|
|
Vliv intervenčního pohybového programu na rozvoj flexibility svalů v oblasti kyčelního kloubu u fotbalistů v mladším a středním školním věku
Slavíková, Anna ; Malíř, Roman (vedoucí práce) ; Chrudimský, Jan (oponent)
Název: Vliv intervenčního pohybového programu na rozvoj flexibility svalů v oblasti kyčelního kloubu u fotbalistů v mladším a středním školním věku. Cíle: Cílem práce je zjistit, jaký efekt má intervence s obsahem typicky gymnastických cvičení na flexibilitu svalů v oblasti kyčelního kloubu u fotbalistů mladšího a středního školního věku. Metody: Jedná se o quasi-experimentální práci kvantitativního charakteru. Do výzkumu bylo vybráno 29 fotbalistů z mladší žákovské kategorie, starší a mladší přípravky (µ = 9.9, SD = 1.6). Probandi absolvovali vstupní měření před zahájením 3měsíčního intervenčního pohybového programu (IPP). IPP obsahoval typicky gymnastická cvičení na rozvoj flexibility svalů v oblasti kyčelního kloubu (cvičení statická a dynamická). Po 3 měsících absolvovali všichni probandi výstupní měření. Vstupní a výstupní měření obsahovalo testovací cviky: unožení, přednožení a zanožení. Pro získání dat z měření jsem použila aplikace Kinovea. Použité metody analýzy dat: Párový t-test, Wilcoxonův párový test, citlivostní analýza. Výsledky: Párový t-test a Wilcoxonův párový test nám u všech měření ukázal nízkou p-hodnota p < 0.001, což potvrzuje, že rozdíly v pre-testu a post-testu pro unožení, přednožení a zanožení jsou statisticky významné. Z výpočtů párových testů nám vyšla velikost efektu...
|
|
|
Pozdní následky protinádorové léčby pro nádory dětského věku
Zichová, Andrea ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Kolenová, Alexandra (oponent) ; Tesařová, Petra (oponent)
Pozdní následky protinádorové léčby pro nádory dětského věku Abstrakt Cílem disertační práce bylo zmapovat aktuální poznatky týkající se pozdních následků se zaměřením na sekundární nádory a jejich rizikové faktory, zhodnotit jejich výskyt na Klinice dětské hematologie a onkologie 2.LF UK a FN Motol a zaměřit se na relativně časté, dosud v literatuře nepublikované, sporadické angiomyolipomy ledvin. Z celkového počtu 4059 přeživších léčených mezi lety 1975 až 2018 pro solidní nádor na Klinice dětské hematologie a onkologie 2.LF a FN Motol byl u 170 (4,2 %) diagnostikován alespoň jeden sekundární maligní nádor, 21 (0,5 % ze všech přeživších) z nich mělo nádorovou multiplicitu a u 34 (0,8 % ze všech přeživších) z nich se objevil sekundární maligní nádor a jeden nebo více sekundárních benigních nádorů. Mortalita mezi přeživšími se sekundárním maligním nádorem činila 38,2 % (65 pacientů; 1,6 % ze všech přeživších). Nejčastější byly karcinomy štítné žlázy (37; 19,2 %), nádory centrální nervové soustavy (25; 13 %) a sarkomy měkkých tkání (23; 11,9 %). U 119 přeživších (2,9 %) byl diagnostikován jeden či více sekundárních benigních nádorů (a zároveň žádný maligní). Z 1098 přeživších, kteří podstoupili mezi lety 2014 - 2019 ultrazvukové vyšetření ledvin v rámci dlouhodbého sledování po předchozí onkologické terapii,...
|
|
|
Distribuce aerosolových částic z dieselových motorů lodí
Šmok, Dominik ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
2 Abstrakt Měření velikostních distribucí aerosolových částic v rozsahu 5 nm - 4 m ve výšce 1,5 m nad mořskou hladinou byla prováděna na palubě člunu v německých vodách Baltského moře. Měření měla za cíl charakterizovat aerosolové částice mořského aerosolu a z dieselových motorů lodí a jejich dynamiku, tj. stárnutí oblaku spalin v mezní vrstvě atmosféry nad mořskou hladinou. Mořský aerosol o PNC5-340 1335 - 1939 cm-3 je charakterizován Aitkenovým, akumulačním a hrubým módem o CMD 20 a 41 - 55 nm, resp. 123 - 159 nm a 1,6 µm. Poměr akumulačního vůči Aitkenovu módu roste s růstem hustoty námořní dopravy. Aerosolové částice z dieselových motorů v oblacích spalin o stáří 2 - 60 s a ve vzdálenosti 150 - 600 m od sledovaných lodí charakterizuje PNC5-340 1-4 ·105 cm-3 a CMD 20 nm. Modalita velikostní distribuce supermikronových částic o Da 1 - 4 µm se v oblaku spalin nemění, celková hmota supermikronových částic vzroste pouze o 1 - 6 % ve srovnání s pozadím. Dynamika velikostních distribucí počtu aerosolových částic je dána zejména formováním, tj. rozpínáním a ředěním oblaku spalin. Nicméně, v oblaku spalin o stáří 6 - 16 s a ve vzdálenosti 50 - 150 m byl pro PNC20 zaznamenán rychlejší pokles způsobený transformováním oblaku spalin, tj. možnou koagulací nanočástic. Selfkoagulaci lze zanedbat, jak indikuje...
|
|
|
Basic characteristics of sulfide catalysts for the direct decomposition of H2S
Bonnet, Florian ; Kaluža, Luděk
Sulfide catalysts are crucial in the hydrodesulfurization (HDS) of petroleum fractions, facilitating the hydrogenolysis of carbon-sulfur bonds. This process generates significant volumes of hydrogen sulfide (H2S), which is typically processed in the Claus unit. However, excess H2S can overwhelm the Claus process, creating both operational and environmental challenges. Researchers are now exploring sulfide catalysts for the direct thermo-catalytic decomposition of H2S to address this issue. Supported catalysts, like Mo/Al2O3, and commercial catalysts, considered typical monolayer-type well-dispersed catalysts, show the highest O2 uptake, ranging from 41.29 μmol/g for MoS2/Al2O3 (KLO) to 58.70 μmol/g for the commercial 715. Unsupported multilayer catalysts, such as Ni/MoWS2 (KKP), exhibit lower O2 uptake at 2.54 μmol/g, though it demonstrates high HDS activity with thiophene. Moreover, O2 uptake effectively describes the sintering of the Mo monolayer phase during the thermocatalytic reaction of H2S at 800°C. These O2 uptakes clearly correlate with the XRD patterns, where the MoS2 phase is X-ray amorphous with an O2 uptake of about 19.04 μmol/g, while the MoS2 phase in the spent catalyst shows certain crystallinity exhibiting an average particle size by Scherrer equation of about 6 nm and the O2 uptake of 1.63 μmol/g. O2 chemisorption thus serves as a valuable measure of the dispersion of Mo sulfides. The results obtain with the study of CoMo/Al2O3 (KJJ-family catalysts), highlight the correlation between the increasing amount of adsorbed O2 with the increasing nominal loading of MoO3 and the increasing rate constant of thiophene kTH. This research reveals the potential of these catalysts in hydrocarbon refining. The findings underline the connection between catalytic chemistry, process engineering, and environmental sustainability, with the objective to enhance industrial refining processes.
|
|
|
Průmyslové tepelné čerpadlo pro chladicí okruh
Odehnal, Lukáš ; Kudela, Libor (oponent) ; Kracík, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem průmyslového tepelného čerpadla pro chladicí okruh tepelné elektrárny. Cílem práce je analyzovat a optimalizovat různé technologie tepelných čerpadel, zejména kompresorových a absorpčních, a jejich aplikací na konkrétní případ. V práci jsou diskutovány výhody a nevýhody různých pracovních látek a jejich vliv na účinnost a ekologický dopad. Zvolená pracovní látka u kompresorového TČ je chladivo R152a a u absorpčního roztok voda–bromid lithný. Návrh kompresorového TČ se skládá ze dvou částí, a to návrhu ideálního cyklu s výsledným topným faktorem 3,81 a následného zreálnění s výsledným topným faktorem 3,18. Zreálnění probíhá za návrhu klíčových komponent, kde výsledný přivedený výkon na výparníku činí 21,18 MW a odvedený výkon kondenzátorem do soustavy SCZT 29,5 MW s elektrickým příkonem kompresoru 9,27 MW. Druhé navrhované absorpční TČ odvádí 23,2 MW tepelného výkonu do soustavy SCZT s topným faktorem 1,48 při přivedeném hnacím výkonu oběhu 43,37 MW a totožným přivedeným výkonem na výparník jako u kompresorového. Součástí návrhu absorpčního TČ je také využití rekuperačního výměníku tepla, který zvyšuje celkový topný faktor na 1,6 a snižuje přivedený hnací výkon do oběhu na 34,7 MW. Následuje porovnání navržených TČ, přičemž vhodnost úzce závisí na konkrétních možnostech provozu. Výsledné cashflow u obou variant vykazuje kladné hodnoty, a to 347,1 mil. Kč u kompresorového a 209,1 mil. Kč u absorpčního.
|
|
|
Koňská hříva jako možný bioindikátor pro posouzení kontaminace životního prostředí rizikovými prvky
Smékalová, Šárka ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn v koňské hřívě a použitých krmivech. Vzorky byly odebrány ze dvou lokalit a s využitím AAS byly stanovovány vybrané rizikové kovy. Naměřené koncentrace Hg v koňské hřívě se pohybovaly v rozmezí 0,0032–0,0077 mg/kg. Koncentrace kadmia byly ve všech vzorcích koňské hřívy pod limitem detekce. Koncentrace Cr se pohybovaly v rozmezí 0,312–3,527 mg/kg, koncentrace Cu 4,274–7,336 mg/kg, koncentrace Pb 0,143–1,403 mg/kg, koncentrace Ni 0,611–2,401 mg/kg, koncentrace Zn v rozmezí 37,0–253,2 mg/kg. Ve vzorcích krmiva byly naměřeny koncentrace Hg v rozmezí 0,001–0,015 mg/kg. Kadmium bylo stanoveno ve třech vzorcích v rozmezí 0,052–0,194 mg/kg. Ostatní rizikové prvky byly naměřeny u všech vzorků krmiva, Cr v rozmezí 3,511–13,195 mg/kg, Cu 1,670–25,241 mg/kg, Pb v rozmezí 0,171–2,709 mg/kg a Ni 1,106–5,917 mg/kg. Koncentrace Zn v krmivu se pohybovaly v rozmezí 8,6–242,2 mg/kg. Z naměřených dat není možné jednoznačně posoudit schopnost akumulace kovů v koňské hřívě. Nelze ani potvrdit závislost koncentrace kovu na věku, pohlaví, zbarvení či plemene koní, pouze u pohlaví byly markantnější opakující se rozdíly.
|
|
|
Vliv délky a způsobu transportu jiker na jejich líhnivost u hlavatky obecné (Hucho hucho)
BERÁNEK, Lukáš
Byla testována úspěšnost transportu neoplozených a oplozených uměle vytřených jiker hlavatky obecné z faremního chovu v délce až 5 dnů. Směs jiker od 8 jikernaček byla rozdělena na dvě části. První část byla na místě (1 h po provedeném výtěru) osemeněna uměle vytřeným spermatem (směs od několika mlíčáků) a po promytí oplozených jiker vodou, vložena do vody v plastové uzavíratelné nádobě. Druhá část jiker, spolu s ovariální tekutinou, nebyla osemeněna spermatem a umístěna do další identické nádoby. Obě nádoby byly po dobu následujících 5 dnů, včetně transportu z místa umělého výtěru do místa inkubace uloženy v termoizolačním boxu. Směs odebraného spermatu od 5 mlíčáků byla přechovávána v injekčních stříkačkách, uložených v samostatném izotermickém boxu při teplotě +4 °C. Oba termoizolační boxy byly po dobu 5 dnů umístěny v zavazadlovém prostoru osobního automobilu. U jiker transportovaných ve vodě byla voda dvakrát denně vyměňována. V průběhu prvního dne byly jak jikry, tak sperma, transportovány z místa umělého výtěru na vzdálenost 350 km, do místa inkubace. V následujících dnech bylo s automobilem 3x denně vždy mininimálně 0,5 h popojížděno, s cílem simulovat otřesy vznikající v průběhu transportu. Teplota prostředí u jiker v průběhu transportu byla udržována na 10°C. V jednodenních intervalech od umělého výtěru byly odebírány vzorky, jak oplozených, tak neoplozených jiker. Po jejich napočítání a oplození jiker přivezeným spermatem následovalo jejich promytí a nasazení do malých inkubačních misek se samostatnými přítoky vody a perforací umožňující odtok vody a zabraňující úniku následně vykulených embryí. Nasazováno bylo vždy 30 jiker, ve všech variantách ve 3 opakováních. Inkubační misky byly vloženy na dno mělkého průtočného žlabu napájeného vodou z recirkulačního systému s chovem studenomilných ryb. Průměrná teplota vody v průběhu inkubace byla 12,8 °C. V průběhu inkubace byla sledována mortalita jiker, odstraňovány bílé neoplozené či odumřelé jikry a zaznamenáván líhnutí embryí. U první varianty, po výtěru oplozených jiker transportovaných ve vodě jeden, dva, resp. tři dny, bylo dosaženo líhnivosti 32,2 ? 21,1 %, 27,8 ? 10,3 %, resp. 33,3 ? 32,1 %. Po simulovaném transportu v délce čtyři a pět dnů došlo ke snížení výše líhnivosti na 21,1 ? 1,57 %, resp. 15,6 ? 8,3 %. Rozdíly mezi všemi výše uvedenými parametry nejsou statisticky průkazné. U druhé varianty, neoplozených jiker transportovaných v ovariální tekutině, bylo při délce transportu jeden den dosaženo srovnatelné výše líhnivosti (34,4 ? 11 %), jako u oplozených jiker transportovaných ve vodě po dobu jeden až tři dny. Jikry transportované v neoplozeném stavu v ovariální tekutině po delší dobu (dva a tři dny) vykázaly statisticky významné snížení líhnivosti na 7,8 ? 8,8 %, resp. 2,2 ? 1,6 %. U jiker transportovaných v neoplozeném stavu v ovariální tekutině po dobu čtyři a pět dnů byla zjištěna 100% mortalita. Nebyly zjištěny rozdíly při různém způsobu či délce transportu jiker na délku inkubační doby. Experiment prokázal reálnost použití transportu oplozených jiker ve vodě po dobu několika dnů, za výhodnější lze označit transport oplozených jiker ve vodním prostředí.
|
|
|
Molekulární detekce střevních parazitů u laboratorních hlodavců
FÜRSTOVÁ, Petra
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku molekulární detekce pomocí real-time PCR u laboratorních hlodavců s využitím primerů pro TaqMan real-time PCR. Navržené primery byly verifikovány na 22 vzorcích bukálních stěrů, biopsií ze střevní tkáně a exkrementů. Specificita byla ověřena na 9 příbuzných střevních parazitech. Také bylo provedeno stanovení detekčních limitů reakčních směsí. Detekční limit pro reakční směs pro Spironucleus muris byl stanoven na 3,3×10-5 ng/l, pro Tritrichomonas muris na 9,4×10-8 ng/l a pro Giardia muris na 1,66×10-6 ng/l. Mezi laboratorními hlodavci existuje mnoho onemocnění a přítomnost původců těchto onemocnění je potřeba detekovat. Mezi nejcitlivější detekční metody patří právě molekulární detekce. V dnešní době je stále k dispozici pouze málo navržených esejí pro detekci střevních parazitů, mezi které se řadí například Spironucleus muris, Tritrichomonas muris a v neposlední řadě Giardia muris. Potřeba detekovat tyto parazity vzrostla v důsledku stoupající poptávky po SPF (specified-pathogen free) laboratorních hlodavcích pro experimentální potřeby. Často se využívají jako indikátor selhání mikroizolační techniky. Střevní paraziti mohou také způsobovat velmi nepříjemná onemocnění, které je potřeba léčit. Cíle práce byly splněny. Optimalizované metody jsou vhodné pro použití k detekci Spironucleus muris, Tritrichomonas muris a Giardia muris. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako informační zdroj a mohou být využity k dalším výzkumným účelům.
|
|
|
Hydraulické řešení vírové turbiny pro lokalitu Rosenauerův mlýn
Pavlíček, Tomáš ; Veselý, Jindřich (oponent) ; Haluza, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem vírové turbíny pro lokalitu Rosenauerova mlýna, kde je hrubý spád HB = 1 m a průtok Q = 1,6 m3s-1. Začátek práce je věnován mikroturbínám a tomu, proč je vírová turbína vhodná pro tuto lokalitu. Dále je uveden postup pro tvorbu hydraulicky činných ploch turbíny. Návrh tvaru lopatky prvně vychází z analytických vztahů, které jsou dále zpřesněny pomocí programu CFX Ansys. Turbína je úzce ovlivněna vtokem a savkou, proto je jejich návrh také uveden v této práci. Výstupem hydraulických výpočtů jsou výsledné parametry a charakteristika navržené turbíny vypočítané z celé sestavy pomocí CFD výpočtů. Závěr práce je věnován návrhu hlavních konstrukčních uzlů, jako jsou hřídel, převod a ložiska. Hydraulický návrh vypracovaný v této práci je podkladem pro realizaci vírové turbíny a stavbu malé vodní elektrárny v lokalitě Rosenauerova mlýna.
|
|
|
Development of cosmetic products with antimicrobial effect
Dribňáková, Barbora ; Wikarská, Monika (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
The proposed bachelor's thesis focuses on the preparation and study of nanomaterials with antimicrobial properties. The nanofibers were synthesized from biopolymers using the forcespinning method, and liposomes were prepared using the sonification method. Active ingredients used in this work are tymol, carvacrol, and eugenol. The theoretical section of the thesis discusses the methods for preparing nanofibers and nanoparticles and the materials required for their synthesis. It also covers the encapsulation of active ingredients in nanomaterials. Additionally, this part explores the skin microbiome, antimicrobial effects, and the use of both natural and synthetic antimicrobial agents. The practical part of the thesis focuses on determining the polyphenol content and antioxidant activity of each active ingredient. The gradual release of active ingredients into saline solution and distilled water was determined for nanofibers synthesized from polyhydroxybutyrate with encapsulated active ingredients. Furthermore, it deals with the optimization of nanofiber synthesis from chitosan and polyamide using the forcespinning method. The functionalized liposomes were characterized in terms of their size, stability, encapsulation efficiency, and gradual release of active ingredients. The liposomes showed high stability even after several weeks, and their size ranged from 170.90 ± 1.63 nm to 243.07 ± 7.83 nm. Finally, the antimicrobial activity of the prepared products and active ingredients was tested against Cutibacterium acnes, Staphylococcus epidermidis, and Escherichia coli. The tested active ingredients in pure and encapsulated form, demonstrated antimicrobial effect against both gram-positive and gram-negative bacteria. We assume the possibility of using the prepared nanomaterials in cosmetic products intended for the treatment of acne and other skin diseases, and also its use in the form of preservatives.
|
host ::
RSS.