|
|
Školní média - tisk, rozhlas, televize, internet : na příkladu Olomouckého a Ústeckého kraje
Smrčková, Dana ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Švec, Štefan (oponent)
Diplomová práce "Školní média - tisk, rozhlas, televize, internet: na příkladu Olomouckého a Ústeckého kraje" pojednává o školních mediálních aktivitách žáků a studentů škol primárního a sekundárního vzdělávání, a to se zaměřením na české prostředí. Problematika je zasazena do širšího kontextu mediální gramotnosti, potažmo mediální výchovy, přičemž výklad akcentuje její produkční směr. Stěžejní kapitoly historicko-teoretické části představují nástin vývoje školních médií od jejích počátků do současnosti. Praktická část mapuje povahu školních mediálních krajin Olomouckého a Ústeckého kraje. Výzkumné šetření se zaměřuje především na výskyt školních mediálních aktivit, formy jejich výstupů a charakteristiky jednotlivých typů školních médií, věnuje se zejména současným trendům ve vydávání školních a třídních časopisů, jejich tematickému a žánrovému profilu a sumarizuje důvody, které brání realizaci školních mediálních aktivit. Na základě shromážděných poznatků a dat vyvozuje typologii školních médií, kritéria jejich možné kategorizace a začleňuje je do mediálního systému. Diplomová práce je tak příspěvkem ke studiu školních médií a představuje bázi, z níž lze vycházet při dalším zpracování tematiky.
|
|
|
Školní média - tisk, rozhlas, televize, internet: na příkladu Olomouckého a Ústeckého kraje
Smrčková, Dana ; Jirák, Jan (vedoucí práce)
Resumé Školní média tvoří specifické teritorium mediální krajiny, za určitých okolností je přitom lze považovat za organizační média, jež tvoří součást občanského mediálního sektoru, nebo za média alternativní. Ze školy potom činí svébytný typ veřejné sféry. V českém prostředí má tvorba školních médií poměrně dlouhou tradici. První školní média měla formu školních nebo třídních časopisů, které se začaly objevovat v polovině 19. století. Zpočátku vznikaly především z iniciativy žáků a studentů, jejich sepjetí se školou se v průběhu času proměňovalo a bylo ovlivňováno zejména školní praxí a politickou situací. Vydávání školních časopisů tak bylo podporováno, tolerováno, postihováno i podřizováno dohledu. Produkční mediální tvorba jakožto součást zárodečné podoby mediální výchovy se objevuje až v 80. letech 20. století. Po listopadu 1989 se spektrum školních médií rozšířilo. Vedle školních a třídních časopisů a příležitostných žákovských a studentských relací ve školním rozhlasu začalo být organizováno samostatné školní rozhlasové i televizní vysílání, s rozšířením informačně komunikační techniky se objevují školní internetová média. Rozvíjí se také další školní mediální aktivity, jako je přispívání žáků a studentů na web školy nebo jejich spolupráce s profesionálními médii. V souvislosti s diskusí o potřebě...
|
|
|
Školní média - tisk, rozhlas, televize, internet: na příkladu Olomouckého a Ústeckého kraje
Smrčková, Dana ; Jirák, Jan (vedoucí práce)
Resumé Školní média tvoří specifické teritorium mediální krajiny, za určitých okolností je přitom lze považovat za organizační média, jež tvoří součást občanského mediálního sektoru, nebo za média alternativní. Ze školy potom činí svébytný typ veřejné sféry. V českém prostředí má tvorba školních médií poměrně dlouhou tradici. První školní média měla formu školních nebo třídních časopisů, které se začaly objevovat v polovině 19. století. Zpočátku vznikaly především z iniciativy žáků a studentů, jejich sepjetí se školou se v průběhu času proměňovalo a bylo ovlivňováno zejména školní praxí a politickou situací. Vydávání školních časopisů tak bylo podporováno, tolerováno, postihováno i podřizováno dohledu. Produkční mediální tvorba jakožto součást zárodečné podoby mediální výchovy se objevuje až v 80. letech 20. století. Po listopadu 1989 se spektrum školních médií rozšířilo. Vedle školních a třídních časopisů a příležitostných žákovských a studentských relací ve školním rozhlasu začalo být organizováno samostatné školní rozhlasové i televizní vysílání, s rozšířením informačně komunikační techniky se objevují školní internetová média. Rozvíjí se také další školní mediální aktivity, jako je přispívání žáků a studentů na web školy nebo jejich spolupráce s profesionálními médii. V souvislosti s diskusí o potřebě...
|
|
|
Školní média - tisk, rozhlas, televize, internet : na příkladu Olomouckého a Ústeckého kraje
Smrčková, Dana ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Švec, Štefan (oponent)
Diplomová práce "Školní média - tisk, rozhlas, televize, internet: na příkladu Olomouckého a Ústeckého kraje" pojednává o školních mediálních aktivitách žáků a studentů škol primárního a sekundárního vzdělávání, a to se zaměřením na české prostředí. Problematika je zasazena do širšího kontextu mediální gramotnosti, potažmo mediální výchovy, přičemž výklad akcentuje její produkční směr. Stěžejní kapitoly historicko-teoretické části představují nástin vývoje školních médií od jejích počátků do současnosti. Praktická část mapuje povahu školních mediálních krajin Olomouckého a Ústeckého kraje. Výzkumné šetření se zaměřuje především na výskyt školních mediálních aktivit, formy jejich výstupů a charakteristiky jednotlivých typů školních médií, věnuje se zejména současným trendům ve vydávání školních a třídních časopisů, jejich tematickému a žánrovému profilu a sumarizuje důvody, které brání realizaci školních mediálních aktivit. Na základě shromážděných poznatků a dat vyvozuje typologii školních médií, kritéria jejich možné kategorizace a začleňuje je do mediálního systému. Diplomová práce je tak příspěvkem ke studiu školních médií a představuje bázi, z níž lze vycházet při dalším zpracování tematiky.
|
|
|
Trh práce a nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Liptáková, Alexandra ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Krejčová, Nikola (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou trhu práce a nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, zejména realizací a zhodnocením dopadů aktivní politiky zaměstnanosti. V první části jsou vymezeny základní pojmy a teoretická východiska, druhy nezaměstnanosti, způsob měření míry nezaměstnanosti a její dopady. Je zde charakterizována státní politika zaměstnanosti a vysvětleny efekty, které způsobuje. Pozornost je taktéž věnována vazbě nezaměstnanosti a regionální politiky a intervencím státu do ekonomiky. Druhá část práce je věnována státní politice zaměstnanosti v ČR, historickému vývoji míry nezaměstnanosti v ČR od roku 1993 a aktivní politice zaměstnanosti v ČR. Následně se práce zabývá charakteristikou Ústeckého kraje a zdejšího trhu práce, přičemž je kladen důraz na jednotlivé faktory ovlivňující výši nezaměstnanosti jako je struktura obyvatelstva dle pohlaví, věku, vzdělání, národnosti či odvětvová struktura ekonomiky a délka nezaměstnanosti. Ve čtvrté kapitole je proveden přehled nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti využívaných v Ústeckém kraji. Jsou zde uvedeny výdaje ze státního rozpočtu na nástroje APZ a množství takto podpořených osob. V této kapitole je zároveň zhodnocena efektivita jednotlivých nástrojů. Dle provedených výpočtů lze za nejefektivnější nástroj v Ústeckém kraji označit rekvalifikace a opatření na podporu osob se zdravotním postižením. V závěrečné kapitole jsou uvedena vlastní doporučení hospodářské politice.
|
host ::
RSS.