|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení pěstitelských nákladů, výnosů a kvality hlíz v podmínkách ekologického a konvenčního pěstování brambor
MALECHA, Pavel
V roce 2009 byl na Soběslavsku, v nadmořské výšce 614 m založen pokus s odrůdami brambor. Cílem bylo hodnocení pěstitelských nákladů, výnosů a vnitřní kvality hlíz v podmínkách ekologického a konvenčního systému hospodaření. Byl sledován obsah sušiny, škrobu, redukujících cukrů, kyseliny chlorogenové, vitamínu C, dusičnanů a solaninu. Pokus byl proveden na dvou odrůdách brambor různé vegetační doby (Impala {--} velmi raná, Adéla {--} raná). Odrůda Adéla vykazovala průměrně o 7,51 t/ha vyšší výnos než odrůda Impala. Vyšší náklady na tunu produkce brambor byly u konvenčního způsobu pěstování. Z hodnocení vnitřní kvality hlíz byl patrný vliv odrůdy a způsobu pěstování na obsah sledovaných látek. Provedený pokus prokázal zdravotní nezávadnost brambor pěstovaných ekologickým i konvenčním způsobem.
|
|
|
Využití techniky AFLP fingerprintingu ve šlechtění řepky
CUŘÍNOVÁ, Petra
Metoda AFLP se obecně používá při šlechtění některých jiných druhů plodin, u řepky tak obvyklá není. AFLP markery jsou využívány zejména pro molekulární charakteristiku a hodnocení genetické diverzity. Cílem této diplomové práce bylo využití této techniky ve šlechtění řepky a porovnání původu českých, slovenských a německých odrůd mezi sebou. Metoda je založená na principu selektivní amplifikace genomové DNA. Postup se skládá ze tří základních kroků: 1. rozštěpení genomické DNA na fragmenty, na něž se naligují adaptory, 2. selektivní amplifikace fragmentů pomocí speciálních primerů a 3. elektroforéza produktů a počítačová analýza (Vos et al., 1995). Bylo studováno 16 českých a československých odrůd a 16 německých odrůd řepky, které byly vzájemně porovnány. Dále byly pro AFLP analýzu vybrány dva specifické primery EcoRI AGC a fluorescenčně značený primer MseI ACC. Pomocí AFLP fingerprintingu lze skupinu českých, československých a německých odrůd majících původ v genových zdrojích z oblasti Německa a České Republiky odlišit, i přesto že dochází k častému křížení odrůd mezi sebou. Metodou AFLP se tedy dají zachytit i velmi malé rozdíly v genetické základně. Rozdíly mezi studovanými odrůdami sice existují ale nejsou výrazné a ukazuje to na jistou příbuznost a zúžení genetické základny genových zdrojů, které jsou používány ve střední Evropě.
|
host ::
RSS.