Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití dvojné vazby v syntéze nových typů molekulárních fotopřepínačů uplatnitelných v biologických systémech
Bartošová, Aneta ; Ivanová, Lucia (oponent) ; Cigánek, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací nových pokročilých organických molekul s využitím strukturního motivu dvojné vazby pro účely aplikace v oblasti molekulárních fotospínačů. V teoretické části je kladen důraz zejména na představení jednotlivých typů molekul, jejich charakterizaci a příklady jednotlivých izomerních forem. V další části jsou představeny jednotlivé mechanismy izomerizace, možnosti syntézy molekulárních fotospínačů zejména pomocí cross-coupling reakcí, porovnání výhod a nevýhod jednotlivých přístupů a možné využití představených molekul v medicíně, biologických systémech a v materiálové chemii. Experimentální část pak popisuje vícestupňovou syntézu dvou finálních derivátů obsahujících izomerizovatelnou iminovou vazbu, díky níž mohou tyto zcela originální materiály najít využití jako molekulární fotospínače.
Využití dvojné vazby v syntéze nových typů molekulárních fotopřepínačů uplatnitelných v biologických systémech
Bartošová, Aneta ; Ivanová, Lucia (oponent) ; Cigánek, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací nových pokročilých organických molekul s využitím strukturního motivu dvojné vazby pro účely aplikace v oblasti molekulárních fotospínačů. V teoretické části je kladen důraz zejména na představení jednotlivých typů molekul, jejich charakterizaci a příklady jednotlivých izomerních forem. V další části jsou představeny jednotlivé mechanismy izomerizace, možnosti syntézy molekulárních fotospínačů zejména pomocí cross-coupling reakcí, porovnání výhod a nevýhod jednotlivých přístupů a možné využití představených molekul v medicíně, biologických systémech a v materiálové chemii. Experimentální část pak popisuje vícestupňovou syntézu dvou finálních derivátů obsahujících izomerizovatelnou iminovou vazbu, díky níž mohou tyto zcela originální materiály najít využití jako molekulární fotospínače.
Makrocykly a komplexace velkých iontů kovů
Faltejsek, Jan ; Hermann, Petr (vedoucí práce) ; Drahoš, Bohuslav (oponent)
V posledních letech se v nukleární medicíně se zaměřením na terapii pomocí záření alfa stále více využívají radioizotopy těžkých prvků ze spodní části periodické tabulky. Tyto velké kovové ionty vy- žadují ligandy vyhovující jejich unikátním vlastnostem. Komplexy polyazamakrocyklických ligandů se v radiomedicíně používají již dlouhou dobu jako diagnostická a terapeutická činidla. Tato práce si klade za cíl přispět k pochopení koordinační chemie komplexů velkých makrocyklů a velkých kovo- vých iontů. Tato práce se tedy zabývá strukturními studiemi, kinetikou vzniku a rozpadu komplexů Ln(III)-H4pyta s využitím rentgenostrukturní analýzy komplexů v pevném stavu a spektroskopických dat NMR a UV-Vis pro analýzu jejich roztoků. Ligand H4pyta je 18-členný hexaazamakrocyklus tvo- řený dvěma pyridinovými jednotkami a čtyřmi aminovými skupinami, které jsou modifikovány čtyřmi acetátovými pendantními rameny. V pevném stavu byly charakterizovány struktury několika izomer- ních komplexů. Velké ionty Ln(III) tvoří dekakoordinované izomery se dvěma a dvěma acetáty na obou stranách makrocyklické roviny N6. Malé ionty Ln(III) váží ligand nonadentátním způsobem s jedním nekoordinovaným pendantním ramenem. Uprostřed lanthanoidové série byly oba izomery charakteri- zovány pro několik iontů Ln(III). Vznik komplexů...
Shape selectivity of ADOR zeolites in gas-phase m-xylene isomerisation
Remperová, Natália ; Mazur, Michal (vedoucí práce) ; Kubička, David (oponent)
Zeolity sú mikroporézne kryštalické aluminosilikáty. Uplatňujú sa ako katalyzátory, pretože sa vyznačujú kyslým charakterom, tvarovou selektivitou, veľkým povrchom, vysokou tepelnou a chemickou stabilitou. Nový druh materiálov je zaujímavé skúmať ako katalyzátory v rôznych rekciách. Izomerizácia m-xylénu je veľmi citlivá na tvar a dimenzionalitu pórov, je to teda výborná reakcia na charakterizáciu zeolitov. Cieľom tejto práce bolo preskúmať vplyv tvarovej selektivity izoretikulárnych zeolitov na ich správanie sa v izomerizácii m-xylénu. Izoretikulárne zeolity pozostávajú z rovnakých kryštalických vrstiev, ktoré sú prepojené rôznymi spôsobmi a majú odlišné štruktúry pórov. Katalytické vlastnosti skúmaných zeolitov boli porovnané s komerčnými katalyzátoromi ZSM-5. Izoretikulárne zeolity boli pripravené pomocou metódy ADOR. Táto nová metóda syntézy zeolitov poskytuje materiály so zachovanými kryštalickými vrstvami, no s odlišnými kanálovými systémami. Pôvodný Al-UTL zeolit (14- a 12-členné kanály) bol pripravený procesom hydrotermálnej syntézy. Tento materiál bol použitý na syntézu dcérskych zeolitov s rôznymi kanálovými systémami: Al-IPC-7 (14- a 12-členné, ako aj 12- a 10-členné kanály), Al-IPC-2 (12- a 10-členné kanály), Al-IPC-6 (12- a 10-členné, ako aj 10- a 8-členné kanály) a Al-IPC-4 (8- a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.