|
|
Die Offenbarung (1940): Guardiniho koncept Zjevení ve světle koncilního magisteria
Maroszová, Jana ; Frývaldský, Pavel (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Die Offenbarung (1940): Guardiniho koncept zjevení ve světle koncilního magisteria Anotace Romano Guardini vnesl do teologie 20. století důležité podněty, ačkoli nevytvořil žádnou školu a často se pohyboval spíš na interdisciplinární hranici mezi teologií, filozofií a dalšími humanitními obory. Sám sebe chápal jako interpreta církve ve své době. Předmětem této bakalářské práce je Guardiniho méně známá kniha Die Offenbarung (1940) a otázka, zda a ve kterých výpovědích se koncepce zjevení předložená v tomto díle podobá pojetí, které katolická církev později závazně formulovala v přelomové věroučné konstituci Dei Verbum. Cílem práce je blíže představit Guardiniho knihu a seznámit s jejím hlavním tématem, Božím zjevením, metodou srovnání s věroučnými definicemi Božího zjevení formulovanými na Prvním a Druhém vatikánském koncilu. Dílo Die Offenbarung uveřejněné v roce 1940 se nachází na cestě mezi oběma koncily. Lze v něm pozorovat vliv Prvního vatikánského koncilu, autor však již dospívá k závěrům relevantním pro konstituci Dei Verbum. Po stručném uvedení do autorova života a díla se následující kapitoly zabývají pojetím Božího zjevení v katolické teologii, ve věroučných konstitucích Dei Filius (1870) a Dei Verbum (1965) a po nástinu obsahu knihy také v Guardiniho textu. Guardiniho výpovědi jsou následně...
|
|
|
Vztah Božího zjevení a lidské zkušenosti krásy jako výzva pro náboženskou edukaci
BLAŽEK IŇOVÁ, Veronika
Tato disertační práce se věnuje teologickému pojednání o vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění. Otázku vztahu posvátna a krásy zde proto teoreticky nahlížíme hned z několika teologicko-estetických perspektiv, abychom tyto poznatky mohli následně aplikovat do současné nábožensko-edukační praxe. Hlavním teoretickým východiskem, které bylo součástí inspirace naší práce, je teologická estetika, zvláště dílo jednoho z jejích hlavních představitelů, Hanse Urse von Balthasara, který ve své trilogii "Herrlichkeit: Eine theologische Ästhetik" představil unikátní způsob teologického uvažování o vztahu krásy a dalších stupňů (dobra a pravdy) vedoucí k rozpoznání posvátné skutečnosti v profánním světě. Cílem zde uvedeného kvalitativního výzkumu potom bylo empiricky zjistit, zda člověk může skutečně prostřednictvím krásy zažít prožitek transcendence a pokud ano, jakým způsobem tuto zkušenost vnímá? Design našeho výzkumu se dělil na dvě části, určené rozdílnými cílovými skupinami. V první části byl výzkum veden metodou interpretativní fenomenologické analýzy (IPA) a daty získanými hloubkovými rozhovory s pěti výtvarnými umělci. Druhá část výzkumu zjišťovala modality vnímání krásy a posvátna u studentů gymnázií, pomocí metody zakotvené teorie (GTM) a analýzy fotografických dat. Zde představenou didaktickou metodu, která vede své posluchače od vnímání krásy stvořené i umělecké, přes dobro mezilidských vztahů až k uvědomění si smyslu života, které může být završeno přijetím vrcholného poznání Pravdy, jíž je Kristus, jsme nazvali "Užasnout-Zakusit-Proměnit". Tento didaktický "transcendentální" model je aplikací empiricky zjištěných dat a teoretických závěrů a může být uplatněn v náboženské edukaci, katechezi i pastoraci jako dynamický prvek lidské zkušenosti, jenž může otevírat hledajícímu člověku cestu k Boží Lásce.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.