|
|
Faktory ovlivňující výdaje na dávky nemocenské v ČR
Korbičková, Andrea
Korbičková, A. Faktory ovlivňující výdaje na dávky nemocenské v ČR. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. Práce se zabývá analýzou faktorů ovlivňujících objem vyplacených dávek na nemocenskou v České republice. V rámci literárního přehledu jsou na základě odborných článků a publikací nalezeny potenciální faktory, které mohou ovlivňovat výše uvedenou vysvětlovanou proměnnou. Regresní analýzou jsou pak všechny tyto ovlivňující proměnné ověřovány a díky tomu jsou zjištěny faktory skutečně ovlivňující objem vyplacených dávek na nemocenskou v ČR. Tyto proměnné jsou následně metodou nejmenší čtverců kvantifikovány. V praktické části práce jsou také zkoumány časové řady Výdaje na dávky nemocenského pojištění a Příjem z pojistného a příslušenství na nemocenské pojištění kvalitativní dekompoziční metodou. Pro obě tyto časové řady jsou následně vytvořeny predikce na čtyři následné čtvrtletí, tedy pro celý rok 2017. Díky analýzám těchto dvou časových řad je vytvořena bilance příjmů a výdajů a doporučena opatření pro Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ze získaných výsledků praktické části jsou v diskusi také vyvozeny důsledky, ze kterých jsou následně navrhnuta řešení a opatření pro zaměstnavatele za účelem ušetření mzdových nákladů a efektivního řízení lidských zdrojů. Všechny analýzy v této práci jsou prováděny z kvartálních dat za období let 2004 až 2016.
|
|
|
Vývoj nemocenského pojištění v ČR
PĚSTOVÁ, Libuše
Cíl bakalářské práce byl zobrazit vývoj změn v nemocenském pojištění v ČR v posledních pěti letech, analyzovat změny a jejich vliv na okruhy pojištěných osob. První část bakalářské práce byla věnována teoretickému vývoji v právní úpravě nemocenského pojištění, kde byla popsána nejen souhrnná právní úprava nemocenského pojištění, ale také vývoj jednotlivých legislativních změn od roku 2009 do roku 2014. Druhá část bakalářské práce byla zaměřena na výpočet dávek nemocenského pojištění v modelovém příkladu dle právní úpravy, jejichž výsledky byly porovnávány se změnami v legislativní úpravě zmiňovaného období. Samotná praktická část se zabývala konkrétní analýzou a zhodnocení dopadu změn v nemocenském pojištění v posledních pěti letech. V závěru praktické části byl analyzován dopad změn v nemocenském pojištění na okruhy pojištěných osob, včetně shrnutí výsledků vlivu právních úprav na pojištěnce. Konkrétně byly zanalyzovány a hodnoceny: Příjmy a výdaje v nemocenském pojištění, a to především vliv změn v právní úpravě na konkrétních příkladech; Vývoj redukčních hranic; Vývoj procentní sazby pro výpočet dávek nemocenského pojištění; Řízení o dávkách nemocenského pojištění; Dodržování správní lhůty; Zpracování dávek nemocenského pojištění s exekuční srážkou; Vývoj dočasné pracovní neschopnosti, který zahrnuje hlavní ukazatele, jimiž jsou: Počet ukončených případů PN, Pracovní neschopnosti ukončené rozhodnutím OSSZ, Počet prostonaných dní, Průměrná doba trvání jednoho případu PN, Kontrola dodržování léčebného režimu DPN pojištěnců. Hlavním cílem této bakalářské práce se nakonec stalo, zachycení vývoje změn nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, účinného dne 1. 1. 2009, jenž přinesl v nemocenském pojištění celou řadu zásadních změn.
|
|
|
Dopad zavedení karenční doby na systém nemocenského pojištění v ČR v letech 2008-2014
Pekárková, Kateřina ; Kubelková, Karina (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zavedením karenční doby do nemocenského pojištění v České republice v letech 2008 až 2014. Teoretická část práce objasňuje stěžejní pojmy, které souvisí s nemocenským pojištěním, dávkami nemocenského pojištění a karenční dobou. V praktické části je provedena mimo jiné právní analýza, dále se práce zaměřuje také na aktuální dění kolem karenční doby v ČR nebo na karenční dobu ve státech EU a EFTA. Pomocí analýzy příjmů a výdajů na nemocenské pojištění se zjišťuje, že náklady na nemocenské pojištění se snížily, na toto snížení mělo vliv mimo jiné i zavedení karenční doby. Práce vyhodnocuje data, která naznačují, že krátkodobá nemocnost se snížila a s ní i celková pracovní neschopnost. V závěru práce jsou provedeny výpočty, které ukazují, jak se se změnami v nemocenském pojištění měnila výše náhrady mzdy a nemocenské. Cílem práce je identifikovat a kvantifikovat přínosy a náklady zavedení karenční doby v rámci systému nemocenského pojištění v ČR.
|
|
|
Vývoj dávek nemocenského pojištění v ČR v letech 1993 – 2010
LEGIERSKÁ, Yvona
Nemocenské pojištění má v českých zemích již dlouholetou tradici. Okruh osob účastných nemocenského pojištění se ustálil. Právní úprava pojistného i dávek se přizpůsobuje ekonomickému vývoji v České republice. V zásadě pro tento průběžný systém platí, že výše vybraného pojistného v kalendářním roce, jež je příjmem státního rozpočtu, je poskytována prostřednictvím správy sociálního zabezpečení v podobě dávek nemocenského pojištění. Od roku 2009 se dělí o zajištění pojištěných zaměstnanců v době nemoci jejich zaměstnavatel prostřednictvím náhrady mzdy a stát poskytnutím dávek nemocenského pojištění. Zavádí se karenční doba. Příspěvek analyzuje vývoj pojistného a dávek nemocenského pojištění v letech 1993 až 2010, mj. ve vazbě na hrubý domácí produkt.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Analýza nabídky úrazového pojištění
Kříž, Jakub ; Radová, Jarmila (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou nabídky úrazového pojištění. Popisuje historii soukromého úrazového pojištění. Odborně vymezuje úrazové pojištění, pojistnou smlouvu, pojistné a jeho výši. Definuje typy připojištění a výluky v pojistném plnění. Dále uvádí základní typy úrazového pojištění a jeho specifické podoby. Práce se zaměřuje na činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a jejich roli v nabídce úrazového pojištění. Charakterizuje současný pojistný trh a roli, kterou v něm hraje úrazové pojištění. Pro účely podrobnější analýzy jsou vybrány čtyři pojišťovny působící na českém trhu. Po jejich představení následují srovnávající příklady, ve kterých jsou ukázány rozdíly ve výších ročního pojistného a výších pojistného plnění. V závěru bakalářské práce jsou uvedeny výsledky z dotazníku týkajícího se úrazového pojištění.
|
|
|
Změny v systému nemocenského pojištění v ČR
Kohoutová, Kateřina ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Pavel, Jan (oponent)
Cílem této práce je popis a analýza nového systému nemocenského pojištění, který byl zaveden zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů od 1.1.2009. Po úvodu následuje kapitola, která teoreticky popisuje změny v systému nemocenského pojištění a srovnává je s původním systémem. Třetí kapitola analyzuje dopady změn na pojištěnost a jednotlivé ukazatele nemocnosti v České republice, stanovuje trendy vývoje těchto ukazatelů a porovnává míru závislosti nemocnosti před a po reformě nemocenského systému. Čtvrtá kapitola popisuje vliv změn na příjmy a výdaje státního rozpočtu. Závěr shrnuje celou práci a hodnotí efektivitu nového systému nemocenského pojištění.
|
|
|
Dopady legislativních změn zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, na krátkodobou pracovní neschopnost v okrese Jindřichův Hradec.
TUČKOVÁ, Iva
Téma o pracovní neschopnosti jsem si vybrala zejména z toho důvodu, že v této oblasti již dva roky pracuji (zabývám se její evidencí, zpracování statistických ukazatelů a dalšími činnostmi s pracovní neschopností spojenými). Zvolená problematika je mi tedy obsahově velmi blízká a věřím, že mi budou výsledky této bakalářské práce přínosem pro mou další práci v této oblasti. Ve své práci popisuji ve zkoumaném období (1.pololetí roku 2007 a 1.pololetí roku 2008) hlavní dva sledované aspekty: pracovní neschopnost (počet a délku) a výdaje na nemocenské. Hlavním výzkumným cílem této práce bylo zjistit, nakolik ovlivnilo zavedení prvních tří dnů nemoci neplacených vývoj pracovní neschopnosti, tedy množství pracovních neschopností, jejich délka, a objem finančních prostředků vynaložených na výplatu nemocenského. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1) účinností zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, resp. zavedením karenční doby, poklesne počet pracovních neschopností, ale prodlouží se jejich délka a 2) zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů nepřinese výrazné snížení výdajů na výplatu nemocenského. K získání dat jsem použila kvantitativního výzkumu, který byl realizován sekundární analýzou dat a výzkumem výběrového vzorku zaměstnanců malých organizací, který byl ze základního souborů získán kvótním výběrem. Po rozboru a vyhodnocení dat bylo v případě první hypotézy prokázáno její potvrzení, neboť počet pracovních neschopností v okrese, ale i v republice, poklesl, avšak průměrná délka jedné pracovní neschopnosti se zvýšila. Druhá hypotéza se nepotvrdila. Třebaže se průměrná délka jedné pracovní neschopnosti prodloužila, došlo k 17% úspoře nákladů na nemocenské. Kromě motivace lékařů by měla být zajištěna užší a kvalitnější spolupráce mezi ošetřujícími lékaři a lékaři lékařské posudkové služby při okresních správách, zejména stran posuzování trvání a odůvodněnosti vystavení pracovní neschopnosti. V současné době jsou do problematiky pracovní neschopnosti zainteresováni i zaměstnavatelé, což by rovněž mělo přispět k poklesu pracovní neschopnosti i na ni vynaložených finančních nákladů.
|
|
| |
host ::
RSS.