|
|
Interakce léčiv užívaných při léčbě schizofrenie a jejich doprovodných příznaků
Musilová, Jana ; Janoušek, Oto (oponent) ; Cicková, Pavlína (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem interakcí antipsychotických léčiv a jejich doprovodných účinků. Stručně popisuje vědní obor vývoj léčiv (drug discovery) a příbuzné vědní disciplíny, zejména se pak zaměřuje na problematiku analýzy biologických sítí. Součástí práce je i charakterizace nemoci schizofrenie a její léčby. Cílem práce je vytvoření skriptu v jazyce R pro automatické stahování dat z volně dostupných databází a vyhledání nejvýznamnějších interakcí vybraných medikamentů a jejich cílů na základě vizualizace a analýzy sítí pomocí nástroje Cytoscape a jeho pluginů a specifikace obdobných farmakologických vlastností nejvýznamnějších léčiv.
|
|
|
Drug repurposing for the inhibition of invasiveness and metastasis of cancer cells
Turchyna, Kateryna ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Jakubek, Milan (oponent)
Metastázování je primární příčinou úmrtí na rakovinu. Současný nedostatek účinných léků proti metastazování činí tento problém aktuálním a vede k intenzívnímu hledání molekul, které mohou potenciálně inhibovat invazivitu nádorových buněk, a tak zabraňovat i šíření metastáz. Repurposing léků je identifikace nových použití schválených léků, které jsou mimo rámec jejich původní lékařské indikace. Cílem této práce je shrnout poznatky o proti- metastatickém potenciálu vybraných skupin léčiv s důrazem na molekulární mechanismy jejich působení. Práce je zaměřena zejména na vybraná antipsychotika, antidepresiva, beta-blokátory a statiny, u kterých byly indikovány schopnosti inhibovat invazivitu nádorových buněk.
|
|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Psychopatologie schizofrenie s časným začátkem a její terapie se zaměřením na atypická neuroleptika
Koblic Zedková, Iveta ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Bareš, Martin (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
SOUHRN CÍLE: Cílem studie byla deskriptivní analýza klinického obrazu schizofrenních onemocnění s časným začátkem (EO-SSD), porovnání nástupu účinku a účinnosti vybraných atypických (AAP) a typických (TAP) antipsychotik, stejně jako analýza dvou hlavních nežádoucích účinků - nárůstu hmotnosti a lékově indukovaných extrapyramidových symptomů (EPS) během léčby pacientů s EO-SSD. METODY: Byla provedena retrospektivní studie pacientů léčených na našem oddělení pro schizofrenní onemocnění vybranými AAP (risperidon, olanzapin, ziprasidon, quetiapin a clozapin) a TAP (haloperidol, perfenazin a sulpirid) v letech 1997-2007. V tomto období bylo identifikováno 173 pacientů (85 chlapců, 88 dívek; průměrný věk 15,8±1,6 let); jejich léčba zahrnovala 297 léčebných událostí. Na základě lékařské dokumentace bylo vyhodnoceno premorbidní přizpůsobení, prodromální symptomy a psychopatologický obraz při přijetí, stejně jako komorbidní onemocnění. První zlepšení bylo možno vyhodnotit u 258 léčebných událostí; z toho 195 (76%) bylo léčeno AAP a 63 (24%) TAP. První zlepšení bylo ve shodě s metodologií etablovanou pro retrospektivní studie vyhodnocováno jako počet dnů léčby předcházející prvnímu záznamu o pacientově zlepšení v dokumentaci. Účinnost léčby bylo možné vyhodnotit u 125 pacientů (60 chlapců, 65 dívek; průměrný věk...
|
|
|
Splitting and Dissociation in Schizophrenia
Pěč, Ondřej ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Kocourková, Jana (oponent)
Pojem štěpení je definován jako proces, při kterém se tvoří agregované soubory psychických elementů, které není možné vzájemně propojit pro neslučitelnou psychickou zkušenost. Soubory pak vytvářejí mnohočetná dělení uvnitř psychického aparátu. Současné poznatky ukazují, že psychické štěpení u schizofrenie se pravděpodobně specificky projevuje na neurální úrovni jako narušení organizace v neurální komunikaci. Narušená neurální komunikace je zřejmě podkladem deficitů v oblasti psychického zpracování, které popisuje řada neurovědních konceptů jako jsou například teorie narušené konektivity, souběžných výbojů a dynamické komplexity. V této souvislosti je cílem teoretické části disertační práce popsat hlavní neurovědní teorie, které komplementárně odrážejí vzájemně propojené procesy mezi psychickou a mozkovou činností, které jsou základem poruch mentální integrace a které pravděpodobně představují neurální reprezentace štěpení u schizofrenie. Účelem první části empirického výzkumu bylo ozřejmit vztahy mezi psychologickým procesem štěpení a narušenými kognitivními a afektivními funkcemi u schizofrenie. Jako kontrolní skupina byl použit vzorek pacientů s hraniční poruchou osobnosti (HPO). Metody: V rámci klinické studie jsme vyšetřovali 30 pacientů se schizofrenií a 35 pacientů s HPO. Symptomy štěpení...
|
|
|
Vliv psychotropních látek na mitochondriální funkce.
Cikánková, Tereza ; Rečková Hroudová, Jana (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent) ; Vaňhara, Petr (oponent)
Psychofarmaka jsou veliká skupina léčiv široce používaných nejen v psychiatrii. Jejich systémové podávání ovlivňuje hlavní diagnózu a také působí na organismus jako celek. Předmětem našich experimentů je vliv psychofarmak na změnu mitochondriálních funkcí, což je přínosné pro pochopení jak terapeutických, tak vedlejších účinků těchto léčiv na molekulární úrovni. Cílem předkládané disertační práce bylo studium in vitro vlivu vybraných léčiv na energetický metabolismus buňky. Byla testována vybraná antipsychotika (chlorpromazin, levomepromazin, haloperidol, risperidon, ziprasidon, zotepin, aripiprazol, klozapin, olanzapin a quetiapin), antidepresiva (bupropion, fluoxetin, amitriptylin a imipramin) a stabilizátory nálady (lithium, valproát, valpromid, lamotrigin a karbamazepin). In vitro účinky uvedených léčiv byl zkoumán na mitochondriích izolovaných z prasečí šedé hmoty mozkové. Vliv vybraných psychofarmak na aktivitu citrátsyntázy (CS) a enzymatických komplexů (I, II+III, IV) elektronového transportního řetězce (ETC) byla měřena spektrofotometricky. Léčivem indukované změny mitochondriální respirace spojené s komplexem I (podporovaná malátem a pyruvátem) a komplexem II (podporovaná sukcinátem) byly měřeny pomocí respirometrie s vysokým rozlišením. Aktivita komplexu I byla signifikantně inhibována...
|
|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Splitting and Dissociation in Schizophrenia
Pěč, Ondřej ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Kocourková, Jana (oponent)
Pojem štěpení je definován jako proces, při kterém se tvoří agregované soubory psychických elementů, které není možné vzájemně propojit pro neslučitelnou psychickou zkušenost. Soubory pak vytvářejí mnohočetná dělení uvnitř psychického aparátu. Současné poznatky ukazují, že psychické štěpení u schizofrenie se pravděpodobně specificky projevuje na neurální úrovni jako narušení organizace v neurální komunikaci. Narušená neurální komunikace je zřejmě podkladem deficitů v oblasti psychického zpracování, které popisuje řada neurovědních konceptů jako jsou například teorie narušené konektivity, souběžných výbojů a dynamické komplexity. V této souvislosti je cílem teoretické části disertační práce popsat hlavní neurovědní teorie, které komplementárně odrážejí vzájemně propojené procesy mezi psychickou a mozkovou činností, které jsou základem poruch mentální integrace a které pravděpodobně představují neurální reprezentace štěpení u schizofrenie. Účelem první části empirického výzkumu bylo ozřejmit vztahy mezi psychologickým procesem štěpení a narušenými kognitivními a afektivními funkcemi u schizofrenie. Jako kontrolní skupina byl použit vzorek pacientů s hraniční poruchou osobnosti (HPO). Metody: V rámci klinické studie jsme vyšetřovali 30 pacientů se schizofrenií a 35 pacientů s HPO. Symptomy štěpení...
|
|
|
Léčba schizofrenie
Hlinková, Lucie ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lucie Hlinková Školitel: Prof. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název diplomové práce: Léčba schizofrenie Schizofrenie je závažné duševní onemocnění, většinou chronické. Postihuje asi 1 % populace, první ataka onemocnění se objevuje nejčastěji mezi 15. a 35. rokem života. Projevuje se poruchami vnímání, chování a myšlení. Mezi specifické příznaky patří halucinace, bludy, dezorganizace řeči a chování, katatonie, poruchy pozornosti a vůle a sociální stažení. Do etiopatogeneze schizofrenie pravděpodobně zasahují jak genetické faktory, tak faktory vnějšího prostředí, pravá příčina vzniku onemocnění nebyla dosud odhalena. Cílem léčby schizofrenie je zlepšit kvalitu života nemocného a zamezit vzniku relapsů onemocnění. V terapii schizofrenie jsou účinné léky působící na dopaminergní systém, kde se jako antagonisté váží na dopaminové receptory. Tyto léky se nazývají antipsychotika, dělí se do dvou generací. První generace se vyznačuje vysokou afinitou převážně k dopaminovým receptorům, druhá generace ke svému účinku přispívá i vazbou na receptory serotoninové. Pro jednotlivé skupiny antipsychotik je charakteristický možný výskyt významných nežádoucích účinků, neboť často ovlivňují mnoho dalších...
|
|
|
Interakce léčiv užívaných při léčbě schizofrenie a jejich doprovodných příznaků
Musilová, Jana ; Janoušek, Oto (oponent) ; Cicková, Pavlína (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem interakcí antipsychotických léčiv a jejich doprovodných účinků. Stručně popisuje vědní obor vývoj léčiv (drug discovery) a příbuzné vědní disciplíny, zejména se pak zaměřuje na problematiku analýzy biologických sítí. Součástí práce je i charakterizace nemoci schizofrenie a její léčby. Cílem práce je vytvoření skriptu v jazyce R pro automatické stahování dat z volně dostupných databází a vyhledání nejvýznamnějších interakcí vybraných medikamentů a jejich cílů na základě vizualizace a analýzy sítí pomocí nástroje Cytoscape a jeho pluginů a specifikace obdobných farmakologických vlastností nejvýznamnějších léčiv.
|
host ::
RSS.