|
|
ZMIZELÉ KOSTELY JIŽNÍ ŠUMAVY A POŠUMAVÍ (Prachaticko)
BUKAČOVÁ, Iva
Tato práce je věnována zmapování oblastí šumavského pohraničí (bývalý okres Prachatice). Přesněji konkrétních lokalit či obcí, které v rámci své rozlohy mívaly kostel jako součást své zástavby. Nejedná se pouze o zmapování hmotných sakrálních památek, které již neexistují, ale i o snahu o hlubší pochopení situace, která vedla až k osudům ústících v samotný zánik sakrální architektury (pouze kostel) či obcí samotných. Součástí práce je fotodokumentace. Za klíčová slova bych mohla označit následující: Sudety, Šumava, němečtí obyvatelé, odsun, obce Cudrovice, České Žleby, Knížecí Pláně, Nový Svět, Strážný, kostel, likvidace, Česko {--} Německé vztahy.
|
|
|
Obraz Šumavy v díle Karla Klostermanna
Wunderlin, Katja ; Vučka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stárková, Zuzana (oponent)
Anotace: Práce se zabývá osudem vybraných míst, vesnic nebo obcí, ve kterých se odehrává děj literárních děl spisovatele Karla Klostermanna. Klostermann byl významným spisovatelem 19. století, který zpracoval ve svých dílech život obyvatel Šumavy. Děje jeho románů a povídek se odehrávají na různých místech Šumavy osídlené převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které bylo po roce 1945 nuceno odejít. Cílem mé práce je ukázat realitu tehdejší doby v literárním zpracování Karla Klostermanna, se záměrem na vybrané popisované lokality a jejich osud do součastnosti. Podkladem pro moji práci jsou tyto dvě vybraná díla od Klostermanna: V ráji šumavském, Ze světa lesních samot. Klíčová slova: Karel Klostermann, V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Šumava, místa, osud, Březník, Kvilda, Horská Kvilda, Bučina, Knížecí Pláně
|
|
|
Vizuální paměť Knížecích plání
Novák, Ondřej ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
V této práci se pokouším na základě dvou principů přiblížit a popsat problematiku celospolečenského historického problému: odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce v Československu. Jako metodu jsem si vybral relativně nový směr, a sice vizuální sociologii. Poznatky z výzkumu pak zařazuji do historického a sociologického kontextu doby s přesahem do současnosti. Záměrně si vybírám jen fragment místa a času, abych na něm demonstroval problematiku odsunu českých Němců z pohraniční oblasti. Uvědomuji si rozsah tohoto tématu a také to, že není možné provést rozbor této problematiky jako celku na několika desítkách stran. Přesto si myslím, že na základě poznatků tohoto výzkumu si čtenáři budou schopni vyvodit důsledky v širším kontextu a že na základě získaných poznatků si budou moci vytvořit i obraz této problematiky v současnosti a jeho dopady na krajinu a společnost. Za stěžejní část této práce pokládám autorské fotografie místa, o kterém tato práce referuje. Na základě poznatků z teorie vizuální sociologie považuji za nejdůležitější právě tyto obrazy, jelikož na jejich základě si čtenář, potažmo divák, ukládá informace, které vstřebává a jeho subjektivní percepce těchto obrazů vytvoří názor, dojem a pohled na problematiku s reálným přesahem do jeho aktuální situace. Vizuální sociologii...
|
|
|
Obraz Šumavy v díle Karla Klostermanna
Wunderlin, Katja ; Vučka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stárková, Zuzana (oponent)
Anotace: Práce se zabývá osudem vybraných míst, vesnic nebo obcí, ve kterých se odehrává děj literárních děl spisovatele Karla Klostermanna. Klostermann byl významným spisovatelem 19. století, který zpracoval ve svých dílech život obyvatel Šumavy. Děje jeho románů a povídek se odehrávají na různých místech Šumavy osídlené převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které bylo po roce 1945 nuceno odejít. Cílem mé práce je ukázat realitu tehdejší doby v literárním zpracování Karla Klostermanna, se záměrem na vybrané popisované lokality a jejich osud do součastnosti. Podkladem pro moji práci jsou tyto dvě vybraná díla od Klostermanna: V ráji šumavském, Ze světa lesních samot. Klíčová slova: Karel Klostermann, V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Šumava, místa, osud, Březník, Kvilda, Horská Kvilda, Bučina, Knížecí Pláně
|
|
|
Vizuální paměť Knížecích plání
Novák, Ondřej ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
V této práci se pokouším na základě dvou principů přiblížit a popsat problematiku celospolečenského historického problému: odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce v Československu. Jako metodu jsem si vybral relativně nový směr, a sice vizuální sociologii. Poznatky z výzkumu pak zařazuji do historického a sociologického kontextu doby s přesahem do současnosti. Záměrně si vybírám jen fragment místa a času, abych na něm demonstroval problematiku odsunu českých Němců z pohraniční oblasti. Uvědomuji si rozsah tohoto tématu a také to, že není možné provést rozbor této problematiky jako celku na několika desítkách stran. Přesto si myslím, že na základě poznatků tohoto výzkumu si čtenáři budou schopni vyvodit důsledky v širším kontextu a že na základě získaných poznatků si budou moci vytvořit i obraz této problematiky v současnosti a jeho dopady na krajinu a společnost. Za stěžejní část této práce pokládám autorské fotografie místa, o kterém tato práce referuje. Na základě poznatků z teorie vizuální sociologie považuji za nejdůležitější právě tyto obrazy, jelikož na jejich základě si čtenář, potažmo divák, ukládá informace, které vstřebává a jeho subjektivní percepce těchto obrazů vytvoří názor, dojem a pohled na problematiku s reálným přesahem do jeho aktuální situace. Vizuální sociologii...
|
|
| |
host ::
RSS.