|
|
Systém pro monitorování domácího vermikompostéru
Lakomý, Jan ; Krajsa, Ondřej (oponent) ; Michálek, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a implementací systému pro monitorování vermikompostéru, jehož cílem je udržet optimální podmínky pro efektivní rozklad organického materiálu. Teoretická část práce se zabývá úvodem do procesu kompostování s důrazem na vermikompostování a faktory prostředí, které ovlivňují tento proces (jako je teplota a vlhkost). Praktická část práce je zaměřena na detailní návrh monitorovacího systému, popis použitých komponent a způsobu jejich funkce. Dále jsou zde popsány jednotlivé hardwarové a softwarové části systému. V závěrečné části je systém testován pro ověření jeho funkčnosti a spolehlivosti.
|
|
|
Inteligentní dům
Sedlák, Šimon ; Pospíšil, Jiří (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce popisuje technologie energeticky soběstačných domů, jejich zdroje a metody akumulace energií. Zabývá se aktuálními možnostmi a trendy v oblasti chytrého bydlení. Je představen chytrý energetický systém, který má přímý dopad na spotřebu energie v domácnostech. Předmětem praktické části diplomové práce byla simulace energetického systému a porovnání dopadů na nakupovanou elektrickou energii z distribuční sítě na základě navržených variant. Ty zahrnovaly velikost fotovoltaické elektrárny (FVE), akumulaci elektrické energie (EE), akumulaci tepla, zateplení obálky domu a další. Všechny výsledky, které ukazují dopady energetického systému a navržených obnovitelných zdrojů energie (OZE), byly shrnuty v závěrečné části práce.
|
|
|
Rozšíření protokolu bezdrátové senzorové sítě
Nečasová, Klára ; Košař, Vlastimil (oponent) ; Kořenek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo rozšířit bezdrátový komunikační FIT protokol o mechanismy zajišťující přidávání zařízení do sítě, směrování paketů v síti a obnovení sítě po přesunu zařízení. Teoretická část práce se zabývá komunikačními protokoly Z-Wave, ZigBee a Thread využívanými v inteligentních domácnostech. V rámci praktické části byly zmíněné mechanismy navrženy a implementovány. Dále byl protokol rozšířen o různé způsoby komunikace mezi zařízeními. Všechny nové funkcionality byly důkladně otestovány. Testy se mimo jiné zaměřovaly na vliv vzdálenosti a natočení antén zařízení na úspěšnost komunikace, která probíhala spolehlivým i nespolehlivým způsobem. Z výsledků vyplynulo, že úspěšnost komunikace závisí pouze na vzdálenosti mezi zařízeními a na zvoleném způsobu komunikace. Dále byl potvrzen vliv materiálu překážky umístěné mezi zařízeními na sílu signálu při příjmu dat. Práce se také zabývá spotřebou energie koncového zařízení v závislosti na délce vysílaných dat a použitém komunikačním protokolu.
|
|
|
Modelování principů Industry 4.0 na systému CP Factory
Večeřa, Václav ; Jirsa, Jan (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Tato práce demonstruje výrobu v intencích Průmyslu 4.0 na výukové výrobní lince CP Factory od firmy FESTO a na systému MES4 pro řízení této linky. V rámci práce byl vytvořen virtuální model linky CP Factory v prostředí CIROS, který odpovídá specifikované části fyzické linky ve VŠPJ. Pro tuto část linky byl v prostředí MES4 vytvořen a odladěn výrobní plán využívající všech modulů linky. Podle tohoto výrobního plánu linka produkuje zjednodušený model mobilního telefonu. Dále byly vytvořeny dvě laboratorní úlohy na systém operativní výroby MES4 a virtualizační prostředí CIROS.
|
|
|
Digitální dvojče výrobního systému za využití diskrétní simulace a MES
Mařata, Michal ; Hromková, Ivana (oponent) ; Simeonov, Simeon (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou metodiky tvorby digitálního dvojčete výrobního systému a následného využití diskrétní simulace pro rozvrhování výroby. Digitální dvojče je digitální model reálného, například výrobního systému, na němž lze simulovat jeho fungování. Podle způsobu komunikace a výměny dat mezi fyzickým objektem a digitálním dvojčetem se rozlišují nižší pod-kategorie digitální model, stín. Zpracované příklady spadají do kategorie digitální model. Práce teoreticky pojednává i o výrobním systému MES, odvádění výroby, výkonových charakteristikách OEE a KPI.
|
|
|
Modelování principů Industry 4.0 na systému CP Factory
Večeřa, Václav ; Jirsa, Jan (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Tato práce demonstruje výrobu v intencích Průmyslu 4.0 na výukové výrobní lince CP Factory od firmy FESTO a na systému MES4 pro řízení této linky. V rámci práce byl vytvořen virtuální model linky CP Factory v prostředí CIROS, který odpovídá specifikované části fyzické linky ve VŠPJ. Pro tuto část linky byl v prostředí MES4 vytvořen a odladěn výrobní plán využívající všech modulů linky. Podle tohoto výrobního plánu linka produkuje zjednodušený model mobilního telefonu. Dále byly vytvořeny dvě laboratorní úlohy na systém operativní výroby MES4 a virtualizační prostředí CIROS.
|
|
|
Rozšíření protokolu bezdrátové senzorové sítě
Nečasová, Klára ; Košař, Vlastimil (oponent) ; Kořenek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo rozšířit bezdrátový komunikační FIT protokol o mechanismy zajišťující přidávání zařízení do sítě, směrování paketů v síti a obnovení sítě po přesunu zařízení. Teoretická část práce se zabývá komunikačními protokoly Z-Wave, ZigBee a Thread využívanými v inteligentních domácnostech. V rámci praktické části byly zmíněné mechanismy navrženy a implementovány. Dále byl protokol rozšířen o různé způsoby komunikace mezi zařízeními. Všechny nové funkcionality byly důkladně otestovány. Testy se mimo jiné zaměřovaly na vliv vzdálenosti a natočení antén zařízení na úspěšnost komunikace, která probíhala spolehlivým i nespolehlivým způsobem. Z výsledků vyplynulo, že úspěšnost komunikace závisí pouze na vzdálenosti mezi zařízeními a na zvoleném způsobu komunikace. Dále byl potvrzen vliv materiálu překážky umístěné mezi zařízeními na sílu signálu při příjmu dat. Práce se také zabývá spotřebou energie koncového zařízení v závislosti na délce vysílaných dat a použitém komunikačním protokolu.
|
|
|
Fog computing
Poplštein, Karel ; Karkošková, Soňa (vedoucí práce) ; Feuerlicht, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje technologii fog computing, která vznikla jako možné řešení požadavků internetu věcí a s cílem snížit odezvu i vytížení sítě přesouvá velkou část výpočetních operací na okraj sítě, blíže k uživateli. V práci jsou identifikovány její klíčové výhody i možná rizika, nastíněny možnosti jejich řešení a následně porovnány technologie cloud a fog computingu včetně specifikace oblastí využití každé z technologií. Nakonec zkoumá perspektivu fog computingu a pohled na budoucí vývoj technologie.
|
host ::
RSS.