|
The Reflection of the Exclusion Crisis (1678-1683) in Contemporary Literature
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Reflexe vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře Kristýna Hoblová abstrakt Tato literárněhistorická práce se věnuje reflexi vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře napříč žánry na základě teorie vzniku veřejné sféry Jürgena Habermase a pochopení ideologie posledních Stuartovců jako poslední výspy aristokratické ideologie v koncepci Michaela McKeona. Vylučovací krize se ukazuje jako doba otřesená hledáním rovnováhy mezi ustupujícím stuartovským viděním světa a ideologií Whigů spojených s rostoucí merkantilní třídou. Interpretace vybraných textů daného období zkoumá tvůrčí proměny politického diskurzu nově vznikajících politických stran whigů a toryů s důrazem na vztahy mezi žánry, jednotlivými autory a politickými ideologiemi. První kapitola nabízí přehled sociálně-historického kontextu, Habermasovy teorie vzniku veřejné sféry a koncepce aristokratické ideologie Michaela McKeona. Představuje také politickou teorii toryů obhajující svaté právo na trůn Stuartovců za pomoci patriarchální teorie Roberta Filmera, jež se opírá o analogii mezi státem a domácností, a obranu Whigů proti absolutistickým tendencím Stuartovců prosazováním legislativy jako konceptu nadřazeného královským výsadám, stejně jako náboženské spory, které byly součástí těchto politických diskusí. Následující čtyři kapitoly...
|
|
The Reflection of the Exclusion Crisis (1678-1683) in Contemporary Literature
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Reflexe vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře Kristýna Hoblová abstrakt Tato literárněhistorická práce se věnuje reflexi vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře napříč žánry na základě teorie vzniku veřejné sféry Jürgena Habermase a pochopení ideologie posledních Stuartovců jako poslední výspy aristokratické ideologie v koncepci Michaela McKeona. Vylučovací krize se ukazuje jako doba otřesená hledáním rovnováhy mezi ustupujícím stuartovským viděním světa a ideologií Whigů spojených s rostoucí merkantilní třídou. Interpretace vybraných textů daného období zkoumá tvůrčí proměny politického diskurzu nově vznikajících politických stran whigů a toryů s důrazem na vztahy mezi žánry, jednotlivými autory a politickými ideologiemi. První kapitola nabízí přehled sociálně-historického kontextu, Habermasovy teorie vzniku veřejné sféry a koncepce aristokratické ideologie Michaela McKeona. Představuje také politickou teorii toryů obhajující svaté právo na trůn Stuartovců za pomoci patriarchální teorie Roberta Filmera, jež se opírá o analogii mezi státem a domácností, a obranu Whigů proti absolutistickým tendencím Stuartovců prosazováním legislativy jako konceptu nadřazeného královským výsadám, stejně jako náboženské spory, které byly součástí těchto politických diskusí. Následující čtyři kapitoly...
|
|
Mamet's men
Koranda, David ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
1 Resumé Tato bakalářská práce, částečně teoreticko-společensky-vědní a částečně literárně-analytická, se zabývá krizí maskulinity v současné společnosti s důrazem na americké prostředí. Coby odrazový můstek využívá divadelní hry soudobého amerického dramatika Davida Mameta. Mamet je ve svých dílech všeobecně přitahován světem mužů, a ženských postav v nich lze nalézt pouze hrstku. Své mužské postavy, povětšinou se honosící typicky maskulinními vlastnostmi a projevující se typicky maskulinním chováním, navíc často umisťuje do tradičně mužských prostředí - například na loď nebo do nelítostně soupeřivé realitní kanceláře. Tímto si vytváří půdu, aby tak mohl náležitě prozkoumat jeden z nejvýraznějších amerických společenských mýtů - mýtus o mužnosti. Druhá kapitola práce se ve své počáteční společensko-vědní části zaměřuje na koncept maskulinity jako takový. Na úvod je představen jakýsi historický průřez vývoje lidského chápání maskulinity. Z dostupných pramenů vyplývá, že teprve s příchodem průmyslové revoluce a vzestupem feministického hnutí došlo ve společnosti k drastickým změnám, které bychom mohli chápat, že ve výsledku vyústily v krizi maskulinity. Dále je představena teorie performativní maskulinity Judith Butlerové a trojí dělení maskulinity Matthew C. Gutmanna, podle nějž je maskulinní buď vše, co si...
|