního záření, avšak zároveň stromy působí jako emitor dlouhovlnné radiace, oba zmíněné faktory se zásadně projevují na rychlosti tání sněhu v lesním prostředí. Diplomová práce se věnuje analýze časové a prostorové variability krátkovlnné a dlouhovlnné radiace v závislosti na typu vegetačního pokryvu. Na základě pořízených hemisférických snímků vegetace byly stanovením indexů listové plochy (LAI) definovány jednotlivé typy lokalit jako otevřená plocha, kůrovcem poškozený jehličnatý les a zdravý jehličnatý les. Zároveň během zimy 2016/2017 proběhlo opakované manuální měření výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu (SWE) v experimentálním povodí Ptačího potoka na Šumavě a byla provedena analýza dat o krátkovlnném a dlouhovlnném záření z radiometrů umístěných na měřených lokalitách. Byl popsán denní i sezónní chod radiačních toků v různých porostech, včetně výpočtu celkového tepla ze zdrojů krátkovlnné a dlouhovlnné radiace dostupného pro tání sněhu. Na otevřené ploše je krátkovlnná radiace...
|
|
|
Testování parametrizací složek dlouhovlnného záření v podmínkách malého šumavského povodí
Muller, J. ; Dohnal, M. ; Tesař, Miroslav
Dlouhovlnné záření je významnou, zřídkakdy měřenou, částí radiační bilance zemského povrchu. Dopadající a vyzářené dlouhovlnné záření jsou často odhadovány z empirických vztahů s řadou kalibračních koeficientů. Při testování dostupných parametrizací složek dlouhovlnného záření v podmínkách malého horského povodí se podařilo prokázat spolehlivost a robustnost výpočtu vyzářeného dlouhovlnného záření. Naproti tomu odhad čistého dlouhovlnného záření je zatížen značnou nejistotou, kterou se nepodařilo zmenšit ani kalibrací příslušných koeficientů.
|
host ::
RSS.