|
|
Hodnocení Edvarda Beneše v odlišných interpretacích přijetí Mnichovské dohody
Oraiqat, Jakub ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Předložená bakalářská práce zkoumá hodnocení Edvarda Beneše v odlišných interpretacích přijetí Mnichovské dohody. Edvard Beneš po celou dobu meziválečného období vedl zahraniční politiku Československa a v mnichovské krizi zastával rozhodující postavení. Právě z těchto důvodů je Mnichovská dohoda nejčastěji spojována právě se jménem druhého československého prezidenta. Přijetí Mnichovské dohody bývá často interpretováno rozdílně a od toho se odvíjí i odlišné hodnocení Edvarda Beneše. Důvodem těchto rozdílů je otázka, zda se mělo Československo mnichovskému diktátu vzepřít a německé agresi se bránit. Odpověď na tuto otázku pak určuje postup při interpretaci přijetí Mnichovské dohody a také hodnocení Edvarda Beneše. Spory způsobují, že na jedné straně je označován za zachránce národa, na straně druhé je považován za toho, kdo stejnému národu zlomil morální páteř. Za interpretacemi přijetí Mnichovské dohody jako chyby však velmi často stojí rozporuplné argumenty. Jedná se například o nevhodné srovnávání. V textech je mnohdy patrná zaujatost, díky které je snadnější odhalit, že jsou závěry podloženy problematickými předpoklady či interpretacemi. Na druhou stranu interpretování přijetí Mnichovské dohody jako správného rozhodnutí bývá doprovázeno pevnějšími argumenty. V bakalářské práci dojde k rozboru...
|
|
|
Mnichovské dny a jejich ohlas v rozhlasovém vysílání
Šubrová, Klára ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Celý rok 1938 byl naplněn množstvím vypjatých událostí, které vyvrcholily na podzim podepsáním Mnichovské dohody. Tato smlouva, která byla podepsána bez účasti představitelů Československého státu, byla jedním z prvních střípků v mozaice Hitlerových kroků, které vyústily k celosvětovému konfliktu - druhé světové válce. V napjatém a nepřehledném roce 1938 zastával rozhlas významnou úlohu. Rozhlas jako významná instituce se výrazně od svého vzniku podílel na rozvíjení kultury, vzdělání a osvěty. Po přijetí Mnichovské dohody se místo vzdělávacích pořadů vysílaly především výzvy k občanům. Odvysílané pořady se orientovaly na historicko-kulturně-vlasteneckou tematiku a na podporu práce pro republiku. Rozhlas během měsíce září 1938 odvysílal důležité projevy československých osobností, které umožnily posluchačům být součástí společenského a politického dění. U všech projevů jsem provedla analýzu a na jejich základě jsem stanovila jejich hlavní rysy. Rozhlas se v tomto období stal pravděpodobně nejvlivnějším sdělovacím prostředkem, který okamžitě zprostředkoval důležité a aktuální informace.
|
|
|
Závěr 2. světové války v Prachaticích a okolí (očima literatury, pramenů a pamětníků)
ŠTUDLAR, Pavel
Diplomová práce přibližuje události, které se odehrály v městě Prachatice a jeho okolí koncem druhé světové války. Práce vznikla na základě písemných pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Prachaticích, dostupné literatury k tématu a vzpomínek pamětníků, kteří popisované události prožili. V první části je nastíněna stručná charakteristika města Prachatice (z hlediska přírodních poměrů, obyvatelstva a hospodářství) a také vymezení zkoumaného území. Druhá kapitola se zabývá událostmi září roku 1938, kdy Prachatice připadly k Bavorské východní marce. Pro české obyvatele, kteří ve městě zůstali, tak začalo sedm let naplněných strachem. Třetí část stručně popisuje vývoj válečné situace na frontách v Evropě, které byly předpokladem pro úspěšný postup spojeneckých vojsk a osvobození Prachaticka. Hlavní částí práce jsou kapitoly čtyři a pět, které se zabývají životem a během událostí v samotném městě Prachatice i jeho okolí v období od ledna 1945 až do osvobození americkou armádou v květnu téhož roku. Je to doba plná napětí a dramatických událostí. Němečtí obyvatelé začínají tušit, že válka je prohraná a snaží se ospravedlnit své dřívější nadšení pro nacionální socialismus i jeho hlavního představitele Adolfa Hitlera před českými občany, kteří ve městě zůstali. Ti mají naopak obavy, aby se z jejich města nestala další z německých {\clqq}Festung`` {--} pevností, které mají vzdorovat za každou cenu. Nejistota končí odchodem německých jednotek z města a jejich {\clqq}vystřídáním`` partyzány a americkou armádou. V diplomové práci jsou spojeny obecné souvislosti (válečné operace) s konkrétními událostmi, které se odehrály v Prachaticích i jejich okolí, a osobními vzpomínkami některých pamětníků. Diplomová práce se snaží přiblížit toto období plné obav a naděje a přispět tak k doplnění historie města Prachatice.
|
host ::
RSS.