|
|
Vliv požáru na vegetaci vřesovišť na dopadových plochách v CHKO Brdy
Pánková, Karolína ; Adámek, Martin (vedoucí práce) ; Fabšičová, Martina (oponent)
práce Vřesoviště představují významný prvek evropské krajiny. Jedná se o sekundární vegetaci lesních stanovišť, která ve většině případů vznikla v reakci na dlouhodobé využívání těchto biotopů člověkem. V našich podmínkách se vřesoviště vyskytují poměrně vzácně a obvykle na ploškách malého rozsahu. Na dopadových plochách bývalého Vojenského prostoru Brdy a dnešní CHKO, se vlivem odlesnění s následným dlouholetým působením požárů a mechanického narušování půdy během vojenských cvičení vyvinula vřesoviště unikátního rozsahu. Po ukončení vojenského výcviku však bez zavedení vhodných managementových postupů hrozí postupný zánik těchto stanovišť, vlivem zarůstání náletovými dřevinami, hromaděním opadu bránícímu generativní obnově vřesu a odumíráním přestárlých keříků vřesu. Tato práce se zabývá vlivem požáru na vegetaci těchto stanovišť s důrazem na vitalitu a konkurenceschopnost jejich dominanty, vřesu obecného. Terénní část obnášela sledování druhového složení vegetace včetně mechorostů a lišejníků, zvlášť na úrovni dlouhodobého vývoje v řádu desetiletí (do 80 let) a na úrovni sledování trvalých ploch na recentních spáleništích. Komplementární laboratorní část této práce je zaměřena na schopnost klíčení semen vřesu na různých typech substrátů a v reakci na přítomnost přímých produktů hoření. Součástí...
|
|
|
Vliv činnosti armády na sukcesi společenstev terestrických členovců v CHKO Brdy
Palivcová, Lucie ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jak se v závislosti na intenzitě vojenských disturbancí mění počet druhů, ochranářská hodnota a složení společenstev vybraných skupin blanokřídlých v CHKO Brdy. Na bývalých dopadových plochách Jordán a Tok se dlouhodobým působením vojenských disturbancí vytvořila heterogenní mozaika stanovišť od silně disturbovaných ploch s řídkou vegetací, přes různě zapojené porosty vřesu a brusnic se solitérními dřevinami na středně disturbovaných plochách, až po světlé lesy na dlouhodobě málo narušovaných plochách. Na základě rekonstrukce historie byly obě plochy rozděleny do 4 kategorií s různou intenzitou disturbancí. Bezobratlé živočichy jsem standardizovaně sbírala na 24 studijních plochách (3 plochy pro každou kategorii disturbancí na každé dopadové ploše) ve létě 2017 pomocí zemních pastí, žlutých misek a světelných lapačů. Intenzita disturbancí pozitivně ovlivnila druhovou bohatost žahadlových blanokřídlých, dále měla příznivý vliv na ochranářskou hodnotu pavouků, brouků a ploštic. Na druhovou bohatost nočních motýlů měla intenzivní disturbance negativní vliv. Míra disturbance ovlivnila složení společenstev pavouků, nočních motýlů, brouků, blanokřídlého a rovnokřídlého hmyzu. Dále byl zaznamenán převážně pozitivní vliv narušování na výskyt ohrožených druhů bezobratlých....
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv různých managementových zásahů na vegetaci vřesovišť v Národním parku Podyjí II.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav půdoznalství a mikrobiologie, Brno ; Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky, Brno ; Botanický ústav AV ČR, Průhonice, pracoviště Brno ; Záhora, Jaroslav ; Chytrý, Milan ; Tůma, Ivan ; Holub, Petr ; Sedláková, Iva
V roce 1992 byly založeny pokusy, které měly ověřit, zda vypalování, kosení a odstraňování drnů jako tradiční typy managementu západoevropských vřesovišť povedou k obnově a zmlazení vřesovišť v NPR Podyjí. Dále bylo v roce 2000 založeno 30 nových ploch na studium vlivu pastvy a kosení. Od roku 2000 je také sledována dynamika mikrobiálních transformací dusíků v půdě, rychlost rozkladu opadu a efektivita využití N a P rostlinami. V roce 2001 byly na vřesoviště naistalovány srážkoměry.
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv různých managementových zásahů na vegetaci vřesovišť v Národním parku Podyjí III.
Mendelova zemědělská a lesnická fakulta v Brně, Ústav půdoznalství a mikrobiologie, Brno ; Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky, Brno ; Botanický ústav AV ČR, Průhonice, pracoviště Brno ; Záhora, Jaroslav ; Chytrý, Milan ; Fabšičová, Martina ; Tůma, Ivan ; Holub, Petr ; Sedláková, Iva
Pokusy mají za cíl otestovat některé metody managementu vřesovišť: vypalování, pokosení drnů, pastvu. V této vegetační sezóně bylo sledováno celkem 38 trvalých ploch na vřesovištích v NP Podyjí. Od r. 2000 je také sledována dynamika mikrobiálních transformací dusíku v půdě, rychlost rozkladu opadu a efektivita využití N a P rostlinami.
|
|
|
Okrajové způsoby managementu přírodovědně cenných stanovišť. Řízené vypalování: Odborná rešerše
DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie, České Budějovice
Řízené vypalování je v mnoha oblastech světa běžně využívaným způsobem hospodaření v krajině (často i s velmi negativními důsledky). V rozvinutých státech se pak po období legislativních zákazů postupně opět dostává mezi rutinně užívané nástroje při péči zejména o chráněná území. V České republice zatím tento způsob managementu není využíván, navíc je jeho užití komplikováno platnou legislativou. Studie popisuje zkušenosti s řízeným vypalováním ve střední a západní Evropě (Německo: xerotermní trávníky, vřesoviště, Velká Británie, Nizozemí). Dále analýzu poznatků o řízeném vypalování, vliv vypalování na společenstva xerotermních trávníků a na vřesoviště, Vliv vypalování na druhy rostlin a živočichů (cévnaté rostliny, bezobratlí, obratlovci). Dosavadní zkušenosti s vypalováním v ČR, možnosti využití řízeného vypalování v České republice a legislativní aspekty řízeného vypalování.
|
host ::
RSS.