|
| |
|
| |
|
|
Rozbor zatížení IV. koridoru EU silniční dopravou v oblasti hl. m. Prahy
Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Praha ; Nosek, Pavel ; Čálek, Martin ; Věrtelář, Václav
Rozbory a výpisy modelového zatížení komunikační sítě - vybraných úseků - jsou provedeny z výpočtů modelového zatížení komunikační sítě horizontu 2010 ÚP VÚC Pražského regionu vypracovaného Útvarem rozvoje hl. m. Prahy v listopadu 2000 ve variantách vedení severní části silničního okruhu (SO) - var. 3 a var. 4b. Jsou uvedeny výsledky modelování pomocí programů Em A VISUM/ID+HD: modelování výhledových přepravních a dopravních vztahů a zatěžování a posuzování dopravní způsobilosti dopravních sítí. Byly provedeny rozbory zatížení z hlediska typu vztahu (vztahy vnitroměstské, vnější a tranzitní). Jsou uvedeny mapy jednotlivých úseků v různých variantách včetně jejich 24 hodinového zatížení.
|
|
| |
|
|
Manažer jako zdroj stresu svých podřízených
Fridrichovská, Iveta ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Míková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá teorií stresu a jeho faktory, kterými působí manažer na své podřízené. V teoretické části definuji pojmy stres, stresor, osobnost manažera a prvky jeho chování, které zapříčiňují stres podřízených. Dále uvádím způsoby prevence a řešení problémových situací. Praktická část obsahuje dotazníkový průzkum této problematiky ve vybraných firmách, jeho vyhodnocení, vypracování závěrů vyplývajících z výsledků a vhodná doporučení.
|
|
|
Možnosti zvládání a prevence zátěže a stresu vedoucích pracovníků v sociálních projektech ADCH Praha
VLACHOVÁ, Olga
Ve své diplomové práci se zabývám tématem zátěže a stresu. Cílem bylo zjistit, jak vedoucí pracovníci Arcidiecézní charity (dále jen {\clq}qADCH``) Praha prožívají a zvládají zátěž a stres související s prací. V praktické části se zabývám zjišťování prožívání zátěže a stresu vedoucími pracovníky ADCH Praha. Stanovila jsem si dva výzkumné cíle. Prvním cílem bylo zjistit přítomnost a úroveň prožívané zátěže vedoucích pracovníků a druhým identifikovat stresory, které na vedoucí pracovníky nejvíce působí. Pro dosažení výzkumných cílů a ověření stanovených hypotéz jsem použila metodu dotazování, techniku anonymního dotazníku. Použila jsem dva standardizované dotazníky, které zjišťují subjektivní prožívání zátěže jednotlivými pracovníky. Jedním je Meisterův dotazník hodnocení neuropsychické zátěže a druhým je dotazník Škála zátěž a stres. Oba cíle se podařilo naplnit. Výsledky ukázaly, že pracovníci prožívají v mnoha oblastech přiměřenou zátěž. Většina respondentů prožívá jako stresující jen čtyři oblasti pracovní činnosti. Výsledky také poukazují na rozdíly mezi prožíváním zátěže mužem a prožíváním zátěže ženou. Na základě výsledků výzkumu jsem navrhla doporučení k zvládnutí prožívaného stresu a jeho prevenci.
|
|
|
Psychosociální pracovní zátěž sester a sociálních pracovníků.Kvantitativní šetření.
STEHLÍKOVÁ, Kateřina
V závěrečné bakalářské práci se zabývám problematikou psychosociální pracovní zátěže zdravotních sester a sociálních pracovníků. Bakalářská práce je jako obvykle rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na charakteristiku zátěže, na její druhy, na jednotlivé zátěžové situace. Dále jsou zde popsány pojmy, jako je např. pracovní zátěž, psychosociální zátěž. Neopomenula jsem se věnovat koncepci ošetřovatelství, profesi zdravotní sestry a také charakteristice sociální práce a profesi sociálního pracovníka. Praktickou část jsem zaměřila na zjištění míry psychosociální pracovní zátěže a na identifikaci příčin psychosociální pracovní zátěže u sester a sociálních pracovníků. Pro zjištění stanovených cílů byla použita metoda dotazování pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník jsem sestavila na základě svých zkušeností a osobních předpokladů. Skupinu dotazovaných tvořili zdravotní sestry a sociální pracovníci z Jihomoravského kraje okresu Znojmo. Výsledky byly zpracovány do grafu. Výzkum prokázal, že u obou profesí lze identifikovat míru i příčiny psychosociální pracovní zátěže. Zvolením tohoto tématu jsem chtěla poukázat na psychosociální pracovní zátěž, která zdravotní sestry i sociální pracovníky denně doprovází. Tato práce mně přinesla spoustu informací a zamyšlení se nad touto problematikou. Doufám, že to přinese i nějaké pozitivum zdravotním sestrám, sociálním pracovníkům a také jejich nadřízeným. Zamyšlení se nad touto problematikou by mohlo mnohé vést k řešení či dokonce k odstranění některých problémů, které jsou s daným tématem spojeny.
|
|
|
Hospodaření na trvalých travních porostech a struktura živočišné výroby v podnicích s jejich převahou
SEDLECKÝ, Pavel
Diplomová práce byla vypracovaná na téma: Hospodaření na trvalých travních porostech (TTP) a struktura živočišné výroby v podnicích s jejich převahou. Cílem bylo analyzovat stavy skotu, produkci mléka a masa, podíl TTP v ČR a podrobněji v Jihočeském kraji. Při řešení úkolu se vycházelo z pracovní hypotézy, že s rostoucí nadmořskou výškou roste i podíl TTP. V letech 1989 až 2009 se v ČR zvýšila výměra TTP o 100 tis. ha, ale ve stejném období se snížily stavy skotu o 2 100 000 kusů. To má za následek nedostatečné zatížení - 0,7 DJ/ha. Pro srovnání uvádím průměrné zatížení v EU - 1,1 DJ/ha. Z výsledků vyplývá, že by se podíl TTP v ČR měl zvyšoval, ale zatravňování by se mělo provádět cíleněji. Měla by se také zvýšit struktura chovu hospodářských zvířat na TTP a tím by se dosáhlo i zvýšení zatížení DJ/ha.
|
|
|
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Způsoby manipulace s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v Domovech pro seniory v Jihočeském kraji
ČÁPOVÁ, Pavlína
Manipulace s klienty je nedílnou součástí každodenní práce většiny sester. Je také největší fyzickou zátěží pro sestru. Správně prováděná manipulace s klientem a používání pomůcek pro manipulaci snižuje fyzickou námahu pro sestry a rizika poranění sester v souvislosti s manipulací. Pro klienty se snižují rizika spojená s manipulací, zvyšuje se komfort ošetřovatelské péče. Manipulace zahrnuje polohování v lůžku, posouvání, vysazování do křesel a vertikalizaci. Správnou manipulací s klientem lze předcházet komplikacím z imobility a tím zachovat nebo znovu obnovit klientovu soběstačnost. Bakalářská práce na téma {\clqq}Způsoby manipulace s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v domovech pro seniory v Jihočeském kraji`` má výzkumný charakter. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na stáří, soběstačnost, imobilitu, manipulaci s klienty. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum prováděný dotazníkovou metodou, v němž se snažíme potvrdit stanovené hypotézy. H1: Ošetřující personál nemá praktické zkušenosti v oblasti manipulace s klienty. H2: Domovy pro seniory nejsou dostatečně vybaveny manipulačními pomůckami . H3: Ošetřující personál v Domovech pro seniory nepožaduje změny v zavedeném způsobu manipulace s klienty. Bylo rozdáno 150 dotazníků sestrám v domovech pro seniory v Jihočeském kraji, návratnost byla 126 dotazníků, tj. 84%. Konečný soubor řádně vyplněných dotazníků k výzkumu tvořilo 108 dotazníků. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí a praktických zkušeností sester v oblasti manipulace s klienty. Zjistit a porovnat způsoby využití technických pomůcek a zařízení k usnadnění manipulace v Domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Výsledky práce by měly dopomoci k šetrnější, komfortnější a důstojnější manipulaci s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v DPS a zároveň pomoci ošetřovatelskému personálu k usnadnění práce z pohledu jejich vlastního zdraví. Zároveň by mohly posloužit managementu a zřizovatelům domovů pro seniory, při plánování a vybavování těchto zařízení pomůckami.
|
host ::
RSS.