|
|
Princip nákladové přiměřenosti v právních předpisech EU v oblasti životního prostředí: ponaučení z implementace ochrany vod a ovzduší
Brabec, Jan ; Jílková, Jiřina (vedoucí práce) ; Knápek, Jaroslav (oponent) ; Slavíková, Lenka (oponent)
Environmentální legislativa Evropské unie uznává princip přiměřenosti jako nástroj, který usnadňuje identifikaci případů, jež vyžadují vynaložení nepřiměřených prostředků na dosažení environmentálních cílů. Pokud jsou ekonomické náklady nutné dosažení určitého cíle výrazně vyšší než z něho plynoucí přínosy, může být udělena výjimka plnění, aby bylo zabráněno plýtvání zdrojů na opatření se zanedbatelným dopadem na životní prostředí. Princip přiměřenosti je pevně zakotven v ochraně vod skrze Rámcovou směrnici vodách (2000/60/EC) a v oblasti ovzduší prostřednictvím Směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU). Takové zasazení by teoreticky mělo zaručit efektivnější a robustnější ochranu vod a ovzduší. Bez jednotné metodologie a s výraznou volností, která byla členským státům při posuzování přiměřenosti ponechána, se však celý proces stal značně heterogenním. Metodologie používané napříč Evropou se tak často významně liší a deformují původní myšlenku stejného přístupu k evropským vodním útvarům a zdrojům znečištění. Cílem práce je zjistit, zda využívání principu přiměřenosti v ochraně vod a ovzduší přispívá k efektivnější ochraně životního prostředí v EU a zda je princip přiměřenosti používán konzistentně v různých členských státech. Disertační práce se skládá ze tří článků publikovaných v...
|
|
|
Návrh kritérií posuzování neúměrnosti nákladů v souvislosti s implementací a cíli Rámcové směrnice EU pro vodní politiku 2000/60/ES
Škodová, Ivana ; Vojáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Slavíková, Lenka (oponent)
Tato práce se pokouší odpovědět na otázku týkající se implementace jedné z nejvlivnějších Evropských směrnic, rámcové směrnice o vodě. Směrnice požaduje, aby členské státy EU dosáhly do roku 2015 dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu vod pro veškeré vodní útvary. Pokud státy nejsou schopné stanoveného cíle dosáhnout, mohou si ve specifických případech udělit výjimku z požadavku na zamezení dalšího zhoršování nebo dosažení dobrého stavu. Jedním z takových případů je, že by dosažení odpovídajícího zlepšení v rámci daného termínu bylo nepřiměřeně nákladné. Zkoumanou otázkou je, jaká kritéria by byla nejvhodnější pro určení nepřiměřenosti nákladů. Na základě přezkumu zahraničních přístupů k posuzování přiměřenosti nákladů v oblasti ochrany vod a rozboru příslušné Evropské legislativy jsou zvolena kritéria, která mají být použita při posuzování nepřiměřenosti nákladů.
|
|
|
Na počátku byl vztah - křesťanské paradigma západní kultury formující obraz člověka v procesu trestního soudnictví
TÝMOVÁ, Kateřina
Diplomová práce pojednává na teoretické úrovni o významu a postupném vývoji vnímání dialogičnosti člověka v kontextu trestního soudnictví. V západoevropském kulturním prostředí byl obraz člověka jako dialogické bytosti výrazně ovlivněn židovsko-křesťanskou tradicí, která "člověka ve vztahu" pojímá jako neohraničenou a transcendentální formu bytí. Z praktického hlediska vnímá vztah jako základní předpoklad v procesu obnovy člověka a příležitost opětovného přiblížení se původní dokonalé formě lidství, které vzešlo z "rukou" Božích. Kulturně přijímaný dialogický obraz člověka se podílí na formování konkrétní podoby člověkem vytvářených systémů a institucí, které zahrnují i systém trestního práva a justice, jejichž hlavním cílem je prosazování spravedlnosti. V duchu kulturní tradice je v současné době kladen důraz na ochranu a respekt důstojnosti a individuálních práv a svobod člověka, a tudíž je preferována osobní účast aktérů trestního konfliktu na procesu spravedlnosti. Spravedlnost se tak v osobě viníka a oběti v rámci restorativní justice stává více "spravedlností dialogu a vyjednávání", a to v mezích zákona tak, aby mohly být maximálně ošetřeny individuální potřeby a zájmy účastníků a zajištěny závazky z konfliktu vyplývající.
|
host ::
RSS.