Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příspěvek k zachycení rozdílných životních podmínek v Československu po roce 1948
Uvízlová, Tereza ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Práce se zabývá politickými procesy v 50. letech minulého století v Československu, jako jedním z témat, které dodnes v naší společnosti vyvolává různorodé emoce. V úvodu práce je umístěna kapitola, která si klade za cíl vysvětlit čtenáři dobové souvislosti a popsat, co předcházelo politicky laděným soudním procesům. Na základě dostupných archiválií a odborné literatury se v první obecnější části dozvíme, koho tyto procesy postihovaly, kdo za ně byl zodpovědný, jak fungoval tehdejší vězeňský systém v souvislosti s politickými vězni. Tato část je založena jak na faktografických údajích získaných ze studií, které vznikly po roce 1989 a na dobových pramenech, tak na svědectvích osob, které dobu zažily. Ve druhé části se práce zaměřuje na dva konkrétní politické vězně, na jejichž příbězích lze ukázat fungování tehdejších vyšetřovacích orgánů, soudů, věznic, ale také mezilidských vztahů vznikajících za mřížemi. Prvním z nich je Dagmar Šimková. Zatčena byla v roce 1952 za protistátní činnost a propuštěna byla až o čtrnáct let později, v roce 1966. V roce 1968 emigrovala do Austrálie, kde zůstala až do své smrti. Druhou osobností je bývalý skaut z Hradce Králové Lubomír Školoud, který byl zatčen v roce 1950 taktéž za protistátní činnost a propuštěn až v roce 1964. V roce 1968 nevyužil možnosti odjet do...
Příspěvek k zachycení rozdílných životních podmínek v Československu po roce 1948
Uvízlová, Tereza ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Práce se zabývá politickými procesy v 50. letech minulého století v Československu, jako jedním z témat, které dodnes v naší společnosti vyvolává různorodé emoce. V úvodu práce je umístěna kapitola, která si klade za cíl vysvětlit čtenáři dobové souvislosti a popsat, co předcházelo politicky laděným soudním procesům. Na základě dostupných archiválií a odborné literatury se v první obecnější části dozvíme, koho tyto procesy postihovaly, kdo za ně byl zodpovědný, jak fungoval tehdejší vězeňský systém v souvislosti s politickými vězni. Tato část je založena jak na faktografických údajích získaných ze studií, které vznikly po roce 1989 a na dobových pramenech, tak na svědectvích osob, které dobu zažily. Ve druhé části se práce zaměřuje na dva konkrétní politické vězně, na jejichž příbězích lze ukázat fungování tehdejších vyšetřovacích orgánů, soudů, věznic, ale také mezilidských vztahů vznikajících za mřížemi. Prvním z nich je Dagmar Šimková. Zatčena byla v roce 1952 za protistátní činnost a propuštěna byla až o čtrnáct let později, v roce 1966. V roce 1968 emigrovala do Austrálie, kde zůstala až do své smrti. Druhou osobností je bývalý skaut z Hradce Králové Lubomír Školoud, který byl zatčen v roce 1950 taktéž za protistátní činnost a propuštěn až v roce 1964. V roce 1968 nevyužil možnosti odjet do...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.