Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální metabolismus českého a československého území v dlouhodobé perspektivě
Grešlová, Petra
Předkládaná disertační práce zkoumá interakce mezi člověkem a přírodou na území Česka/Československa v dlouhodobé perspektivě (před vznikem Československa pro české území a po jeho rozpadu v Česku a na Slovensku dohromady). Výzkum spadá do teoretického rámce sociálního metabolismu za použití metody materiálových a energetických toků (MEFA) a ekologické stopy (ES). Pojem sociální metabolismus je odvozen z pojmu metabolismus používaném v biologických vědách. Společnost neboli lidmi vytvořený socioekonomický systém se chová podobně jako živý organismus: odebírá zdroje z přírody, což je analogické potravě, zabírá určité území, udržuje svoje hmotné struktury a vylučuje zpět odpady (analogie exkrece). Tyto procesy jsou nazývány sociálním nebo industriálním metabolismem. Tato disertační práce obsahuje soubor sedmi odborných článků. (I) Úvod do výzkumné oblasti, ve které se pohybují další práce. Článek shrnuje práce předních environmentálních historiků a snaží se zasadit vybrané české reálie do kontextu environmentálních dějin a sociálního metabolismu. (II) Studie prezentující sadu MEFA indikátorů spolu s ekologickou stopou mezi lety 1920 a 2000. (III) Tento článek aplikuje metodu ekologické stopy na vybranou ekologickou farmu a srovnává výsledky s konvenčním hospodařením a dává je do souvislosti s řadou...
Pojetí životního prostředí v expertním myšlení československých architektů 1960-1971
Chmátal, Jonáš ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Práce se zabývá reflexí témat životního prostředí v expertním prostředí československých architektů v šedesátých letech dvacátého století. Životní prostředí se od konce padesátých let a zejména v letech šedesátých stalo frekventovaným tématem napříč různými odbornostmi. Českoslovenští architekti patřili právě k jedné z těchto skupin a během šedesátých let toto téma významně rozvíjeli. To se promítlo nejen do architektonické teorie, ale i konkrétních výstupů jako bylo založení specializovaného oboru nebo výrazným podílem na organizaci a účasti na mezinárodních setkání k problematice životního prostředí v rámci Evropské hospodářské komise OSN, UNESCO nebo Mezinárodní unie architektů. Kromě těchto přímých výstupů přineslo promýšlení témat životního prostředí také zajímavé teoretické koncepty, které zapadají do obecného intelektuálního milieu šedesátých let a dále ukazují na prozatím ne zcela prozkoumanou myšlenkovou bohatost československého intelektuálního a odborného prostředí. Architekti taktéž kriticky poukazovali na pokračující degradaci přírodního prostředí Tato analýza, proto nadále ukazuje, že kontinuální problematický stav životního prostředí v době vlády komunistické strany nebyl způsoben nezájmem o toto téma ze strany odborných kruhů či jeho nedostatečnou reflexí. Klíčová slova:...
Odpady v 19. století v Praze jako příklad interakcí města a jeho okolí
Stružková, Radka ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Hudeček, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá odpadem a managementem odpadu v Praze v 19. století. Teoretickým východiskem je koncept "metabolismu města", jehož nedílnou součástí odpady, jakožto metabolické výstupy, jsou. Odpady jsou zároveň nahlíženy jako příklad interakcí města a jeho okolí. Záměrem práce je na příkladu Prahy ověřit tezi, že 19. století paradoxně nebylo stoletím odpadů. V době postupující industrializace a nedostatku surovin byla snaha opětovně využít každý potenciálně dále využitelný materiál. Práce na základě studia odborné literatury a především analýzy archivních dokumentů mapuje dílčí kroky managementu odpadu v Praze v 19. století (čištění města, sběr a transport odpadu, další nakládání s odpadem), přičemž hlavní pozornost je věnována interakcím města a jeho okolí v souvislosti s dalším nakládáním s odpadem. Výsledky analýzy jsou následně šířeji interpretovány a kontextualizovány v závěrech. klíčová slova: odpady, management odpadu, Praha, "dlouhé" 19. století, proces industrializace, interakce města a jeho okolí, společenský a urbánní metabolismus, environmentální dějiny
Sociální metabolismus českého a československého území v dlouhodobé perspektivě
Grešlová, Petra
Předkládaná disertační práce zkoumá interakce mezi člověkem a přírodou na území Česka/Československa v dlouhodobé perspektivě (před vznikem Československa pro české území a po jeho rozpadu v Česku a na Slovensku dohromady). Výzkum spadá do teoretického rámce sociálního metabolismu za použití metody materiálových a energetických toků (MEFA) a ekologické stopy (ES). Pojem sociální metabolismus je odvozen z pojmu metabolismus používaném v biologických vědách. Společnost neboli lidmi vytvořený socioekonomický systém se chová podobně jako živý organismus: odebírá zdroje z přírody, což je analogické potravě, zabírá určité území, udržuje svoje hmotné struktury a vylučuje zpět odpady (analogie exkrece). Tyto procesy jsou nazývány sociálním nebo industriálním metabolismem. Tato disertační práce obsahuje soubor sedmi odborných článků. (I) Úvod do výzkumné oblasti, ve které se pohybují další práce. Článek shrnuje práce předních environmentálních historiků a snaží se zasadit vybrané české reálie do kontextu environmentálních dějin a sociálního metabolismu. (II) Studie prezentující sadu MEFA indikátorů spolu s ekologickou stopou mezi lety 1920 a 2000. (III) Tento článek aplikuje metodu ekologické stopy na vybranou ekologickou farmu a srovnává výsledky s konvenčním hospodařením a dává je do souvislosti s řadou...
Sociální metabolismus českého a československého území v dlouhodobé perspektivě
Kušková, Petra ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent) ; Spišiak, Peter (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá interakce mezi člověkem a přírodou na území Česka/Československa v dlouhodobé perspektivě (před vznikem Československa pro české území a po jeho rozpadu v Česku a na Slovensku dohromady). Výzkum spadá do teoretického rámce sociálního metabolismu za použití metody materiálových a energetických toků (MEFA) a ekologické stopy (ES). Pojem sociální metabolismus je odvozen z pojmu metabolismus používaném v biologických vědách. Společnost neboli lidmi vytvořený socioekonomický systém se chová podobně jako živý organismus: odebírá zdroje z přírody, což je analogické potravě, zabírá určité území, udržuje svoje hmotné struktury a vylučuje zpět odpady (analogie exkrece). Tyto procesy jsou nazývány sociálním nebo industriálním metabolismem. Tato disertační práce obsahuje soubor sedmi odborných článků. (I) Úvod do výzkumné oblasti, ve které se pohybují další práce. Článek shrnuje práce předních environmentálních historiků a snaží se zasadit vybrané české reálie do kontextu environmentálních dějin a sociálního metabolismu. (II) Studie prezentující sadu MEFA indikátorů spolu s ekologickou stopou mezi lety 1920 a 2000. (III) Tento článek aplikuje metodu ekologické stopy na vybranou ekologickou farmu a srovnává výsledky s konvenčním hospodařením a dává je do souvislosti s řadou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.