|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci a charakterizaci organické hmoty izolované z alginitu
Solanský, Pavel ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem struktury a fyzikálně-chemických vlastností organických frakcí huminových látek, které byly získány pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě. Příslušné vzorky huminových látek byly v této práci izolovány ze vzorku slovenského alginitu na základě postupu mezinárodní společnosti pro výzkum huminových látek (IHSS). K charakterizaci izolovaných vzorků huminových látek byly vybrány následující analytické techniky: termogravimetrická a elementární analýza, molekulová absorpční spektrometrie (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) a ustálená fluorescenční spektrometrie (steady-state). Jednotlivé organické frakce huminových látek byly charakterizovány pomocí metod molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a ustálené fluorescenční spektrometrie (steady-state). Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluorescenčních domén huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce, které odpovídaly huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšším zastoupením kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře, vyšším stupněm aromaticity a rovněž vyšší molekulovou hmotností. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a optimalizovat postup frakcionace organické hmoty za účelem detailního porozumění struktury a vlastností huminových látek, které byly izolovány ze sedimentární horniny alginitu. Na základě toho byla zhodnocena praktická využitelnost metody tenkovrstvé chromatografie k významnému snížení molekulární heterogenity studovaných HL.
|
|
|
Hydrogely na bázi kladně nabitých poylelektrolytů
Jarábková, Sabína ; Lehocký,, Marián (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem fyzikálních hydrogely na bázi kladně nabitých polyelektrolytů. Předmětem studia je prozkoumání interakcí vybraných kladně nabitých polyelektrolytů s opačně nabitými tenzidy ve vodě a ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). Byl zkoumán vliv způsobu přípravy na tvorbu hydrogelů. Hydrogely byly připravovány metodou suché nebo mokré cesty. Byly testovány solubilizační schopnosti připravených hydrogelů pomocí hydrofobního barviva olejové červeně O. Dále byly měřeny reologické vlastnosti připravených hydrogelů pomocí frekvenčních oscilačních testů a tokových testů v závislosti na zvolené koncentraci polymeru nebo tenzidu. Z reologických experimentů vyplývá, že chitosan je schopen tvořit rigidnější hydrogely s lepšímí mechanickými vlastnostmi než dextran, v přítomnosti obou tenzidů. U vybraných vzorků byly provedeny také fluorescenční experimenty za použití prodanu, nilské červeně a -naftolu jako fluorescenčních sond. A u vybraných experimentů byl stanovován obsah sušiny v procentech v závislosti na koncentraci použitých polyelektrolytů nebo tenzidů.
|
|
|
Interakce polykationtů a aniontových tenzidů
Szabová, Jana ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem interakce polykationtů a aniontových tenzidů s přihlédnutím k fázové separaci ve vodě a ve fyziologickém roztoku (0,15 moldm3 NaCl). Nejdříve byly provedeny solubilizační experimenty (za využití hydrofobního barviva olejové červeně O) pro zmapování chování systému SDS-DEAE. Následně bylo proměřeno agregační chování samotného tenzidu. Za využití solubilizačních experimentů byla vybrána oblast pro zkoumání ovlivnění agregace přídavkem dextranu hydrochoridu. Toto chování bylo sledováno pomocí fluorescenční spektroskopie za využití pyrenu jako fluorescenční sondy. Byly stanoveny kritické micelární i kritické agregační koncentrace studovaných systémů a vymezeny oblasti fázové separace. Byl zkoumán vliv způsobu přípravy na tvorbu hydrogelů připravených metodou suché nebo mokré cesty. Bylo zjištěno, že přídavek soli i polymeru má značný vliv na hodnotu CAC. Dále bylo zjištěno, že zvýšená iontová síla má vliv na vznik hydrogelů. V neposlední řadě bylo zjištěno, že metoda přípravy nemá vliv na vznik hydrogelů.
|
|
|
Analýza rozkladu roztoků huminových kyselin diafragmovým výbojem
Totová, Ivana ; Švejdová, Dana (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce prezentuje úvodní výsledky výzkumu zaměřeného na aplikaci diafragmového výboje ve vodných roztocích obsahujících huminové látky. Elektrické výboje ve vodě produkují různé reaktivní částice jako jsou radikály (•OH, •O, •H), ionty a molekuly (H2O2, O3). Tyto částice mají vysoký oxidační potenciál, a tudíž snadno reagují s jinými částicemi a molekulami. Reakce mohou vést například k destrukci organických nečistot rozpuštěných ve vodě. Práce studuje tyto efekty na huminových látkách, které mohou být obsaženy ve vodách po záplavách. Diafragmový výboj zkoumaný v této práci byl vytvořen v reaktoru použitím konstantního stejnosměrného vysokého napětí až do 2 kV, dává celkový vstupní výkon 100–200 W. K průrazu a vzniku výboje docházelo v oblasti malé („špendlíkové“) dírky v dielektrické přepážce oddělující dva elektrodové prostory (anodový a katodový). Představená práce zkoumá rozklad huminových kyselin v elektrickém výboji v závislosti na vlastnostech roztoku a vlastnostech výboje. Pozorovány byly parametry jako počáteční vodivost roztoku, druh elektrolytu nebo velikost vstupního výkonu. Mimo to byl zkoumán podstatný vliv pH na rozklad kyseliny huminové. K detekci změn v roztoku kyseliny huminové bylo použito refraktometrie a absorpční UV-VIS spektrometrie ve spojení s fluorescenční spektrometrií.
|
|
|
Vliv půdního hospodaření na vlastnosti huminových látek
Rubínková, Eva ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je posoudit vliv hospodaření (osevní postup na orné půdě a půdy s travním porostem) na kvantitu a kvalitu huminových látek. Tyto vlastnosti jsou závislé nejen na způsobu obdělávání půdy, ale také na klimatických podmínkách, ke kterým patří např. srážky, teplota, nadmořská výška, hladina podzemní vody a obsah jílu. Významně ovlivněnými faktory jsou obsah a forma organického uhlíku, které jsou velmi úzce spjaty právě s huminovými látkami. V této práci byl pak sledován vývoj obsahu a vlastností půdních huminových kyselin v daném časovém období a byl posouzen vliv osevného postupu na změny fyzikálních a chemických vlastností huminových látek v půdním prostředí. Diplomová práce je realizována ve spolupráci s Mendlovou univerzitou v Brně, která dodala vzorky ke zpracování. Studované půdní vzorky byly odebrány z humusového horizontu kambizemě modální Vatín v letech 1999–2006, vždy na podzim. Jednotlivé vzorky byly charakterizovány dostupnými analytickými metodami, které jsou běžně používány v oblasti výzkumu huminových látek. Jde především o fluorescenční spektrometrii, UV-VIS a IR spektrometrii a acidobazické a konduktometrické titrace.
|
|
|
Využití fyzikálně-chemické a strukturní analýzy k charakterizaci nativní a modifikované huminové kyseliny
Solanský, Pavel ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá strukturní a fyzikálně-chemickou charakterizací nativní a methylované huminové kyseliny. Příslušné vzorky huminových kyselin, které byly izolovány z oxidovaného hnědého uhlí Leonarditu, byly charakterizovány pomocí termických a spektrometrických metod. Na základě provedené literární rešerše byly vybrány k určení strukturních a fyzikálně-chemických změn mezi nativní a methylovanou HK následující analytické techniky: termogravimetrie (TGA), elementární analýza (EA), molekulová absorpční spektrometrie (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR), fluorescenční spektrometrie a v neposlední řadě i nukleární magnetická rezonance (13C NMR). Cílem této bakalářské práce bylo nalézt rozdíly ve struktuře, a také ověřit vhodnost použitých technik k charakterizaci těchto biokoloidních látek.
|
|
|
Analýza džusov metódou „UV-odtlačkov prstov”
Saganová, Sabrina
V současné době vzrůstá zájem lidí o zdravé potraviny. Jedná se zejména o složky potravy co nejvíc v přirozené podobě. Mezi takové potraviny se řadí i ovocné šťávy, které kromě zahnání žízně obsahují i zdraví prospěšné látky - vitaminy, minerální lát-ky, sacharidy, bílkoviny a jiné. Přijímáním ovocné šťávy podpoříme imunitní systém, peristaltiku střev, zpevníme kosti a dokonce konzumace ovoce může sloužit jako prostředek prevence před vznikem rakoviny. Avšak s nárůstem konzumace ovocných šťáv (zejména pomerančové a jablečné) narůstá i riziko padělání těchto nápojů. Právě v této souvislosti je třeba stále hledat nové a rychlé metody pomocí kterých se zaručí kvalita a bezpečnost potravin. V první části této diplomové práci jsem se zaměřila na složení ovocných šťáv, jejich zdravotní přínosy pro lidský organismus, výrobu, způso-by padělání. Druhou část této práce tvoří studia, při které byla využita nová metoda „UV-otisků prstů“ jako rychlý nástroj pro ověření kvality ovocných šťáv. Metoda je založena na spektrálních vlastnostech vzorku před a po ozářením vysokoenergetickým ultrafialovým zářením (λ = 254 nm). Během ozáření dojde k fotochemickým změnám, které slouží k identifikaci vzorku. Metodu jsem optimalizovala tím, že vzorky byly umístěny v různých teplotních prostředích (laboratorní teplota, chladnička, mraznič-ka). Následně pomocí boxplotů – statistického vyhodnocení jsem se snažila najít roz-díly jednak v rámci jednotlivých druhů ovoce, ale i mezi jednotlivými značkami jed-noho druhu ovoce.
|
|
|
Programově řízená lyofilizace pro přípravu nosičových systémů na bázi polysacharidu a hydrofobních molekul
Dufková, Michaela ; Kalina, Michal (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Proces lyofilizace upřednostňuje hydrofobní efekt mezi jednotlivými řetězci dextranu. Tento hydrofobní efekt umožňuje hydrofobním léčivům se usadit a setrvat v rámci biopolymeru. Dextran může díky hydrofobnímu efektu sloužit jako nosič pro distribuci hydrofobních léčiv. Cílem této diplomové práce bylo připravit pomocí programově řízené lyofilizace nosičový systém na bázi nativního dextranu. Hydrofobní léčiva byla modelována pomocí fluorescenčních sond pyrenu a prodanu. Účinnost podpory hydrofobního efektu byla studována pomocí infračervené spektrometrie, fluorescenční spektrometrie a skenovacího elektronového mikroskopu. Pomocí ATR-FTIR spektrometrie byl pozorován posun absorpčního pásu valenční vibrace C–O vazby v OH skupinách v alkoholu. Pomocí fluorescenční spektrometrie byl u pyrenu vypočítán emisní polaritní index z 1. a 3. maxima intenzity fluorescence a u prodanu byl pozorován posun maxima intenzity fluorescence k nižším vlnovým délkám. SEM snímky ukázaly, že při procesu lyofilizace struktura dextranu vytvořila hustou síť vláken, což naznačuje přítomnost mnoha míst s vyšším obsahem hydrofobních domén. Těmito metodami byly získány pozitivní výsledky, které dokázaly pozitivní vliv lyofilizace na tvorbu hydrofobního efektu mezi jednotlivými řetězci polysacharidu. Výsledky této práce mohou přispět k vývoji nosičových systémů pro hydrofobní léčiva.
|
|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci a charakterizaci organické hmoty izolované z alginitu
Solanský, Pavel ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem struktury a fyzikálně-chemických vlastností organických frakcí huminových látek, které byly získány pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě. Příslušné vzorky huminových látek byly v této práci izolovány ze vzorku slovenského alginitu na základě postupu mezinárodní společnosti pro výzkum huminových látek (IHSS). K charakterizaci izolovaných vzorků huminových látek byly vybrány následující analytické techniky: termogravimetrická a elementární analýza, molekulová absorpční spektrometrie (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) a ustálená fluorescenční spektrometrie (steady-state). Jednotlivé organické frakce huminových látek byly charakterizovány pomocí metod molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a ustálené fluorescenční spektrometrie (steady-state). Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluorescenčních domén huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce, které odpovídaly huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšším zastoupením kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře, vyšším stupněm aromaticity a rovněž vyšší molekulovou hmotností. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a optimalizovat postup frakcionace organické hmoty za účelem detailního porozumění struktury a vlastností huminových látek, které byly izolovány ze sedimentární horniny alginitu. Na základě toho byla zhodnocena praktická využitelnost metody tenkovrstvé chromatografie k významnému snížení molekulární heterogenity studovaných HL.
|
|
|
Využití fyzikálně-chemické a strukturní analýzy k charakterizaci nativní a modifikované huminové kyseliny
Solanský, Pavel ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá strukturní a fyzikálně-chemickou charakterizací nativní a methylované huminové kyseliny. Příslušné vzorky huminových kyselin, které byly izolovány z oxidovaného hnědého uhlí Leonarditu, byly charakterizovány pomocí termických a spektrometrických metod. Na základě provedené literární rešerše byly vybrány k určení strukturních a fyzikálně-chemických změn mezi nativní a methylovanou HK následující analytické techniky: termogravimetrie (TGA), elementární analýza (EA), molekulová absorpční spektrometrie (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR), fluorescenční spektrometrie a v neposlední řadě i nukleární magnetická rezonance (13C NMR). Cílem této bakalářské práce bylo nalézt rozdíly ve struktuře, a také ověřit vhodnost použitých technik k charakterizaci těchto biokoloidních látek.
|
host ::
RSS.